Young, Neil - Greatest Hits (2004)

Nejsem znalcem tvorby Neila Younga, vždy mě od podrobnějšího průzkumu odrazovala rozsáhlost diskografie a košatost a různorodost Kanaďanovy tvorby. Původně jsem znal Younga pouze z desky Deja Vu a zprostředkovaně přes coververze Petra Kalandry. Poté se ke mně dostalo album z roku 1990 Ragged Glory, které na mě působilo jako dost velký nářez. A to bylo vše. Proto jsem neváhal, jakmile se objevila příležitost, pořídil jsem si tuto výběrovku do sbírky.

Na desce je celkem šestnáct písní, které mapují období 1969 – 1992. Young v nich vystupuje sám za sebe, se skupinami Crazy Horse a The Stray Gators a jako člen uskupení Crosby, Stills, Nash & Young. Jsou zde zastoupeny všechny jeho hudební tvář od té přímočaré rockové (Like A Hurricane, Hey Hey, My My (Into The Black) a Rockin' In The Free World), přes lehce psychedelické začátky (Down By The River a Cowgirl In The Sand) a spíše folkové písně (Helpless, Old Man a Heart Of Gold), až po vyložené něžnůstky typu After The Gold Rush. Celý komplet ukazuje neznalému posluchači šíři Youngovy tvorby a šíři jeho talentu. Ze všech písní čiší ohromné charisma, které mě přesvědčuje, že ty písně jsou především odrazem autorovi duše, a tak by to asi mělo být. Také mě na Youngovi fascinuje jeho žánrová nevyhraněnost a ryzí písničkářství, protože ať jsou ty písně jakékoli, folkové či rockové, pořád zůstávají především písněmi v tom pravém slova smyslu.

Průřez Youngovou tvorbou mě rozhodně nezklamal a vřele ho doporučuji každému, kdo se chce s tímto zajímavým umělcem začít seznamovat.

reagovat

luk63 @ 17.02.2016 16:16:38
Neposlouchám výběry typu Greatest Hits, neposlouchám Neila Younga. Nikdy mě neoslovil a nikdy jsem nepochopil, co na něm někteří lidi slyší... Stejně to mám s další, ještě větší ikonou Robertem Zimmermanem. Rolling Stones jsou na tom u mě o trochu líp, teda byli v 60. letech. :-)

Hikoki777 @ 17.02.2016 16:51:08
Luk63: Děkuji,žes nám sdělil svůj názor, ale vyjadřoval bych se raději k tomu,co poslouchám.
Martin H: Díky moc za recenzi. Výstižně napsáno. Neil Young je jedna z velkých osobností světového folku, rocku, blues i grunge. Pro mě byl jedních z těch, ke kterým sem vždy vzhlížel a snažil se i napodobovat ve vlastní hře na kytaru. Osobně prefetuji jeho akustickou, a folkovou polohu.

Martin H @ 17.02.2016 19:15:53
Zdravím Hikoki777. Také se občas pokouším některé Youngovi písně převážně v Kalandrových úpravách hrát na kytaru. Sice mizerně, ale snad mi to pánové Neil a Petr prominou. A dík za připomínku Youngovy vazby na grunge, zapomněl jsem to v recenzi zmínit.

Petr_70 @ 17.02.2016 20:27:04
Napsal jsi to Martine moc pěkně... při poslechu hudby Neila Younga mám podobné pocity, třebaže bych na jeho Greatest Hits zařadil asi poněkud jinýou kolekci písní (samozřejmě s vyjímkou skladeb z ATGR a Harvest).

Pokud bych měl z jeho tvorby vyzdvihnout jeho nejsilnější období, tak kromě zmíněných alb z počátku sedmé dekády chytil nebývalou formu počátkem devadesátých let - Freedom, Ragged Glory, Weld, Harvest Moon, Unplugged, Sleeps with Angels a soundtrack k filmu "Dead man".

Martin H @ 17.02.2016 20:54:53
Ahoj Petře, ten soundtrack jsem kdysi slyšel, ale dle mého názoru to bez filmu nebylo ono. Holt mám to zafixováno pěkně pohromadě s obrazem.

ruprecht @ 18.02.2016 10:45:37
Dead Man je naprosto fantastický soundtrack a funguje i bez filmu úžasně. Tohle umí pouze a jedině Neil Young. Seděl sám ve studiu, pustili mu sestříhaný film a on to vymyslel. Na fleku a s kytarou. Jinak ten film sám o sobě je geniální a Jim Jarmusch se vytáhl.

