Alan Parsons Project, The - I Robot (1977)

Jestli je některé album tohoto projektu maximálně zvukově objevitelské dotažené ad absurdum, tak myslím že právě tohle. Na jiných deskách možná více září hostující pěvci, zde se klade především důraz na instrumentální stránku věci.

Už úvodní vesmírný výlet je originální prací všech zůčastněných instrumentalistů, včetně použitého netradičního cimbálu. Zakatekova druhá I Wouldn't Want To Be Like Yot- potěší každé art rockové ucho, parádní stavba a velice citlivý skladatelský přístup dá vyniknout její oduševnělé působivosti. Překrásná balada Some Other Time- s flétnou a mlhavým hlasem kdesi z dáli, doprovodnými dechy, přispívajícím orchestrem a kytarovým sólem, činí ze skladby jasný vrchol. Breakdown- změny temp, bublající baskytara, parádní Clarkův hlas, to vše a ještě víc utváří ambice písni, jež se může stát vaší oblíbenou. Další baladická Don't Let It Show s kostelními varhany nás přenáší na starodávný anglický venkov do právě probíhajíci bohoslužby. Druhá půle obashuje větší počet instrumnetálních čísel ,to ovšem vůbec ne na škodu věci, jsou to soukolí prapodivných meziplanetárních zvuků, je na posluchači, aby se zorientoval a nechal se jimi unášet. Vokální Day After Day- nepatří náhodou na nějakém floydovském albu?

Trudná je cesta objevitelská, stojí ale za tu námahu.


reagovat

bullb @ 05.05.2016 06:24:07
Kedysi sme drali Alana Parsona "na dreň!. Pre mladších: to je vtedy, keď sa platňa obohráva v kuse (samozrejme na hi-fi prenoske) ... )-:
K veci: Už to nie je moja šálka kávy. Asi pre po rokom som našiel pás s touto nahrávkou - už ma táto hudba neoslovila.

horyna @ 05.05.2016 06:38:56
člověk na něj musí mít náladu, také mne nesedne úplně vždy, když to ale přijde, je to okouzlující :-)

Po úspěchu Poeových Povídek se Projekt nechal inspirovat jiným spisovatelem, tentokrát I. Asimovem. Toto album je trochu přístupnější než debut, přesto tady pánové udrželi laťku hodně vysoko. Myslím, že je album dost podceňované a jsou mnohem víc vyzdvihována alba, která nic nového v tvorbě Projektu nepřinesla.
Hned úvodní instrumentálka I Robot se sólem cimbálisty Johna Leache patří k tomu nejlepšímu, co Projekt nahrál. Pravdou je, že oni instrumentálky uměli, skoro vždy patřily k vrcholům alba, nikdy nešlo jen o zaplácnutí místa, když se skladba pro žádného zpěváka nehodila. V I wouldn´t want to be like you se nám představuje Lenny Zakatek, který byl podle mě nejvýraznějším zpěvákem Projektu. Tuto skladbu si lze poslechnout i na www.progarchives.com. Some other time – ta se mi líbila hned na první poslech a dodnes se mi neoposlouchala. Naléhavý hlas Petera Strakera, v mezihře cimbál… V Breakdown se setkáváme s Allanem Clarkem – pokud znáte skupinu Hollies, tak právě jeho hlas je jejich poznávacím znamením. Spolehlivým. Baladická Don´t let it show s Davem Townsendem se pomalu rozvíjí z velmi tichého úvodu do mohutného finále. Tam se navíc hudba změní, připravuje se místo pro druhou polovinu alba, která je nahrána bez pauz. Začíná asi nejvíce „robotickou“ písní The Voice, s poněkud hororovou atmosférou: „…vrháš se po stínech, které se objevují zezadu/ vyděšený tmou, která je ve tvé mysli/ jsi vyděšený pohybem, kvůli tomu, co bys mohl najít/ že někdo tě pozoruje // dřív než utečeš a skryješ se/ chystá se, že tě dostane/ nemáš žádnou volbu/ protože před hlasem nemůžeš uniknout…“ V instrumentálce Nucleus se ozývají na začátku zvuky, o nichž jsem slyšela, že by to měly být psací stroje. No, nevím, mohly by to být klidně zvuky z „pravěkého“ výpočetního střediska… U Parsonse jeden nikdy neví. Day after day má trochu fádnější melodii, ale doprovod se povedl, tak se poslouchá dobře. Total eclipse trochu připomíná The fall of the house of Usher, je nemelodická, hlasy a několik málo nástrojů se vrství přes sebe v organizovaném chaosu, postupně přechází v závěrečnou Genesis Ch.1V.32, s velmi výraznou nosnou melodií - povedené finále. Rozhodně je to na 5 bodů.

Poznámka k obalu: Na LP je název alba i jméno skupiny napsaný velmi nečitelným písmem a dá se přečíst jen zblízka.
reagovat

Mohyla @ 01.06.2014 06:20:10
mct pre zaneprázdnenosť dávno odišla, recenzia zostala, napriek tomu doska je stále zaujímavá! 4*!

Jarda P @ 04.05.2016 16:55:49
Kdysi jsem si přivezl z jugošky jejich LP Pyramid. Zpočátku se mi líbilo, ale přestalo mě bavit. Ještě jsem zkoušel Tales, ale po poslechu Eve jsem je vzdal. Je čas se k nim vrátit a zjistit, co čas na mém názoru změnil.