Diskuze

« další předchozí »

Judith - 31.07.2023 11:52:31 #

Ždímačka je přesný obraz. Jen podotknu, že lockdown sice přinesl časové uvolnění a celkové uklidnění životního tempa, ale byl to vlastně taky pres, jinačí, ale místy dost výživný - viz třeba The Burden Of Restlessness jako plod duše, která se ocitla v klidu sama se sebou...

Antony - 31.07.2023 08:07:57 #

hejkal: Ano, je to tak. Časový tlak je ždímačka. Pokud v člověku něco je, dostane to z něj. Ale je to jen okolnost, nikoli příčina. Na druhou stranu, během zákazu hraní při covid vyšilování, spousta umělců dokončilo to, co dlouhá léta odkládali. Takže nejenom časový pres, ale i uvolnění může být prospěšnou okolností. Záleží vždy jak u koho.

Antony - 31.07.2023 07:45:15 #

Někdy je souhlas větší opovážlivost, než nesouhlas.. :) A protože souhlasím, tak jen přitakávám. I to se stává, moje občasná opozice není záměr. Mohu myšlenky kolem termínů a hluchých míst samozřejmě rozvést, ale podstatné bylo řečeno. Snad jen, že termín funguje, pokud je jednou z mnoha okolností. Může se stát i hybatelem neukázněného bohéma, ale nikdy nenahradí umělcovo nadání ani inspiraci. To musí být schopen autor naplnit sám.   Čtu teď hodně myšlenky Tarkovského. Tam se u dost věcí na první přečtení nechytám, ale je z jeho úvah patrné, jak musel brát v potaz všechnu světskou organizačně finanční zátěž a technické kinematografické nezbytnosti. V tomhle je film ještě exponovanější než hudba. Nijak mu to však jako autorovi neubralo na uměleckém poslání. Jiný by se třeba podřídil a sekal režimu i konvencím oddané kýče. Když dve dělají totéž.. Tarkovskij a třeba Šostakovič byli velkými oběťmi utrpení. Bylo to dáno místem a dobou do nichž se narodili a současně svým citlivým vnímáním byli vydání všemu na nemilost. Dokázali to ve tvorbě překonat, ale nedávalo jim to radost, jen trýzeň. Těžko říct, jestli se tím stali většími umělci, nemyslím si to, bylo toho přespříliš. Proto s posledním odstavcem souhlasím, píšeš to výstižně, k podobnému názoru jsem dospěl i já.

hejkal - 31.07.2023 07:39:53 #

Možno by v tejto súvislosti bolo vhodné pripomenúť, že drvivá väčšina rockových nahrávok vznikala v štúdiách pod tlakom obmedzeného času. Lebo peňazí nebolo dosť. Záležalo aj na kvalite obsluhujúceho personálu. Niekedy si kapely prenajali štúdio vopred medzi koncerty a tam narýchlo aj tvorili. Tieto diela dnes ospevujeme. V súčasnosti tento problém nie je taký veľký. Všetko je dostupnejšie, kým kedysi za dva dni nahrali album, dnes dva dni ozvučujú rytmičák. Kvalite nahrávok to nijako zvlášť neprospelo a ani "umeniu".

Judith - 30.07.2023 23:56:54 #

Jaaak jako, moje řeč? To si teď jako rozumíme nebo co? Úplně jsem se lekla :DDD S tím termínem, samotný určitě může sloužit jako jedna z forem postrčení, podnětu, pro někoho velmi účinná. Problém vidím v tom, že termín bývá součástí nějak formulované zakázky. Pokud nejde čistě o technologickou souslednost kroků, kterou je potřeba dodržet, domluvený pronájem nějakého zařízení nebo lokality od-do a podobně, zakázka vždycky znamená určitá očekávání, vyslovená i nevyslovená, a tady to začíná tvůrčí prostor zužovat potenciálně rizikovým způsobem.  Souhlasím, že práce na zakázku nevylučuje vznik hodnotného uměleckého díla, ale sotva to můžeme obrátit, že by ho zaručovala nebo zvyšovala pravděpodobnost - tady bych odlišovala právě zakázku a čistě deadline (i když ani ten nebude fungovat úplně na každého). Ještě mě napadlo, jak se někdy říká, že čím víc umělec trpí, tím líp - možná nejde tolik o utrpení, ale právě o prvek nečekaného, překvapivého, silného podnětu, který s různými osudovými ranami přichází. O to, že takové události (které můžou taky vybublat zevnitř, nemusí jít nutně o vnější zásah) člověka nutí spoustu věcí přehodnotit, přeskládat, vyvazují ho ze samozřejmosti bytí. Což je velmi blízko podstatě umění. (Ale taky to nefunguje na každého, někoho podobné věci prostě jenom rozhodí nebo rovnou zlomí.) Koukám, že přibyl další příspěvek, nechám to tak, jak jsem to mezitím sepsala.

Antony - 30.07.2023 23:27:04 #

chimp.charlie Ano, je možná důležité říci jednoznačně, proč se v tom vrtám. Myslím, že každá věc ve vesmíru i v člověku může být předmětem zkoumání, analyzování a zamyšlení. Nejenom může, ale také je. Je to přirozené, člověk má touhu a schopnost věci zkoumat a tímto způsobem posouvat své vědění, tedy i sebe, vpřed. Přesně to je příčinou mého zájmu o problematiku spojenou s uměním. Poznat, vědět, uvědomovat si, formulovat, zpytovat, a tak podobně, to jsou mé hnací síly. Jde o téma, jež je mi blízké. Je to trochu pošetilá snaha v té amorfní hmotě uvidět nějaký tvar. Zcela jistě není vedena záměrem stanovit umění s velkým "U". Spíše naopak, chci být natolik znalý principů a souvislostí, že mi nikdo nenavěší bulíky na nos. Třeba o tom jediném správném Umění.. :) Svoboda je nejvíc a svoboda mysli obzvlášť. Gómu, tož su..

chimp.charlie - 30.07.2023 23:09:30 #

Antony: Ale jo, já jen mám z celé téhle debaty pocit (možná mylný), že se pořád točí kolem toho, co je tím pravým Uměním s velkým U, potažmo co je tím pravým tvůrčím procesem ke kýženímu vedoucím. Jenže v životě je to jinak: umělecká díla vznikají z různých pohnutek a za různých okolností, a stejně jako čistý, tedy závazky nezatížený tvůrčí proces nezaručuje, že nevznikne kravina, tak stejně tak práce na zakázku nevylučuje vznik hodnotného uměleckého díla. Radši půjdu spát :)

Antony - 30.07.2023 22:51:14 #

No, jen že právě o tomhle celou dobu píšu. Neříkám, že je to špatně, ale je dobré si to uvědomovat.

chimp.charlie - 30.07.2023 22:45:26 #

Antony: No a? :)

Antony - 30.07.2023 22:27:10 #

chimp.charlie Jo, jo, termínovaná smlouva o dílo aneb jak se z umělce stává řemeslník.. :) Judith Moje řeč.

« další předchozí »