Petr_70 @ 19.02.2016 08:26:52
ruprecht:
Naprosto přesně. Jak film tak soundtrack jsou z kategorie nejlepších, co jsem kdy viděl a slyšel, i když jedno bez druhého znamená poloviční zážitek... :)

Jen si dovolím v krátkosti lehce upřesnit, jak ten soundrack Neil psal, na základě rozhovoru s Jimem Jarmushem, který jsem kdysi četl.
Podle Jarmushových slov to bylo tak, že dal Neilovi do studia hrubé střihy se scénami filmu, na které sám ve studiu nahrál hudbu. Jarmush byl výsledkem natolik uchvácen, že filmové scény na základě hudebního doprovodu ještě následně přepracoval a sestříhal...

Ačkoliv nejsem programový milovník výběrů, musím konstatovat, že tenhle Greatest Hits je mimořádně zdařilá práce po všech stránkách.
Myslím, že Neil Young nemá na svém kontě lépe koncipovaný výběr, který by tak věrně odrážel jeho uměleckou kariéru jak v subtilních lyrických baladách, tak v syrovém garážovém rocku.
Produkce odvedla opravdu velmi pečlivou práci a když se dívám na setlist skladeb, musím konstatovat, že alespoň z mého pohledu v tomto seznamu nechybí nic zásadního, nebo naopak je zde přítomno něco, co zde "nemá co dělat".
Pro Progboardisty, kteří z nejrůznějších důvodů Younga nevnímají, ale také ho zásadně neodmítají a hledají nějaké album, které by toho velkého amerického písničkáře přiblížilo jejich vnímání, a zároveň nechtěli shánět jeho řadovou albovou produkci, je tenhle Greatest Hits nejlepším řešením.
Mohu ho vřele doporučit otevřeným vyznavačům folk (country), stejně tak jako razantnějším rockerům.
Opravdu se tenhle výběr podařil a nadšen jeho dramaturgií jsem si ho také pořídil. Navíc má výtečný zvuk, což se o řadě jiných Mistrových studiových alb říci nedá....
Pět hvězdiček!
reagovat

Ani zďaleka nemám napočúvanú kompletnú tvorbu Neila Younga. Vlastne, ak nerátam C,S,N & Young a nejaké videá z koncertov (a film Dead man), tak som sa o neho obtrel len okrajom okraja svojich uší (čosi z Buffalo Springfield a tak).

Je to jeden z interpretov, ktorý sa mi veľmi páči aj z toho mála, čo som sa mu venoval. Doma sa mi povaľuje táto výberovka, nuž ju trošku spropagujem. Obsahuje šestnásť chronologicky radených skladieb a všetky sú božské. Prezentované obdobie je pomerne široké, od roku 1969 po 1991, je jasné, že ide o špičku ľadovca, rozsah média nepustí.

ALE!

Musím uznať, že zvolený koncentrát skladieb je očarujúci. Od prvých tónov Down by the river, cez citovo neopakovateľnú Cowgirl in the sand až po notoricky prevarené hity typu Helpless, Ohio, Like a Hurricane alebo Hey hey my my, je to extáza. Neil Young má svojský (a výborný) hlasový prejav, jeho gitarové sóla stoja na citoch a zvuku, nejaké technické orgie tu nemajú šancu. Skladby sú clivé, veselé, nasrdené, jednoducho, autentické a podané s muzikantskou úprimnosťou, aká sa nie vždy počuje a dnes už vlastne asi ani veľmi nevyskytuje. A to ma oslovuje.

Nechýba Lynyrdovcom známa skladba Southern man, osobne by som vyzdvihol aj príjemnú záverečnú vec Harvest moon. Ale čo to táram, vyzdvihujem všetko. Výber-nevýber, torzo-netorzo, toto CD počúvam často, rád a vždy budem.

reagovat

PaloM @ 16.12.2010 07:37:08
Takto podobne by som charakterizoval 2CD Led Zeppelin - Remasters a B. Springstena - Greatest Hits. Očarujúce koncentráty.

PaloM @ 19.02.2016 15:23:42
No tak som si po 5 rokoch od mojej reakcie toto CD kúpil :-)