Styx - Man Of Miracles (1974)

Čtvrtá deska Styx s názvem Man of Miracles se objevila na pultech prodejen v listopadu roku 1974.

Ač měla kapela na svém kontu 3 alba a stovky vystoupení, nebyla na tom kupodivu celkově finančně nijak růžově. Jednotliví členové chodili nadále do svých civilních zaměstnání – DeYoung a Chuck Panozzo vyučovali na škole hudbu, Young taxikařil. Atmosféra se pohybovala na bodu mrazu a skupina byla na pokraji rozchodu. Vše zachránil až singl „Lady“ z druhé desky, který se uchytil až v tomto období v éteru a upozornil na následný song z aktuálního počinu Man of Miracles, nádherný hit Dennise DeYounga A Song for Suzanne (věnovaný své ženě, s níž je dodnes).

Stylově jakoby se skupina vrátila tak nejméně o 5 let nazpět, většina písní je ovlivněna mixem rhythm and blues, rock ´n ´rollem a popu v kabátku Styx ( Rock n´roll Feeling, Havin´a Ball, A Man Like Me, Christopher nebo převzatá (!) odrhovačka Lies). Svižná skladba Southern Woman zní, jako by Deep Purple vykročili hudebně „jižanským“ směrem.

Paradoxně dopadly na tomto albu nejlépe pomalé songy. Ať již bombastická, hard rocková titulní Man of Miracles (Styx si začínají nechávat své nejlepší kousky na konec desek), emotivní Golden Leak jen s pianem a violou, rocková pecka Susanne (jakoby trošku inspirovaná Queen), či zadumaná Evil Eyes.

V žebříčcích prodejnosti časopisu Billboard si kapela o pár desítek míst oproti desce Serpent is Rising polepšila (154 místo), nicméně mne oslovila o něco méně.

Důležité však je, že jiskra mezi tvorbou kapely a posluchači přeskočila, takže nebyl problém uzavřít dohodu s jinou gramo firmou, která by lépe zviditelňovala Styx , což se dle členů kapely do té doby dělo velmi nedostatečně. Kontrakt se povedl s A&M Records, kde dodnes chodí manažeři povinně líbat zasklený exemplář této smlouvy, neboť labelu pomohl k mnoha desítkám milionům dolarů.

Man Of Miracles je tedy poslední deska u firmy Wooden Nickel, jejíž činnost po odchodu kapely prakticky stagnovala a léta se živila vydáváním reedicí a různých výběrů do slávy rozkvetlých Styx.

Rozchod s labelem lze chápat také jako jakýsi symbolický předěl mezi starou na novou hudební tváří Styx, která autorsky dozrála.

Slabší trojka.

reagovat

stargazer @ 08.02.2024 17:59:15
Z tohoto alba bych si vzal tak čtyři skladby, kdybych si chtěl udělat svůj best-of Styx z období prvních čtyř alb. Totálně katastrofální považuji skladbu Lies. Naopak závěrečná Man of Miracles je zatím to nejlepší, co jsem slyšel z prvních čtyř alb.

Apache @ 08.02.2024 18:24:15
Já mám rád začátek (první tři skladby) a miluju konec (poslední tři). To mezitím je, pravda, jen nijak důležitá výplň. Ale kdybych měl vybrat nejlepší věc z prvních čtyř alb, tak je to "A Day" z dvojky.