Omega - Élö Omega (1972)

Tracklist:
1. Régvárt kedvesem (5:25)
2. Omegauto (4:21)
3. Egy nehéz év után (5:56)
4. Blues (5:35)
5. Hútlen barátok (3:51)
6. Eltakart világ (5:26)
7. Emlék (3:44)
8. Törékeny lendület (4:28)
9. Varázslatos, fehér kõ (9:00)

Total Time: 47:46



Obsazení:

- László Benkö / keyboards
- Ferenc Debreceni / drums
- János Kobor / vocals
- Tamás Mihály / bass
- György Molnár / guitar
- Péter Sülyi / versek

 
07.12.2018 jiří schwarz | #
5 stars

LP „Omega – živě“ jsem koupil tak v roce 1973 v Maďarské kultuře v papírovém obalu. Pak mi kdosi věnoval původní, absolutně unikátní hliníkový obal ze svého, krystalovou přenoskou zdevastovaného LP (v něm odpočívá dodnes) – srovnatelný obalový úlet se zipem na poklopci "stouních" Sticky Fingers. Dnes mám CD koupené přes internet z Maďarska.

Omega zní neuvěřitelně krásně jak v rychlejších hard-rockových kompozicích, tak i v pomalejších baladách. Zvuk naprosto originální, nesrovnatelný s čímkoli jiným ve světě. Jistě k tomu přispívá i neobvyklá (aspoň ve zpěvu zdánlivě melodická) řeč a barva zpěvákova (László Benkö) vokálu. Instrumentálně výborná sóla (obzvlášť kytara Györgye Molnára) s velkou melodickou invencí, ale zároveň bez zbytečných exhibic. V souhlase s předchozí recenzí Ondry je cítit nejen ve zpěvu, ale i tak nějak celkově v tomto žánru neobvyklý obvyklý cit, zápal, koule a srdce.

Zvuková kvalita původního LP byla dost mizerná, i na „neojeté“ desce bylo strašně moc šumu. Zato CD je skvělé. Nejde vlastně o pravý živák - nahrávalo se ve studiu, do kterého pozvali pár desítek aplaudujících a reagujících lidí. Zvuk hardrockové kapely je hodně dunivý, velmi neobvykle (ve srovnání se západním světem) nasnímaný či namíchaný – zejména baskytara je hodně dominantní. To není minus, spíš to přidává na zajímavosti. Rytmika (Tamás Mihály - bg, Ferenc Debreceni - ds) prostě hřmí a jede. Krásně to duní v klasických hardrockových riffech (je jich zde kopa, nejen pověstné Omegauto – stopa 5, také třeba Törékeny lendület – stopa 4 – a i jinde). Ploužák Egy nehéz év után (stopa 3) vyrovnává klasiku Gyöngyhajú lány z LP 10 000 lépés.

Nejlepší LP této kapely, pro hardrockové fanoušky se zájmem o historii žánru ve Střední Evropě naprosto nutný poslech. Mě neomrzel ani po dlouhých letech, je to jedno z nejzajímavějších hard-rockových alb východního bloku (sorry jirko 7200, určitě to nebyli enderáčtí Die Puhdys, ani v Československu jsme takovou kapelu v té době ani později určitě neměli).
reagovat

Jarda P @ 07.12.2018 05:46:43
I když je Élö výborná deska, já dávám přednost původní verzi 200 Évvel az utolsó háború után, která tehdy nemohla vyjít a vyšla až po převratu. Má lepší zvuk, není na ní domíchané publikum a obsahuje skladby navíc.
K Élö jen poznámka-zpěvák není Benkö, ale János Kóbor.

Zdeněk @ 07.12.2018 10:49:22
Myslím, že v té době jsme v Československu měli kapelu,
která měla na víc než maďarská Omega. Bylo to pražské
Flamengo z doby Kuřete v hodinkách. Bohužel bylo rozprášeno komunistickými politruky. Jinak dobrá deska ikdyž Omegu mám raději z období alba Gammapolis

Mirek Kostlivý @ 07.12.2018 14:17:05
Je fakt, že v době svého vydání tohle album nemělo ve východní Evropě konkurenci. Aspoň v hard rockové konkurenci, kdy Flamengo bylo hudebně přeci jenom trochu jinde (a pro mě i na vyšší "umělecké" úrovni), takže se ty dvě kapely dají jenom těžko porovnávat.
Co já si vybavuji na koncerty v Praze okolo roku 1973, tak našlápnuto k hard rocku měly u nás kapely jako Formace, Energit nebo Perpetuum Mobile. Ti posledně jmenovaní měli ve svém repertoáru takovou hard rockovou klasiku, jako byly skladby od Captain Beyond, Quatermass, Kena Henslyeho, Beggars Opera ad.
Kdo ví, jak by se jejich hudební vývoj dále ubíral, kdyby u nás nevládla na rozdíl od Maďarska tuhá normalizace.
A tak někteří raději odešli do emihrace (Ivan Khunt, Tony Vacek, Ludvík Šíma, Ctibor Kadlec), Milan Broum šel do Olympicu a Bohuslav Janda skončil v kapela Abraam, aby později založil Abraxas.
Tak tohle se dá bolševikům asi těžko odpustit ...

