Guns N’ Roses - Chinese Democracy (2008)

Nedávno tomu bylo deset let, co vyšlo album Chinese Democracy. Album se rodilo spoustu let, stálo balík peněz, a i proto se do něj v recenzích rádo kopalo. Pojďme si desku zrevidovat pěkně píseň po písni a zjistit, zda obstojí v souboji s časem.

Chinese Democracy - orientální motiv mezi shlukem ambientních zvuků rozerve hluboký buben a ostrý kytarový riff. Moderně naefektovaná kytara přivítá pějícího Axla, že na tom nezáleží. Drží se v nižších polohách, které mu hodně sluší, kytarová sóla lítají z jednoho kanálu do druhého a song profituje ze svojí punkové nasranosti. Velmi příjemný začátek alba. Shackler´s Revenge - první zkouška shovívavosti a velkorysosti starých fans. Industriální kytarová figura připomínající zvuk sirény, mě i po letech ničí svojí šíleností. Dva Axlovy hlasy nad sebou ženou skladbu k relativně klidnému refrénu. Vrchol skladby přichází s Bumblefootovými sólíčky.

Better - jednoduchá pecka ve středním tempu s hezkou melodickou linkou a solidním refrénem. Ve skladbě je milion zbytečných kytarových sólíček na pozadí, asi proto aby je strčilo do kapsy to nejprostější, citlivě zahrané v závěru skladby. Street Of Dreams - skladba nesoucí ještě před nástupem do studia název Blues. Klasická Axlova polobalada, která má předobraz v November Rain. If The World - monotónní taneční rytmus s flamencovou kytarou a rozmáchlé orchestrální plochy přináší zatím největší odklon od podstaty kapely. Ale Axl zpívá jako o život a jeho výkon nedovoluje skopnout skladbu pod stůl.

There Was A Time - kdo má dobře sestavenou aparaturu, jistě ocení úvodní údery bicích. Střední tempo a zajímavá variace na Estranged. Axl tyhle rozmáchlé kompozice umí. Umí je dobře vystavět, zaranžovat a hlavně zazpívat. Catcher In The Rye - aneb Kdo chytá v žitě. Axl byl na tuhle skladbu asi nejvíc pyšný a v době vydání ji pouštěl kde komu, aby z něj vymámil zpětnou vazbu. Ale já nikdy skladbě nepřišel moc na chuť navzdory tomu, že jde o klasickou rockovou boogie vypalovačku s křivými kytarovými sóly.

Scraped - vkusný a capella úvod zničí kobercovým náletem agresivní riff a přináší moderně znějící rock s přepjatými vokály. Na mě zbytečně moc agrese. Rhiad And The Beduins - plantovské vokální variace a agrese pokračuje ve zlostně odsekávané sloce podporovanou svižným funky rytmem. Líbí se mi změna rytmů v refrénech, aby se pak lokomotiva znovu rozjela. Zajímavé moderní pojetí rokenrolu. Sorry - kdo byl loni na Letné, mohl slyšet tuhle vypalovačku naživo. Axlovi z nějakého pro mě neznámého důvodu záleželo na textu a melodiích, protože údajně měl natočených přes šedesát (!) verzí. Jde o velice náladou sevřený až depresivní song s líbivými vokály. Přesto perfektní. I.R.S. - konzervativněji pojatá ostrá rocková věc se značně vypjatou náladou zejména v refrénech, kde Axl zařezává jako břitva.

Madagaskar - hudební koláž stojící jen kousek od filmové hudby, obsahující pasáže z proslovů Martina Luthera Kinga (I have a dream & Why Jesus call man a fool) a z několika hollywoodských filmů (Hořící Mississippi, Frajer Luke, Sedm, Statečné srdce a Oběti války). This I Love - Axlovy fantasticky vygradované vokální linky za doprovodu piana a orchestru včetně nádherného sóla, dělají ze skladby horkého favorita celé desky. Dotek geniality! Prostitute - konec dobrý, všechno dobrý aneb vzpomínka na staré dobré časy bez všech těch moderních vymožeností, které provázely celou desku. I když orchestr na pozadí si Axl neodpustil.

Těžko říct, zda Axl nabral takto pojatou deskou nové fanoušky. Spíš přišel o mnoho starých, kteří prostě nepřekousli po patnáctiletém čekání album plné experimentů. Sázka na moderní, nabroušený, agresivní sound a rezignace na vlastní bluesové kořeny, které se vždy táhly hudbou Guns jako červená nit, se Axlovi krutě vymstila. Za sebe musím říct, že po deseti letech se mi deska líbí o trochu méně než v době vydání. Ale! Co album tratí v uměleckém dojmu, to dohání v technickém provedení. Produkce alba je velkolepá. A to se cení. Obzvlášť v dnešním světě, kdy mnoho interpretů na kvalitu CD kašle a bere ho jen jako promo ke koncertům.

