Maxophone - Maxophone (1975)

10.04.2018 horyna | #

U mnoha italských kapel se dá nakupovat takřka očima. Jižanská jednohubka Maxophone je právě takovým případem. Zdobí ji nádherný přebal, který ještě více vynikne s jeho otevřením dokořán (mini LP replika). Zobrazuje snovou krajinu s vodním tokem a ve své levé části plující bárku s hudebníky. Pastva pro oči a po zasunutí cd do mechaniky a zmáčknutí tlačítka play také pro uši.

Jde o dokonale vyzrálé multižánrové dílo, které v sobě odráží bohatství italského národa, jazyka i kultury. Však také někteří hráči tohoto souboru dostali klasické vzdělání a většina z nich ovládá hru na různé hudební nástroje. Jde o průsečík rocku, jazzu a klasiky ve velice muzikálním a přívětivém duchu. Tohle dílo je tak muzikální a velkolepé, že najít k němu podobný příměr je úkol nelehký. Možná okrajově a v určitých melodiích mohou připomenout krajany PFM.

Úvod alba nabízí zasněné tóny klavírního spektra, vzápětí přichází celkem tvrdá riffojízda, kterou vystřídá pastorální houkání z dalekých křovin, tam někde za řekou, zpodobněnou na obale alba. Hlas Alberta Ravasiniho zní majestatně a naléhavě. S podporou dechů skladba v půli přetaktuje v jazzově swingující úprk a táhlé tóny kytar ji vzápětí posunují do vod romantických. Takto by se dala popsat každá následující píseň (včetně dvou bonusů), která je svými originálními a bohatými aranžemi uchopena v podobně precizním duchu.

Maxophone jsou další z řady italských tutovek poloviny sedmdesátých let, která by neměla art rockovému fajnšmekrovi uniknout.
reagovat

Snake @ 10.04.2018 07:46:21
Nádherné album a klenot italského progresivního rocku, pravidelně atakující přední příčky na tento subžánr zaměřených žebříčků a anket. Hned úvodní C'è un paese al mondo mě složí na lopatky, o následující inštrumentálce Fase ani nemluvě...

Dík za recku, potěšila :)

Kapela prodělala jakejsi comeback a loni příšla s novým albem - "La fabbrica delle nuvole". Zachytil jsem nějaké kladné ohlasy, ale ještě jsem ho neslyšel.

horyna @ 10.04.2018 07:48:53
Novinku jsem testoval, hudebně je v pořádku, jen ta atmosféra, ta tam už nikdy nebude podobná:-(

PaloM @ 10.04.2018 08:54:44
Komu nevadí taliančina, tak má vyhraté. Výborná hudba, mám v zbierke. Vďaka za dojmy.

Snake @ 10.04.2018 09:28:04
Navíc existuje aj verze v angličtině. Ovšem tu jsem nikdy neslyšel.

northman @ 10.04.2018 11:36:57
Poslechl jsem si tuhle desku ny YT, takoví Yes s dechovou sekcí a zpěvem v italštině. Neznal jsem to, z italských skupin jsem kdysi slyšel PFM, kteří mě nezaujali, tohle je něco podobného. Pro mě je tahle hudba nuda. Díky za upozornění, alespoň vím, co nemám kupovat.

Jarda P @ 10.04.2018 14:05:13
Proč má někdo pořád potřebu vytrubovat co ho nudí?

PaloM @ 10.04.2018 14:08:38
Preto, aby tu nebola nuda :-) (To bol pokus o vtip)

dan @ 10.04.2018 14:13:33
Vždyť to dělá jen lover, northman, jirka7200 a král toník. Tady něco nesedí. Nejsou tihle pánové propojeni jednou dlouhou mateční šňůrou vedoucí z lůna Progboardu?(to nebyl pokus o vtip)

northman @ 10.04.2018 14:18:53
Ze stejných důvodů, z jakých znevažujete desky například Captain Beefhearta.

itchycoo @ 10.04.2018 15:44:02
Po důkladné rekogniskaci sděluji má zjištění. Lover, northman, jirka7200, Antony, alienshore, Balů, PaloM, Snake, ProgJar, Poki, kamila, Voytus, itchycoo a samozřejmě Dan, jsou jedna a ta samá osoba.

