Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Saturday Night In San Francisco (2022)

Tracklist:

01. Bill Graham Introduction 
02. Splendido Sundance 
03. One Word 
04. Trilogy Suite 
05. Monasterio De Sal 
06. El Panulélo 
07. Meeting Of The Spirits 
08. Orpheo Negro




Obsazení:

Al Di Meola - Acustic Guitar
John McLaughlin - Acustic Guitar
Paco De Lucia - Acustic Guitar

 
21.01.2024 chimp.charlie | #
5 stars

Byla to tehdy v tom osmdesátém opravdu požehnaná mikulášská nadílka – kdo dal punčochu za okno, nelitoval, byť trojice tentokrát obcházela domovy v poněkud netradičním složení: chyběli Mikuláš a anděl, zato čerti byli tři. A jelikož se naděluje už v předvečer Mikulášova svátku, objevilo se ve fusekli album Friday Night In San Francisco z 5.12. A udělalo do ní pořádnou díru. Načež musela uběhnout čtyři desetiletí a přijít covid, aby si Al Di Meola vzpomněl, že má v šuplíku ještě horečku sobotní noci. Popravdě řečeno obvykle bývám vůči podobnému dolování v archivech skeptický, zavání mi snahou vyždímat z tehdejšího sukcesu co se dá, do poslední noty. Tady to ale naštěstí neplatí.

Menu nabízí tři kolektivní (SPLENDIDO SUNDANCE, EL PAÑUELO a MEETING OF THE SPIRITS) a tři sólová čísla (ONE WORD, TRILOGY SUITE a MONASTERIO DE SAL), o něž se autorsky (i interpretačně) Mistři podělili rovným dílem. Pokud jde o poslední položku, edice se liší: já vlastním album na SACD, které na rozdíl od CD/LP obsahuje místo ORPHEO NEGRO bonusový track SONIQUETE od a v podání Paca de Lucíi.

Páteční album mi přijde jiskřivější, eruptivnější – a také efektnější. Možná i proto mě sobotní kolekce na první dobrou tolik neuchvátila. S opakovanými poslechy jsem si ale stále víc začal vychutnávat její komornější náladu, o niž se starají hlavně sólová čísla jednotlivých protagonistů, ale i věci zahrané v triu mi přijdou tak nějak ve větším poklidu – jako by se kluci vyblbli už včera a teď si to jen tak užívají. Všechna čísla jsou parádní, pokud bych ale měl vyzdvihnout jedno jediné, tak Meething of the Spirits, které při hraní v triu poskytuje sólujícím kytaristům nejvíc prostoru a sóla jsou tak možná méně exhibiční, zato oduševnělejší – zcela v duchu názvu skladby.

Al Di Meola a John McLaughlin album věnovali památce Paca de Lucíi, muzikanta, který – jak píše na obalu Al – „měl odvahu vystoupit ze svých flamencových kořenů a přitom si při hraní v jiné sféře podržet jejich ducha, srdce i technickou brilanci“ (pro ty, kteří vládnou angličtinou lépe než já: He was the one who had the courage to go outside of his Flamenco roots while maintaining its spirit, heart and technical brilliance by playing in a different realm!). Ve formě ale byli všichni – tenkrát na Západě.

Jistěže 5/5.
reagovat

stargazer @ 21.01.2024 13:07:47
Tu chybu s letopočtem vydání jsem způsobil já. Jde o to, že já si řadím alba v cd knihovně podle data nahrávání a ne podle data vydání. Když jsem tento titul zde zavěšoval, okamžitě jsem si ho spojil s rokem 1980 /proto ten omyl/. Takže omlouvám se. Ale nečekal jsem, že by se tu někdo našel a napsal k tomuto dílu recenzi. A jsem tomu moc rád a díky chimp.charlie. Jinak, zajímavý je postřeh o rozdílu výkonu kytaristů mezi pátkem a sobotou. Osobně by mě zajímaly tracklisty obou dní, ale to je nedohledatelné nejspíš. Já albu uložím čtyři hvězdy. Mě mírně vadí jejich osobní sólo medajlonky.

hejkal @ 21.01.2024 14:41:25
Jasné, nič sa nestalo.

