Glitter, Gary - Touch Me (1974)

Priznám sa... mám Garyho rád. Fenomén hudba má v sebe údernosť vyvolávať asociácie minulosti. Aspoň u mňa to tak funguje. Bujaré roky adolescenta sú úzko späté ...AJ... s hudbou Gary-ho Glitter-a. Načesané vlasy, vysoké podpätky, trblietavosť myslenia (iný „glitter“ sme si dovoliť nemohli... roky normalizácie) a strhujúca dunivá rytmika znásobená dupľovanými bicími, vodiace ságo a vyzývajúce HEEEEEEYY...
Garyho profil na PROG-u ''zatrblietal'' prázdnotou a mne to prišlo ako zjavenie v širokej plejáde ozajstných umelcov. Niečo ako pornomagazín na hodine náboženstva. Jedno sa však Garymu upriet nedá a to, že vtiahol hutnosť rock-u do komerčných diskoték. Publicisti sa nechali počuť... za finálnu tvár diskoték môžeme vďačiť Glitter-ovi. V každom prípade jeho hudobná emigrácia našla svoj domov v nemecky hovoriacich zemiach, kde slávil ozaj fenomenálny úspech. Tým odštartoval éru, na ktorú sa tak len nezabúda. Mená ako David Bowie, Marc Bolan & T.Rex, Slade, Sweet, Hello... ostanú snáď navždy ako typickí predstavitelia žánru, ktorý pomerne silne profiluje roky sedemdesiate.
Jeho druhý album TOUCH ME (1973) ostáva pre mňa dlho nedostupným artiklom. Prešlo pomerne dlhých 40 rokov, kedy som ho mohol ako majiteľ vinyl-u (... ako inak) zaradiť do svojho archívu, a tak dôstojne deklarovať svoje neutíchajúce spomienky na danú dobu. Musím podotknúť, že aj naďalej je pomerne nedostupný na asfaltovom kotúči vydavateľstva Bell.
Od toho rádoby interpreta rock'n'roll-u veľa umenia sa čakať nedá. Skôr producentské zázemie a módne trhové managovanie v oblasti pop-kultúry. S hlasom veľa toho tiež nenapracoval. Jeho spev má bližšie k skandovaniu. Ambície novátorstva a hľadania hudobných smerov končili v chytľavej trojakordovej melodike, budovanej na masovej komunikácii. Skôr vizualizácia hrala prvé husle, ale jeho strhujúce Heeeeyyyyyyyy...dujuuuuuuuuuuuu... oooooooooooooorokendroooolllllll... bodovalo na oboch stranách Atlantiku. Pôvodne 15-minútová skladba z debutu GLITTER (1972), rozdelená na dve časti, Rock'n'Roll part one a part two, sa stávajú obrovskými hitmi ako v Anglicku, tak aj USA. Prvenstvo horúcej stovky Billboardu mu zaručili záujem po tanci túžiacej omladiny sveta. A jedno sa mu nemôže uprieť... vedel cúvať... presne odhadol čas ústupu a tým zanechal za sebou priestor nostalgického snenia.
Tcacacacaca helouuuu...tcacacacaca helouuuuuu.... štartuje prvú stranu TOUCH ME (1973). Nástup ako vyšitý. Pamätám sa na pocity, ktoré mnou lietali ako spermie vojaka... Hutná rytmika, kvílivá basa a hlas na doraz.. pri DIDN'T I DO IT RIGHT máte pocit, že je tesne pred kolapsom. V jednej pasáži musí odkašľať, aby dokázal bezbolestne dokonciť započaté. LONELY BOY je už pokojná voda, pod ktorú sa podpísal Paul Anka. Jeho skladba dostala nový šat, aranžmá súdobé, ale totálna bezvýraznosť. Viac mu predsa len sedí poloha tanečnej výzvy, nadupanej rytmiky zahalenej do lurexového šatu, zvukov štartujúcej motorky a provokujúcich nástupov...
Presne, ako uzatvára prvú stranu platne, štartuje druhú. DO YOU WANNA TOUCH ME... singlový úspech v rebríčkoch znásobuje mániu diskoték. Dokonca aj socialistické rádiá vzali za svoje a nechali mu priestor vo vysielaniach. COME ON, COME IN, GET ON... HAPPY BIRTHDAY... HARD ON ME... pod ktoré sa podpísali protagonisti úspechu, team Glitter-Leander. Záver patrí výstižnému MONEY MONEY... presne o tom to je. Úspech – sláva - peniaze. Hybná sila hudobného bussinesu, kde často kvalita ostáva v polohe outsidera a víťaz strháva na svoju stranu čísla.
Koľko hviezd tomu dielku, čo má svoje neochvejné postavenie v hudobnej brandži a stále zapĺňa stránky bulváru, hoci len škandálmi s nezletilími aziatmi? Dosiahol hviezdne nebo, tie moje mu nechýbajú a neprekážajú. Objektivita je málo platná. Mám ho rád, pustím si ho a som opäť vo svojich -nástich a to sa nedá merať... 5 *
reagovat

