Diskuze

« další předchozí »

Apache - 27.10.2023 22:06:38 #

"Trochu se gramofonem vracím do časů, kdy to byla jediná možnost jak si něco pořádného poslechnout. Nosili jsme si desky z burzy jako poklady. To nikdy nevymizí." Nooo... Budu trochu oponovat. :-) Už tenkrát to zdaleka nebyla jediná možnost. Byly přece magnetofonové kazety, například. A jelikoź nahraná kazeta se dvěma alby stála na burze 120 korun, tak lidi jako já investovali raději do nich než do desek, které stály 500 Kčs novinka a 300 korun ta nejohranější stará vinylka. (K přepočtu na dnešní peníze nutno k částkám připočítat ještě minimálně další nulu.) Já jsem si tam obvykle koupil tu kazetu, přes týden ji naposlouchal a nahrál na další kazetu. Tu původní jsem pak v neděli donesl na burzu, tam ji prodal za 120 a za to jsem si koupil další kazetu s dalšími dvěma alby. Na obaly elpíček jsem se chodil hlavně dívat, cena za novinku byla pro mě třetina výplaty - to byl majlant. Ale pár těch desek za cca 300 jsem si tam taky koupil, neříkám že ne. :-) Ovšem vyloženě sbírat západní elpíčka, to bylo pro boháče. Nebo pro lidi, co tam měli nějaké příbuzné a ti jim to posílali, možná. Pro nás teenagery byly kazety v 80. letech jasná volba. Ty se tehdy půjčovaly, nahrávaly, měnily, kupovaly i sbíraly ve velkém. To byl podle mě v 80's nejběžnější způsob šíření hudby mezi lidma.

Antony - 27.10.2023 21:35:04 #

Každý to máme jinak a každý po svém správně.. Pravda je, že jsem asi 2x za posledních 10 let byl na tom tak zdravotně špatně, že jsem ani muziku nemohl poslouchat, ale to jsou zmíněné okolnosti, nikoli volba.

chimp.charlie - 27.10.2023 21:16:32 #

Antony: S přírodou jsme v naprosté shodě! Ale pokud jde o poslech hudby, víc jak dvě alba soustředěně za večer nedám. A když jsem teď byl doma s bronchitidou a měl móóóře času, neměl jsem vůbec náladu na jakoukoli hudbu a jediné, co jsem byl schopen absorbovat, byly pokleslé televizní seriály - což lze brát i jako můj příspěvek do diskuse na téma "Hranice hudby" :-)

Antony - 27.10.2023 20:58:36 #

chimp.charlie: Asi su divnej, poslouchám pořád, a pořád nemám dost. Fakt se mi nikdy v životě nestalo, že bych nechtěl poslochat. Někdy poslouchat nemůžu kvůli okolnostem, jasně. Ale dobrovolně se poslechu vzdávám v jediném případě. V přírodě. Ta je víc než hudba, příroda je největší zázrak vesmíru. Jak jsu do lesa, poslouchám les.. Elpíčka mají nesmírnou přitažlivost, kouzlo, je to pohádka. I přes to praskání, které mne jako starého digitálistu vytáčí. Trochu se gramofonem vracím do časů, kdy to byla jediná možnost jak si něco pořádného poslechnout. Nosili jsme si desky z burzy jako poklady. To nikdy nevymizí.

chimp.charlie - 27.10.2023 20:53:02 #

Antony: Naprosto Tě chápu - elpíčko, obzvláště pokud se povede i obal, je opravdu komplexním umělekým dílem a i poslech je něco úplně jiného. Jenže já si nemůžu pomoct, mě to věčně sr.ní (pardon, ale všechny spisovné výrazy mi přijdou jako pouhé eufemismy) s tím, aby to nepraskalo atd. mi tak lezlo na nervy, že jsem vděčný za digitální formáty a oželím to ostatní.