Brano @ 10.04.2018 16:00:39
itchycoo: a na mňa si zabudol(zapomněl) :-(

Petr87 @ 10.04.2018 16:06:48
Ale no tak!
Vždyt' i já jsem v minulosti v některých reakcích psal, že mě třeba daný interpret nebaví a vlastně i nudí a nikdo nějak zvlášt' nereagoval, no a northman také jen napsal svůj názor, co je na tom? Neřeknu, kdyby jej napsal nějak útočně, ale tomu tak není... On taky musí brát v potaz kritiku pod jeho recenzemi, tak proč by tomu nemohlo být i naopak, když je to bez invektiv?
A neřešte už různé duplicitní profily, propojení atd..., protože tato paranoia už tady v minulosti způsobila spoustu svárů.

No a co se týče mého názoru na MAXOPHONE, tak před lety jsem album párkrát slyšel a taky na mne nijak nezapůsobilo, a tom mám italskou progresivně rockovou scénu docela rád!
Ale možná jim dám ještě šanci, jsem zvědav. :)

itchycoo @ 10.04.2018 16:07:46
@Brano: njn, to mě mrzí.

A safra, zdá se, že jsem odhalil celoplanetární spiknutí za účelem zmást některé členy Progboardu. Pokud jsem na někoho dalšího z této jednovaječné party zapomněl - nahlašte se bez zbytečného otálení na vrátnici Kliniky pana doktora Choholouška.

PaloM @ 10.04.2018 16:11:19
Snake: u talianskych skupín mám radšej taliančinu. Je to tak autentické.

Snake @ 10.04.2018 16:58:26
Palo, však aj ja. Jen jsem reagoval na tvůj příspěvek "komu nevadí taliančina". Pár těch starých alb v anglině opravdu vyšlo, už tehdá měli lidé předsudky ;)

PaloM @ 10.04.2018 17:10:36
Snake, viem, že vieš :-) Tvoje recenzie rád čítam, aj tipy na počúvanie. Mimo angličtiny mám najradšej poľský a taliansky prog rock.

Voytus @ 11.04.2018 06:56:46
Italskej přízvuk je skvělej. Ovšem ještě trochu jinak: Nedávno u nás hráli King Howl ze Sardinie a já byl narychlo před koncertem povolán kvůli překladu - jestli prej chlapi vědí, kam jedou dál, kde jsou ubytovaní a tak podobně. Načež jeden z nich s tím typickým přízvukem zahlásil: "Yes, yes! Bilíííííííína, Teplííííííče!" :-)

Snake @ 11.04.2018 07:08:13
A koncert dopadl jak ? Líbil se ? A koupil sis od nich něco ? Já EP "Truck Stop" a mrzelo mě, že jsem nesáhl aj po albu. Jsou výborní.

Voytus @ 11.04.2018 07:16:16
Snake: Vzal jsem LP i CD Rougarou - za ty prachy mě obojí vyšlo ještě levněji, než jen LP na netu. Koncert výbornej, třikrát přidávali, my byli tak nadšený, že jsme je nechtěli nechat skončit. Při úplně závěrečné On the Road Again už i zpěvák tancoval na stole. A že na tyhle koncerty stejně chodíme vesměs muzikanti, tak jsme si fakt přišli na své.

Navíc, přes Martina Peschla, který má v Bílině klub Moskva, nebude problém sehnat i jiné zahraniční party. Sami jsme dostali nabídku, která se neodmítá - zahrát si právě v Bílině se skupinou Sacri Monti ze San Diega. Bude to 12.6. (úterý), takže zvu. Přidám to i sem do koncertů.

Snake @ 11.04.2018 07:31:15
Těší mě, že se líbili. U nás to proběhlo podobně a produkci jsme si užili jak my, tak kapela. Dobří a bodří chlapci...

