Soft Machine - Bundles (1975)

Bundles je ôsmim štúdiovým albumom jazzrockovej kapely Soft Machine. Ide zároveň o prvý z radu, na ktorom hrá nejaký gitarista.

Teda, nie len tak nejaký, samotný Allan Holdsworth! Ostatní členovia sa spolu stretli už na predchádzajúcom albume Seven. Okrem jediného pôvodného člena, klávesáka Mike Ratledgea, tu hrá na basu Roy Babbington a dvaja bývalí hráči zo skupiny Nucleus – John Marshall (bicie) a Karl Jenkins (dychy, piano). To znamenalo, že experimentálny avantgardný jazz vystriedalo dobové fusion.

Kým sa dostanem k albumu, dovoľte mi uviesť, ako som sa k tomuto dielu dopracoval. Soft Machine ma veľmi oslovili svojim debutom, ale od slávneho dvojalbumu Third som so skupinou pretrhal kontakty. Ja na free jazz a zvukovo-ruchovo-šumovo-hlukové koláže nie som. Otec mal rád práve diela od albumu Seven, ale nenalomil ma. Napokon ma dostalo živé vystúpenie kapely v roku 2018 v Múzeu obchodu v Bratislave. Okrem vtedajšej novinky Hidden Details som siahol aj po výberovke Tales Of Taliesin – The EMI Years Anthology 1975-1981 a môj dojem z kapely ako celku sa výrazne poopravil. Funkčné inštrumentálne kompozície, už to nie je zvuková hlušina, ale hudba. Je fakt, že v tom zohráva rolu to, že kapela začala využívať gitaru ako dominantný sólový nástroj. Samozrejme, existuje nekonečné množstvo skvelej muziky bez tohto inštrumentu, predsa len ho však vo fusion uprednostňujem. Práve počúvanie výberu ma presvedčilo, že má pre mňa zmysel kúpiť si albumy Bundles a Softs. Takto fungujem, niekedy potrebujem kapelu ochutnať, prežuť a následne ju začnem uskladňovať v špajze. Ale poďme k Bundles.

Sedem skladieb, z toho úvodná suita Hazard Profile má päť častí, osciluje na vrchole dobového fusion. Nazval by som ho komerčným, ale dnes to asi vyznie smiešne. John Marshall je jedným z mojich najobľúbenejších bubeníkov (jeho sólo Four Gongs Two Drums je lahôdka), nuž ma tento album osobitne zaujímal. Hneď v prvej časti spomínanej hazardujúcej profilovej suity je jasné, že členovia Nucleus mali čo povedať do kompozícií. Je to variácia na skladbu ich predchádzajúcej skupiny, smrtiacu nálož Song For The Bearded Lady. Holdsworth hrá neskutočne! Striedanie nálad je krásne, tu hrá iba klavír, tam si gitara civilne poplače pri ľúbeznej melódii. Vôbec je snaha o melodiku výraznou devízou tohto albumu. Niekedy až tak, že mám pocit, že rytmická sekcia robila konkurz k Rolling Stones (a teda ustrnie v základnom bum-čvach móde). V záverečnej skladbe The Floating World doplnil zostavu hosť Ray Warleigh, jeho flauty majú až psychedelický ťah do skrehnutej atmosféry januárového rána.

Poslucháčska prívetivosť, taká absentujúca počas prvej polovice 70. rokov, kapele podľa mňa prospela a toto dielo sa mi páči veľmi, veľmi a do tretice – veľmi. A vôbec mi neprekáža, že občas je to vlastne „smooth“ jazz.

Inak, je zábavné, ako pri niektorých skupinách vnímam, že nie som úplne ich fanúšik, resp. ich hudobný štýl nie je pre mňa dominantný z poslucháčskeho hľadiska, ale prejde pár rokov a zrazu mám v poličke kopu nosičov a ďalším albumom sa asi nevyhnem. :)

zdenek2512 @ 18.04.2024 16:28:31
Z původních Soft Machine hraje na téhle desce už jen klávesák Mike Ratlege, ale stejně je to výborné album, méně experimentu, více rocku. Dobře se poslouchá, je to úplně něco jiného proti Third a Volume One.  

hejkal @ 19.04.2024 05:13:20
Je zaujímavé, ako veľmi sa vedeli kapely meniť v čase a pritom si zachovať tvár.

