Di Meola, Al - Scenario (1983)

Když jsem se začínal zajímat o tvorbu Al Di Meoly /bylo to pár let po roce 2000/, na tohle album jsem nikde nemohl narazit. Nikde nebylo k sehnání, ani v obchodě, ani po cd bazarech. Měl jsem všechny jeho cd, jen v tomto případě byla díra. Nakonec jsem ho sehnal v zahraničí a těšil se co to bude zač. Už podle hudebníků jsem si říkal, že půjde o super album. Hammer, Collins, Bruford, Levin, samí moji oblíbenci. No, super album se nekonalo, krom Hammera ostatní hráli jen okrajově. Až na dva tituly, celé je to o tandemu Di Meola - Hammer.

Scenario je syntezátorová deska, některé songy by mohly hrát i komerční rádia. Ve dvou případech si Al zahrál i akusticky. Scenario je obbrazem své doby, půlky osmdesátých let, je oproti jeho pozdějším pracem celkem dobře stravitelná pro širší masy. Toto dílo není podprůměr, ani výborné, natož exelentní. Dávám tři hvězdy.
reagovat

horyna @ 18.08.2019 08:52:36
Předešlá deska je o hodně povedenější. Díky za recenzi.

Petr_70 @ 18.08.2019 12:34:04
horyna: ano, přesně tak. Electric Rendezvous je parádní zářez, od Ala moje nejoblíbenější. Ale jestli i nejlepší bych si říci netroufl, neslyšel jsem zdaleka vše z toho množství, co natočil..

stargazer @ 18.08.2019 13:16:52
Já mám Alovu discografii komplet jak na cd tak i v uších a musím přiznat, že sedmdesátá léta ničím nepřekonal. Pozdější tvorba je mnohé příliš komplikovaná.

bullb @ 19.08.2019 08:07:47
Nič proti virtuozite. Al je excelentný gitarista. Moje uši hovoria, že (a to sa zhodnem so stargazer) sedemdesiate roky priali takej hudbe. Aj obsadenie nemusí znamenať kvalitu, viď napríklad u mňa doteraz neprijatú Santana-McLaughlin: Love, Devotion & Surrender.
Nehodnotím.

stargazer @ 15.04.2023 10:38:19
Musím podoktnuot, tohle album ve mě i při poslechu po letech, nezaznamenalo nic výrazného. Jsou to klasické poloranné osmdesátky, ukazující technické možnosti nahrávek tehdejší doby. Jako muzeum zvuku - zajímavé. Kompozičně, vzhledem k 80tým létům taky zajímavé, ale nikoliv geniální.