Anubis - A Tower Of Silence (2011)

Progresívní scénu Austrálie rozhodně nelze opomenout - na své si přijdou jak metalové, tak artrockové duše. Pro prvé třeba Alchemist nebo Psycroptic. A z neoprogové studánky jsou Unitopia a právě Anubis (egyptské podsvětní božstvo).


Šestidílná The Passing Bell otevírá Věž ticha dravým, neúprosným tlakem. Poprvé se zjevuje plačtivé Mouldingovo hrdlo. Dramaticky přerušovaná tempa, ječící gilmourovská sóla, Bennisonova lap steel kytara. Potemnělé malby kláves nesou ortel jako trio Sudiček. Klidnější, velebná Archway of Tears má brnkanou overturu. Střední tempa otevírají prostor hlasové hostině - pěje kvintet; vlastně celá kapela. Báječný zážitek pomalu jak od Něžného obra. This Final Resting Place nenásilně cituje ostrovní vzory. Kytarové ozdůbky, k hraně možného tlačící hlas a ambientní závěr mají elitní parametry . Titulku řadím beze studu k vrcholným opusům celé jejich tvorby. Arenovsko-floydovský spirit, bujný klavír, zlověstně temný vokál a žhavé exploze kytarového dua. Sedíte na hraně mostu, dole vzdálený proud řeky. Máte, nemáte....? Po malebné jemnůstce The Weeping Willow pánové servírují orgastickou show And I Wait for my World to End. Hravé tempo, hutné basové přejezdy a optimističtější tón nejsou daleko hogarthovským Marillion. Jen nezdolný zpěv přetrval. The Holy Innocent je dokonale vytesanou poctou nejen Floydům. Jako na Wish You Were Here nechybí saxofonové sólo, unikající do prázdna... All That Is startuje agresívní metalový riff s účinky tsunami.
Zjevuje se duch prvé skladby; máme tu i jejich lyrické provázání. Melodické kaskády kláves, kytary, lkající každým úderem na hmatníky. Závěrečné sólo přistálo z jiné ho světa - drama jako u květinových králů. Zkázu a zmar zrcadlí hřmotné chorály...

Jedno z vrcholných děl Australanů, s mimořádně obsáhlým lyrickým námětem. Může se směle postavit vedle Brave, Scenes from a Memory nebo Operation: Mindcrime. Skvělá volba zasvěceným, ale i těm, kdo chtějí ochutnat dosud neznámé menu od protinožců. 72 minut absolutoria. 5/5
reagovat

Brano @ 23.01.2020 18:03:15
Vďaka za peknú recenziu.Tento album je fakt magický!

EasyRocker @ 23.01.2020 18:19:06
Brano: ano, musím říct, věnoval jsem tomu hodně času, z koncertů jsem je vstřebal slušně. Ale výsledek mě zaskočil - v příjemném smyslu. Tuny nápadů, střídání nálad a hlavně dokonalý zvukový kabát :-)

muf @ 23.01.2020 18:45:07
Ano toto je skvělé dílo. Super recenze. Nevím, jak vy, ale Hithiking to Byzantium mám ještě radši. Kdo neslyšel, vřele doporučuji. Anubis se strmě šplhá mezi mé největší oblíbence. A pozor - v březnu vydávají desku Homeless. Do nedávna jsem netušil, že v Austrálii může existovat tolik dobré hudby: Anubis, southern empire, unitopia, united progressive fraternity,...

horyna @ 23.01.2020 18:51:43
mufe: tak tak

easy: vidím dalšího pozitivně infikovaného Anubis:-)
ještě mi prozraď, odkud jsi cd vyhrabal- z jakého eshop?
Já je objednával před pár týdny, moc jsem to neprocházel, ale jelikož jsem je nikde narychlo neviděl, hrábnul jsem přímo do stránek kapely a poslali mi je až z Austrálie. To byla magie:-)

Já začal s The Second Hand a úplně mě to uzemnilo. Pak Hitchhiking a tobylo ještě víc megózní. A Tower si nechávám až až na někdy, třebas za půl roku, až přijde čas. Teď mi stačí poslouchat ty dvě jmenované. A novinka bude povina, to je jasná věc.

EasyRocker @ 23.01.2020 19:06:34
horyna: zdár! S polskou várkou z Japonska (nechápu, jak se mi to všechno nacpalo do schránky!) přišli i Echolyn a Anubis, takže amazon :-) Koukal jsem na musicrecords, ale cenoě to bylo tak nastejno když už mi šly od Japončíka 3 kusy, těch pár drobných jsem už neřešil.

horyna @ 23.01.2020 19:11:35
Zdááár bráško :-) díky za zprávu, jen mě to zaujímalo:-) tak užívej užívej. Chlape my spolu máme v poslední době tolik shodných nákupů, až je to podezřelé :-)