jiří schwarz @ 23.01.2024 00:49:25
Díky, Chimp.charlie, za prima recenzi, s níž velmi souzním.
Když vyšlo páteční album, s nímž jsem se seznámil po vojně, posadilo mě jednoduše na zadek, byť jsem jednotlivé protagonisty již znal. Na to sobotní album mě asi upozornilo přidání na RB, a taktéž se mi velmi líbilo. Na rozdíl od pátečního, zatím ho nevlastním, a nikde se nedočítám, kde bylo nahráno – předpokládám, že asi ve stejném divadle v SF. (Legrační je, že jsem si vždy představoval, že bylo nahrané někde pod otevřeným nebem, v teplém kalifornském večeru). Proto by jistě bylo zajímavé, jak píše Stargazer, vidět playlisty obou večerů. Předokládám dál, že asi nebyly extrémně rozdílné. Tudíž si myslím, že na album, vydané 1981, prostě dali ty silnější kousky, podepsané všemi 3 kytaristy. Jistě to nebyl vydavatelsky úplně jasný podnik, tak se nedivím, že z toho nebylo 2-LP na první dobrou (škoda). A teď byl prostě vydán zbytek materiálu. Ano, neposadil mě tak na zadek, jako to LP z r. 1981, nicméně je to pořád nádherná hudba. Poskytla i prostor jednotlivým členům tria. První je první a tak asi v případě chuti sahnu zase spíš po tom albu prvním. Vrcholy druhého alba vidím v úvodní souhře tria na Splendido Sundance, a pak v Meeting of the Spirits, otevřeném postupy Mahavishnu Johna. U všech 3 hochů obdivuju, jak technická virtuozita se dokonale snoubí s náladotvorností, možná, že je v těchto případech i předpokladem k jejich vyjádření. (Tak to není vždycky, i technická primitivita dokáže udělat silné emoce – první mě napadli Velvet Underground). Takže, suma summarum, byť jde možná o „odpadky“, co se nevešly na první album, dávám 5*. (Tolik bych asi nedal albu tohoto tria z r. 1996).   

Judith @ 23.01.2024 01:57:18
Našla jsem dokument o přípravě alba. Mělo by jít o dva večery s odlišným programem - sobotní uzavíral tříměsíční turné, takže by se klidnější nálada dala vysvětlit tím, že tady už šlo vlastně o vzájemné loučení. Z živých alb tohoto okruhu autorů mám dojem, že na rozdíl od ryzích rockerů, kteří by si na samý závěr nechali to nejbombastičtější, tady se vždy pracuje s přirozenou křivkou energie, která počítá s úvodním rozehřátím a závěrečným zklidněním. Každopádně to, co vyšlo jako páteční album, by mělo být natočeno v pátek a sobotní v sobotu. Al DiMeola si na pásky ve svém sklepě vzpomněl během let vícekrát, covid změnil pouze to, že John McLaughlin byl konečně ochoten si je poslechnout a dát k vydání souhlas (prý byl "překvapen, jak dobré to je"). Tady je video nastavené na čas, kdy se ukazují autentické dobové materiály. U celého dokumentu se dají zapnout titulky v češtině (automatický překlad).

Judith @ 23.01.2024 02:05:17
Na konci zmíněného videa Al Di Meola říká: "Jestli se vám líbila páteční noc, měla by vás potěšit i sobotní. Nejde o jiné provedení stejných skladeb, ale o další skladby. Kompletní show. Teď to máte celé." Z toho vyvozuju, že setlist byl nakonec asi po oba večery stejný, původně vyšla část programu, asi ta "zajímavější" (natočená v pátek), a ze sobotních pásků byly po letech k vydání připraveny zbylé skladby.

jiří schwarz @ 23.01.2024 20:41:40
Judith, díky za skvělou investigátorskou činnost a za sdílení toho videa, ukazující genezi sobotního CD. 



Detail hodnocení alba (hodnoceno x)
5 hvězdiček - hodnoceno 2x
jiří schwarz, chimp.charlie
4 hvězdičky - hodnoceno 1x
stargazer
3 hvězdičky - hodnoceno 0x
2 hvězdičky - hodnoceno 0x
1 hvězdička - hodnoceno 0x
0 hvězdiček - hodnoceno 0x




Copyright © easyaspie.cz Created in 0.044 s.