Diskuze

« další předchozí »

Antony - 24.08.2023 10:04:22 #

Souvislost mi uniká. K jakému tématu se replika váže?

Judith - 24.08.2023 09:52:16 #

Nechci zanášet pod recenzemi, dám off topic sem, svět je malý: rozhodně není mým úmyslem vytvářet nějakou mlhu, naopak ráda osvětlím, ať víme (a víme, že víme). Klidně i tady, každopádně v profilu uživatele je na mě mail. Pokud postačí ujištění o mé nezaujatosti a vědomí limitů při utváření závěrů, jsem v pohodě i s tímto.

Antony - 20.08.2023 22:45:58 #

Ano, to je dobré srovnání. Ve chvíli, kdy něco dokončím, hážu to za hlavu, aby mohlo vzniknout něco nového.

Judith - 20.08.2023 21:35:49 #

Myslím, že se tady hodně blížíme tomu, o čem jsem nedávno přemýšlela jako o opravdovosti - u případů výrazné změny stylu a podobných "nelogických" posunů. Zapadá mi do toho i jedna myšlenka z rozhovoru s Kostnatěním, že publikum má tendenci dílo vnímat na pozadí předešlé nahrávky, ale pro hudebníka (umělce) je minulé album nejmíň zajímavá věc na celém světě.

Antony - 20.08.2023 20:26:47 #

Rozvinu po svém. Abych předešel případné kontroverzi, zdůrazním, že se nejedná o protinázor. Možná jen říkám jinými slovy totéž. Možná ale ne.. Nesprávná cesta je ta, která přestává být cestou. Stane se z ní například stagnace, nebo na cestu si hrající póza. V takové fata morganě iluzorní cesty někteří interpreti stráví většinu své kariéry. Tento fakt se ale velmi těžko prokazuje. Je to takřka nerozpoznatelná skutečnost. Interpetem težko přiznaná. Naopak přiznané tvůrčí selhání za svérázný způsob cesty považuji. Protože reflektovaný.  "Protože nesprávná cesta (pro daného člověka) se nemusí projevit jako neúspěch ve vnějším světě" - zcela souhlasím. A doplním o pasáž, kterou jsem měl na mysli už při psaní svého komentu, ale kvůli údernosti nakonec vypustil - úspěch (komerční, všeobecná obliba, atd.) není pražádným příznakem cesty, a už vůbec ne té dobré. Ovšem není ani v rozporu. Jde o vedlejší faktor.

Judith - 20.08.2023 18:56:51 #

Doplním a rozvinu: Aby člověk mohl poznat, že ztratil (osobní) správnou cestu, potřebuje kultivovat svoje vnitřní prožívání, rozvíjet schopnost sebereflexe. Protože nesprávná cesta (pro daného člověka) se nemusí projevit jako neúspěch ve vnějším světě. Může se hlásit o pozornost skrze pocity planosti, prázdnoty, neklidu... Stejně tak ale různé nepříjemné pocity mohou být součástí správné cesty - může jít o růstové bolesti, potřebu překonat zažité vzorce atd. Takže tříbit vnímání a všímavost.

Antony - 20.08.2023 18:18:50 #

Otázka 36. Ako zistím, že som na správnej ceste? Krátka odpoveď: Tak, že sa ztratíte. Můj koment: Cesta je cíl. Dostávat se vpřed, jedno kudy, znamená být na správné cestě.

Judith - 10.08.2023 22:58:10 #

Asi jsem jen chtěla nějak opisně vyjádřit, že se spolu pořád bavíme, akorát to teď tady už nechci hrotit - ono mi to dlouho nevydrží :)

Antony - 10.08.2023 22:01:30 #

Judith: Jako debatu to vidím stále také, každý říkáme svůj úhel. Nevidím to tak, že bychom šli proti sobě. Máme své názory, své důvody, své právo na jejich hlásání. Domnívám se, že si dokážeme naslouchat a nechat se ovlivňovat, pokud něco v odlišném názoru přinosného nalézáme. To činí debatu smysluplnou. Myslím, že i vědomí toho, že absolutní pravda neexistuje (alespoň v této věci), jsme oba nabyli. Klidně od toho jděme, ono se to zas někdy a nějak samo vyvrbí.. hejkal: Asi i proto ty koncerty moc nemusím. Davovost mi není vlastní. Tím nijak nezpochybňuji, že funguje. chimp.charlie: Je fakt, že můj názor na štastné lidi je ideální představou. Nějak do mého vnímání světa nezapadá myšlenka, že by sobečtí a samolibí lidé mohli být skutečně šťastní. Třeba jsou, do hlavy jim nevidím. Ale zpochybnilo by to moji teorii štěstí, což nechci.. :) Že viditelně prožívané štěstí je časté u lidí s nižším intelektem, s tím souhlasím, to je vypozorovaný i zdokumentovaný jev. Spíš mi jde o nalezení té třetí skupiny, která není ani hloupá, ani sobecká, přesto je šťastná. Ne trvale, ne bezpodmínečně, ale v určité duchovní sféře jsou to šťastní lidé. Ti, co nevidí láhev poloprázdnou, ale poloplnou. Jsou schopni existenci štěstí ve svém životě poznat, zachytit a hlavně zúročit. I přese všechna protivenství mají jisotou, že to mělo smysl. To je štěstí.

chimp.charlie - 10.08.2023 16:29:52 #

Antony: "...egoisty bez sebereflexe za opravdu šťastné lidi nepovažuji." No, nevím. V průběhu svého zanedlouho již pětašedesátiletého žití jsem dospěl k názoru, že největší potenciál být šťastnými mají dva typy lidí: 1) lidé hloupí (opravdu hloupí, tedy s nižším intelektem) a 2) právě egoisti bez sebereflexe. Protože tyto dva typy nejméně pochybují, najmě o sobě. Troufám si tvrdit, že nejen já, ale i Ty, Judith a všech dalších 40 členů na tomto fóru pochybujeme, jsouce si vědomi svých nedostatků i toho, že občas děláme chyby, na které nedoplácíme jen my sami, ale někdy i někdo jiný. A proto býváme občas (někdy dost často) nešťastní. Arci pokud jsi to nemyslel tak, že egoisti bez sebereflexe neměli to štěstí a byl jim nahrán nedostatečně odzkoušený softvér :)

« další předchozí »