Deep Purple / Fireball

Jedno ze zlatých alb zlaté doby rocku.
Neskonale klasický sound, který jen tak někdo neumněl, neumí a asi, už umnět nikdy nebude.
DP na svém vrcholu se mohli dívat do všech stran a věděli, že mají náskok ve svém hudebním umu, pro ně samotné nepochybně.
Nevím sice co bylo potom dál, ale jedno je jisté - tato deska je zkrátka a dobře naprostá dokonalost rockové muziky jako takové.
První skladby jsem slyšel před lety na nějaké výběrovce DP a jen z tohoto alba tam byly alespoň tři songy, nedivím se proč.
Rychlá rytmická, perfektně hudebně zahraná deska, snad ještě lépe poskládaná do sebe to jsou její hlavní devizy a poznávací znaky. Tak mě napadá, když ji právě poslouchám, že má náskok do dnes...

» ostatní recenze alba Deep Purple - Fireball
» popis a diskografie skupiny Deep Purple

---

Genesis / Trespass

Je docela zvláštní, psát recenzi na čtyřicetiletou desku, když jsem ji nemohl zažít v době jejího vzniku - zajímalo by mě jaký to asi tehdy byl pocit, slyšet tuto nádheru ve své době.
Genesis znám dlouho, asi od poloviny osmdesátých let. Dlouho jsem žil s tím, že nehráli nikdy jinak než v osmdesátých letech a přitom ustavičně měkli, a tak nějak vyšumívali. Co se mi líbilo nejvíc byli songy z alba Invisible Touch, pak už snad jen pár písní, kde nevím zdali jsou od Genesis či Collinse.
To, že Peter Gabriel byl někdy součástí této legendy mě ani ve snu nenapadlo, stejně tak jako jeho pestrobarevné klipy z devadesátých let, byli tak Genesis samotní vzdálení zlaté tvůrčí době let sedmdesátých, které v tomto případě otevírá tato deska.
Otvírák jako hrom dalo by se říct, vždy mě bavilo lézt po půdách starých domů a objevovat dávno zašlou krásu čehokoli smysuplného, tady je to jak najít poklad na střeše hradního paláce z čtrnáctého století.
Deska je tak nádherně bohatá na zvuky a jejich podání až zamrazí, Gabrielův vokál zní opravdu dost jistě a přímočaře celé dohromady je to tak dobře postavené, že když jsem Trespass slyšel poprvé tak jsem ho nechal v přehrávači hrát znovu a znovu, a nemohl jsem se nabažit té nádhery.
Všechny songy na albu jsou víc než dokonalé.
Zlatá tečka The Knife je asi to nejlepší z nejlepších co jsem kdy slyšel - neskutečná věc, dnes už určitě neopakovatelná.
Teď, když někdo řekne Genesis, vím jaký je to kalibr :-)

» ostatní recenze alba Genesis - Trespass
» popis a diskografie skupiny Genesis

---

Yes / Drama

První deska od Yes, které jsem na dlouhý čas absolutně propropadl. Za to, že se tak stalo vděčím hlavně lidem ze stránek zvaných Progboard, jinak bych tuto kapelu jistě minul. Před "pár" lety jsem o její existenci neměl nejmenší tušení!:-)
Je zajímavé, že mi o ní nikdo z mého okolí neřekl i když ji znal, byť jen okrajově. No konec naříkání teď k desce samotné.
Co mi poprvé nesedělo byl vokál, nějak nezvykle posazen nahoře a s hudbou mi tak nějak nešel sladit, ale dnes to zbožňuji. Hudba samotná je hraná s velkým citem a grácií je tu možná najít vše co se od svébytné hudby očekává plus to pravé koření navíc, kterým oplývají jen ty nejlepší desky. Bonus navíc je skutečně výborný zvuk celého alba, které si ode mne zaslouží plný počet hvězd.

