Elonkorjuu - Harvest time (1972)

Progboard mne opět nalákal na něco, co jsem si obratem sehnal a pak už jen blaženě seděl a poslouchal. Severská hudební scéna je opravdu nedoceněný klenot....a Elonkorjuu je doslova diamant vyleštěný do nejvyššího lesku. Mám takové pravidlo, které mne málokdy zklamalo - pokud mne hudba neznámé skupiny chytne hned (maximálně do poloviny první písničky), pak z toho bude velká láska :-). Harvest Time mne chytlo do deseti vteřin. Jedná se o takřka dokonalý mix hudební virtuozity, umělecké náročnosti, pořádné rockové tvrdosti a -co je velmi důležité- melodií, které zaujmou. Je to ta hudba, kdy se vysloveně těšíte na další písničku, jaký nový nápad se tam ozve.
Pro mne bez debat 5 hvězdiček.
PS: Musím poděkovat Hejkalovi za další tip. Zatím mne od něj žádný nezklamal - máme vkus VELMI podobný, jak koukám :-)
PPS: Nedá mi to, a musím si povzdechnout nad tím, jaká zvěrstva dnes cpou masmédia do uší lidí. Vidím to sám na svých puberťácích - ačkoliv se stále snažím naučit je co je dobrá hudba, tak proti vlezlosti "joutůbka" a vkusu jejich spolužáků nemám šanci. Někdy mi připadá, že je situace horší než za bolševiků. my jsme nesměli....a stejně jsme si tu dobrou hudbu našli, poznali, sehnali. Oni dneska TEORETICKY smí...ale ten tlak médií, který jim nedává žádnou alternativu, je podle mne daleko zákeřnější a nebezpečnější (a taky účinnější) než ve své podstatě primitivní diktát stranických odborů kultury.
Omlouvám se za off-topic, ale tak nějak mi dneska z toho bylo smutno....
reagovat

Snake @ 10.09.2014 18:21:31
Pěkná minirecenze, na album se budu muset někdy mrknout. A s posledním odstavcem, s povzdechem, souhlasím. Zrovna dneska jsme se s kolegou bavili o muzice, vyprávěl mi o burzách v Praze a o tom, co musel svému koníčku obětovat...

kali @ 10.09.2014 18:24:22
Snake:
už jsem se zde k této desce vyjadřoval. Neváhej!

Le Fantak @ 11.09.2014 02:54:11
Tak já bych se jako zástupce zprzněných puberťáků docela rád ohradil. Považuji poslední odstavec za nesmysl. Spousta, vážně spousta mladých lidí si cestu k rockové hudbě najde. Ale každý má jiný vkus. Captain Beefheart ani Gentle Giant NIKDY žebříčky hitparád nelámali. Uznávám, že San Francisco a For Your Love nejsou špatná hudba, ale na ucho posluchače zrovna náročné nejsou. Hudba, kterou musí člověk poslouchat soustředěně několikrát za sebou, aby jí pobral, prostě není pro většinovou populaci. Vyznavači artificiální hudby se zase pozastavují nad tím, jak někdo může poslouchat takové sračky, jako my.
Není třeba nikomu hudbu vnucovat (ano, i já k tomu mám tendenci). Pokud se mu nelíbí, tak se mu prostě nelíbí. Mě třeba irituje, když někdo prohlašuje, že je The Wall největší hudební klenot, dílo a ta nejsložitější hudba na světě. Stejně tak nepotřebují vyznavači...ne, nemám tušení, co dneska láme žebříčky prodejnosti, pořád poslouchat, jaká je hudba, co se jim líbí, hnusná mrdka.
Mimochodem, docela rád jsem touhle deskou přerušil Harrisonovo všezabíjející Within You Without You. Zajímavá hudba. Někdy se k ní budu muset dostat. Ale teď zrovna jedu Per un amico a Close To The Edge.
P.S.: Youtube je vynikající web. Když čtu o neznámé hudbě, během pár vteřin si jí tam najdu. Nevím, co proti němu kdo může mít.

zdenek2512 @ 11.09.2014 04:47:12
Na YouTube nemůžu nadávat, je to web kam fanoušci, tak jak na discogs přidávají to o čem si myslí, že je zajímavé. Takže se nedá mluvit o tom, že by měl špatný vliv na dospívající generaci. Když vím co mám hledat a je to tam tak je to pro mě cenný zdroj informací o něčem co jsem předtím neznal. To, že na radiích typu Radio Beat, které by se mělo jmenovat spíše Radio AC/DC, dávají to co tam dávají je věc jiná. Souhlasím s LeFantak, že kdo hledá najde to co mu nejlépe vyhovuje.

