Diskuze

« další předchozí »

loutkář Cvak - 28.01.2024 15:26:14 #

Z mojí strany žádné pozdvižení, prostě mi to přišlo jako zajímavé téma, tak reaguju - a že to jinak neumím, bylo to takhle :-)

Apache - 28.01.2024 14:55:34 #

l.C.: Já to prostě sleduju, ale nějak to neprožívám. Jen mi to připadá zajímavé. (Pravda, sleduju to a připadá mi to zajímavé hlavně u mých oblíbenců.) No a jelikož to sleduju, s výsledky svých pozorování se netajím. Myslím, že je třeba to brát hlavně v klidu - docela mě překvapilo, jaké pozdvižení to tady vyvolalo. Skoro jako by z toho někteří měli trauma. :-) Takže pokud někoho takový faktický údaj sere, vyřvěte to někde z okna a máte klid. :-) PS: Ještě bych rád dodal, že tyhle údaje mě zajímají vesměs hlavně u starých věcí ze zlaté éry rockové muziky. Dnes toho už moc neprodají ani ti nejznámější ze starých pardálů.

loutkář Cvak - 28.01.2024 14:27:30 #

Apache: Úplně vážně: nedošlo mi, že se tím termínem v dnešní době pořád označují kapely typu Pink Floyd. Myslel jsem moderní prog rock. Neo-prog? Tak nějak se tomu říká? Škatulky jdou mimo mě. Moderní progrockové kapely toho moc neprodají, hrají v menších sálech atd. Tak si to představuju :-)   2. Nejde o to, že bych někoho přestal poslouchat poté, co začne mít nějaký úspěch (nebo se o tom úspěchu dozvím), ale že hudebníci mají tendenci tomu úspěchu podřizovat jiné věci. Netvrdím, že je to případ tebou zmiňovaných kapel. Nevím.   3. Konče Måneskin! Ale myslel jsem to tak, že mě tyhle věci nezajímají. Jasně, hodně hudebníků (ne všichni) se za podobnými věcmi honí, fajn, jejich věc. Pokud k tomu dělají i "dobrou" (uvozovky) hudbu, zajímá mě to. Pokud ne, ne. Třeba ta přetahovaná o #1 o Vánocích je směšná. Zasloužila by si to jen Cageova 4'33'', trocha klidu alespoň o svátcích... >> odkaz   4. Určitě je zajímavé sledovat, kdo a s čím a kde uspěl, ale prostě se z toho stala komedie. Tyhle věci odsunuju.

Apache - 28.01.2024 14:04:59 #

chimp.charlie: Jde v podstatě o to, že mě zajímá, jakou si (ano, to "si" je tam důležité) kdo koupil hudební nahrávku na originálním nosiči jako úplně první. U mě to teda určitě bylo nějaké LP nebo SP ze Supraphonu nebo Pantonu. Případně z těch západních vydání nějaké LP na burze (Krokus, Scorpions, KISS nebo Mötley Crüe - něco z toho). Ale jelikož v současnosti (za dva roky to bude 30 let) sbírám hlavně CD, tak jsem uvedl první cédéčko, co si vzpomínám. A to byl nejspíš ten Alice Cooper. Lynyrd Skynyrd následovali hned potom. Možná to byl dokonce hromadný nákup Alice a LS z první poloviny sedmdesátek. Tahle alba jsem fakt toužil mít originál. Tehdy jsem vydělával nejvíc peněz za svůj život, tak je možné, že jsem to nakoupil i takhle hromadně. Ale něco mi pořád říká, že ten úplně první kup byl Love It to Death.

balu - 28.01.2024 14:00:35 #

Abraxas je kultovní album - paráda

chimp.charlie - 28.01.2024 13:45:21 #

Vrátím se k Apacheho otázce týkající se prvních nosičů. Pokud důsledně vyjdu z formulace "jsem si...", tak z první výplaty jsem si koupil LP Eric Clapton: No Reason to Cry (vyšlo tuším v licenci). MC se mi nevybavuje, doma jsme měli nějaké popové, ale já na kazety spíš nahrával. První CD přehrávač jsem pořídil snad v roce 1990 - Teslu, postupně zlevněnou z původních deseti tísíc až na nějaké tři a půl (mimochodem sloužil ještě před nějakými 5-6 lety). Prvním CD byly Mozartovy houslové koncerty v podání Čeňka Pavlíka a České fiharmonie, ještě na značce Panton (AAD). Rocková CD mi půjčoval kamarád, který měl výbavu o dost dřív - ten mi pak také prodal Santanův Abraxas, který se mu sešel dvakrát - to bylo oficiálně mé první rockové CD.

Apache - 28.01.2024 12:56:57 #

Jinak každý (možná existuje nějaká výjimka, ale trochu o tom pochybuju) chce mít nejprodávanější album nebo hit na prvním místě hitparády. A každý (!) chce zoufale uspět v Americe. Počínaje Beatles a konče (teď si hned nevzpomenu na nějakou zajímavou evropskou kapelu z poslední doby). Každý. :-) Kolik interpretů dobylo Evropu, Austrálii, Japonsko, ale měli dokonalé trauma z toho, že v Americe se jim nedaří.  Možná to každý nebere tak vážně jako Roger Waters, ale ve finále to chtějí všichni. A mě prostě baví pozorovat kdo, s čím a kde kdy uspěl. Případně neuspěl. A pokud si někdo myslí, že kvalitu něčeho posuzuju podle tady těchhle měřítek, tak ať se raději zamyslí podruhé. :-) Sykotik Sinfoney neprodali oficiálně snad nikdy nic krom dvou skladeb na jednom zapomenutém soundtracku a já je přesto miluju. Slobodná Európa se nikdy neprosadila mimo Československo (a i tam celkem omezeně) a já je zbožňuju (první dvě alba rozhodně). A kdo tady krom hejkala zná americké blues rockery Omar & The Howlers? The Angels toho mimo Austrálii nikdy moc neprodali a pro mě jsou naprosto skvělí. Mladí newyorští glam metalisté Wildstreet mají na youtube 10x míň shlédnutí než kapela mého synovce, a když chci slyšet jejich album, musím si ho sám zkompilovat. Na druhou stranu mě určitě štve, že Heart byli megaúspěšní se svou eponymní comebackovou deskou z roku 1985 a dodnes se nikdo neobtěžoval vydat to album remasterované nebo nedej bože dokonce v nějaké deluxe edici. Protože osmdesátky jsou přece tak špatné není-liž pravda? Takže asi tak nějak. :-)

Apache - 28.01.2024 12:29:44 #

balu: Vidíš to. Ten to bral vážně. :-)

balu - 28.01.2024 12:28:42 #

Roger Waters se z toho zbláznil ...

Apache - 28.01.2024 12:20:01 #

l.C.: Neznám tzv. mentalitu USAmeričanů, nic takového mě ani trochu nezajímá. :-) Mě zajímají úplně jiné věci.  Víš např. o tom, že jedním z nejprodávanějších alb všech dob je prog rocková deska? :-) Chápu, že je to někomu buřt, ale Pink Floyd, Led Zeppelin nebo AC/DC patří k nejprodávanějším kapelám všech dob a asi je nikdo z jejich fanoušků poté, co se to dozvěděl (šok!) nepřestane poslouchat. :-) Prosím vás neberte to tak vážně nebo se z toho zblázníte. Jsou to jen statistiky a ty já mám rád. To je všechno.

« další předchozí »