» ostatní recenze alba Yes - Drama
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Metallica / Master of Puppets

Nejkrásnější dílo Metallicy, rychlé hutné, překypující hudební invencí a originální hudbou, která v úvodní vybrnkávačce Battery chytne za vlasy a pustí je až po nějakých pětačtyřiceti minutách co doduní poslední tón
skvělého, energií oplývajícího Damage Inc.
Tento sound mi ke kapele sedí neskutečně dobře a když se řekne Metallica, vybaví se mi, právě zvuk tohoto alba.
První deska kterou jsem od nich slyšel, a po několikerém
přehrání jsem usoudil, že je geniální. Pravda, usuzuji tak dodnes a to už dobrých pár desetiletí.:-)

» ostatní recenze alba Metallica - Master of Puppets
» popis a diskografie skupiny Metallica

---

Metallica / Load

Album Load se dá také nazvat největší sázkou na jistotu, která tvůrcům na jedné straně totálně nevyšla, ale na té druhé kdekoho velmi potěšila. Ano řeč je o Heavy metalu a rocku.
Zatímco pravověrná metalová obec ví, že od této doby to jde z onou ikonou silně z kopce, koncepčně starší rocková tu může zpozornět a místy se dokonce pokochat.
Nechci tu na tomto místě psát o všech jednotlivých skladbách, ale několik skvostů se tu opravdu nachází.
Celý koncept alba je postaven na silných nohách, nikoli však hliněných, nýbrž ocelových. To je první silné plus pro oba tábory. Nicméně pro metalový už žádné další plus toto album nenabídne, zato pro ten rockový je to taková malá fontána s živou vodou. Střednětempé skladby, vyplněné až po okraj asi tím nejdokonalejším zvukem instrumentů jaký kdy Hetfieldovci vůbec nasadili na zteč. Pravdou je, že v době vzniku Load se snad ani nedalo jinak.
Druhé plus tvoří až nezvyklé množství skutečně výborně strukturovaných skladeb, za které by se nemuseli stydět ani jejich starší kolegové z protější strany břehu.
Třetím je paradoxně délka, necelých 80 minut opravdu kovově pohodové muziky. Zní to divně že? Faktem však zůstává úhel pohledu pokud metalová deska - neštěstí. Pokud rocková = skvost občas narušený snahou hrát heavy metal :-)))

» ostatní recenze alba Metallica - Load
» popis a diskografie skupiny Metallica

---

Faith No More / Angel Dust

Nuže, jaký obal taková hudba dalo by se říct... Není tomu tak.
Narozdíl od "učesané" obálky, sound na tomto disku je velice různorodý a pestrý, je to směsice všeho od znuzeného pianistu kdesi v zapadlém báru, funky, rock, metal, rap, kostelní varhany až po velmi povedené skočně rozdováděné vypalovačky notně proložené frázujícím Pattnovým hlasem, místy se měnícím ve zvuk, za který by se nemuselo stydět nejedno dravé zvíře. Nutno říci vždy ve stylu FNM, který v této chvíli bodoval snad ve veškerém prostoru kde zněl. Troufám si říct že drtivou převahu zde získala rifující Martinova kytara, která byla podtržená tu výbornou basou, jindy téměř pernamentně přítomnými klávesy. Bicí jsou zde samostatnou kapitolou, kde místy spojené s důraznou kytarou, nabízejí dojem ocelové tvrdosti skladeb. Výsledkem tohoto mnohdy čarovně umíchaného guláše, plného armády rozličných známých i neznámých zvuků, se stala skvěle znějící deska, která navíc vlastnila patent neotřelosti. Faktem zůstává, že už její předchůdkyně naznačila na jaké vlně se tento spolek poveze, ale tady se posunul zvuk k temnější podobě a navíc osobitý projev frontmana dokázal udělat díru do světa - teda alespoň toho klubového. Tento počin asi nedocení každý, jelikož jako celek nezní tak vyrovnaně jako TRT, naproti tomu obsahuje tolik originálních nápadů a kombinací,že by to vydalo na dvě desky. Angel Dust pro mne představuje vrchol tvorby FNM a myslím, že právem zaslouženě.

