Diskuze

« další předchozí »

Pegas - 28.10.2023 10:11:42 #

Dobrá i blbá hudba existuje ve všech obdobích. A pořád se stává že mě nějaká deska naprosto pohltí.  Přirovnání s knihami mě také napadlo. Nakupování hudby u mě ale vždycky vedlo, ani nevím, kolik mám CD za těch cca 25 let, co jsem si koupil první. Všechno zabírá místo, ale rozdíl je v tom, že poslechnout nějaké CD vícekrát není vůbec problém, klidně několikrát za den nebo během krátké doby, nebo když na nějakou desku dostanu chuť, stačí najít hodinku času, případně alespoň nouzově k práci. Ale přečtení knížky trvá déle, i když mě maximálně zaujme, nedokážu ji číst v krátké době znovu a vždy preferuji přečíst si něco nového než již jednou čtené. Podobně jako v hudbě toho vychází stále dost a stále dost ze starých jsem nečetl. Knihy jsou tedy spíše ozdoby do knihovny nebo prostě pro ten pocit mít je. Také zabírají víc místa a jsou dražší než CD. Zůstávám u CD, digitální hudba mě moc nebere, to mám spíše pro poznávání nebo když si chci narychlo něco pustit, takže ji ani nekupuju. Vinyly mě minuly obdivuji na nich ale ty velké obaly, to je paráda, ale cena 2x vyšší než CD a nemám ani gramofon a fakt bych se nechtěl pouštět do toho, že bych si začal pořizoval oblíbená alba i na vinylech.

hejkal - 28.10.2023 06:59:01 #

Tiež vlastním filmy i seriály a tiež o tom nijako zvlášť nepremýšľam. Teda, až na to, že môj vkus je natoľko brakový, že ani streamy ho nenapĺňajú, ja sa vyžívam vo veciach, ktoré by väčšine pokazili obed... Minimalizmus v bývaní je pre mňa sterilný, ja musím žiť v drevenej knožnici. :)

Apache - 28.10.2023 06:48:01 #

Jinak nová hudba se mi vůbec nelíbí - mám pocit, že počínaje 90. lety to šlo všechno do kopru. Začalo to grungem, pokračovalo britpopem a technem a nikdy to neskončilo. Neopunk mě nebavil a nu metal byl jen stínem těch vtipných dobrot, které na přelomu 80. a 90. let plodila rap metalová / crossoverová scéna.  Celé 21. století v muzice je naprosto někde úplně jinde než jsem já. Na to je ale jednoduché vysvětlení: Žádný rock and roll. A já jsem prostě rock and roller, marná sláva. Mám to v krvi. Nedávno se mě na to někdo ptal, jestli je nějaká novější kapela, co vznikla v tomhle století, která se mi líbí. Ne že bych měl nějaký velký přehled o nových věcech (ten jsem spolehlivě ztratil už v průběhu devadesátek), ale po očku na youtube tu a tam sleduju, co se kde rodí, takže úpný ignorant zas nejsem. :-) Ale je toho opravdu málo, co mě zaujalo. A toho, co by se mi opravdu líbilo, je ještě mnohem míň. Dvě takové kapely ale existují. Jednou je (alespoň dle mého názoru opravdu originální a zábavná) detroitská parta Electric Six. (V žánrech mají na Wikipedii uvedeno - kopíruju - "garage rock, alternative rock, disco-punk, comedy rock, metal, new wave, punk rock, dance rock, funk rock, electronic rock", což mi k nim všechno tak nějak přibližně sedí.) Ti vydali první album až v roce 2003, ale na kontě jich dodnes mají už nějaké dvě desítky. Až budu velký, chci je mít ve sbírce všechna. :-)  Tou druhou je skoro úplně neznámá newyorská banda Wildstreet, kterou jsem objevil, když jsem před lety dělal kompilaci s názvem "Sons of Glam Metal", obsahující pouze novodobé glam metalové kapely. A to je všechno. Jelikož 21. století trvá už nějakých 23 let, tak pouhé dva objevy za celou tu dobu, to asi o něčem svědčí.

Apache - 28.10.2023 05:31:39 #

Judith: Tak to já jsem vlastnič absolutní. Vlastním desky, knihy, filmy, dokonce i seriály. A dodnes mě nenapadlo nad tím nějak přemítat. :-) Ale ono to tak prostě je. Muži jsou sběratelé, ženy většinou ne. I když dnešní mladí muži asi taky už moc ne. Když je všechno online, tak proč něco sbírat. "Mně spíš připadá, že hudby je strašně moc a odevšad se valí další, než bych měla pocit, že potřebuju něco shánět." No nevím, na mě se odevšad valí hlavně samé sračky, takže mám neustále potřebu zkoumat tu starou, dobrou a hlavně bezednou pokladnici prvních čtyř rockových dekád a objevovat tam všechny ty tušené i netušené poklady. A jsem si celkem jist, že s tím si vystačím až do smrti.

