Leap Day - Awaking the Muse (2009)

Před nedávnem rozšířil mou sbírku i legendární debut dnes už tulipánové neoprogové jistoty. Čistá, průzračná muzička, ohlížející se do Polska, německým sousedům, a určitě i takovým Pendragon, Jadis nebo Areně. Z přihrádky lze vytáhnout i krajánky Silhouette.

Už When Leaves Fall přináší exkluzívní pozvánku mezi masívní sloupy polského a britského progu. Mocné nolanovské klávesové erupce v rukou bratří Engelenburgů, střídají jejich jímavější malby. Jako jeden muž se přidává Mulderova elektrika a Roozenovy pobídky zpoza baterie. K nebesům sahá už dvojka What Would You Do. Je to myslím i proto, že Harteveld tu hlasem hladí, ale netlačí tolik na pilu, je civilnější, aniž ztrácí na osobitosti. Jinak hudební krasavice ve svůdných křivkách. V menu králů pokračuje i další démant, Secret Gardener. Mistrně zapasované melancholické střípky kytar a kláves, arenovsko-rotheryovská sóla a atmosférické terapie. Poutavý text odráží názor Leap Day - na konci tunelu je vždy světlo. Spurtující rockovice, to je Shop Window Dummies. A vracíme se do dávných časů vokálních harmonií Něžného obra, či jejich moderních ctitelů - Spock´s Beard. Hladivá barrettovská kytara zůstala, ale je žehlena žhavými varhanními orgiemi. Klavírní uspávanka Eyes Wide Open s lehkými kytarovými omalovánkami a slapovým řáděním Petera Stela. I ona projde řadou změn nálad, aby spočinula ve velebném klidu. Sandgrains - již důvěrně známé ´morseovské´ nálety, a dva hráči umožnily sound varhan působivě navrstvit. Do ruda žhne kytara mr. Muldera, celý sextet se tu rozběhl v pozoruhodné vícehlasé alchymii. Závěr, téměř desetiminutová klapkově dominantní Little Green Men se zase klaní zlaté éře artrocku, ale snaží se obstát i jako neoprogový moučník . Ale nějak si nemůžu pomoci, postrádám tam nějakou strhující melodii a mocné teatrální doznívání a ozvěny jak jsem u artrockových finále zvyklý u mistrů jako TFK, Spocck´s Beard, Ark, Transatlantic, neb starých alb divadelnických.

Docela dlouho mi kolekce o slabé hodince zalézala do šedé kůry mozkové. Protože jsem sladěn s jemnějšími progovými partičkami , nakonec se mě hudba přec otevřela a vyplula. Jedinou výtkou jsou snad časté Harteveldovy afektované pokusy o meineovské polohy, ale naštěstí se nejedná o výraznější prostor na albu. 4/5.
reagovat

Brano @ 05.09.2020 17:51:34
Leap Day sú moji favoriti,takže si ma touto perfektnou recenziou potešil.Za to Ti patrí moja vďaka!

EasyRocker @ 05.09.2020 19:11:28
Braňo, díky, tahle kapela rozšířila mou sbírku celkem nedávno, a nelituju nijak :)

Mayak @ 06.09.2020 07:56:01
Kapelu Leap Day som videl v marci 2011 v Poľsku (Pierary Slaskie) ako kvázi support italských The Watch na skvelom dvoj-koncerte. Hrali v klasickom šesť člennom obsadení a pamätám si, že zvuk dvojitých klávesových nástrojov bol naozaj bombastický.
A gitarista (aj basgitarista) Eddie Mulder (Leap Day, Flamborough Head, Trion,Pink Floyd Project) je v Holandsku už progrocková legenda ...
Škoda, že tu nie je možné zverejňovať fotomateriál, našiel som celkom slušné zábery z koncertu oboch skupín ...

