Diskuze

« další předchozí »

zdenek2512 - 26.12.2023 06:29:12 #

Apache, zkuš Edgar Broughton Band první čtyři desky jsou hodně dobré, EBB byla vedle Hawkwind pravá hippie kapela.

Apache - 26.12.2023 00:45:45 #

Příběh o muži, který přestal zvedat telefony je výborný. Osobně si jako horrorový fanoušek na Marťanské kronice s odstupem nejvíc cením kapitoly / povídky Usher II, ale to už jsem říkal předem. Důvody: 1) Jedna z nejlepších horrorových povídek, 2) jedna z nejlepších poct horrorovým příběhům vůbec, 3) jedna z nejlepších parafrází na dílo jiného autora a 4) jeden z nejlepších příběhů o pomstě. Jako bonus je tam pak ještě to propojení s Fahrenheitem. Ale většina z těch dalších povídek / kapitol, které jsi tu průběžně zmiňovala, je taky skvělá. Fahrenheit je další level. Jedna ze tří nejlepších dystopií vůbec (někdo říká i jedna ze dvou). Pokud mohu místo toho doporučit jinou SF klasiku, kterou snad každý zhltl na jedno nebo dvě posezení, tak je to Den trifidů od Johna Wyndhama. Kdybys náhodou chtěla parádní, děsivou, dechberoucí a napínovou věc, která se čte sama, tak tohle je sázka na jistotu. (Na Databázi knih 91% při 5494 hodnoceních. To tam snad nemá už nic jiného.)

Judith - 25.12.2023 22:01:59 #

Dočetla jsem Marťanskou kroniku. Samoovládací dům, který se nakonec zcela zničil, mi trochu připadá jako reminiscence pádu domu Usherova. Ze zbylých kapitol či povídek mě zaujala ještě ta o Marťanovi, který na sebe bral rozličné podoby podle přání okolí, zdála se mi taky svým způsobem děsivá. A vlastně i příběh o muži, který přestal zvedat telefony... Hodně povídek, ne-li většina, mi připadalo vystavěných jako reakce na otázku "what if", co kdyby bylo možné nebo se stalo to a to... Kulisy jsou sci-fi, příběhy lidské. Hodně se mi líbí, že jednotlivé texty opravdu fungují samostatně, ale pohromadě dávají něco navíc. A taky poetičnost Bradburyho líčení, i když tady si pořád myslím, že svůj díl má i dnes již lehce knižní překlad. Na Fahrenheita se přes všechnu spokojenost s Bradburym v nejbližší době nechystám, ale jsem ráda, že jsem se s tímto autorem seznámila. Díky za tip.

zdenek2512 - 24.12.2023 13:08:57 #

Apache, já ty nový desky nemám k dispozici, kamarád byl na jejich dvou koncertech v Praze a má několik alb z posledních třech dekád. Poslal mi je, ale zatím jsem se k tomu nedostal. Věřím tomu, že si drží vysoký standart. Vyzkoušej i ty kapely, které vycházely u společnosti Ralph (Chrome, MX80 Sounds, Tuxedomoon a kamaráda kapely Snakefingera)

Apache - 24.12.2023 13:07:25 #

LP Meet the Residents (pokud je to ten obal ve stylu Beatles s přikreslenými rohy) bylo první album, které jsem od nich fyzicky držel v ruce. Bylo to právě v osmdesátém devátém v té (kdysi) undergroundové hospodě Tiskárna. To byly časy... :-)

Apache - 24.12.2023 12:59:39 #

zdenek: Já jsem slyšel vícero alb z různých období. I z tohoto století alespoň dvě nebo tři. Podle mě si Residents drží pořád přibližně stejnou úroveň zajímavosti a bizarnosti.

zdenek2512 - 24.12.2023 12:46:16 #

chimp.charlie ten svist je úmysl, má navozovat prostředí za severním polárním kruhem, vlastně je to náhled do života Eskymáků (lov na mrože, zlý duch krade dítě, šamanský obřad a podobně). Osobně mám rád Not Available, Commercial Album, Meet The Residents, Mark Of The Mole a Tunes Of Two Cities. Eskimo semi líbí také.

Apache - 24.12.2023 12:30:34 #

charlie: Shodou okolností bylo Eskimo úplně první věc, kterou jsem od Residents v životě slyšel. :-) Bylo to někdy v roce 1989. Kazetu mi půjčili undergroundi z hospody Tiskárna, ale možná na rozdíl od tebe jsem k tomu dostal ještě doprovodný text (tuším přeložený přímo z přebalu té desky), který osvětloval, čím se to album zabývá. Eskymáci mají (nebo měli, než je vláda zcivilizovala někdy v minulém století) jedno z nejtemnějších náboženství o jakém jsem kdy slyšel. Mytologie plná temnoty, totální brutality, zlých démonů, lidských obětí, hrůzných rituálů, kanibalismu... Nějaký satanismus je proti tomu sranda. A v tomhle eskymáci žili tisíce let. (Když jsem mnohem později četl knihu Terror o záhadně zmizelé lodi s expedicí, která zkoumala severní pól, vzpomněl jsem si na to.)  Tahle bizarní náboženská mytologie někomu jako Residents asi nemohla uniknout a na pocitech z ní vystavěli to album. Tehdy mi bylo 21, ještě jsem se hodně zajímal třeba o surrealismus a různé hudební alternativy, takže jsem si to album se zájmem poslechl, i když to samozřejmě nebylo úplně jednoduché. :-) Ten text jsem si četl k tomu a nechal to v sobě tak nějak rezonovat. Nemůžu říct, že by to byl úplně špatný zážitek. Myslím, že později Residents vydali také "disco remix" toho alba (což je samo o sobě bizar hodný jejich jména) s názvem Discomo. Díky lidem z havířovského undergroundu jsem se tak k Residents dostal poměrně záhy a po celou dobu je vedu v patrnosti. Nejsem fanoušek, ale jsou mi rozhodně sympatičtí, držím jim palce a po očku je sleduju. Sice ne intenzivně, ale vlastně pořád.

chimp.charlie - 24.12.2023 11:59:51 #

S Residents to mám tak nějak podobně: před lety jsem si stáhl Eskimo a když jsem si jej pustil a několik minut tam nebylo nic jiného než nějaký svist (alespoň myslím, už je to drahně let, ale tenhle pocit ve mně zůstal), vypnul jsem to a od té doby nenašel odvahu to zkoušet dál. Kamarád mi pak řekl, že jsem si pro první setkání s kapelou vybral tu nejmíň vhodnou desku. Tak to o možná svátcích zkusím ještě jednou.

Judith - 24.12.2023 11:28:10 #

Residents mám taky pořád nějak v hledáčku. To jsou všechno studnice, kam by se člověk mohl ponořit a už nevylézt, podobně jako třeba Swans.  A mám chuť aspoň trochu prásknout, ať víme - vyměnila jsem si včera pozdravy s loutkářem, až bude mít co říct, tak to určitě řekne, psal. Znělo to celé v dobrém rozpoložení. Velice oceňuji hudební pestrost, kterou sem různí lidé vnášejí, zápal, který z toho sálá. To nás spojuje, i když se vkusem nebo názory můžeme rozcházet. Nestyďme se mít radost ani v tomhle divném světě, to by zlo opravdu vyhrálo.

« další předchozí »