Man - Man (1971)

Původně komentář k pořízenému LP se mi rozbujel pod rukama, tak jej nakonec zařazuji jako recenzi.

MAN - Man 1970 (1971) Black vinyl, 2nd UK issue 1976, Sunset Records SLS 50380

Lakonicky řečeno - starý psychedelic art rock bigbít s trochou coutry. Ale pojďme si tohle vydání rozebrat trochu víc.

Jde o třetí studiové album této welšské skupiny. Proč welšské? Protože je z Walesu (velšsky Cymru), který je součástí Spojeného království. Pocházejí odtud ještě třeba hard rockoví BUDGIE, bítlsákovští BADFINGER, avantgardista John CALE, velký pěvec Tom JONES, nebo z modernějších MANIC STREET PREACHERS. Z progresivních - GNIDROLOG, JONESY, QUICKSAND, MAGENTA a STEREOLAB, samá zajímavá jména.

U této desky si můžeme všimnout několika zajímavostí:
- Název Man 1970 měly jen UK a Germany reedice z roku 1976, plus jedna španělská na kazetě v roce 1978. Jinak se album vždy předtím i potom jmenovalo prostě Man.
- Proč 1970, když vyšlo až v březnu 1971? Protože jde o sestavu skupiny, která se zformovala v roce 1970 po zásadním přeskupení personálu. První dvě alba jsou v podstatě jiní MAN.
- U tohoto vydání je též ojedinělý obal. Původní opulentní fantaskní obrázek Rona Hendersona je u Man 1970 nahrazen černobílou fotkou členů skupiny na bílém pozadí.
- Hudebně tu můžeme zaznamenat pozoruhodnou roztříštěnost. Každá strana začíná údernou hardrockárnou a končí dlouhou psychedelickou art rockovou kompozicí. Na A straně je mezi tyto dva tracky ještě vmezeřen čistý country song, který má v sobě mít něco z welšské hudební tradice.
- Skupina před vydáním velice tvrdě a skoro nepřetržitě dva roky koncertovala po celé Evropě. Dokázali předvádět dlouhotrvající improvizační sety. Obě dlouhé skladby na desce jsou pokusem osvědčené pasáže z těchto improvizací přenést do studiové nahrávky. Myslím, že je to na nich znát.
- Na CD byl titul reeditován mezi roky 1998 až 2016 celkem 5x, pokaždé silně poznamenán remasteringem. Co jsem měl možnost ověřit, pohybovaly se hodnoty od DR6 do DR10. Vinylový rip s DR14 nejautentičtěji přenese původní zvuk nahrávky k posluchačovým uším.

Do roku 2019 vydali MAN celkem 17 studiových alb, 9 koncertních a haldu kompilací. Hrají dodnes. I přesto, a přes vysokou kvalitu mnoha nahrávek, patří mezi dosti neznámé veličiny na poli progresivního rocku, proto je budu vždy rád připomínat.
reagovat

hejkal @ 31.03.2026 18:28:23 | #
Áno, Man treba pripomínať, tá hudba má v sebe čosi svojské a zároveň chytľavé.

stargazer @ 02.04.2026 13:05:04 | #
Nejvíce mě oslovila závěrečná, dvacetiminutová instrumentální hudební koláž Alchemist. Je v ní něco temného, dobrodružného a staršidelného. 

jiří schwarz @ 16.04.2026 00:01:45 | #
Ahoj, vím že jsem tohle album měl půjčený doma asi před 50+ lety, ale žádná stopa z něj nezbyla – nenahrál jsem (jen tak ze záhrobí paměti: zajímavý, nepotřebný - anebo jsem byl jen švorc?).  Tak jsem byl zvědavý, ale nenašel jsem ani na Spotify ani na YT. Rada? 

Antony @ 16.04.2026 11:06:11 | #
@ jiří schwarz
Tady je to komplet:
>> odkaz

jiří schwarz @ 16.04.2026 23:35:48 | #
Díky, Antony!

Jedno sa skupine Man nedá uprieť. Kámasútra popri jej polohách bledne závisťou.