Le Fantak @ 11.09.2014 07:53:29
Myslím si, že nikoho ani nenapadne (se vší úctou ke všem lidem tady) poslouchat cíleně hudbu z rádia kvůli něčemu jinému, než kulise, nebo inspiraci. To neznamená, že mi nevadí přehršel reklam zakončený téměř vždy středoproudovou muzikou bez jakéhokoliv citu k jejímu kombinování.
Každopádně jako vrcholové hudební dílo vnímám pouze studiové album, nebo koncert. Většina bestofek podobných věcí za moc nestojí. Skladba vytržená z kontextu alba zpravidla taky nevyzní tak, jak by měla (výjimkou je pro mě například In-A-Gadda-Da-Vida).
A propagace AC/DC rádiem Beat jako nejlepší skupiny všech dob je spíše pro zasmání, to bych nijak neřešil. Prostě střed.

Gerry @ 11.09.2014 08:47:53
Nekritizuju youtube jako takové, sám na něm hledám dost často :-) Spíše mi na něm konkrétně vadí jeho styl "lajků", který rozhoduje o všem...ne že tahle skladba je pěkná, kvalitní, stojí za poslech.... ale to kolik má lajků. Sám to denně zažívám doma se svýma pubošema .... pustím jim něco co si myslím, že by měli znát a oni ani neposlouchají a hned to setřou slovy, vždyť to má jen tisíc lajků, koukni na blablabla, to má už třičtvrtě milionu .....a CO hraje je totálně vedlejší. Asi tak.

Gerry @ 11.09.2014 09:01:31
...a abychom si rozuměli...nekritizuji jen YouTube, byl to příklad....kritizuji politiku masmédií obecně ...uveďte mi kolik celoplošných rádií, kolik celoplošných televizí hraje COKOLI jiného než současné (promiňte) blitky hitparád. Ano, je to populární, nechť se to hraje ....ale ať se to také střídá s kvalitou byť i staršího data. Řeknu příklad, ráno vstávám do práce a mám puštěnou Snídani na Nově, hlavně kvůli právám a počasí. Jsem ale nucen slyšet i tu písničku, která potom zazní. A moje malá statistika, za 3 měsíce zazněly 2, slovy dvě písničky z kategorie "něco jiné". Jedna byla ABBA, druhá si již nepamatuji. To je ten výplach mozku, to je to, v čem si dramaturgové a jiní řídící orgánové médií nijak nezadají s kulturními tajemníky doby minulé. Jedni zakazovali a přikazovali, dnešní sice hovoří o svobodě, ale nedají na výběr úplně stejně.

Le Fantak @ 11.09.2014 14:07:49
Ano, rádia hrají hudbu, co se líbí většině jejich posluchačů, televize taky. Popravdě, byli by hloupí, kdyby hráli něco jiného. To, že aktuálně neexistuje rockové rádio, které by hrálo skutečně kvalitní rockovou hudbu je věc druhá. Myslím, že i Český rozhlas, i Česká televize to střídají s hudbou staršího data, byť také nenáročnou. A rocková rádia se do složitějších věcí nepouštění.
Aktuálně jsem na výměnném pobytu v Mexiku a je to všude stejné. Z rádií hraje podobná hudba, většině lidí se líbí elektro a pop, i tady tak 10% - 20% lidí vyznává rock (i když je tu paradoxně o dost populárnější trash metal).
Co mají jako rádia dělat? Každý třetí song vyhrabávat z archívů, aby rozšířili rozhled svých fanoušků? Ti by tu stanici akorát přepnuli na druhou, co hraje to úplně samé.

