Diskuze

« další předchozí »

stargazer - 23.12.2023 07:56:19 #

V létě roku 1989 se konal hudební festival Bratislavská lyra. Pořadatelům se podařilo na festival nějakým způsobem dostat americkou hudebnici Joan Baez. Všude na ní dohlíželi StB a tajní. Joan se podařilo za pomoci ještě několi lidí dostat tajně do jejího hotelového pokoje pár disidentů, včetně Václava Havla. Večer před koncertem vystupuje Joan Baez dole v hotelu z hotelového výtahu a s ní i Havel, nesoucí její kytaru a povídá : "Já jsem jen její bedňák". Soudruzi museli koukat.

Judith - 07.12.2023 08:45:50 #

Pat Mastelotto už je doma v USA (po pěti dnech), jeho bicí stále cestují. Ale dnes jiný příběh. Ellu Fitzgerald nechtěli na jevišti v Hollywoodském nejslavnějším klubu The Mocambo, protože se jim nezdála dost přitažlivá. Marilyn Monroe, která byla její velkou fanynkou, zavolala řediteli a řekla mu, že když Ellu najme, ona (Marilyn) přijde na každé vystoupení a zajistí mu tak publicitu. Slib splnila - každý večer seděla v první řadě. "Už jsem pak nikdy nemusela zpívat v malých klubech," říká Ella.

Judith - 04.12.2023 17:41:16 #

Pat Mastelotto trčí už čtvrtý den na letišti v Mnichově kvůli sněhu. Hudebníci jsou hrdinové, vážně.

Judith - 29.11.2023 18:29:16 #

Historka bez pointy: Pat Mastelotto sdílí svoje dojmy ze slovenských a českých hotelů. Z toho bratislavského si odnesl silný zážitek, neb místo karty dostal k pokoji oldschoolově klíč - a podle přívěsku už něco pamatuje. Pat se svěřil, že post raději zveřejňuje až poté, co město opustil. V Brně je celý paf ze synchronicity, jelikož se mu poprvé v životě stalo, že v atriu uviděl želvu, a to chvíli potom, co poslouchal písničku, kde se o želvách zpívalo (Mr. Mister: I Don't Know Why). Z Brna se v jeho vzpomínkách jednou provždy stalo město želv. Roztomile nanicovatý malý příběh.

Judith - 07.11.2023 22:36:52 #

Příběh za úvodním veršem skladby Simona a Garfunkela Sound Of Silence Tato skladba začíná slovy Hello darkness, my old friend - Ahoj, temnoto, můj starý příteli. Darkness byla přezdívka, kterou si Garfunkel dal pro svého přítele. Sandy Greenberg byl jeho spolubydlící v prvním ročníku na univerzitě. Velmi si spolu rozuměli a slíbili si, že se budou vzájemně vždy podporovat. Záhy nato byla Sandymu diagnostikovaná oční choroba s vyhlídkou brzkého úplného oslepnutí. Odjel domů do jiného státu a přerušil veškeré kontakty s přáteli, uzavřel se do sebe. Art se jednoho dne bez ohlášení objevil u jeho dveří a přesvědčil Sandyho k návratu na univerzitu. Prováděl ho po kampusu, předčítal mu. Jako výraz empatie začal sám sebe nazývat Darkness, Temnota, protože jeho hlas přicházel k Sandymu ze tmy. "Temnota ti teď bude číst," říkal mu. Jednoho dne po cestě městem uprostřed rušného nádraží Art Sandymu sdělil, že musí naléhavě odejít, a nechal ho tam samotného. Sandy si byl nucen v situaci nějak poradit a za pomoci dalších cestujících se v pořádku dostal do cíle. Tam na něj Art promluvil - celou dobu šel za ním a sledoval, aby se mu nic nestalo. "Uvědomil jsem si, že když se jako slepý dokážu sám vymotat z nádraží a dojet metrem, kam potřebuju, zvládnu cokoli. Byl to rozhodující obrat v mém životě." Vystudoval univerzitu a oženil se. Jednoho dne mu Art zavolal, že s kamarádem založili folkovou skupinu a že potřebuje 400 dolarů, aby mohli dokončit první desku. Sandy s manželkou měli v tu chvíli na účtu přesně 404 dolarů. Věnovali je Artovi. Album nebylo zvlášť úspěšné, ale ze Sound Of Silence se o rok později stal velký hit. Úvodní verš je vzpomínkou na pozdrav, kterým Art na škole oslovoval svého přítele. Sandy Greenberg se stal úspěšným podnikatelem a později věnoval několik milionů dolarů na medicínský výzkum. Art Garfunkel je kmotrem jeho tří dětí. Dodnes jsou nejlepšími přáteli. Greenberg nazval svou knihu pamětí Hello Darkness, My Old Friend s podtitulem Jak odvážné sny a neústupné přátelství proměnily slepotu jednoho muže v neobyčejnou vizi života. Jak významná tato skladba pro duo Simon a Garfunkel byla, o tom píše Akana v recenzi na jejich druhou desku. Stala se hitem díky další nevyžádané pomoci, dá se říct...

balu - 01.11.2023 22:34:23 #

Apache - čtvrtá deska BOC už mne tolik nebere, ale Career of evil tu mám asi nejraději a vlastně celé třetí album.

balu - 01.11.2023 21:05:17 #

Apache - na druhé a třetí řadovce  Blue Öyster Cult jsou i texty Patti Smith.

Judith - 01.11.2023 12:09:40 #

Když jsem dneska jinde zmínila pop, vytanula mi jedna historka. V roce 2009 ve věku 33 let zemřel Stephen Gately, člen irské skupiny Boyzone. Původně šlo o manažersky vytvořený projekt, chlapeckou kapelu, měli dost úspěch. Gately se udusil po nemírném požití všeho možného. V Irsku je zvykem nechávat tělo noc před pohřbem v kostele a Gatelyho maminka těžce nesla představu, že by tam syn měl být sám. Čtyři zbylí členové si tedy vzali spacáky a přenocovali se svým mrtvým kamarádem. Připadá mi to víc drsňácké, než co předvádí spousta rockerů...

stargazer - 31.10.2023 06:23:55 #

V roce 2003 dostal Mick Jagger od anglické královny rytířský titul. Bylo z toho docela pozdvižení. Velmi zklamaná byla část fanušků Rolling Stones, pro které to bylo, jako by se Jagger zpronevěřil proti svému celožitnímu boji proti establishmentu. Současně se ozývaly hlasy, že frontman Stuonů nikdy neudělal dost pro charitu, která byla pro ttento titul prakticky povinná. Dost nelibě to nesli i jeho spoluhráči z kapely, zejména Keith Richrds, který prohlásil ať se Mick ani neopovažuje myslet na to, že by mu někdy říkal Sir Mick.

stargazer - 24.10.2023 05:14:06 #

Kytarista skupiny Eagles, Joe walsh měl motto, které mu pomáhalo přečkat dlouhé týdny na turné. Často se dalo najít vyškrábané do nábytku v hotelu, ze kterého právě odjeli. Znělo : "Flámuj, dokud se nepozvracíš". Když byla skupina na turné, vždycky si v hotelu rezervovala velké apartmá určené pro večírky po koncertě. Říkali mu třetí přídavek a vždycky poté, co si všichni, celá skupina, jejich přátelé i doprovod, vychutnali svůj úspěch, změnili tohle apartmá k nepoznání. Manager skupiny Irving Azoff koupil Joe Walshovi jednou na Vánoce motorovou pilu. Kytarista si ji bral na cesty - to kdyby bylo třeba něco rychle a naprosto zničit.

« další předchozí »