Tretí, eponymný album z roku 1970, začína parádnou bluesrockovou vecičkou Romain. Gitara tu slajduje, tam sóluje a než sa človek nazdá, už je tu druhá skladba s veľavravným názvom Country girl. Je to naozaj country ako z partesu, čo k tomu dodať. Dosť bolo priamočiarych pesničiek, nasleduje antická skladba Would the Christians wait five minutes? The lions are having a draw. Psychedélia je späť, gitarové motívy stvrdnú, prípadne kvázi melodicky meditujú a z dvoch dlhočizných vecí na albume je to tá lepšia. Vrcholom dosky je však parádna rocková jazda s názvom Daughter of the fireplace. Tak si predstavujem extázu.

Aj keď sa to nezdá, okomentoval som takmer všetky skladby albumu, a predsa som iba v jeho polovici. Dvadsaťminútová plocha s názvom Alchemist predstavuje asi najťažšiu skúšku z pohľadu popísania jej podstaty. Miestami je skvelá, miestami ide skôr o koláž zvukov, než o zmysluplnú hudbu. Pravdu povediac, práve táto skladba mi trošku „zhadzuje“ celý album niekam do kategórie dobrý.

Nacpať na CD ako bonus jeden singel (Daughter of the fireplace), to ešte chápem. Ale pridať prvú verziu dlhočiznej Alchemist, to obvykle nezvládam, raz mi stačí.

Skladby po Alchemist by som ohodnotil štyrmi hviezdami, zmienenú vec tromi, takže dávam tri a pol hviezdy zaokrúhlené nadol. Každopádne je to album, ktorý stojí za vypočutie.
reagovat

zdenek2512 @ 31.03.2014 03:48:51 | #
Skladbu Daughter Of The Fireplace jsem si nahrál někdy v roce 1972 z pětideskového výběru. To bylo moje první setkání se skupinou Man. Za dva roky na to mi kamarád nahrál tuhle desku (mono). Tehdy jsem ji moc neposlouchal a při zmínění tohoto titulu v poslouchacím vlákně jsem si ji pustil. Myslím, že se jednalo na tu dobu o celkem zajímavou verzi hard rocku s nádechem psychedelie. Pamatuji si, že kamarád tehdy mluvil o Pink Floyd jako vzorech, s tím se dá souhlasit taky, protože některé postupy se podobají raným deskám. Po přečtení recenze souhlasím i s hodnocením. Díky za recenzi.

hejkal @ 31.03.2014 06:06:28 | #
Som rád, že sa Man občas pripomenie aj v našich zemepisných šírkach.

zdenek2512 @ 31.03.2014 08:58:55 | #
hejkal: zdravím a díky za reakci, už jsem si to album objednal od Esoteric Records. Ten zvuk je hodně podobný Floyd. :)

Trojku Man, kterou kapela nikterak nepojmenovala, otvírá nejlepší skladba alba, hardrocková Romain, v níž vyniká především hra kytar. Následující kántryovce Country Girl se nedá celkem nic vytknout - má odpich, příjemnou až trochu vtíravou melodii, zvonivé kytary a určitě byla nahrána s úmyslem tuto desku oživit, ale na mě zde působí jaksi nepatřičně.

Po ní přichází první ze dvou dlouhých instrumentálních (pouze místy bezeslovný vokál) věcí, téměř třináctiminutová Would The Christians Wait Five Minutes? The Lions Are Having A Draw. Je v ní několik zajímavých nápadů, ale jinak se spíš vleče a někoho by mohla chvílema nudit. Oživení přichází s další vypalovačkou a nejtvrdší písní alba - rock´n´rollově podbarvenou Daughter Of The Fireplace.

Závěrečná (tak trochu zvuková koláž - minimálně chvílema) dvacetiminutová Alchemist je poplatná době, kdy zvláště ve druhé půli 60. let byly takovéto ´úlety´ v módě a řada kapel na nich postavila alespoň na čas svůj styl. Baví mě víc, než již zmiňovaná Would The Christians Wait Five Minutes? The Lions Are Having A Draw a kdo poslouchá např. rané Tangerine Dream (do r. 1973), asi bude spokojen.

Jako celek se mi jeví LP Man nevyvážené, ale dobrá deska to i tak je.
reagovat

hejkal @ 20.09.2010 13:51:53 | #
V podstate súhlasím. Nie je zlá, ale tých akože zvukových koláží je tam viac, než obvykle potrebujem k životu.