Webové sídla ako Progboard majú jednu obrovskú výhodu, mám istotu, že mi niekto, koho vkus postupne odhaľujú recenzie, sem-tam pomôže spoznať niečo, bez čoho by bol môj život prázdnejší. Iste, internet ponúka tony sťahovacích blogov a hudobných portálov, ale bezcieľne blúdenie je predsa len o niečom inom ako návšteva starého dobrého podniku, kde vysedávajú kamaráti a s nadšením chvália milovanú muziku (a súhlasne hania neobľúbenú, pretože, povedzme si otvorene, nič tak nepoteší, ako ohováranie, hlavne tých, čo sa tvária povznesene). Tak som sa dostal napríklad k fínskej progresívnej parte Elonkorjuu. Kedysi ju sem dal Merhaut a mne bolo okamžite jasné, že toto musím počuť! Zohnať CD nebolo ľahké, musel som vyčkať až na nemeckú reedíciu z roku 2011, ale čakanie sa vyplatilo! Nechcem sa chváliť, ale čo sa týka rockovej hudby z prvej polovice 70. rokov, trúfam si povedať, že poznám geniálne dielo, keď ho počujem. Harvest time je bomba. Opakujem, BOMBA. Zaujímavé je, že fínsku scénu som nikdy neskúmal, ale všetko, čo mi prešlo rukami, bolo skvelé (vlastne šlo len o Wigwam a Kalevalu, tú druhú ani nemám v zbierke, hoci chcem).

Parádne tvrďácke hard rockové kúsky typu Unfeeling s naliehavosťou obetí druhej svetovej vojny striedajú melodramatické balady á la Praise to your basement. Mix obidvoch polôh nechýba taktiež, čuj Captain. Skladby sú prekombinované (Future) a zároveň pôsobia prirodzene (The ocean song), tomuto sa už dnes nedarí, každý sa snaží lepiť štýly hlava-nehlava, nervózne sa striehne na každú chybnú notu, aby sa hudobníci navzájom mohli obviňovať a stresovať, ktože je najväčší geroj alebo lúzer. Pritom hudba je hraná pre radosť a akákoľvek košatá paleta aranžérskych ambícií by nemala opomínať pocity. Inak by tu už vládlo techno. Lebo stroje zahrajú čokoľvek, aj tú najzložitejšiu symfóniu, ale emočnú stránku nikdy nenahradia. Toľko nápadov, koľko sa mihne v desiatich prítomných skladbách, sa inde zozbiera len zrátaním stovky diel, tisícov, ak sa dostaneme do obdobia posledných tridsiatich rokov. Elonkorjuu má moju poklonu, obdiv, uznanie a v neposlednom rade aj lásku.

Verdikt je jasný. Milujem poriadnu porciu tvrdého hard rocku s art rockovými snahami o čo najviac zložité, a predsa počúvateľné skladby z prvej polovice 70. rokov z albumu Harvest time.
reagovat

kali @ 22.04.2014 17:06:19
Pro mě nový objev na rockové mapě. Pořádná jízda, tvrdé riffy, zajímavý zpěv, střídavá tempa. Jsem rád, že jsem toto album objevil a hejkal dík za recenzi i profil této de facto neznámé kapely. Pro příznivce opravdu kvalitní rockové muziky velmi významná deska. Objevuji severské kapely čím dál víc, zatím se mi hodně líbí Kebnekaise a Fläsket Brinner.

Antony @ 21.07.2023 21:58:14
Po deseti letech na hejakolovo místo činu. Vlastně chci jen napsat, že debut ELONKORJUU (finsky "sklizeň") je naprostá bomba a z jejího poslechu se nemůžu odtrhnout. 
Původní LP se stalo finskou nejraritnější nahrávkou, kdy za originál v dobrém stavu se platí kolem 2 tisíc EUR, pokud se náhodou objeví. Ale v roce 2017 spáchala firma Svart Records velice solidní autorizovanou re-edici na vinylu, takže doporučuji.

hejkal @ 22.07.2023 05:17:18
Vždy, keď si tento album pustím, som ohúrený. Pochybujem, že sa mi niekedy opočúva.