Collegium Musicum - Continuo (1977)

Po hodně dlouhé době jsem si poslechl trochu podceňované album Continuo. A musím říct , že ať už je to odstupem, který jsem za ta léta získal, doceněním celkové kvality alba jako samostatného díla bez bezprostředního srovnávání s jinými alby CM, jeho nápaditosti, barevností, hravostí, množstvím skvělých aranžerských postupů a různých drobných ozdůbek a ozvláštění, anebo geniální juxtapozicí přimočarého melodického a bezvadně odzpívaného bigbítu s bezkonkurenčně šlapající Frešovou basou a Hájkovými bicími, a typickou, ale úspornou vargovštinou se všemi jejími slvělými atributy, tak mě prostě posadilo na zadek.
Určitě na tom má taky svůj podíl skvělý zvuk remasteru, který mě dává slyšet věci, které jsem na LP neslyšel, a subjektivně dynamiku, kterou by jí mohly závidět nahrávky mnohem mladší. Ta deska nejen, že ustála test času, ale všechny skladby drží skvěle pohromadě a výborně se poslouchájí a baví ještě po 34 letech. Zkuste si ji taky pustit.
reagovat

Mohyla @ 30.04.2012 10:05:11
Hikoki777 , ja som tiež z tých, ktorí album nepodceňujú a neodsudzujú. Samozrejme je iný, ako tvorba Collegia z obdobia Konvergencií, ale kvalita tam je. V tejto súvislosti je mi ľúto, že sa nenašli autori, ktorí by dostatočne využili jedinečný spevácky potenciál Čufa Noska. Spevákov s takým zafarbením hlasu v našich končinách veľa nebolo.

Fan @ 30.04.2012 12:32:43
Pamatuji si jako dnes koncert Collegia s programem Continuo na vyprodaném zimním stadioně v Přerově. Byl jsem nadšen, že mají zpěváka a jakého!. Sedl mi daleko víc do jejich hudby než občasný Hamel. Jedná se o určitě dobrou desku. Čekal jsem, že tato sestava půjde ještě dál a bude se rozvíjet. Bohužel se tak nestalo.

Continuo nie je taký zlý album ako by sa zdalo. Áno, ubudli nápady a pribudol synťák, ale stále je tam kvalita.
Pavučiny - skladba začína ozaj mohutne než prejde do Noskovho spevu, ktorý ma milo prekvapil. Stredná inštrumentálna časť je asi moja najobľúbenejšia z celého albumu.
Autoportrét slobodného umelca - táto skladba by sa viac hodila na nejaký album mimo CM. Okrem inštrumentálnych častí mi totiž ako CM neznie.
Continou - skvelý začiatok, pekná gitara, bezchybný Frešo na base, chýba len hammond. Skladba však svoj potenciál na čas stratí, aby sa vrátil na záver v peknej pasáži so spevom.
Album by som neodsudzoval, ale CM vtedy už pomaly ale isto spelo ku koncu, čo sa prejavilo aj na albume.
reagovat

Continuo som spoznal cez 2. koncert s Collegiom (CM), ktorý som mal česť navštíviť. Vtedy sme boli fascinovaní z návratu CM na scénu v plnej paráde, navyše so spevákom Noskom. S odstupom času, po opakovanom počúvaní cédéčka to vnímam inak.
Pavučiny - Varga mal nový organ, pripojil syntezátor, asi začal objavovať nové zvuky. Tie zvuky pre seba objavil, len s tým prišlo trochu málo nápadov na 16 minút plochy LP.
Autoportrét - začína typickým Vargovym motívom. Dobrá pieseň, pre mňa však priveľa opakovania. Ak by dnes napadlo Petra Lipu túto pieseň "podžezovať",
zrejme by sa mi viac páčila (paradoxne).
Continuo - prvé 2 minúty OK, potom sa 6 minút nič nedeje, nasledujú sólo variácie Frešo-Varga "nevímvočem". Posledných 5 minút je úžasných, patria Noskovmu spevu. Surovo to zhrniem: 7 dobrých minút nespasí celú 2. stranu LP.
Ak by toto CD vyšlo nové dnes, ako "reunion" CM,
rád by som to privítal, asi by som ho vzal na milosť, ako činy iných slávnych skupín po znovuzrodení (okrem Black moon od ELP - dodnes neberem). Pred 30 rokmi sa však CM mohlo zmôcť na viac. Pre mňa 2.5 , v našej stupnici musím ***.
reagovat