Diskuze

« další předchozí »

Pegas - 06.11.2023 20:25:22 #

Tak když jsme u těch veselejších, tak tady máte ještě něco trochu buranského, skladby si vybrete dle chuti :-) >> odkaz

loutkář Cvak - 06.11.2023 12:42:50 #

Tak v ČR žije víc zahraničních hudebníků, třeba Fernando Saunders (baskytarista Johna McLaughlina, Jana Hammera, Lou Reeda, a chvíli také Heart). >> odkaz

Judith - 06.11.2023 12:03:25 #

Rozpitvat do mrtě se dá cokoli, co jen si člověk zamane. U mé analýzy by se taky našlo pár nepřesností.. Jak jsem onehdy psala o tom světoběžnickém učiteli angličtiny, který se nakonec oženil v Luhačovicích, jeho vyvolená tam učila výtvarku. Vzhledem i temperamentem byla typ Cindy Lauper. Vůbec se mu nedivím.

Antony - 06.11.2023 11:39:27 #

Jsem si různé verze coververzí včera taky proposlechnul, nebyla ale síla a vlastně ani příčina henty produkty komentovat. Ale včíl je. Originál patří mezi pamětihodné a unikátní. Doro&Rob z něj uDoRobili tristní blábol, co stéká po povrchu jako mastná pěna v myčce na nádobí. TorpedoBorci byli betelně undergrounoví. Nejvíc mne bavilo čekat, až s tím nad hlavu pozdviženým palcátem jebne do šporáku. Takhle se buduje napětí. Levonu jsem tvrdě ygnoroval. K těm do popu řazeným zpěvicím, co jako diva Tylerová pod porcelánovým zevnějškem skrývají velký Hlas a citově popsaný Rejstřík, přidám dvě jména. Linda Ronstadt (ne nadarmo si ji Philip Glass vybral do svých projektů) a Cyndi Lauper, která by energií mohla pohánět Slunce.

Judith - 06.11.2023 11:24:14 #

Ještě tohohle skloňování trochu... zapomeň, Athanasiusi ;-)

loutkář Cvak - 06.11.2023 11:11:08 #

Dejte mi už pokoj, nejdřív ze mě uděláte Cvacha, teď loutkoherce, co bude dál? ;-) Jsem se měl raději pojmenovat podle toho vypravěče...

Judith - 06.11.2023 10:56:46 #

Odplata je tedy mimořádně krutá, Marionettenspieler Zwakh! (Tak zníš v originálu u Meyrinka - pěkně tě zprznili, neměl bys být loutkář, ale loutkoherec!) Leonu taktně přejdu, ale cítím potřebu vyložit, proč je verze Hurra Torpedo originálu svým duchem bližší a provedením důstojnější, i s tepláky proklatě nízko, než Doro a Rob. Bonnie Tyler má pod vzhledem porcelánové panenky nejen pozoruhodný hlas, ale taky plný citový rejstřík. Má výraz. To je něco, co v osmdesátých letech jako pozůstatek dob, kdy lidi písničky skutečně poslouchali, měly i poprockové zpěvačky, ač se to ne vždy sešlo se štěstím na kvalitní autory; z českých mě napadá třeba Marie Rottrová. Bonnie Tyler v originálu sice mimo jiné působí dekorativně, ale jakmile otevře pusu, je jasné, že není ani zdaleka diblík s vyžehleným obličejem. Je to zralá ženská, s kterou cloumá zmatené, zraněné srdce. Viděla jsem dokument, kde mluví o tom, že s klipem původně vůbec nebyla spokojená. Režisér Russell Mulcahy (který má na kontě mj. film Highlander) jej pojal jako velkolepou směsici znepokojivě nespojitých výjevů. Bonnie prý doslova nechápala, co se to tady točí, scény jí nedávaly žádný smysl. Výsledek je poněkud přepjatý, pro někoho může zavánět kýčem, ale velkému plátnu se tu podařilo vdechnout atmosféru, jaká (v rámci dobové estetiky) dobře ladí s duchem písně - evokuje nepolapitelnost představ, nelogičnost touhy, trýznivost čekání. Všechno tohle se svými low-cost prostředky do skladby vložili také Hurra Torpedo. Jejich verze je skutečně emocionálně drásavá, poctivě procítěná. Takovéhle to je, když člověk trpí! Klip ukazuje zoufalství nenaplněných citů, naprosté zatmění v projevech (ubohý sporák...). Krom toho je to jen tak mimochodem dobrá sranda, člověk se u sledování opravdu pobaví a není v tom žádná trapná pachuť. Když můžou ukazovat žlábek vyprsené pěnice, proč ne chlapi, i když anatomie je s tímto jejich záměrem krutě odkazuje k odvrácené straně reality. Rob a Doro si proti tomu z klipu vzali jen jeho velkolepý naleštěný povrch a v dramatické zkratce předvedli sešup, jaký prodělala celá mainstreamová kinematografie: vnitřní rozpory jsou nahrazeny vnějškovými efekty, mnohotvárná symbolika degradovala do pouťové cetky, dutého ornamentu. Místo plastického pěveckého výrazu s emocionálním odstíněním převládlo pravidelné frázování otrocky kopírující melodii. Tekutý exkrement na šest, fakt že jo. A přece jen Leona: poslouchat znovu její verzi nebudu, na to se mám příliš ráda, ale ten klip si pamatuju. Tady jsme se od filmových prostředků posunuli k výrazovému slovníku televizního seriálu. Machálkové výraz úplně nechyběl, co si tak vybavím její pěvecké výkony, byla v něm jenom trochu prkenná ve snaze zpívat "hezky". V sestupu od prožitku k manýře, od Bonnie k Doro, jsme tu na půl cesty.

loutkář Cvak - 05.11.2023 21:50:31 #

No fajn, tak teď budu muset žít nejen s tímhle, ale i s x dalšími písněmi, které jsem od Hurra Torpedo na YouTube našel. Neděkuju. Moje odplata: >> odkaz

Pegas - 05.11.2023 19:28:32 #

Doro + Rob Halford - Total Eclipse Of The Heart >> odkaz Tak nevím, jestli je větší pitomost ta coververze nebo klip.

Judith - 05.11.2023 15:55:59 #

Nevím, jestli se tohle dá brát jako cover verze, skladba vychází souběžně s albem na bonusovém disku The Harmony Codex (Deluxe Version). Time Is Running Out - zpívá Mikael Åkerfeldt >> odkaz Steven Wilson >> odkaz Čtyřminutová písnička, která na mě z alba zasvítila a něco ve mně rozeznívá. Možná by si Wilson měl přiznat, že ho víc táhne přímé a prosté sdělení, takřka pop, a vykašlat se na obří složité konstrukce. Nebo bych si to měla přiznat já :-) Åkerfeldt má v hlase větší drama, větší sílu, Wilsonova odměřenost mi ale ke sdělení sedí líp. V jeho zpěvu je pro mě zřetelná vnitřní nejistota a pocit outsiderství, které jsem vnímala třeba ve skladbě (pouze bonusové) Dignity z posledního alba Porcupine Tree. Ta se mi hudebně líbila z desky nakonec asi nejvíc, jen jsem si říkala, jaká je škoda, že se Wilson pořád stylizuje a vciťuje do odstrkovaných nedozrálých chlapců, že tohle prostě jednomu z nejvlivnějších lidí hudebního průmyslu nemůžu baštit. Ale ne, je to upřímné. V některých věcech je asi úplně jedno, kolik toho člověk dokázal a jaké číslo má v občance.

« další předchozí »