EasyRocker @ 23.01.2020 19:27:13
Tak hned od počátků byly hlavním impulsem koupě recky, ale to bylo striktně progové fórum a moc kapel tu nebylo. Spíš jsem měl taková plodná období, kdy jsem chodil - tak první rok, ale třeba 2008-11 jsem měl přes dva roky pauzu. A na diskusi chodím asi dva roky, do té doby jsem stíhal jen recky. Profil napoví, kdo ti hudebně nejvíc "sedne", no a jsme tedy hudebně blízko, na podobné vlně. Inspirujeme se asi navzájem, proto si myslím, že tolik stejných "kupů". Ale dobré muziky je naštěstí nepřeberně...

horyna @ 23.01.2020 19:32:17
Tohle co jsi napsal se mi líbí - Inspirujeme se asi navzájem - to je někdy hnacím motorem některých z nás:-)

EasyRocker @ 23.01.2020 19:42:36
Souhlas :-) jsem taky rád nejen za tohle fórum, ale pomohlo i to stylové uvolnění a hlavně se to tu zlidštilo, zmizely ty spory, třenice a taky trollové. Velký dík moderátorům, i když hodně lidí odešlo (ale i přišlo).

Anubis je staroegyptský boh podsvetia a temnoty a tento názov si zvolil aj neo-progrockový súbor z austrálskeho Sydney.Oprávnene,pretože nosná téma väčšiny ich koncepčných albumov je bolesť,utrpenie,odcudzenie,depresia,smrť a posmrtný život.

Dejová línia ich druhého albumu A Tower of Silence sa začína špiritistickou seansou nezrelých teenagerov v starej opustenej budove.Zjaví sa im duch dievčaťa,ktoré bolo na začiatku 19.storočia na tomto mieste uväznené,týrané a našlo tu aj svoju smrť.Jej nešťastná duša však blúdi a nedokáže dosiahnuť akúkoľvek naplňujúcu formu posmrtného života.

Po hudobnej stránke sa jedná priam o vodopád silných emócií.The Passing Bell (Part I-VI) je úvodná majestátna epická 17 minútovka,kde sa prelínajú hutné klávesy so srdcervúcimi floydovskými gitarovými sólami a uhrančivým spevom.Ako by ste zmiešali tie najlepšie momenty skupín IQ a Pink Floyd.The Passing Bell plynulo prechádza do nasledujúcej skladby Archway of Tears.Ako príbeh napreduje,stupňujú sa aj pocity a emócie poslucháča,ktorý sa nevyhne empatii s osudom nešťastného dievčaťa.Umocňujú to náhle a časté zmeny tempa,melódií a harmónií,ohromujúce prechody z jemnejších akustických pasáží do mohutných výbuchov klávesov a gitár podporených šesťčlenným chorálom.Titulná skladba A Tower Of Silence nás svojou melanchóliou odnáša kamsi do prvej polovici
70.rokov kedy v hudbe kraľovali Genesis.Akustické gitary podfarbuje aj flauta.Atmosféra albumu absolútne vygraduje v skladbe The Holy Innocent.To je gejzír emócií!Ak ste doteraz zostali chladní,tak táto skladba vás zlomí!

A Tower Of Silence je vrcholné a kruciálne zásadné dielo Neo-Progu s rovnakým významom a dôležitosťou ako je Misplaced Childhood od Marillion,Subterranea od IQ,The Visitor od Areny,The Cross&The Crucible od Pallas,alebo Posthumous Silence od Sylvan...

Produkcia,mix,kvalita zvuku je na vysokej úrovni a album ako taký si zaslúži ako po technickej,tak aj po umeleckej stránke absolutórium.Je veľmi málo takých albumov ako je tento!

Päť hviezd je žalostne málo a preto A Tower Of Silence hodnotím všetkými hviezdami,ktoré žiaria na oblohe počas jasnej letnej bezoblačnej noci.
reagovat

horyna @ 27.09.2019 06:52:14
Braňo díky za recku a připomenutí Anubis. V paměti mám Saigonovi recenze - kdysi jsem kapelu s nevalným výsledkem testoval. Čekal jsem zajímavější materiál a a ni zpěvák mě moc neohůril, ale... Zrovinka nedávno jsem se rozpomenul, že by nebylo od věci se k nim zase vrátit a testnout je podruhé. Takže tvá recenze mi bude průvodce a to by bylo, kdyby se to nezlomilo :-)

Brano @ 27.09.2019 11:06:33
Horyna,ďakujem za reakciu.Treba nechať tomu voľný priebeh a do hudby sa nenútiť,netlačiť na pílu.Každý máme svojich favoritov,svoje vlastné estetické kritériá čo sa hudby týka.Ja mám rád práve takéto emocionálne vypäté albumy ako je A Tower of Silence,alebo War and Peace... od Seana Filkinsa...