» ostatní recenze alba Faith No More - Angel Dust
» popis a diskografie skupiny Faith No More

---

Metallica / ...And Justice for All

Justice byla vytoužené, nové dítě v nové éře, v novém hávu, který se měl třpitit jako drahokam na slunci.
Po tom co si megaúspěch vybral tu nejdražší daň, kterou mohla kapela dát, v podobě jistě nejprogresivnějšího člena kapely Cliffa Burtona, nebylo nic tak snadné jako před dvěmi lety. Naopak v typických porodních bolestech se deska rodila a to doslova. Perfekcionista Rasmusen měl o poznání méně prostoru, a svoje chlebodárce zřejmě musel na slovo poslouchat, jelikož výsledek zní dosti nejistě a místy hodně rozpačitě.
Není se čemu divit, opravdu nastaly zlé časy. Newsted se sehrává, Hetfield & Ulrich ztrácí poprvé třetího do partitury, hledá se pomoc v leckteré zásuvce. ... A najde se snad pro všechny ... songy na novém albu.
Najde se dokonce hotový poklad v podobě Cliffova Žít znamená zemřít, existuje něco výstižnějšího ? Možná určitě kalkul, to si netroufám rozebírat.
Nakonec asi po dokonale blbém zvuku st.Anger následuje neůmyslně měký a nevyrovnaný zvuk Justice. Sami Ulrichovci se nad tím faktem nedokážou povznést, ale kupodivu některé věci se povedly téměř dokonale.
V celé dvoudeskové rozpačitosti jsou ještě kusy z kouzlem dokonalosti a puncem nadčasovanosti Metallicy.
Za všechny povedené : The Shortest Straw, To Live Is To Die, Eye Of The Beholder .... Ještě lépe přijmou desku fanoušci. Aby ne, první klip k One zabírá a kapela si začíná uvědomovat svoji sílu naplno, snad potvrzení v podobě ceny Grammy, která jí ukázala cestu z prokletého kruhu ven.
To, že bludiště pekelného umění, které sama vytvořila, je hodně záludné a dlouhé, tehdy netušila ani v těch nejdivočejších snech ...

» ostatní recenze alba Metallica - ...And Justice for All
» popis a diskografie skupiny Metallica

---

Metallica / Ride the Lightning

Osobně mám k této kapele velmi kladný vztah,věřte nebo ne, byl jsem s nimi i na pódiu, až tak jsem to dopracoval...
Nebýt jejich prvních třech desek, snad by mě minula všechna dobrá muzika , a zůstal bych u rádia Impuls spokojen a uprděn slastí z toho našeho malého popového rybníčku po okraj naplněného desetiletími otřelými štikami.
Nuže, nejdříve ze všeho jsem znal Master of puppets, no co bych dlouze povídal, genialita nikdy neslyšená.
A potom co to vlastně je za kapelu ta Metallica ?
Nic se nedalo sehnat, alespoň u nás ne vlastně ani nikdo přesně nevěděl jak Metla hraje ! Byla to zvláštní doba v časopisech ani řádka, nějaký Metal Hamer nebyl ani na stánku, zato Rudé Právo bývávali největší noviny bezkonkurenčně... Pak asi v roce 1989 jsem poprvé uslyšel Ride the Lighting, dříve každodenní modla, dnes už pouze skvost na který nedám dopustit. V kontrastu z Master unikátní dílo, které mu konkuruje a zároveň jako jediné ho může doplňovat a místy překonat. Myslím,že už je docela zbytečné psát víc, tato deska nastartovala nesmrtelný monopol jménem Metallica, který měl před sebou skvělou budoucnost, ale ne nadlouho bohužel.....

