All Them Witches - Our Mother Electricity (2012)

Debutové album bluesových psychedeliků z Nashville otevírá tajemný chorál, který nejprve nabývá na intenzitě, ale po chvíli jej utíná v podstatě důvěrně známý bluesový kytarový riff, jakých je rozeseto na tisíce. Ovšem když se připojí basa s bicími, ani nevadí, že jsme tohle už někdy někde slyšeli. Zrovna zvuk bicích je pro uši skutečným požitkem, hutný, úderný, všudypřítomný, s výrazným cinkáním doprovodného činelu, známým spíše jako ride. A světe div se, on bicman kromě hajtky, kopáku, rytmičáku, kotle a jednoho přechodu ani nic jiného nemá. Ale bohatě to stačí. Heavy like a witch, tak se ta úvodní píseň jmenuje, je skutečně heavy blues - zakouřené a posilněné whiskey - nebo spíše bourbonem, které právě vylezlo odněkud z močálů. V závěru se ozve i sólo na varhany. Pokračujeme peckou The Urn, jež je variací na prastaré blues Rollin'and tumblin', ale samozřejmě ani zde nejsou "čarodejníci" první, kdo se inspiroval. Tak nebo tak, hraje jim to parádně. Bloodhounds provází tvrdé bicí a sekaný riff. Guns se nejprve tváří jako bluesová dvanáctka, ale v druhé půli dojde i na hutné riffování fuzzem okořeněné kytary za asistence bonhamovské bicí artilérie. Elk.Blood.Heart otevírá ve phaseru vykoupaná kytara, tady se dostáváme k pomalému třídobému blues, ovšem harmonické schéma právě tady uhýbá od dosud nastoleného modelu a skladba se může pochlubit řadou variací základního tématu. Donekonečna opakovaný refrén tak vyzní jako mantra, pod kterou se ale pořád něco děje. Dynamika se postupně zvyšuje, ke konci do toho bicman mlátí jako neandrtálec a z kytarového sóla stříká kyselina na všechny strany. Ukázkové psychedelické blues.

"Čarodějníci" rádi jamují a přesně o tom je píseň Until it Unwinds. K bicím, přicházejícím odněkud z hlubin prastaré jeskyně se nejprve přidají zvláštní kvílivé zvuky a už je tu basák, aby do toho chaosu zasáhl riffem, který bohatě vystačí na celou skladbu. Navíc se tu objevují klávesy fender rhodes, což je zvuk, který tuhle kapelu výrazně odlišuje od podobných současných retro partiček. Rozostřený zpěv v kombinaci s tím vším jen posiluje halucinogenní účinek skladby. A jako mantra tu zní "Something is wrong with me, I can't see." Atmosféru té zdánlivě jednotvárné písni dodává i hostující foukačka, správně nařvaná, jako z nahrávek starých bluesmanů. Po psychedelické smršti je tu klidnější píseň Easy, ale nečejte Lionela Ritchieho, i když by se tahle pohodovka s téměř country slide kytarou dala označit jako balada, však i bicman se tu poněkud krotí. Táhlé tóny kytarového sóla mají schopnost nás přenést do jiného světa. Family Song for the Leaving je ve znamení vybrnkávané akustické kytary, i zpěv je tu někde na pomezí country a blues. Nabízí se výjev z filmů z této oblasti, partička muzikantů někde na verandě ve městě, kde se dávno zastavil čas - jen takové ty keře se honí po prašných cestách. Ovšem závěrečná Right Hand je opět tvrdé, zemité blues, tentokrát v rytmu valčíku, s narůstající intenzitou a navrátivším se chorálem z úvodu desky. "Čarodějníci" si opět vystačí s jediným motivem, který parádně korunuje vypjaté kytarové sólo.

Album možná nepřináší nic vyloženě neslyšeného, ale jeho síla je v atmosféře a dynamice, se kterou skupina dokáže výborně pracovat. Také stojí za zmínku, že All Them Witches nahráli toto album ještě v prvním roce svého vzniku. Materiál je to svěží, žije a dýchá, po zvukové stránce je to čisté, syrové, ničím nepřikrášlené. Žádné velké dumání nad tím, jak to vlastně udělat, prostě spustí základní riff a pracují s náladami. A to mi bylo vždycky blízké.
reagovat

northman @ 13.01.2018 08:53:28
Voytus: zdravím, asi rozšířím objednávku o ty ostaní vinyly. Tahle deska je taky parádní, syrová a pořádně nabroušená. All Them Witches jsou pro mě něco jako Mudhoney, Nirvana a Soundgarden před třiceti lety.

Voytus @ 14.01.2018 13:07:36
northman: Jo, tohle přirovnání může fungovat. Hlavně je fajn, že jsme je zaznamenali v jejich "undergroundových" letech. Zatím po nich nesáhla žádná velká firma, což je - myslím - i dobře.