Conception - State of Deception (2020)

Letošní rok se nese na vlně návratů velkých metalových jmen devadesátých let. Po stěžejním studiovém comebacku jedné z vůbec nejcharismatičtějších ikon žánru, na vysoké technické úrovni hrajících Psychotic Waltz, tu máme po loňském ep i plnohodnotnou práci norských power-progresivistů Conception. Ti se letos vracejí po dlouhých dvaceti třech letech a podobně jako parta Budy Lackeyho v naprosto vrcholné formě.



Už při letmém pohledu na přebal aktuálního lp musí být všem znalcům dřívější tvorby této kapely, ale i Khanova předešlého působiště u Američanů Kamelot jasné, jakými cestami spletitosti se budou ubírat hudební myšlenky naší čtveřice. Ano, nové songy na tomto nosiči budou podobně pesimistické a trudné, jako je temná malba aktuálního díla. Roy Khan si právě z Kamelot odnesl ne zrovna pozitivní náhled na dnešní svět a zrcadlově příbuzné pocity velice sugestivně převtěluje i do nových Conception. Tolik známou a působivou epiku desek Parallel Minds, či In Your Multitude, letos nahrazuje tragika, osudová nevyhnutelnost a až hmatatelná temnota. Avšak tím také veškerá podobnost s touto, dnes už zase průměrnou, kolovrátkovsky nudnou skupinou zpoza velké louže končí. Hlavní leader a mozek Conception Tore Ostby, je naštěstí zcela jiného skladatelského formátu než Thomas Youngblood a "své" hochy vede po mnohem sofistikovanějších cestách osudu, než jeho americký protějšek.



Už během první písně (po kapku fádním symfonickém Intru) Of Raven And Pigs, dostává posluchač pocit něčeho jen těžce uchopitelného. Touha průzkumu nových teritorií je u letošních Conception právě v tomto úvodním songu zřejmě nejhmatatelnější. Nervně roztříštěný pocit nesourodých, avšak do sebe navzájem dobře zapadajících tónů dává na srozuměnou, že se kapela nehodlá uzavírat novým vlivům z venku. Přece jen uplynulo víc jak dvacet let a zkušenosti i pocity prožívá věkově zralý člověk na docela jiném vývojovém stupni. Novinku tak není lehké exaktně kategorizovat a to ani v poměru k dvojici technicky předimenzovaných alb projektu Ark. Dvojice dalších skladeb Waywardly Broken a No Rewind, přináší naopak spíše klasický, na výborných riffech postavený model minulosti, ale aktuální zvuk (mimochodem velice povedený) a děsivě spletité spektrum klávesových zvuků, usazují tyto písně na trochu jinou kolej. Vlastně podobné je to pak s celou deskou. Dalo by se tedy tvrdit, že aktuální novinka navazuje blízko místům, kde poslední nahrávka Flow končila. A i když letošní pokus nezní tolik charakteristicky a v konečném důsledku není ani tolik objevný, jako byl onen jedinečný skvost ze závěru jejich první periody, punc jedinečnosti a nevšedního zážitku přesto nepostrádá. Navíc Roy Khan zase jednou všem neumětelům dokazuje, proč právě on znovu patří mezi největší zpěváky naší doby.



Conception se tedy konečně vrátili a dokonce ve své původní sestavě. Kdo chce, může tento návrat označit comebackem roku, který si v reálné podobě dokázal skutečně představit asi jen málo kdo. Deska se rozhodně povedla a kniha s příběhem této jedinečné party ze severu je znovu otevřena. Už teď se těším, jak bude vypadat její další kapitola.
reagovat

EasyRocker @ 04.08.2020 07:01:09
Tuhle novinku jsem zatím neslyšel, ale stará tvorba má u mě status kultu, ne tak jako Ark, ale odrazový můstek už to byl...

john l @ 04.08.2020 12:37:06
Zatím jsem to slyšel jenom jednou z netu. Na starý desky to nemá, něco tomu chybí, ale ještě jsem nepřišel na to co.

Myšák @ 04.08.2020 14:07:32
Bác, bomba jako prase! Jméno kapely vůbec neznám. Od Kamelot mám ve skříni jen desku Ghost Opera a matně si pamatuju, že mě tenkrát zaujal hlavně Khanův zpěv, ale nikdy jsem nepátral odkud ten chlapík pochází. Pouštím si to na netu už potřetí a po prvním kole jsem to hned šupl do košíku, poněvadž to chci mít co nejrychlej doma. Horyno nebýt tvé recenze a dnešního deštivého odpoledne, ve kterém jsem znuděně brouzdal po Progboardu, nikdy bych neobjevil tak fantastický album. Díky němu mám zase pocit, že se ještě pořád dělají dobré desky. Vřelé doporučení za pět hvězdiček.

horyna @ 05.08.2020 14:25:45
Zdravím Myšáka: je mi ctí, že jsem mohl být užitečný. Vypadá to, že tě deska položila na lopatky daleko rychleji než mne. Uvažoval jsem též nad pětkou, ale jelikož jsem u nových Airbag půl bodíku přidal, u Conception jsem ubral. Oboje nevnímám úplně na 100%. Navíc odstup je stále jen minimální. Jak můžeš porovnávat novou věc s předchozí, kterou si pouštíš přes dvacet let. To je prostě nonsens. Deska potřebuje dostatečné množství času, abys ji mohl ohodnotit alespoň trošičku objektivněji.