Voytus @ 11.04.2018 07:37:37
Jo, správný typi. Však jsme se s nima s bandou docela zakecali - bubeník byl ochotnej kvůli nám znova rozbalit bicí a předvádět co a jak, jaký používá paličky, jaký velikosti, jak moc napíná strunění na rytmičáku atd. Od basáka jsem vyzvěděl, že i přesto, jak je Sardinie malá, tak v každý vesnici mluví s trochu jiným přízvukem. Prej "Tady bydlím já a tady je tenhle kopec, za kterým je další vesnice a tam bydlí on (ukazuje na chlapíka, kterej jim prodával nosiče a trička) - a mluví úplně jinak, než já!". Jo, výborná parta, ne vždycky se stane, že mají muzikanti po koncertě náladu se zapojit mezi lidi. Jakože celá skupina, sem tam jeden, dva, ale oni se fakt dobře bavili všichni.

02.02.2015 hejkal | #

Talianska kapela Maxophone vydala v 70. rokoch jediný eponymný album, ktorý som spoznal pred rokmi vďaka Progarchives a tamojšiemu rebríčku naj talianskych albumov. Našťastie v tých časoch nebol problém kúpiť cédečko od Akarmy. A je to, čo vám budem tajiť, perla.

Klavírne intro okamžite napovie, že tu máme ďalšiu z nekonečného radu artrockových talianskych prezentácií. Avšak full forte nástup zvyšných nástrojov sa nielen vďaka gitare okamžite radí k tomu najtvrdšiemu, čo som z talianskej hudby kedy počul. Skladba C'è un paese al mondo je skrátka podobná chameleónovi, chobotnici, sépii... Tu sa clivo spieva, tam sa priam džezovo swinguje, inde sa dvorne "klasikuje", skrátka, o nudu ani nezavadíte. Hardrockový rif otvára najlepšiu skladbu albumu zvanú Fase. Smrtiaca kombinácia surovosti a košatého sprievodného vyhrávania robí z tejto kompozícii klenot medzi vitrínami s kráľovskými šperkmi. Džezová vsuvka samozrejme nechýba, slovo si berie saxofón a miestami tu máme priam "crimsonovskú" atmosféru. Akustická klasicistická skladba Al mancato compleanno di una farfalla chytá za srdce priaznivcov vážnej hudby, ešte aj speváci sa snažia znieť ako zbor kastrátov. Avšak nástup organu nakopne rytmiku a dielo sa razom zvrhne na poriadne rockové orgie. Mercanti di pazzie pozvoľna prebúdza tajuplné momenty minulého dňa, "klasika" dominuje a celá skladba si udržuje pokojnú, no predsa záhadnú atmosféru. Treba počuť! Elzeviro sa spočiatku drží mimo záber adrenalínu, ale napokon je z toho ďalšia koláž rôznych rockových polôh, že by im nejeden herec šteklivých posteľných scén mohol závidieť. A to dravé gitarové sólo! Takmer deväťminútový záver Antiche conclusioni nerge sa vydáva miestami až k fusion. Silné melodické témy podrývajú rozkokošené inštrumentálne výlety, v pokojných pasážach by mohli kučeravým anjelikom čechrať krídla, v rozohnených momentoch sú kotol i vidly povinnou výbavou.

Čo dodať na záver? Azda iba toľko, že s kapelou nahrávalo aj ženské sláčikové "kombo" ozvláštnené harfistkou. To sa často nepočuje.

Singel z roku 1977 obsahoval dve skladby z takmer dokončeného druhého albumu, ktorý nevyšiel, pretože skrachoval vydavateľ a následne to zabalila aj kapela. Il fischio del vapore začína takpovediac pastorálne. Akustická gitara, rôzne píšťaly, ani s rytmikou sa nevytráca hôľny pokoj, hoci sa skladba napokon vcelku slušne rozbehne. Cono di gelato je tiež uspávanka, akoby kapela po debute prišla o gule. Gitarové sólo je však správne "po fusionovsku" papuľnaté. Čoby bonus to ujde, keď už musí byť, tak nech aspoň kompletizuje single, než by chrčal z dajakého pochybného koncertného pásu.