Antony @ 19.04.2024 14:30:40
Sestava SOFT MACHINE byla velice proměnlivá. Po tomto albu už nikdo ze zakládajících členů (Allen, Nowlin, Ratledge, Ayers, Wyatt) ve skupině nehrál. Ratledge byl poslední zbývající už od roku 1971, kdy skupinu opustil Robert Wyatt. 
Hudebně mi vyhovují ve kterémkoli období, vždy dostávají do muziky něco, co mne baví. Jejich stylová nevyhraněnost byla mimořádná, současně organicky provázaná a přijde mi jako fascinující a nespoutaný vývoj.

hejkal @ 19.04.2024 18:35:40
Áno, je to zaujímavé, ako sa dokážu najmäv jazze meniť hráči vo veľkom, a predsa byť stále konštantne dobrí.

Soft Machine jsou pro mě kapelou, okolo které jsem roky obcházel a nenašel dostatek odvahy k tomu, abych ji dokázal nějakým způsobem pochopit a následně vstřebat. Nakonec jsem se rozhodl si cestu k jejich hudbě formálně zjednodušit a obrátil svůj zrak k přehlednější tvorbě z posledních let první etapy souboru. Úvodní vlaštovkou se stala deska Bundles s účastí kytarového velikána Allana Holdswortha. Nejspíše netypická záležitost, protože kytara se jako nástroj na deskách Soft Machine objevuje vesměs sporadicky. Kapela měla svůj tvůrčí vrchol za zády. Bylo to s deskou Third, která nebyla dle mnohých už nikdy překonána. Přestože i další nahrávky byly na velmi vysoké úrovni, právě toto album se stalo kultovní záležitostí pro fanoušky jazz - rocku.

Nahrávka Bundles je přístupnější fusion s dominantní kytarovou výbavou Alana Holdswortha, velice vkusnými klávesami a hravou rytmikou ze sousedství. Přistoupit na jejich hru zabere nějaký čas, ale co by člověk pro rozšíření pestrosti své sbírky neudělal. Zpětně se teď dívám, jak je deska hodnocena na Progarchives. Tam dostala od kolegáčků jedno z nejvyšších hodnocení, ale věřte těm cizincům :-)
reagovat

northman @ 14.06.2018 04:38:02
Bundles je výborná deska, ale pro mě tohle už nejsou Soft Machine, chybí mi zpěv a bubnování Roberta Wyatta, saxofony Eltona Deana, je pravda, že zde hraje na kytaru výborný Alan Holdsworth. Touhle deskou začala skupina hrát standartní jazz rock té doby. Díky za upozornění na jednu z kapel, která tvořila rockové dějiny.

steve @ 14.06.2018 06:10:55
Soft Machine respektuji, nemám je však naposlouchané tolik, jako jiné jazz-rockové spolky. Jejich hudba mě vždy připadala neprostupná, až přespříliš komplikovaná. Možná je to tím, že nehrávali v klasickém složení s kytarou. Občas je dobré se k nim vrátit, ale když si mám vybrat, čatěj sáhnu po Return to Forever, Weather Report, Gong a dalších, pro mě zajímavějších kapelách.

northman @ 14.06.2018 06:50:18
steve: zdravím, myslíš Gong Pierra Moerlena, protože raná tvorba Gong po desku You je všechno možné, ale jazz rock ve smyslu Return To Forever to není.

steve @ 14.06.2018 06:57:42
Samozřejmě, měl jsem na mysli klasický, jazzový Gong. I když úlety typu You jsou také zajímavé.

Jarda P @ 19.04.2024 11:26:27
Bundless je jediná deska Soft Machine, kterou mám, díky kytaře Alana Holdswortha. Jeho hra v Tempest či U.K. byla geniální.

hejkal @ 19.04.2024 11:30:34

Hral aj na albume Land Of Cockayne. S Jackom Bruceom.