jiří schwarz @ 07.12.2018 22:13:23
Díky, pánové, za reakce. Hambím se za chybu, asi bych to dal i ze spaní, že zpívá Kobór. Flamengo by mě nenapadlo srovnávat s Omegou, v hlavě je mám v dost jinejch šuplících. Z kapel z ČSSR by měli na svobodném trhu šanci se prosadit, dle mého soudu, (krom Gotta :-) pouze Collegium musicum.

jirka 7200 @ 07.12.2018 22:28:36
Nijak nezpochybňuji tuto desku Omegy, která je mimochodem hudebně výborná. Pod pojmem hard rock se mi ale vybavují přece jen jiné spolky, tato produkce mi přijde jako jeho hodně raná fáze.

Zmiňuješ, jak se mi trochu zdá s despektem německé Puhdys.Nic proti tomu, každý máme nějaké preference. Mě osobně jsou svým projevem Puhdys bližší než Omega ale jinak jejich hudební vývoj a kariéra mi přijde jak propsaná přes kopírák. Obě kapely vydaly svá zásadní rocková alba do konce sedmdesátých let, v osmdesátkách experimentovali s klávesama a potom spíše již jen udržovali kapelu v chodu, než aby nějak zásadněji promluvili k davům. Jinak poslední dvacetiletku byli určitě aktivnější Puhdys.

Krom toho jsou János Kobor s Dieterem Birrem velcí kámoši, kteří se neváhají dodnes podporovat, na podiu i ve studiu.

jiří schwarz @ 08.12.2018 21:11:19
Jirko 7200, já jsem, hádám, o něco starší, a tak mám na počátek sedmdesátek autentický vzpomínky. Tehdá se tomu opravdu říkalo hard-rock, jiné slovo pro to snad, aspoň u nás, ani nebylo.
Ani já nechci nijak povrchně smáznout Tvoji zálibu v Puhdys (ať si každej si poslouchá, co chce). Ale: ten tozdíl v mý hlavě je možná i v celkovým vnímání těch kapel východního bloku za počínající normalizace: byl tu totiž jeden velkej rozdíl mezi těma 2 kapelama. Zatímco Omega u nás měla reálně dost fanoušků (podobně jako polská scéna), kteří ji chtěli, enderácký produkty tu žádaný nebyly (a bigbíťáci už vůbec, ty se tomu jen vychechtávali) - ty nám tu jen soudruzi podstrakávali (s dost malým úspěchem). Z NDR jsem z vlastního zájmu poslouchal jen City (Am Fenster).
Neznám diskografii ani Omegy, ani Puhdys. Mám to tak, že když vycejtím, že už to jde s invencí s kopce, dál se nezajímám (vím, že jsem prošvih jsem i pár dobrých věcí kapel, které mám přece jen blíž u srdce). Pravda, Puhdys mě nezaujali nikdy, a zas nemám tolik času, abych ho trávil tím, jestli bych je náhodou neměl vzít na milost.
A to, že výtvory různých spolků tady porovnáváme, přece neznamená, že by nemohli mít mezi sebou přátelské vztahy. A to se týká taky recenzentů, který nemaj totožný názory.

jirka 7200 @ 09.12.2018 10:29:20
ahoj jmenovče :-) doufám, že jsi v mé polemice nenarazil na nějaký náznak nepřátelství, to bych nerad. Neřadím se do skupiny fanatických obdivovatelů skupin, či žánrů, tím méně Puhdys. Některé jejich desky jsem ohodnotil i dost příkře, jak lze dohledat. Zajímám se o historii a Puhdys zkoumám spíše jako sociologický fenomén, který je odrazem života a myšlenkových názorů jejich posluchačů.

Proto mne velmi zaujala tvá poznámka o tom, že v tvém okolí byli pozitivněji přijímána maďarská a polská scéna na úkor té německé. Já, co si pamatuju, tak právě ta maďarská byla více dostupná v obchodech i mimo kulturní střediska daných zemí. Naopak tvorbu německých rockových souborů bylo u nás obtížné sehnat. Po Praze jsem se třeba s Puhdys (krom licenčních alb) nikde nesetkal.

Co já si pamataju, tak kapely ze socialistického tábora poslouchala jen velmi malá část posluchačů, spíše hledačů, kteří si rozšiřovali obzory z důvodu nedostatku jiných desek z kapitalistické ciziny. Na počátku osmdesátých let, kdy se již dalo něco sehnat, tak v mém okolí zájem o Omegu a podobné soubory výrazně opadl.

