Diskuze

« další předchozí »

hejkal - 20.02.2023 08:23:10 #

Laser je úžasná muzika, nekompromisná, na hrane, ani štipka nejakého poľavenia. Obal bol uvedený v letáku pribaľovanom do CD od Akarmy, to bol kedysi vítaný zdroj inšpirácie. Túto kapelu som veľmi chcel mať v zbierke, zohnal som digipak od AMS Records (2012). Moja cesta k talianskemu progresívnemu rocku bola svojská. Do nejakého roka 2006/2007 som s nadsadením ani netušil, že existuje. Potom som objavil stránky Progarchives a tam mal vyhradenú vlastnú sekciu. A na úvod tam boli uvedené najlepšie albumy (podľa hodnotenia na stránke), nuž som si spravil zoznam toho, čo by som chcel. A začal pomaličky spoznávať celú scénu. Prvý album, ktorý som si kúpil, bol Photos Of Ghosts od Premiata Forneria Marconi. Všetko sa však zmenilo až neskôr. V rokoch 2009 až 2011 som bol často v Ríme a vo Florencii, keďže som bol súčasťou európskych komunitárnych projektov a Taliani boli vždy hlavný partner. V oboch mestách som našiel predajne s CD, v Ríme jednu, vo Florencii tri. Taliani mali pre Rock Progressivo Italiano často vlastnú sekciu, kde som sa prehrabával a podľa obalov a pocitov dopĺňal zbierku. Tak som sa dostal naslepo napríklad k Festa Mobile, skrátka ma zaujal obal. Veľký krok vpred mi poskytla Florencia, kde som si kúpil encyklopédiu od Croceho. A zistil som, že má aj web. Môj zoznam sa rozrástol o ďalšie tituly. Inými slovami, drvivú väčšinu svojej zbierky som si kúpil v Taliansku. A nejaké kusy som si doobjednal na Slovensku. Dlho som zháňal Museo Rosenbach a Murple, ale už ich nejaký čas mám. Tie časy, kedy mi predavač vo Florencii radil štýlom, ak počúvate toto, nebude sa vám páčiť toto, ale malo by sa vám páčiť tamto (tak som sa dostal k dvom albumom Battiato)... A ešte mi napadlo, že nemám z toho zoznamu roku 1973 Areu - Arbeit Macht Frei, počúval som to cez slúchadlá v obchode vo Florencii a nepáčilo sa mi to. A tak som si kúpil album Crack! a ešte Maledetti, lebo sa mi veľmi páčil obal. Dnes mám všetko, čo som chcel, je to cca 77 CD. Ako, sú tituly, ktoré by som si pokojne ešte kúpil, ale nie je to pre mňa priorita (napr. lajfka Le Orme). A tak sa síce nepovažujem za experta na taliansky progresívny rock, ale prehľad aký-taký mám.

Antony - 19.02.2023 21:07:09 #

hejkal - Super! Třeba takové LASER má a zná málokdo, tak jsem byl jen zvědavý. Svého času jsem je bral přímo od Akarma Records, když ještě fungovali..

Judith - 19.02.2023 21:05:46 #

hejkal: Aspoň že tučňáci v Antarktidě si dali s kytarami pokoj, to už by byl vrchol :) (A zrovna tyhle italské špeky jsou na YouTube všechny - tedy, zkusila jsem vyhledat asi pět a samá trefa. Už je mám uložené. Budete mě mít na svědomí!)

hejkal - 19.02.2023 20:48:53 #

Antony - článok je primárne zo zdrojov mojej zbierky, takže týchto Talianov mám všetkých doma a napočúvaných. Semiramis, Metamotphosi, to sú úžasné veci. Čo- to som samozrejme i doplnil z encyklopédií, ale toho je pomenej. Samozrejme, nie je to komplet, len taká ochutnávka. A chýba mi Južná Amerika, tam som úplne nekompetentný, až na výnimky.

Voytus - 19.02.2023 19:49:15 #

Určitě by mezi vyjímečnými debut by nemělo chybět K od Kula Shaker z roku 1996. Vždycky byli ve stínu svých brit popových kolegů Oasis a Blur, kteří za svou popularitu ale vděčí i vzájemnému poštuchování v tisku a často dost nechutným výpadům frontmanů. Ne tak Kula Shaker, naštěstí! Od počátku byli ovlivněni Indií a hinduistickou filozofií - a to jak v hudbě, tak i v osobním životě. K je sbírkou energických pecek ovoněných 60. léty i vonnými tyčinkami, vzývá se tu duch Jerryho Garcii i indická božstva. Shakerům šlo v první řadě o hudbu, však byli a jsou daleko šikovnějšími instrumentalisty, než právě Oasis nebo Blur. Jejich největším průserem byl nápad s obrovskou swastikou, kterou chtěli mít na pódiu jako dekoraci na turné v roce 1999. Tisk si na nich smlsnul. Bez ohledu na význam tohoto symbolu právě v Hinduismu, použít jej v poválečné Evropě holt není dobrá nápad. Kula Shaker pak na pár let ukončili činnost, ale v roce 2004 se vrátili a stále nahrávají nové, velice příjemné desky, určitě doporučuji i loňskou 1st Congregational Church of Eternal Love and Free Hugs. A teď už pár ukázek z K 1st >> odkaz >> odkaz >> odkaz >> odkaz

Antony - 19.02.2023 18:38:43 #

hejkal: Perfektní počtení. Obzvláště potěšili Italové, kde ses neomezil na notoricky známé interprety, ale vytáhnul na světlo i pěkné špeky. Slyšel jsi všechny, nebo to je spíš encyklopedický údaj? U spousty těchto kapel bylo jejich debutní album i albem posledním..

Judith - 19.02.2023 17:13:01 #

hejkal: Skvělý přehled, zase jsi mě rozsekal ("Hammill fingoval s členy VdGG sólovou kariéru"). Palec nahoru za video Greenslade, Bedside Manners si zaslouží povytáhnout na světlo. Moje čerstvé oko vidí nepřesnost v názvu alba Deep Purple (je tam We, ne You). Ale teda úplně jsi mě omráčil informací, že se tady u nás dá vylistovat konkrétní rok. Tenhle web už pro mě nikdy nebude stejný!

hejkal - 19.02.2023 07:41:06 #

Ešte jeden prehľadový článok o rockových albumoch z roka 1973 som spískal. Je ich tam menej ako keď si tu v profiloch vyfiltrujete príslušnú dekádu a rok, ale zasa si môžete čosi vypočuť. >> odkaz

Pegas - 17.02.2023 20:39:42 #

Tak mě napadlo, že se sem určitě hodí debutová bezejmenná alba kapel Gun a Boston.

stargazer - 17.02.2023 05:08:51 #

Bjork - Debut /1993/ Každá z dvanácti skladeb byla odlišná a zvláštní, přinejmenším díky jejímu pozoruhodnému pěveckému stylu. Album je směsí world music, jazzu, alternativy, trip-hopu, house....V pěti zemích bylo certifikováno jako platinové.

« další předchozí »