» ostatní recenze alba Metallica - Ride the Lightning
» popis a diskografie skupiny Metallica

---

Pink Floyd / A Momentary Lapse of Reason

Ač víceméně Gilmourova sólovka, nebojím se říct, že po dlouhé době v sobě nese ducha starých dobrých PF.
Nejenom instrumentální spřízněnost dává albu lesk, ale snad nejvíce nápaditá intra, po jejich zlaté éře let sedmdesátých, dokonává jedinečný styl, který kdysi sami vytvořili.
Tady je to místo, kde dochází k třenici. W. nebo G.?
Jisté je jen jedno - nejsilnější bývávali spolu, ale Gilmourova hudba se mi líbí podstatně víc.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - A Momentary Lapse of Reason
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd

---

Pink Floyd / Meddle

Tady někde, při prvním zvuku z One Of These Days mi dochází s jakým kalibrem mám tu čest. Nejenom to, že instrumentálka je přímo snově geniální, navíc má vzácný dar toužené nesmrtelnosti, kteří mnozí z nás marně hledají... Pak baladická A Pillow.., která mi malinko připomíná Brouky, ale naštěstí ne dlouho. Další Fearless perfektně namíchaná stylovka PF s legendárním kotlem na koneci, blues v San Tropez a Seamus, až do finálního Echoes - dalšího monolitu nesmrtelnosti. Nuže, tímto počinem si PF vystavěli chrám a myslím, že dosud jim patří. Právem.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - Meddle
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd

---

AC/DC / Black Ice

Nové AC/DC, pecka a další z řady super zářezů legend Hard rocku? Ne. Spíše další z řady klasických, v rámci kapely více povedených kusů poctivé muziky.
Nuže veteráni vyrazili po osmi letech znovu na scénu a je třeba říct, že o své pravověrné rozhodně nepřijdou. Mě osobně nezklamali, ani příliš nenadchli, ale to už patří k tradici vztahu Já versus Ac/Dc. Téměř vždy od nich očekávám něco převratného a pokaždé s novým počinem si říkám, tak zase nic snad někdy příště.
Zajímavé na tom je, že za ty roky co čekám nic jiného než pokrok, nebo rozhýbání stojatých vod kde kapela usnula před mnoha a mnoha lety, se beztak nikdy nic nezmění a já to dobře vím. Black Ice bych nazval spíše Trapped Under Ice, přesně tak jsou zakováni do kostky svého vlastního já a požírají se jako vždy, ale tady se přece jen pár světlých a překvapivých momentů najde. Kostka drží sice pevně, ale své chvilky má. Jedna z nich je pomalu riffovaně frázovaná Money Made, a je skutečnou zvláštností tohoto alba, jelikož je hraná s poněkud jiným přístupem (že by propracovanost ?!!!). Hned na ni navazující, taktéž pomalá záležitost Rock n'Rool Dream je věc, která ve spojení s předchozí tvoří opravdu hezký moment.
Deska začíná typickým soundem v podobě Rock 'n Rool Train, pokračuje velmi zdařilým šlapákem Skies on fire, a dál klasikou která je poněkud hutnější a šlapavější než na jejich předchozích počinech. Za vše povedené mluví věci jako: Anything Goes, Storm may Day, She Likes Rock 'n Rool, které nesporně mají svůj hitový potenciál. Pak zpomalí, to se mi líbí nejvíc, a jde se do finále kde končí svým názvem.
Porce dobré, kvalitní muziky, jen za ty léta jsem si právě od Nich, na ono klasické podání zvykl.