Judith - 28.10.2023 02:05:21 #

Já asi fakt nejsem vlastnič, teprve velmi nedávno mě třeba napadlo, že bych si ty oficiálně koupené věci z Bandcampu mohla fakt stáhnout, abych je jako "měla", a neposlouchat je jen online! Mně spíš připadá, že hudby je strašně moc a odevšad se valí další, než bych měla pocit, že potřebju něco shánět.  Kompilacím moc neholduju, ale jednu teď mám na cestě, The Krautrock & Progressive Box Set - 6 CD za 239,- korun, tomu jsem tedy neodolala a pár jmen neznám.

hejkal - 28.10.2023 01:22:08 #

Ja sa netrápim žiadnou kvantifikáciou, tiež skrátka počúvam, čo to dá. Aj keď už ani zďaleka nepočúvam toľko, koľko zamladi. A ticho mi tiež niekedy vyhovuje. Na margo kníh, ja som zástanca opakovaného čítania. Sú diela, ktoré som čítal desiatkykrát. A špeciálne pri poézii by som nedokázal žiť s pocitom, že si čosi prečítam len raz. Ja som začínal ako chudobný študent nakupovať cédečka z vreckového. Ako Antony nefajčím, nepijem, len tie knihy mi vždy stáli v ceste, delia moju pozornosť pol na pol. :) Výberovky mi veľmi pomohli, keď som chcel nejakú skupinu buď spoznať alebo mať aspoň niečo. Preto moje prvé nosiče okrem srdcových albumov (Wishbone Ash - debut, Jethro Tull - Benefit a Aqualung, Mountain - Live The Road Goes Ever On, Led Zeppelin - I a II, Ten Years After - Ssssh a Cricklewood Green, ELP - debut, Quicksilver Messenger Service - debut...) obsahovali výberovky - Deep Purple, Colosseum, Janis Joplin, Jimi Hendrix, Free, Mountain... Bolo ich dosť a dodnes si dobrý výber rád a s chuťou vypočujem. Pamätám si, ako som mal niekedy v pätnástich taký zoznam s cca 20-timi albumami, ktoré si musím kúpiť, aby som mal "všetko". :) Keďže otec mal hromadu platní, kaziet s nahrávkami z platní a hromadu viedokaziet, v počiatkoch mi stačilo mať aspoň nejaký výber. A dnes mám síce kompletné diskografie milovaných kaiel, napriek tomu si kúpim aj nejaký výber a občas si ho pustím, keď mám chuť na prierez tvorbou za jednu-dve hodiny, nič lepšie pre mňa neexistuje.

Judith - 27.10.2023 23:58:25 #

Apache, jen do sebe muziku val, co to dá, přeju ti to! Pro mě je hudba zajímavá, dokud probíhá vzájemná chemická reakce, pak už jen jako připomínka (i když občas se po čase spustí další kolo, jak se člověk vyvíjí). Z toho důvodu mi nedává smysl řešit, jestli něco stihnu poslouchat "dost často". Obecně je zajímavé, že u plné knihovny se lidi sice ptají, jestli člověk tohle všechno přečetl, ale žádné představy o nutnosti opakování, natož pravidelného, knihy nevyvolávají, a stát mohly stejně jako CD. Občas si pouštím playlisty na YouTube, takové osobní výběry, a písnička je určitě jednotka hudby, která stojí za pozornost. Ale celkově vzato potřebuju k životu i dost ticha, musím si věci zažít v klidu. Velké sbírky obdivuju a kochám se, když dá někdo foto! Na zálibách mi přijde nejlepší, že je to sféra, kde si každý může rozhodnout, co a jak mu nejlíp vyhovuje. "Já to chci takhle" prostě stačí. Sdílení je zajímavé, i odkrývání individuálních souvislostí a příběhů, které umožňuje, to se mi líbí, co se tady rozjelo.

Antony - 27.10.2023 23:10:52 #

Apache: No jo, já byl divnej, nepil jsem, nekouřil, to mi vydrželo dodnes. Ale nemám pocit, že bych nežil, byl to docela dobrý.. :) Muzika, knihy, příroda.. A spousta dalších věcí..

Antony - 27.10.2023 23:07:29 #

zdenek2512  Kotouče mne minuly, k muzice jsem se dostal až po nástupu kazet. Takže geneze byla LP-kazeta-CD-VHS-minidisk-CDR-HDD-LP, samozřejmě často souběžně, nikoli návazně. Zajímavá byla etapa s VHS, na stereo video recorderu se to chovalo jako analogový záznam na cívku. Měl jsem stovky VHS s muzikou, dvě videa a ani jeden film..

Apache - 27.10.2023 23:07:20 #

Antony: No, pro mě to za tu cenu bylo jako originál. :-) Já chtěl hlavně co nejvíc muziky a kazety jsem sbíral až do poloviny devadesátek. Nikoho, kdo by sbíral originály (kdo by na to měl, přesněji řečeno), jsem v 80. letech neznal.

« další předchozí »