Diskuze
« další předchozí » |
balu - 06.09.2023 12:27:40 #
|
Poslech hudby a řvoucí děti? Už se mne to netýká :)) |
Judith - 05.09.2023 22:45:24 #
|
Trojčata, nejmíň :D |
Antony - 05.09.2023 21:15:35 #
|
To zní jako monolog matky, co odvedla řvoucí dvojčata do školky.. |
Judith - 05.09.2023 20:52:22 #
|
Já už jenom poděkuju, jsem naprosto nervově vyčerpaná, ale spokojená (bože, to zní divně). Věřím, že se vložená energie v dobrém zúročí. Děkuju :-) |
Antony - 05.09.2023 20:48:08 #
|
hejkal: A dobře děláš. |
hejkal - 05.09.2023 20:33:11 #
|
Naučil som sa na internete nevšímať si paranoiu a písať tak, ako chcem. O lepších i horších albumoch, nikto mi do toho nebude kecať. Komunikáciu udržujem v slušnej a tolerantnej rovine, pokiaľ to niekomu nestačí, ignorujem ho. A tak sa môžem bez stresu venovať muzike a jej velebeniu. :) |
Antony - 05.09.2023 19:33:06 #
|
Člověk sám sebe staví do zvláštní situace vlastně pokaždé, když něco zveřejní. Nikdy neví kdo a jak zareaguje. Musí být na tyto situace připraven. Některé způsoby na obecnější problémy ukazují jasně. Vlastně celé to prodlévání v komunitě osciluje mezi hyperkorektností a paranoiou. Ale od jisté chvíle, kdy je tato funkce zpracována, je to zajímavý socio kulturní kaledioskop. Hodně plyne z očekávání podobné úrovně u ostatních. Ne znalostní nebo zkušenostní. Ale komunikační. Tam se naráží často. |
Antony - 05.09.2023 19:26:58 #
|
chimp.charlie Kdyby to bylo jednoduchý, tak to dělají všichni.. Rozhlídni se kolem, kolik lidí zajímá poslech hudby? Je to sakra náročný. Stejně třeba jako číst knihy, nebo navštěvovat galerie, atd. Pár procent obyvatelstva to dává. |
chimp.charlie - 05.09.2023 18:50:01 #
|
Jéžiš, a já jsem si vždycky myslel, že poslech hudby je docela jednoduchou záležitostí... Nedělám něco špatně??? :) :) :) |
Judith - 05.09.2023 17:47:18 #
|
Ještě doplním, že u umění jsou tyhle vzájemné kontakty a prostředí specifické, protože člověk potřebuje mít k dispozici celou svou senzitivitu, nejde moc kousnout se a neřešit, že mi něco vadí, nebo z druhé strany že "radši nebudu nic říkat". Akorát že ta autenticita projevu může kolidovat s nějakou předvídatelností, která obvykle souvisí s pocitem bezpečí. Není prostě příjemné, když člověk někam přijde a neví, jestli budou lítat blesky nebo co bude. Podotýkám, že hyperkorektnost podle mě řešení není. |
« další předchozí » |