» ostatní recenze alba AC/DC - Black Ice
» popis a diskografie skupiny AC/DC

---

Deep Purple / Deep Purple

Vždy jsem si o sobě myslel, že veškerou originální a geniální muziku mám dokonale zmapovanou, ale tady jsem dost tvrdě narazil a tupě zíral :)) nejenom na obal.(poslední část triptichu zahrada rajských potěšení od Bosche r.1504) A stejně jako u mnoha dalších alb některé songy jsem znal už dlouho z výběrovek,ale ty kmenový jako právě tady ne! Nakonec jen celý album jako takový, mi dalo asi nejvíc poznání co jsou nějací staří "Párpli" vlastně zač.
Musím říct,že tato jejich ranná muzika lahodí mým uším podstatně více než její budoucí slavnější počiny.
Něco takovýho co zní tady, je pro mě naprosto neuchopitelný, zvlášť když se ohlédnu po novodobé hudbě, prošel jsem hodně muziky, ale toto mi připadá jako četba v ultra slabikáři hudby jako takové, ano - do šedesátek jsem spíše tu a tam nahlédl ale Deep 1969 jsem nějak opomenul.
První co se mi vybaví s touto deskou je spinet,a velký obdiv toho co se s tímto instrumentem dá udělat za skvost. Dál mě napadá sound jako takový,je krásně charismatický a vznáší se v lehkém oparu nostalgie,která nahrávku jemně laská. Ta klasika je prostě vynikající.
Zvláštní - je tu slyšet snad první škrábání desky, předchůdce technik dnešních DJ (to mě hodně dostalo) a hned na to klasická šedesátková vypalovačka The Painter.Dalo by se pokračovat dál výčet superlativů je hodně dlouhý, kytary bicí, kompozice, všechno super. Zkrátka a dobře Deep kterej zbožnuju.

» ostatní recenze alba Deep Purple - Deep Purple
» popis a diskografie skupiny Deep Purple

---

Iron Maiden / Fear of the Dark

Někdo na tomto albu nespatřuje sice nic moc zvláštního, ale já osobně ho mám velice rád, a to z mnoha důvodů. Pokud to budu brát od začátku, byla to první deska I.M. nad kterou jsem pohrdavě neohrnoval nos, což se v případě předchůdkyň stávalo normálně.
Věc jako Fear of the dark mě dostávala naprosto. Jasně, bylo mi tehdy něco kolem šestnácti a kapela tohoto typu mi připadala měká a hlavně hrála pořád stejně to samé dokola a najednou změna!
Předně jsou tu a tam v hudbě slyšet prvky anglický středověký muziky, kterou mám maximálně rád, pak samotný tempo je hodně variabilní a přináší do už tak skvělý muziky jako zní tady další položku k dobru. Přesto bych zde asi nejvíc vyzdvihnul sólovou kytaru, se kterou mě neznámý hráč doslova čaruje. Navíc takto dobře zasazený aranže se moc neslyší, tedy možná ani neslyšely. Deska jako taková je svým způsobem i přelomová,kapela po tomto počinu ztratí i svoji "sirénu" v podobě Bruce Dickinsona, a ztráta jde znát na alších albech.
Závěrem bych dodal,že toto album si velmi rád poslechnu dodnes, na lesku nic neztratilo alespoň pro mě.

» ostatní recenze alba Iron Maiden - Fear of the Dark
» popis a diskografie skupiny Iron Maiden

---

Iron Maiden / Piece of Mind

Čtvrtou řadovku osobně považuji za top tvorby železné panny, po kultovním The Best pokračování jako vystřelené z praku. Jeho krásně se táhnoucí melodika proplouvá celým albem tak přirozeně jako horská řeka mezi kameny, jen tady ty kameny nahrazují monolity výborně zahrané muziky. Dickinsonův hlas se zde nachází ve skvělé kondici a do hudby tradičně perfektně zapadá. I. M. jak má být, skvělé album a nejtypičtější sound kapely jaký znám jednoznačně.