Polsko versus Holandsko, co mají tyto dvě země společného?
Ptáte se proč zrovna touto polemikou začínám recenzi u kapely Leap Day?
Ne, nejde o žádný souboj, vše je myšleno čistě teoreticky a samozřejmě z pohledu hudebního.
Co že to má tedy polská prog scéna společného s tou holandskou?
Dvě podstatné věci:
Za prvé je to docela rapidní nárust kvalitních progresivních uskupení v posledních deseti, patnácti letech. A za druhé společný, silně vyvinutý smysl pro melodiku, na němž hudební rockové spolky z obou jmenovaných zemí staví svůj potenciál a budují výrazné Know-how.
Tyto neoddělitelné znaky jejich tvorby tvoří určitou spojovací linii, která je jednotícím prvkem v kompletlní tvorbě a muzice s podobnými činiteli.
Jak známo melodie je tím prvotním faktorem tvořícím osu písně a zároveň vytvářející její podmanivé vnitřní aroma, které když nepostrádá určitou kvalitu, dokáže činit posluchače při soustředěném vstřebávání dostatečně šťastným.


V roce 2009 byla z holandských luhů a hájů vypuštěna další zajímavá neoprogresivní vlaštovka slyšící na jméno Leap Day. V tomto případě se jedná o hvězdný tým kopající za spoustu holandských převážně artrockově zaměřených kapel (namátkou Flamborough Head, King Eider), jejichž členové se tentokát sešli pod šťastnou hvězdou mírně symfonického, na propracované melodie bohatého hudebního dědictví. A přesto, že nejde o vyloženě revoluční, či nijak zvlášť stylotvorný projekt/počin, chválou v jeho připadě šetřit není na místě.

Třeba už jen proto, že v tomto spolku působí dvojice klávesových hráčů (možná i po vzoru italských Banco... ), kde každý z nich vytváří zcela specifickou paletu odstínů a barev, které otvírají v písních Leap Day dvířka, za nimiž se nalézá arzenál pocitů a nálad pestrých jako pávův kabátec.

Dlouhé, většinou osmiminutové songy plné krásných melodických ploch vytvářených klávesovým dvouspřežím a kytarovým štětcem, promítají do posluchačovi fantasie nádherné scenérie, podobné jejich holadským prapředkům, kteří místo hudebních nástrojů drželi v rukou štetce a palety. Muzika naplněna decentními dynamickými přechody a intenzivní hráčkou ekvilibristikou, má podobu ohromné barevné tapiserie visící přímo před vašimi zraky.

Možná vám chvili potrvá než plně akceptujete trochu zvláštní a ne přehnaně výrazově silný, či pateticky vzpupný vokál Jose Hartevelda, který je pro podobnou muziku často neodmyslitelný a někdy i bohužel nezdravě afektovaný. Ale jeho slušná dávka zasněnosti a racionality zároveň, které v míře zcela optimální v písních tohoto alba dávkuje, je přesně tím potřebným soukolím, aby tahle holandská kára dokázala šlapat v solidně progresivních obrátkách.


Awaking the Muse se tedy rovná výbornému albu s výborným zvukem a ještě lepšími individuálními hudebními výkony, které pod společnou sjednocenou vlajkou vyplaví sedmičku vysoce návykových a přitažlivých neoprogresivních hymnusů.
Naprostá povinnost pro srdcaře mající ve své sbírce na opečovávaných místech alba kapel jako jsou Shadow Gallery, Clepsydra, Pendragon, Believe, Knight Area, či IQ.