Kôpka multiinštrumentalistov, ktorí nemajú po tvrdú ranu ďaleko, tak by som charakterizoval šesticu hráčov. A že im je každá žánrová košeľa tesná, dokazujú bez prestávky. Keď si k tomu prirátam kvalitnú kompozičnú stránku kombinovanú s priezračným i prierazným zvukom, môžem súhlasiť s väčšinou. Právom ide o jeden z najzásadnejších talianskych artrockových albumov, odporúčam!
reagovat

Progjar @ 03.02.2015 06:53:40
Osobne čoraz viac počúvam taliansku prog scénu a to sú naozaj fantastické veci. Taliansky cit pre melódiu a ľahkosť muziky je nedostižný.

hejkal @ 03.02.2015 06:58:57
Tiež mi ich melodramatický štýl vyhovuje.

Snake @ 03.02.2015 08:57:46
Potvrzuji hejkalova slova a k doporučení v závěru recenze se mohu připojit. Košatý art rock se smyčci a uchu lahodícími dechy by si neměl nechat ujít žádný fanoušek art rocku první poloviny sedmdesátých let.

Teď už méně oficiálně : po Maxophone jsem lačnil docela dlouho, až se mi je loni podařilo koupit v jednom pražském cd bazaru. Ta mini vinyl replika od Akarmy je opravdu moc pěkná a patří k pilířům mé sbírky. Hejkale, asi neřeknu nic nového, ale díky za recenzi, která mě moc potěšila. A ty hvězdičky, s přimhouřením jednoho oka, přihodím také.

PaloM @ 04.02.2015 05:06:45
Keď som došiel na Progboard r.2008, mal som už vtedy od hejkala tipy na taliansky prog a toto je jeden z albumov, čo som si odvtedy obľúbil.
Vďaka za recenziu.

16.09.2008 Beriq | #

Snad každý má nějakou lehkou úchylku co se hudby (nejenom) týká. Ta moje je lesní roh v progresivním rocku. Kdykoliv toto spojení slyším, tak mě zaujme. No to jenom na začátek, protože se přiznám, že hodnotit toto album je pro mě docela oříšek. Jak šetřit chválou? Jak jej nevynášet do nebe?Skupina Maxophone vydala album Maxophone- jak prosté. Typický příklad toho jak ze sebe nevědomky udělat legendu. Nabízí se paralela s Kuřetem v hodinkách- Flamengo taky v legendární sestavě jen na jedno album.
A jak se pozná vyjímečné album? Nemá slabšího místa. Je vyvážené a nabízí skvělý hudební zážitek od začátku (zde od klavírního intra) až do konce (zde jazzové sax-kytarového sóla).
Kdybych měl Maxophone popsat jedním slovem, bylo by to slovo "melodický". Žádné velké experimenty,žádná psychedelie. Toto je album pro slunný teplý a provoněný den. Vřelé, přívětivé, které i z předčasného šedého podzimu dokáže vykouzlit rozjásaný den. Žasnu nad tou sehraností, bravůrní hráčskou technikou, čistotou a jistotou. Škoda, že o skupině nevím víc. Byli to zkušení hudebníci nebo geniální pionýři? Co se s nima stalo po albu Maxophone?neví někdo?

Nebudu popisovat skladbu od skladby, rozebírat je a uvažovat o ních. Musí se to slyšet. Podle mě v tomto albu mají velikáni nejenom italské progrockové scény zdatnou konkurenci. Osobně řadím hodně vysoko. Co se Itálie týká snad nejvýš...ano i nad PFM nebo Le Orme. Prostě geniální album!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!dávám pětku s hvězdičkou


reagovat

hejkal @ 17.09.2008 08:11:59
Skús pozrieť ich oficiálnu stránku >> odkaz ibaže je len po taliansky. Každopádne tam ponúkajú DVD!!!
Kukol som na svoje hodnotenie na progarchives, a v podstate sa zhodujeme, ibaže u mňa je to na 4 hviezdičky.