PaloM @ 30.11.2012 19:54:13
Napísal si to perfektne, okamžite mi nabehli spomienky, pocity postpuberťáka boli rovnaké. Pozrel som tvoj profil, je to jasné - sme rovnaký ročník. Tak už nemám čo povedať, všetko je v tvojej recenzii. Glitterovu diskografiu vôbec nepoznám, len hity z rádia. Snáď mi tu chýba iba ááj lááv júúú láááv mííí láááv... a Elvisova karikatúra exploduje >> odkaz
Vďaka za pripomenutie mladosti.

honanek @ 30.11.2012 19:55:04
Moc pěkná recenze,dolycentrum udělal velikou radost a to jsem se domníval,že vrcholného představitele Glam éry mám rád jen já a nepatří na naše stránky.Omyl,patří!A nejsem sám!Díky moc!

Brano @ 01.12.2012 10:48:08
V meste Banbury som nejaký čas býval a Gary Glitter tam bol aj vtedy,v druhej polovici rokov deväťdesiatych ešte stále dosť známa a slávna persóna.Keď som sa rozprával s domácimi,väčšina z nich mi povedala-Banbury?...tu sa narodil Gary Glitter!V 97-mom sa prevalil jeho pedofilný škandál a boli toho plné noviny.Jeho fanúšikom však nie som,to ani náhodou,vždy mi pripadal tak smiešne,komicky s tými trblietavými oblečkami...a vôbec,celá tá glamová móda mi pripadala streštená.Čo už,som konzervatívny snob a ...sorry,musím si napraviť kravatu,mám ju nakrivo. :-)

Petr Gratias @ 01.12.2012 15:31:56
Přiznám se, že mi Gary Glitter připadal jako slaboduchá glamrocková imitace rockandrollových shouterů - asi vynikajícího Little Richarda. Když v dobách art rocku, hard rocku, jazz rocku, progressive rocku a space rocku rock and rollu skomíral, bylo třeba ho zase v nějaké podobě připomenout. Primitivní, dupavé taneční hity mně nějak nestačily obloudit a vzpomínám si, že i nás rockových diskotékách v sedmdesátých letech jsme odcházeli z tančírny na pivo, nebo si zapálit, anebo raději oblažovat nějaké dlouhovlasé dívky.....
Ale je pravda, že do téhle doby Glitter patří.
Kdyby nebyl, museli bychom si ho vymyslet. V osmdesátých letech v mírně posunutém gardu stál na podobné platformě Elvis Costello.
Samozřejmě to nemyslím zle, ať si každý poslouchá co mu libo. Vidím to jinak: kdyby mě někdo požádal o nevděčný úkol, abych sestavil to "horší" co mohla nabídnout sedmdesátá léta, Gary Glitter by vedle všelijakých Mud, Bay City Rollers, Showaddywaddy, Gilberta O´Sullivana učitě zapadl....
Nedovařený pokus mezi Elvisem Presleyem a Tomem Jonesem, kteří na rozdíl od něho uměli zpívat a měli charisma...
Je to můj subjektivní pocit a je mi jasné, že asi zase popudí pár progboardistů. Takže se omlouvám jeho příznivcům.... o jeho úchylnosti jsem neměl tušení, ale popravdě řečeno, zase tak moc mě to nepřekvapilo..... Když jeho pop-rocková kariéra vzala za své, alespoň zůstal v médiích jinýum způsobem...

dolycentrum @ 01.12.2012 15:51:27
PaloM,hohanek,Brano,Peter Gratias..vsetkym Vam dakujem za podporu..Gary ci uz v negativnom,ci do neba volajucom poste ,ma svoje miesto... su to spomienky mladosti...alebo nostalgicky uz len lahky povzdych.Tuto hudbu nemozme rozoberat..jednoducho brat aka je...Modern Talking 70 rokov patri k nasmu zivotu hudobnych suputnikom..este raz Vam vsetkym vdaka

Petr Gratias @ 01.12.2012 22:10:50
Zdravím DolyCentrum...
Modern Talking sedmdesátých let!
Ano, velmi trefné a výstižné přirovnání.
Díky. Zdravím!

OHNOTHIMAGEN @ 02.12.2012 06:34:56
Petr G.:
Ano, já jsem silně popuzen!
Házet takový sajrajt, jako jsou Glitter, Mud, Bay City Rollers a Showaddywaddy do jednoho pytle s GILBERTEM O'SULLIVANEM?!
To si snad děláte srandu.