Procentuální vyjádření 75%
reagovat

Egon Dust @ 05.12.2018 12:06:53
Celkom aj súhlasím. Myslím, že k Axlovi a vôbec k základom GnR nepatrí elektronika, sample a pod. Sem tam čosi kdesi. Chápem jeho posun a má u mňa obdiv za odvahu , že teda nechcel zamrznúť v klasic - rockovom klíše, ktoré už po roku 2000 vyzeralo , že bude pasé s nástupom Mansona, nu-metalu a indies. Slashovi sa slušne darí posledných 10rokov aj s klasickým zvukom. Velvet Revolver prvý bol fenomenálny. Axl je a bude navždy rockovou ikonou aj keby spravil cover ´´ prší , prší´´. Dnes je síce takmer na hranici počúvateľnosti, ale ako autor skladieb bol skvelý. hlavne nech produkuje a nenechá na seba čakať ako s Chinese Democracy. Dlhým čakaním v podstate sklamal. Podobne by sa to dalo brať aj u našej divy Mariky Gombitovej. Tam čakanie neskončilo. :)

domy @ 05.12.2018 15:22:53
Já jsem si k tomuhle albu cestu prostě nenašel. A zkoušel jsem to poctivně naposlouchávat několik let. Přišlo mi to celý takový cukrkandlový bez poctivýho hudebního základu. Třeba tomu časem na chuť příjdu.Ale zatím šlo CD nakonec z domu :(

makrelaman @ 28.03.2019 19:46:01
Vážení rockoví bratia! S odstupom času, po rokoch som si dnes pustil toto tak zatracované dielo. A hovorím vám je to skvelý album! Pestrá zmes piesní a ani na chvíľu ma nenudí. Skvostní muzikanti hrajú skvelú muziku. Po zdĺhavom pôrode sa jednoducho narodilo krásne dieťa. Pravda je, že s Guns n´Roses to spája len Axl Rose. A tu je moja jediná výhrada. Serióznejšie od Axela by bolo keby to poňal ako svoj sólový album. Ale ruku na srdce priatelia koľkým rockovým sračkám sa dostalo viac pozornosti ako CHINESE DEMOCRACY. Z úcty k ostatným albumom Guns n´Roses dávam poctivé tri hviezdy.

Chinese Democracy mě nezklamalo, ani nenadchlo. Poslech neurazí (rozhodně si nezaslouží nula hvězdiček, tak mizerné není), ale hudebním požitkářům toho taky moc nenabízí. Zvukově se inspirovalo u kapel typu Nine Inch Nails a Marylin Manson, ale zásadní použití smyčcových nástrojů a smyčcových zvuků přináší větší patos a chvílemi balancuje na hraně kýče. Pokud bych měl najít nejslabší stránku alba, je to aranžmá většiny skladeb. Najdeme ale i silnější momenty.
Úvodní "Chinese Demokracy" přináší slušný riff, postavený na nepravidelném dělení taktu, aranžmá ale nese silný vliv Pixies: ztišené sloky doprovázené jen bicími a baskytarou střídá hlučný refrén (stejný vliv přiznala i Nirvana: použila ho třeba ve svém asi největším hitu "Smells Like Teen Spirit").
Dvojka "Shackler's Revenge" se mi líbí, aranžmá je zajímavé a na neotřelé harmonii se vznáší vyhrávky druhé kytary, kéž by v tomto duchu bylo celé album; refrén ale přináší jen nudné harmonické klišé.
Nejvíc je vliv soundu Marylin Manson slyšet v "Better", ta ale v dobrém nezapře hitové ambice a přináší nekomplikovaný poslech.
Pokus o "November Rain 2" se na tomto albu jmenuje "Street of Dreams", stejný je koncept písně, instrumentace i atmosféra, harmonie je pro změnu stejná jako u někdějšího hitu "Don't Cry", stejné akordy, stejné členění. Umělecky těžko obhajitelný krok.
Další zajímavou skladbou je "If the World", kapela si hraje s dynamikou i s motivky, ale zase vším prosakují lesy zbytečných smyčců.
Opravdový zádrhel přináší "There Was a Time", tempově je naprosto stejná jako píseň č. 4, podobná je i instrumentace: opět smyčce, klavír a kytary a tentokrát i zpěv bez nápadu, celkové vyznění je na hranici kýče.
Střední tempo jako předchozí skladba přináší i "Catcher in the Rye", i tady najdeme ověřené harmonie, tentokrát stejné jako ve starším hitu "Civil War", i tady je typické gradované aranžmá a skladba nebere konce.
"Scraped" je zajímavá skladba, bicí jsou sice stylově velmi podobné tomu, co hrával Matt Sorum, ale vzestupně se "sunoucí" harmonie jsou neotřelé, dobrý je riff v refrénu a zajímavá je i rytmika.
Špatná není ani "Riad N' the Bedouins", hlavní riff jako by vypadl z některého staršího alba "Guns" (budiž), ale píseň opět stojí na zajímavých riffech a slušné harmonii. Jen ty smyčce, zase a zas...
Zajímavý dramaturgický kontrast tvoří "Sorry", není to nic převratného, hlavní hudební konstrukci už jsme mnohokrát slyšeli, ale je to slušně zaranžované i zazpívané, a jeden z vrcholů představuje hezké kytarové sólo.
"IRS" ale opět sklouzává ke klišé, hlavní rytmické řešení je navíc stejné jako u titulní písně, refrén je nudný a znovu ve zvuku slyšíme předobraz Marylin Manson.
A ještě hlouběji k fádnosti padá "Madagascar", chybí nápad, harmonická struktura je banální a mnohokrát slyšená (postupný sestup od mollového základu), převládá klišé a aranžmá s "velkým" zvukem se smyčci je opět na hranici kýče.
Pokračuje další sladkobol "This I Love": klavír a sladké smyčce, na dovršení bizarnosti "medového" pocitu do toho vpadne sólová kytara. Opět jsme na hranici kýče.
Záverečná "Prostitute" přináší naději, na úvod je to sice sázka na jistotu s obehraným harmonickým základem, ale pak přicházejí harmonické "kotrmelce" (konečně). Bohužel vše sklouzne do obligátní heavy balady se smyčci a velkým zvukem (jak jinak). Kdyby skladba byla lépe a citlivěji zaranžovaná, byla by mnohem lepší.
Na závěr mám problém, v hodnocení není možné dát půl hvězdičky: dvě jsou málo a tři už moc. Mé hodnocení je dvě a půl.
reagovat