chimp.charlie - 27.10.2023 20:52:59 #

chimp.charlie - 27.10.2023 20:48:50 #

Mohyla: Přesně, naprosto přesně takhle (jsem též cyklista) jsem si to taky představoval - jenže záhy jsem zjistil, že moji bližní (zejména ti v přímé linii) mají o mém volném čase představy naprosto odlišné. A to se bojím pomyslet na manželku, která jde do důchodu teď :-) A pak ty prachy! I když CD stojí mnohem míň než třeba čtyřpístkové XT (zatím poslední upgrade mého miláčka) - však to určitě znáš taky :-)  Apache a Hejkal: Pánové, nezbývá mi než Vám tiše závidět, protože já na to ten prostor a čas navzdory důchodu nemám (vizte i výše). Navíc s dobrou muzikou to mám jako s dobrým chlastem (o sexu nemluvě :-)): musím na to mít náladu a pohodu, pokud nejsou, nefunguje to (to, ani to, ani to) - nejsem například schopen poslouchat v autě, ani v pět ráno, jako někteří zdejší členové, před nimiž smekám.

Antony - 27.10.2023 20:47:01 #

Podařilo se mi zhruba do roku 2010 nasbírat 4 tisíce CD. Poměrně velkou část tvořily japonské sběratelské raritky v boxech. Někdy v té době jsem začal jít cestou životního minimalizmu a omezil hmotné věci. Během dalších deseti let jsem nagraboval všechna CD na hard disky a prodal. Uvolnila se spousta životního prostoru. Na tom bylo zajímavé, že jsem narazil na člověka, který ode mne koupil prakticky polovinu všech věcí, a formou dočasně výměny mi poskytnul svoji sbírku. Takže dalších 4 tisíce CD mám nagrabovaných od něj. Od té doby přibylo další množství alb koupených, nagrabovaných a prodaných, případně stažených z legální placené distribuce. To znamená že mám přibližně deset tisíc nahrávek, které jsem si vlastnoručně uložil. Fyzické materiálno mi nikdy nechybělo, potřebu vlastnit mám duševní, nikoli fyzickou. Zvuková produkce, která przní digitální mastery a remastery k neposlouchání, mne donutila, abych se přede dvěma léty vrátil k vinylům. Navíc spousta nahrávek je stále jen na deskách, digitálem nedotčena. To způsobilo, že jsem postupně propadnul kouzlu tohoto formátu a užívám si jej. Mám teď cca 600 desek a poslouchám je pro radost. Vlastně novinky si pořizuji z většiny na vinylech, a jen cca třetinu digitálně. Pořád se něco mění, stále něco objevuji. Nikdy bych to neřekl, ale poslech z desky dělá hudbu jaksi muzikálnější, uvolněnější, přirozenější a přítomnější.

hejkal - 27.10.2023 18:50:14 #

To je aj môj prípad, v zbierke mám cca 3000 cédečiek, počul som väčšinu z nich veľakrát, časť párkrát (napr. nové prírastky napočúvavam priebežne a vyžaduje si to svoj čas) a možno sa nájde pár titulov, ktoré som počul veľmi málo (napr. Under Wraps od Jethro Tull), ale chcem ich mať, lebo... medveď. Chápem aj ten pocit, že keď mám na niečo náladu, tak to chcem mať po ruke. To, že mi je dobre v obkolesení kníh a cédečiek, je tiež dôležitý pocit. Ja si svoju zbierku piplem, musím tam mať to, čo počúvam. Nemusí to byť často, ale musí to byť pre mňa chcené aspoň niekedy. Nepotrebujem počúvať všetko furt, prípadne len raz z rýchlika a hurá na ďalšiu muziku, ako to na internete býva dobrým zvykom. Prípadne hromadiť tonu muziky, ktorú si nikdy nevypočujem, napr. v digitálnej podobe. Každý album má u mňa svoj čas a priestor presvedčiť ma. Pokojne opakovane.

Apache - 27.10.2023 18:48:57 #

PS: Potřeba to vlastnit, jak píšeš, je naprosto přirozená. Když to nevlastníš, tak to prostě nemáš. :-) To bude platit vždycky a žádná data ti to nemůžou vynahradit. To, co mám na těch policích na stěně, mi nikdo nevymaže a vždy mi to bude k dispozici v nejlepší kvalitě. A ty booklety taky většinou jen tak na netu nenajdeš.

« další předchozí »