Diskuze
| « další předchozí » |
| hejkal - 07.03.2024 20:56:26 #
|
| Early 70's organ je super. Krásny prirodzený zvuk. Leslie rulez. Klávesy to všetko rýchlo spotvorili. |
| zdenek2512 - 07.03.2024 20:46:22 #
|
| Apache, techno a britpop mě nezajímají, ani nevím kdo je nějaký typický zástupce. Mimo těch kapel co jsem jmenoval tak v té době hrálo mnoho výborných kapel a vznikalo spousta výborné muziky. Jenom namátkou Sonic Youth, Swans, Faith No More, Voivod, Biota, Idiot Flesh............ |
| Apache - 07.03.2024 20:29:36 #
|
| hejkal: ještě podotek k tomu "návratu k normálnemu zvuku bez 80's klávesov a efektov". No, early 70's varhany taky nebyly žádná výhra. :-)) |
| Apache - 07.03.2024 20:20:11 #
|
| Hm. :-) Devadesátky tady, to bylo dobré období pro život (v tomhle bych srovnání s šedesátkami bral), bohužel s hroznou novou muzikou. :-) Techno, grunge, britpop... Naštěstí právě díky tomu jsem měl obrovský prostor poznat kvanta staré dobré muziky. Kdybych to bral podle toho, co jsme tehdy poslouchali a jak jsme žili, tak to druhé šedesátky v jistém smyslu určitě byly. |
| zdenek2512 - 07.03.2024 19:04:04 #
|
| Apache, s bigbítem jsem začal v druhý půlce sedesátek, přes Beatles, CCR, Led Zeppelin, Jethro Tull jsem se dostal na Franka Zappu, Henry Cow, Gong atd. V roce 1979 na podzim jsem odešel na roční pobyt v kasárnách a po návratu jsem se oženil a bigbít šel stranou. V 1985 jsem si koupil magnetofon s dolby C a nahrával jsem si to co jsem poslouchal před vojnou. Nástup grunge mi nalil čerstvou bigbítovou krev do žil, bylo to jak v šedesátkách. |
| Apache - 07.03.2024 18:43:11 #
|
| Guns N' Roses - Appetite for Destruction (1987) Dlouhohrající debut kapely byl v rámci osmdesátkového hard rocku naprostou senzací. Celosvětově se ho prodalo přibližně přes 28 miliónů kopií, což z něj dělá nejen jedno ze tří nejprodávanějších hard rockových / heavy metalových alb všech dob (před ním je jen "čtyřka" Led Zeppelin a Back in Black od AC/DC), ale i 32. nejprodávanější album vůbec. |
| Apache - 07.03.2024 18:42:49 #
|
| (Nyní uvedu debutové album GNR tak, aby to nikoho nedráždilo. :-) |
| Apache - 07.03.2024 18:28:30 #
|
| hejkal: Tak třeba právě v tom plusu, o kterém píšeš, lze vidět tu revolučnost. * zdenek: Už mě s tím grungem nemuč. :-) Beru, že tě baví, ale z mého pohledu byl revoluční akorát v tom, že zabil rock 'n' roll. GN'R ho naopak oživili. * To s tou revolučností (věděl jsem, že to slůvko bude působit, proto jsem ho tam dal ;-), berte z pohledu člověka, který ta hudební 80. léta prožíval v přímém přenose jako svou první rockovou dekádu. V tom, co se dělo na L.A. scéně, jsem viděl svěží vítr, návrat starého dobrého rock and rollu v jeho původním významu. Pro mě osobně to byl oproti tomu, co se dělo zvlášť na evropské hard & heavy scéně, kterou tady všichni uznávali především, návrat ke kořenům. Ty kapely najednou ctily to, co se zvlášť z evropské tvrdé muziky vytratilo a já jsem tím byl nadšen. A GN'R tomu nasadili korunu. Z pohledu fanouška jsem v tom opravdu cítil určitou revoluci. Něco jiného, svěžího než představovaly tehdejší populární tvrdé evropské spolky jako Helloween. Něco jiného než do té doby přinášely všechny slavné thrash metalové party jako Metallica. Něco jiného než představovali Iron Maiden. A taky to (samozřejmě) bylo úplně něco jiného než s čím přicházely všechny alternativní, avantgardní, artová seskupení, něco jiného než co představoval třeba prog rock. To jsou záležitosti ve kterých rock and roll nebyl nebo z nich vymizel - nebyla to jednoduchá zábava, případně to bylo to příliš akademické, kořenům rock and rollu vzdálené. Takže ano, klidně berte to slovo "revoluční" s rezervou, ale já to tenkrát viděl jako určitý rokenrolový převrat. A přesně jak říkáš, hejkale, i jako návrat k tomu, co dělá rock 'n' roll rock 'n' rollem. K životu, zábavě, užívání si. Mělo to jiného ducha než měl metal do té doby. Nemusime tomu říkat nutně revoluce, klidně třeba r'n'r revival. Mě tahle muzika přivedla k objevům věcí, o které většina posluchačů tvrdé rockové a metalové muziky kolem mě nejen nezakopla, ona o to ani zakopávat nechtěla. K věcem ve kterých byly ty kořeny, to gró co jsem hledal. Zkoumání americké scény mě dovedlo k tamnímu blues rocku a southern rocku a dalším parádním věcem. Těmi základy to bylo všechno propojené. Byl jsem nadšen. Oproti tomu u grunge jsem měl pak pocit, že všechno tohle naprosto spolehlivě zabíjí. A historie mi taky dala vcelku zapravdu: Po grungi už nic nebylo stejné a popularita rockové muziky mezi mládeží vcelku rychle, markantně a osudově opadla. Což snad není třeba nějak dokazovat, to viděl snad každý rocker, který nežil posledních 30 - 40 let někde na odvrácené straně měsíce. Situace před grungem a po něm (až dodnes) nemůže být odlišnější. Tohle je prostě můj osobní pohled pamětníka. A jasně, pokud jde o ničivost revoluce, ta grungeová nemá v rocku konkurenci. |
| zdenek2512 - 07.03.2024 15:57:41 #
|
| Appetite For Destruction mám ve sbírce, ale neslyším v ní nějakou vyjímečnost. Možná je na můj vkus trochu víc uřvaná. Revolučnost v ní rozhodně není, trochu obrat nastal o rok později albem Bleach od Nirvany a ještě SubPop 200 (kompilace začínajících grunge kapel). |
| hejkal - 07.03.2024 14:25:49 #
|
Apache - aj niekto niekde uviedol, v čom tá revolúcia spočívala? Úprimne ma to zaujíma. Ja hudobne žiadnu revolúciu nenachádzam a plusom je pre mňa akurát návrat k normálnemu zvuku bez 80's klávesov a efektov. |
| « další předchozí » |