 

reagovat

Brano @ 08.02.2018 10:02:45
horyna,já koukám jako budulínek!Človeče,kedy to Ty stíhaš písať?Ty si ako automat na recenzie!Nie ste Vy náhodou dvaja?Alebo dokonca viacerí naklonovaní horynovia :-).Opäť skvelá recenzia,lepšie by to nenapísal ani Ferdinand Peroutka!Vrelé díky,pretože Leap Day je moja hudobná láska a všetky štyri šúdiovky z poľského vydavateľstva Oskar mi veľmi často rotujú v CD prehrávači.

horyna @ 09.02.2018 07:06:37
Braňo: naklonovaný ještě nejsem, ale třeba poslední dva týdny jsem krapet marodil a co chceš celý den (když je venku kosa a ty tam stejně nemůžeš) zavřený doma pořád dělat. Krom několika povinností jako je hlídání dítěte, koukání na filmy, nebo baštění :-) se poslouchalo a psalo. Prostě jsem něco pustil, např. Leap Day a musel jít hned tvořit profil a recku. Pak jsem dal znovu Satrianiho a šlo to samo, další hoďka/dvě v čoudu, stejně Eloy a ... Denně dvě, tři, čtyři slohovky byl klasický model. Ale za pár dnů jsem se toho přesytil a pak to naráz utnul.


K Leap Day jsem dorazil teprve před pár měsíci. Holandská scéna je krásnými melodiemi doslova prorostlá a s poslechem Silhouťáckého Moods (mimochodem rovněž povedená nahrávka, ale to je ti asi známo) jsem chtěl mít něco podobného. Tak jsem pořídil jedničku a čtverku, láká mne ještě maják ze Skylge's Lair.

Brano @ 09.02.2018 12:54:29
horyna,skutočne si to napísal veľmi pekne,chytilo ma to za srdce.Máš talent popísať tú hudbu veľmi verne,vystihnúť jemné nuansy,ktoré si možno väčšina poslucháčov ani nevšimne.To svedčí o tom,že si vnímavý a inteligentný človek.Aj to porovnanie holandskej a poľskej prog scény sedí.To úsilie a snaha o melodiku je podobná,tiež som to za tie roky postrehol.Leap Day mám v zbierke všetky štyri štúdiovky a chcel by som Ti odporučiť z veľkej rodiny Leap Day skupinu NICE BEAVER,v ktorej hrá basgitarista z Leap Day Peter Stel.Najmä ich tretí album The Time Is Takes(2015) >> odkaz je výborný a určite stojí za vypočutie!Tiež Ti odporúčam inštrumentálne trio TRION,kde je veľa hammondu a mellotronu a hrá tam gitary Eddie Mulder-gitarista z Leap Day >> odkaz .
Prajem Ti pevné zdravie a nech sa Ti darí!Zdraví Ťa Braňo

horyna @ 10.02.2018 12:28:42
Braňo já ti strašně děkuji za tvou upřímnost a ocenění. Mě byly tvé postoje často velice blízké a před několika lety jsi byl něco jako mým učitelem zde. Pamatuješ jak jsem ti svého času vysekl poklonu, že díky tobě často prievan v peňaženke stále mám :-) A ty s tím nepřestaneš? :-) No jinak by jsi mi nemohl nabízet další objevitelské cesty - Nice Beaver a jejich The Time It Takes se časem na zoubek podívám, to až zatoužím po další kvalitě z holandské provenience, budou první na řadě.

Chlape také se opatruj a kdyby jsi měl někdy cestu z Bratislavy (nebo jsi odjinud?, teď nejsem si jist) směr Morava, dáme pokec nad nějakým drinkem. Nechceš dojet začátkem července do smrdutého Brna na Deep Purple ? :-)

Brano @ 10.02.2018 20:01:35
Horyna,ďakujem za milé slová.Z Bratislavy nie som,ale z okresu Zlaté Moravce cca. 30 km od Nitry.Na koncerty už žiaľ nechodím zo zdravotných dôvodov(problémy s nohou a s bedrovým stavcom)nevydržím dlho stáť ani sedieť bez bolesti...a tak si radšej pozriem doma koncerty z DVD.

horyna @ 10.02.2018 20:27:14
Braňo to je mi moc líto! Zdraví je tím nejdůležitějším co každý máme a tak ti přeji, aby tě podobná alotria trápila v co nejmenší míře.