Co se týče porovnávání, tak za bolševika byla v každé zemi kapela, která zastupovala zdání, že se v té či oné zemi hraje a podporuje rock. V NDR to byli Puhdys, v Maďarsku Omega, u nás Olympic. Všechny tyto spolky vydaly ve svých začátcích památná alba, potom to již tak slavné nebylo.

Pokud si vybavíš nějaké důvody, proč východoněmecká scéna byla v tvém okolí méně oblíbená, než ty z ostatních zemí, budu rád. A nemusíš si brát žádné servítky, unesu to :-)

15.05.2008 Ondra | #
5 stars

Co napsat k tomuto kusu? Já nenapíšu nic, doporučím jen poslech mimořádně našlápnutých vypalováku a pecek.
Zde není slabé místo, zvláště troubení na začátku Omegauto dostává polsuchače do pověstného transu.
Za šest kousků. ******
I když je fakt, že kapela zní přirozeně, jakoby samozřejmě, hudebně to není také nijak převratné dílo, nicméně hráčské provedení, atmosféra a energie z desky dělají vynikající poslech, takhle už dnes žádná kapela prostě nezahraje a na tom trvám, je v tom opravdové nadšení a ne jenom touha po snadném výdělku, popularitě a pofidérní image:-))
Je v tom kus srdce, a o to jde:-)))
reagovat

Mohyla @ 13.11.2010 16:20:30
Ondra: Élö Omega - parádny kúsok! Môžem špekulovať,vymýšľať ako chcem, lepšie ako Ondra to nenapíšem, nezostáva nič iné, len sa podpísať pod jeho recenziu. Akurát ma štve, že vždy sme sa s Omegou akosi obišli. Videl som ju naživo iba niekedy okolo roku 1976 na Balatone,zážitky sú to už hodne vyprchané. Snáď sa ešte niekde poblíž ukážu.

PaloM @ 13.11.2010 16:32:30
Neviem, či "vďaka" našim nacionalistom zo severu, Omega radšej koncertovala v Čechách.
Súhlasím s Ondrom aj tebou, Mohyla.

Ondra @ 02.02.2011 00:59:59
Tak chlapci, potěšili jste mě, ne snad, že bych se cítil tak polichocen Vaším souhlasem, ale tím, že máme na věc tak nádherný, sounáležitý pohled :-))
Heeergooot.
Úplně mě to dojalo, co dodat :-)) Tuhle placku prostě miluju, vždy mi zvedne náladu, když to potřebuju, hlavně ta první skladba s tím rytmickým sólem na kytaru, které je dávkováno v přesných kulometných dávkách:-)) Fantazie. Jdu si to pustit...

Ondra @ 02.02.2011 01:06:21
Jinak jsem utrpěl další příjemné šoky, zrovna před chvílí jsem si našel na youtube Giles, Giles and Fripp a dále McDonald, Giles a to jsou teda pecky. Artrock mixnutý folkem a dalšími vlivy, velice milé. Jsem příjemně překvapen, dosud jsem to podrobně neznal, kromě tedy názvu, že ano :-)), zase jsem si spravil chuť. Slyšet např. rannou verzi I Talk to the Wind bez zbytečných okras a natahované kaše, nááádhera. Osobně mám moc rád ranné verze různých skladeb vícemně u všech interpretů, mají zvláštní poetiku.
Doporučuji - i když se omlouvám, že to sem přímo nepatří.

Filozof @ 02.02.2011 08:53:06
Je to blbost, kupovat si Omegu kvůli názvu jedné skladby? :-)
Nikdy jsem tuhle skupinu neslyšel - dokázali byste ji k něčemu přirovnat?

hejkal @ 02.02.2011 08:55:16
Asi jednoduchší Deep Purple, Ja mám dva albumy, 10 000 lépés a tento. Oba sú dobré, prevláda hard rock.

PaloM @ 02.02.2011 11:01:38
Filozof, tu majú veľkú výhodu tí, ktorým sa neprieči stiahnúť si vzorku a najskôr otestovať v mp3. Dokonca funkčné hotfile - vo FLAC >> odkaz

jiří schwarz @ 06.12.2018 23:35:51
Jo, přesně tak, vystihls to na 100 %.



Detail hodnocení alba (hodnoceno x)
5 hvězdiček - hodnoceno 4x
joel, jiří schwarz, PaloM
4 hvězdičky - hodnoceno 1x
jirka 7200
3 hvězdičky - hodnoceno 0x
2 hvězdičky - hodnoceno 0x
1 hvězdička - hodnoceno 0x
0 hvězdiček - hodnoceno 0x




Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0488 s.