Steeleye Span - Hark! The Village Wait (1970)

Máte rádi folk a folk rock v jeho esenciální podobě? Potom ochutnejte první nahrávku průkopníků těchto stylů Steeley Span. Deska sice není autorská, ale to neznamená, že staré anglické a irské popěvky a tradicionály nezní skvěle. Andělovi v popředí, zpěvačce Maddy Prior, nenajdete podobně rovnou, a třeba hlas jejího kolegy Time Harta při čtvrté Blackleg Miner je taky fantastický. Hodně sborů odzpívá mužský protějšek Gay Woods, čímž nám vzniká barevná mozaika poskládaná hned z několika vokálních dějových linek. Pánové používají dobové nástroje, čímž barokního ducha nahrávky ještě prohlubují.

I když kapela nastoupila až po rozjetých Fairport Convention, v popularitě je rychle dohnala. Další alba jsou trochu jiná. Rocková složka nabývá na síle a ta prapůvodní folková mírně ustupuje. Tohle je deska pro všechny trempy a milovníky přírody.
reagovat

Balů @ 04.04.2019 18:47:15
Děkuji za připomínku důležité kapely, která se prosadila i v konkurenci hard-rockových bandů Albionu v první půlce sedmdesátých let. Hlavně proto, že uchopila lidové písně
po svém a přiblížila je i fanouškům rocku.

Důležitá faktická připomínka se týká Gay Woodsové, což je zpěvačka a mužský vokál
doplňuje její bratr Terry.
Je to jediné album, z těch důležitých, kde Maddy není jediná vedoucí zpěvačka.

Pro mne jsou jejich alba srdeční záležitostí a proto bych u žádného nešel pod
čtyři hvězdy !
Doporučuji všem nepředpojatým fanouškům hudby.

Muselo to být někdy v říjnu 1976, když mi Karel H., můj pražský spolubojovník na buzerplace ve slovenských Levicích, pošeptal: "Ti Van der Graaf Generator jsou sice dobří, ale já mám doma LPčka folk-rockových Steeleye Span, a to je hudba, to si někdy musíš poslechnout!" Já se nikdy o folk nezajímal, znal jsem z malých desek Hutku, koncert Marsyas mě nezaujal, ale stejně jsem na to radostně kývl, protože jsem věděl, že to si určitě v klidu přehraji, až budu v civilu. I když ta doba dvou let mi připadala neskutečně dlouhá.
A po dvou letech zírám, o co jsem byl ochuzen! První deska kapely byla natočena v červnu 1970. Jsou na ní předělávky starobylých britských a irských balad v provedení výtečných hudebníků a zpěváků - na čele se zpěvačkou Maddy Prior.
Již v úvodní, pouze vokální A Calling-On Song, slyším vícehlasé vokály (Prior, Hart, Gay a Terry Woods) v tak čisté podobě, že by se za ně nemuseli stydět ani bratři Shulmanové.
Následující The Blacksmith patří k vrcholům desky. Nádherný zpěv Maddy Prior se prolíná s doprovodem mandolíny, celá skladba má neuvěřitelné kouzlo. A to pojednává o kovářovi a jeho mužnosti, přičemž hrot kladiva je zde zpodobněn jako falický symbol.
Další výborná skladba All Things Are Quite Silent je lamentace ženy, jejíž manžel byl násilně odveden do válečného námořnictva. Smutek v hlase Maddy Prior je nepředstíraný, dojímá i starého rockera.
I bez znalosti textů ale mají skladby podmanivou atmosféru, oceňuji i skladby ve kterých je použito banjo, na které hraje (např. ve skladbě Lowlands Of Holland) i Maddy Prior.
V závěrečné One Night As I Lay On My Bed (základ skladby pochází již z přelomu 16. a 17. století) je použita vedle 5-ti strunného banja i citera. Neslyšet angličtinu, tak bych se domníval, že melodie pochází odněkud ze Středního východu, tak orientální atmosféra na mě dýchá.
Skvělá tečka za tímto mimořádným albem, které mělo i příznivý ohlas na britské folk-rockové scéně. O tom svědčí i to, že se po vydání umístilo na 5. místě, a to společně s LP deskou Bridge Over Troubled Water od Simona a Garfunkela.
Nadšení recenzentů neznalo mezí. Token Winner se dívá na skupinu v časopise Sounds jako na "Spásu tradicionálů", jako na silnou konkurenci již slavných Fairport Convention a Pentangle, a svým vlivem je dokonce přirovává k americkým kapelám jako jsou Velvet Underground, Santana, a co mě zvláště potěšilo, ke "the great god Beefheart"!
A nejenom z tohoto důvodu je ocenění desky jasné - za pět!
reagovat

Matouš @ 08.08.2012 11:10:07
Zdravím a předem se omlouvám za text, který sem nepatří, ale kdyby bylo kam napsat někomu z redakce, udělal bych to. Jsou zde na progboardu profily takových kuriozních postaviček jako je Miloš Dodo Doležal. Jsou zde Joy Division, Janne´s Addiction, což také zrovna nejsou klasiky žánru, že...? Ale budiž. Jenomže když už tu jsou, tak proč tady nejsou Japan? Je tu jejich frontman David Sylvian. Ten ale začínal právě v Japan. Ale Japan tu nejsou!! A měly by být. Apeluji na Vás, a Vaším prostřednictvím na celou redakci progboardu, abyste zařídili profil kapely Japan! Jistě, řeknete mi: Zařiď si ho sám. Ale dejme tomu, že jsem prostý pasivní uživatel, který nechce nikam přispívat a kromě toho má třeba pocit, že každý druhý by to udělal lépe. Dejme tomu, že se mi progboard velmi líbí, rád v něm listuji, ale zkazil bych si svou uživatelskou radost, kdybych měl na něj sám přispívat. Dá se tomu rozumět? Myslím, že jo. Tak to zařiďte, prosím Vám. Mockrát díky.

Cossack @ 08.08.2012 12:08:00
Přesně jsi to vystihl, Matouši: „Zařiď si ho sám.”
Já jsem taky „prostý pasivní uživatel”, který tu a tam přihodí nějakou recenzi, či spíš pokus o ni. Když tady ale chci kapelu, jejíž profil tu není, tak ho buď vytvořím, nebo se s její absencí zde smířím. I Ty máš tyto dvě možnosti, volba je jen na Tobě. ;-)

Óin @ 08.08.2012 12:15:58
Pro Matouše: nevím, proč jsi svůj příspěvek umístil zrovna sem, ve zdejší diskusi by se pro něj určitě našlo nějaké adekvátní vlákno. Nemyslím si, že nešlo napsat někomu z adminů/moderátorů, kdybys klikl na kontakty, určitě by sis někoho vybral. No a konečně co se týče přidání hesla a diskografie - kdybys tomu věnoval hodinu svého času, jistě bys něco vyplodil.