Čínska demokracia? Kdežeee....SHIT.

V roku 2008 sme boli so školou na výlete v Žiline. V miestnom obchode s CD a DVD som si vyhliadol pár vecí, z toho som si kúpil Lust for Life a Chinese Democracy. Ani som sa predtým neobťažoval informovať sa o albume. Ale predsa, môžu nám Guns N´Roses ponúknuť niečo zlé?

Prišiel som domov, celý nadšený som CD vložil do prehrávača. Neveril som vlastným ušiam. Preskakoval som...1..2..3...7...14 - a nič. V tom som otvoril booklet a zaplo mi. Kde je Duff? Slash? Matt???? Nikto z nich tu však menovaný nebol. Jediný Axl Rose, na ktorého som sa vôbec, ale vôbec netešil.

V živote na mňa žiaden album od nikoho (možno Slaves and Masters) neurobil taký strašný dojem ako tento. Nič dobré, muzikálne alebo originálne na tomto albume nebolo. Neviem, či chcel Axl nahrabať peniaze pod menom Guns N Roses pretože už nemal na chlast, alebo...netuším. V každom prípade je to hanobné poškvrnenie mena Guns n Roses. Keby som mal ja vydať takýto album, tak by som svoje meno na obal ani nenapísal.

Hnus. Axl, hanbi sa.
reagovat

Ace Dave @ 29.12.2010 07:11:32
Jen pro informaci...Slash není v GN'R od roku 1996, Matt Sorum a Duff McKagan od roku 1997! Další Appetite For Destruction od "nových" Guns čekat nemůžeme, ale fakt, že Chinese Democracy vůbec vyšlo se dá považovat za malý zázrak. Jako fanoušek odkojený právě Guns N'Roses (v roce 1989 mě Appetite posadilo na zadek)jsem po všech těch šaškárnách co se děly kolem kapely posledních 10 let, hlavně kolem vydání Chinese Democracy neměl ani chuť si Chinese Democracy poslechnout. Zvědavost mi však nedala, na netu si Chinese Democracy poslechl a hned druhý den běžel album koupit. Kdybych měl vyjmenovat deset nejlepších alb roku 2008 Chinese Democracy by mezi nimi byla určitě. Pro mě jasně za 5 (hvězd).
moonySK: Jinak se těším až Ti vyjde nějaká ta placka, určitě to bude bomba:-)

Mohyla @ 29.12.2010 09:01:51
Uff!

martin69 @ 29.12.2010 09:07:10
Máme bohaté děti :-).My jsme si kupovali zmrzlinu,limonádu.

hejkal @ 29.12.2010 09:17:59
:)
Inak, album som samozrejme nepočul (až na nejakú jednu či dve skladby), ale fakt, že tam hrajú hudobníci a hučí to, by na jednu hviezdičku stačiť mohol. :)))

moonySK @ 29.12.2010 12:15:54
Ace Dave:
Vitaj, na progboarde som ťa ešte nevidel. Nie som až taký fanda GNR, ale aspoň viem, že Appetite nevyšlo v 1989 ale 1987. Nevadí...A myslím si, že je to naozaj hanba takúto placku vydať. A keď nejakú vydám, hádam to bude bomba :).

Hejkal:
Okej, jedna hviezda za snahu. Pre peniaze šecko...

Ace Dave @ 29.12.2010 16:56:43
Appetite vyšlo v roce 1987, já se k němu dostal až o dva roky později proto tedy 1989 (tehdy mi bylo 14). Samozřejmě Tvůj názor na Chinese Democracy beru a na tu placku se těším:-)

miguel7 @ 29.12.2010 22:57:35
ace Dave: že ti je 35:) napiš něco o sobě do profilu co např. posloucháš...

Filozof @ 31.12.2010 09:17:20
A to si představte, že tu jsou lidi, který se nelíbilo ani Appetite ani Illusion... :-))
Nicméně - vzhledem k názvu by mne zajímaly texty. Pokud kritizuje čínské poměry, má u mne 100 bodů a kvetiny.