Sajgon3 @ 02.10.2019 21:46:07
No ja sa ani Horynovi nečudujem, že toto album ho nejak nebere, má viac ako obrovskú škálu progresívneho spektra a ak by sa mu páčilo všetko , bolo by to viac ako podozrivé. Každopádne budem sa opakovať - z odnože neoprogu zásádný album a pre mňa v tejto kategórii jednoznačná 1-ka , lepší ako Marillionovský SEASONS END a na ten tiež nedám dopustiť. Každopádne jednou vecou som si istý - ak si niekoho hudba ANUBIS podmaní, stane sa jej celoživotným fanúšikom. za tým si stojím a myslím, že tu na Progboarde nie som sám -)

Tak , v prvom rade by som chcel poďakovať Kaktusovi, že ma predbehol a urobil za mňa krok, ktorý som plánoval už dávnejšie - pridať sem skupinu, ktorá ma za posledné štyri roky oslovila svojou tvorbou najviac - ANUBIS !!!-))Ešte raz veľké - ĎAKUJEM. A prejdem hneď k hodnoteniu diela, ktoré pre mňa predstavuje absolútny vrchol žánru, označovaného ako neoprog. Áno, hodnotenie bude viac ako subjektívne - ale na objektivitu sú tu iní -). Takže - ak prvým albumom uštedrila skupina svetu progresívneho rocku len ťažko rozchoditeľný ľavý direkt, tak albumom A TOWER OF SILENCE už smrtiaci ťažkotonážny pravý hák. A pritom pri prvom počutí tohto albumu som len ľahkovážne zhodnotil - vcelku dobré.... Našťastie som pri jednom počutí neostal a od druhého ( dosiaľ odznelo v mojich ušiach toto album viac ako 40krát ) som začal prepadávať tejto hudbe tak, že som na nej začal byť viac ako závislý . Aká je vlastne samotná hudba ANUBIS ? Áno silne ovplyvnená ikonou PF , ale zároveň svojská, nenapodobiteľná, silná a citlivá zároveň. Ako keď fanúšik YES vkladá do svojho prehrávača CLOSE TO THE EDGE ,tak sa cítim ja, keď mi v ňom rotuje " Tower... ". Od úvodného : " Tu-tudududu-tududududududu-dudududu "- valiacej sa zvukovej steny vnútornej eufórie a melanchólie citov zároveň až do poslednej sekundy albumu predstavuje táto hudba pre mňa absolútne muzikantské blaho. A tie nádherné basové linky !! ufff. Do toho osobitý hlasový prejav Mr. Mouldinga vygradovaný v pre mňa najsilnejšom momente veľdiela - skladbe " And I Wait for my World to End " ufff !!! ááááno!!! Pre fanúšikov Floydov sú potom určené najmä posledné dve skladby obohatené, najmä v tej prvej nádhernou saxofónovou vsuvkou. Po všetkých týchto slovách isto pochopíte - prečo prvé cédečko novinky Anubisákov- "HTB " , ktoré prekročilo hranice Slovenska - skončilo u mňa doma -)) To som ale zatiaľ stačil napočúvať len trikrát - takže na hodnotenie je ešte čas. Každopádne , ak chcete počuť jeden z najlepších a najprecítenejších albumov, ktoré sa za posledné roky v neoprogresívnom svete objavili - tu je !! Možno Vás nezaujme, možno ma budete pokladať za blázna - nič to však nezmení na fakte, že jeden z mála dôvodov, prečo počúvam už viac ako 25 rokov tento druh hudby - sú srdcovky ako je táto. 10 hviezdičiek a ani o jednu menej ... -)
reagovat

Brano @ 07.06.2014 13:38:29
Sajgon3:Veľká vďaka za recenziu.Tiež som veľký fanúšik neoprogu a Anubis je v tomto žánri úplná špička.

Sajgon3 @ 07.06.2014 16:47:23
Braňo, tento album je pre mňa štvrtým najlepším albumov , aké som doposiaľ počul - pred ním je len prvotina Crimsonov, PAIN OF SALVATION - Perfect Element a jediné dielko tiež patriace do sféry neoprogu - DIAL - " Synchronized ". Práve rotujem aktuálnu novinku Anubisákov - je treba priznať, že oproti predchádzajúcim albumom je to trošičku malá zmena, ale samozrejme kvalitka " jak bejk " -) Inak minulý rok ma z neoprogu najviac dostal tretí album írskych DEAD HEROES CLUB - " Everything is Connected " a tiež novinky MILLENIUM a EDISONS CHILDREN -))

Brano @ 07.06.2014 18:49:52
Mne sa teraz v prehrávači často ktúti Sound Of Contact s mladým Collinsom a samozrejme ďaľšie perly žánru-Moonrise,Millenium,Clepsydra,Arena,IQ,Pallas...a ešte ANUBIS-Hitchhiking To Byzantium. :-)

Sajgon3 @ 08.06.2014 20:53:21
Sound Of Contact ma až tak neuchvátil - ale samozrejme je to fajn vecička - ostatné spomínané sú klasika , z nich najviac mi vyhovuje PALLAS , aj keď ma mrzí odchod Alana Reeda . Inak neviem či si počul kanadských HUIS - prvotinu a len nedávno som trochu popočúval krajanov ANUBIS - "QUIET CHILD" - pomerne málo známe , ale výborné -)))