Beck, Jeff - Jeff Beck Group (1972)

Druhá (a závěrečná) etapa existence Jeff Beck Group, seskupení okolo schopného kytaristy a bývalého člena slavných Yardbirds, trvala ještě o něco kratší dobu než první období. Přesto ale během dvou let, po která Beck se svými novými kumpány brázdil evropská a americká pódia, vznikly dvě vcelku povedené připomínky situace, kdy se Jeff ze svého pevného blues-rockového zázemí opatrně rozhlížel, co že se to na širém rockovém světě začíná kuchtit s tím jazzem - a za několik let to všechno začal zužitkovávat. Ale nepředbíhejme. Na jaře roku 1972 ještě Beck tvrdí muziku s čistě rockovými spoluhráči a zrovna mu vyšlo druhé album této sestavy, eponymně nazvané Jeff Beck Group.

To nejlepší, co tahle deska přináší, se podle mě nachází zhruba okolo její poloviny. Jde především o parádní instrumentálku I Can't Give Back the Love I Feel for You a klavírem vydatně podporovaný nářez Going Down. Co na tom, že si Beck obě skladby vypůjčil z repertoáru jiných umělců, když zvláště první jmenovanou tak osobitě jako on těžko kdo zmáknul. A do třetice všeho coverovaného - z I Got to Have a Song už originál Stevieho Wondera sice kouká trošku okatěji, ale Beck dokázal ustát i funkové vlivy a zajímavě jimi svou verzi obohatit. Z autorských věcí na desce sluší zmínit další (a o něco méně "sešněrovanou") instrumentálku Definitely Maybe a možná ještě klavírem zajímavě vyšperkovanou Sugar Cane. A zapomenout nesmím ani na hutný otvírák Ice Cream Cakes.

Poslední deska Jeff Beck Group je podle mě ze čtveřice alb nahraných pod touto hlavičkou nejslabší. Perfektní kousky Truth a Rough and Ready jsou kvalitou materiálu o pěkný kus výš, a i v pomyslném souboji s Beck-Ola u mě eponymní deska ztrácí. Tři hvězdičky budou dneska tak akorát.
reagovat

stargazer @ 12.05.2026 13:54:10 | #
Tohle album je pro mě ukázková nuda. Nic z toho, co jsem poslouchal /2krát/ ve mě nezůstalo, žádný dojem, žádné pocity, žádné naplnění. Slabší průměr, ke kterému se už vracet nebudu.
Ve Spojených sátech bylo certifikováno jako zlaté za prodej 500 000 kopií.

Eponymní deska Jeff Beck Group se zároveň stala náhrobním kamenem tohoto bandu, neboť je posledním zářezem zmíněného uskupení v beckovské diskografii.

Jaká je? Beck si po Rough and Ready asi uvědomil, že dal Midlletonovi za klavírem až moc velký prostor, a tak můžeme slyšet návrat k šesti strunám a Beckovskému kouzlení, které se převaluje v tradičních rock až jazz-rockových škatulkách. Podotknu, že místy na mě dýchl jakoby až funky feeling, ale proč ne, Jeffovi to sluší a i když je tahle deska z první čtveřice asi nejslabší, tak se rozhodně není za co stydět.

Muzika je totiž navýsost chutná, deska odsýpá a velmi příjemně se poslouchá, žádné velké experimentální kočičárny, žádné velké výlety mimo základní strukturu skladeb, prostě prostě pohodička.

Z tracků bych rád poukázal na hitovou I Got To Have a Song (povšimněte si opravdu bravurních klavírních vstupů), tesknou klouzavou instrumentálku Definitely Maybe nebo fešný rytmický otvírák Ice Cream Cakes.

Tak co ještě napsat? Zkrátka a dobře, tenhle náhrobek se kameníkovi Beckovi podařilo vytesat velmi zručně.

**** - Jedny z těch lehce slabších čtyř hvězd, ale jenom lehce :).
reagovat