Petr Gratias @ 02.12.2012 09:33:19
Zdravím, OHNOTHIMAGENE,
vůbec si srandu nedělám.
Gilbert O´Sullivan pro nás rockery, kteří rostli na hudbě sedmdesátých let byl mediálně nadopovaný idiot, který představoval velmi zvláštní křídlo hudby ve své době a těžko změním názor na prahu šedesátky. Myslím, že zákonitě upadl do propadliště hudebních dějin, jako jiné podobné dobové relikty.
Myslím, že oba milujeme hudbu šedesátých let a máme slabosti pro různé kapely a jedince těch časů, ale prní polovina sedmdesátých let už byla někde jinde jeho stylizace a prezentace mi přišly cirkusácké
a já jsem už jako dítě cirkusy neměl rád s těmi vykleštěnými medvědy na motorkách, traumatizovanými lvy a lascivními tanečnicemi....
Omlouvám se, ale Gilbert O´Sullivan patří pro mě do stejné kategorie a nic na tom nekoriguji.
Popravdě řečeno, jsem překvapen, že právě pd OHNOTHIMAGENA přichází obhajoba. Vážím si ohnothimagenovského intelektu a rozhledu, ale Gilbert O´Sullivan to nějak nabourává... Takže sorry!

Petr Gratias @ 02.12.2012 09:54:12
Možná jsem zvolil trochu drsnější tón, OHNOTHIMAGENE.
Viděl jsem prostě na rakouské televizi v dané době takové show, které bylo velmi pokleslé, kde se Gilbert O´Sullivan prezentoval a to navíc ještě popudilo mě.....
Je tam hodně cítit vykrádání mccartneyovských a simonovských nápadů a určitě mi byl do poloviny sedmdesátých let bližší jiný klavírista, zpěvák a skladatel Elton John. Na toho O´Sullivan podle mého neměl, i když to co dělal Elton John v dalších letech už bylo taky hodně vzdálené mému vkusu, ale Madman Across The Water nebo Good Bye Yellow Brick Road se mi pořád líbí, ale Doo Wacka Doo Wacka Day, jak to okopíroval od O´Sullivana Neckář.... opravdu si nemohu pomoct.
Domnvám se, že patřím do křídla náročnějších rockerů, ale třeba mohu poslouchat Toma Jonese, Carpenters a mnohé skladby Burta Bacharacha, Carly Simon, Carole King a nemám s nimi problém, ale Gilbert O´Sullivan sem nepatří....
To shrnutí od Glittera k O´Sullivanovi mělo pro mě jakýsi globální význam, víc v tom nehledejme a zachovejme si i přes občasné rozdílné vnímání vzájemnou přízeň. Zdravím!

pito63 @ 02.12.2012 10:39:39
Doliš, som rád, že si zaspomínal na roky mladosti. Dá sa povedať, že mňa hudba Glittera minula, hoci pár skladieb mi neuniklo. Možno to bude tým, že som inklinoval k dedinským zábavám a mestské diskotéky ma minuli veľkým oblúkom. Prinútil si ma zaspomínať, a vtedy to u nás bolo asi tak:
“Veľkí“ rockeri z môjho okolia na zábavách nadávali na všetko, nič nebolo dobré. Hlavný dôvod však bol ten, že sa na parkete pohybovali ako Pinocchio, takže by ich nezachránilo ani priame napojenie na generátor od akého si vynálezcu Van der Graafa. Preto radšej zaliezli do výčapu.
Dolycentrum, vďaka za recenziu!

dolycentrum @ 02.12.2012 15:45:41
Pito..dakujem...je to vzpruha !

dolycentrum @ 02.12.2012 15:54:47
OHNOTHIMAGEN....kultivovanost je prejav tolerancie..ako sa tvrdi...''vtaka po peri,cloveka po reci''...prizemnost prejavu neznamena vycibrenost vkusu...existuje mnozstvo interpretov,ktorych nemozem ani citit,ale nikdy som sa neznizil k oznaceniu ''sajrajt''

OHNOTHIMAGEN @ 02.12.2012 18:34:33
dolycentrum, viz "To je grc! - Písať, či nepísať o hudbe bez falošnej dobromyseľnosti?"

Rád nazývám věci pravým jménem. Ano, je spousta jiných synonymických výrazů znázorňujících podobnost s mnou užitým slovem, jako jsou třeba plevel, blivajz, odpad, zbytečnost.

dolycentrum @ 02.12.2012 18:58:16
jasne OHNOTHIMAGEN..respektujem...preto aj umelci Tvojho rangu su ''len '' kategoria okliestenych medvedov s nepodareneho cirkusu...

Brano @ 02.12.2012 19:31:23
Chlapi,nevedeli by ste mi poradiť kde by som zohnal glamrockové trblietavé montérky?

dolycentrum @ 02.12.2012 19:39:45
BRANO...zeby k tej krivej kravate...?

Brano @ 02.12.2012 19:47:17
Doly,áno presne tak,to aby som bol štýlový a IN. :-)

dolycentrum @ 02.12.2012 19:51:33
Brano..nebudes ani In ani stylovy..akurat zabubany..ono tu mame 21. storocie..ale asi v kravate si to nepostrehol..inac koncim.Dojazd je uz mimo mna..to len strucne k dalsim narazkam

Brano @ 02.12.2012 20:29:41
Chcel som to tu trošku odlahčiť,no čo už,nepodarilo sa.Ani sebairónia nezaberá.Možno nabudúce....