» ostatní recenze alba Iron Maiden - Piece of Mind
» popis a diskografie skupiny Iron Maiden

---

Judas Priest / Sin After Sin

Tento light hard mám velice rád,ač z úsvitu kapely nesmírně hudebně i pěvecky vyzrálá deska.
Porce převážně střednětempého hard rocku,který se má posléze převtělit v heavy metal. NWBHM definitivně odstartovala výstřelem zvaným Dissident Aggressor,který později použila formace Slayer,ale to už je jiná kapitola.
Tímto počinem Judas Priest ukázal svůj typický sound,který neztratil nic ze svého lesku ani po letech a svojim následovníkům cestu ke slávě.
Amen

» ostatní recenze alba Judas Priest - Sin After Sin
» popis a diskografie skupiny Judas Priest

---

Pink Floyd / Animals

Tady je to nad slunce jasné,řekl by přestrojený mnich z nejmenovaných povídek.
Jednoduché anebo geniální? Nad časem však dominantí to bezesporu.
Roztažené kytarově lyrické přitom nenápadně důrazné esence hudebního umu,který tu dokážě tryskat v nejčistší podobě jakou znám.Gilmourův zpěv.....
Dalo by se pokračovat snad donekonečna.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - Animals
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd

---

Pink Floyd / The Wall

Ani po letech jsem nepřišel na chuť zděnému dvojalbu a vysvětlím proč.
Poprvé,to už je hodně dlouho mi bylo líčeno album jakýchsi Pink Floyd,kteří kromě výborné muziky geniálně zvládají přejít ze skladby do skladby,že je to u takovýchto alb záměr nebylo recenzentovi asi známo nicméně mě taky ne,popravdě může to být všelijak.Během let jsem si uvědomoval, že některé fragmenty z alba znám,jistě mnohokrát slyšené se stává doře známým,celé album jsem měl až později a beztak jsem dobrou polovinu materiálu znal snad nazpaměť.
V obraze recenze jsem žil do prvního poslechu. Co mám povídat,troška těch známých hitových věcí co jdou pořád někde lehce zaslechnout,jinak vatované vycpávky dlouhá doba a zklamání.
Dnes znám jejich dřívější počiny a v porovnání s nimi Zdivo opravdu nezaboduje.
Myslím že The Wall je hodně přeceněné,ale to je na každém jak mu co sedí atd.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - The Wall
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd

---

Judas Priest / Painkiller

Painkiller vletěl na scénu silou orkánu,jeho energie se ani po letech nevytratila.
Mohutně vystavěné rify,hutná sóla,mimořádně dobrý Halfordův vokál,strhující ostrohutné tempo bicích,které neůprosně drtí vše co mu stojí v cestě.
Ano, deska klade důraz na rychlost,masivnost a energii.Nezapomíná přitom na tvář Judas,typický kompoziční a vokální tvar zde dostává jednu dimenzi navíc.Pro mnohé jasný Top tvorby kapely i stylu samotného,přiznám se.Jsem jeden z mnohých...

» ostatní recenze alba Judas Priest - Painkiller
» popis a diskografie skupiny Judas Priest

---

Led Zeppelin / I

Pro mě samotného je to nejsilnější album z první čtyřky,byť jen o pověstný chlup.Vlastně zde poprvé jsem jako dvanáctileté dítko ze zapůjčeného vinilu a větnamského gramofonu mého otce nechal uniknout zvuk z jiného světa:)samozřejmě jsem tehdy o LZ nevěděl zhola nic a jejich hudba mi připadala děsně stará a ta ohraná praskající černá placka taky,nicméně skladba Babe i'm gonna.... .Tak tato věc bylo první co mě od nich dostalo, nikdy před tím sem nic tak silnýho a kompozičně promakanýho neslyšel nechápal sem jak je možný z téměř idylickýho vybrnkávání na začátku proměnit se na dravou hlubokou řeku v korytu sevřeným pevnými skalami do toho mlhy v horském údolí podkreslením fantastické kytary, asi Pageovy.Hrál sem to pořád a stále byl fascinován.Nicméně po 20-ti letech jsem slyšel to samé,nedalo mi to a jedničku LZ si sehnal.Jednou ráno přišel vítr....
Prvně tak nějak dobrý, odpoledne se přihnala vichřice na druhý den samozřejmě
pochopení o čem že to vlastně všechno je,
ale tak to určitě ještě není.
Někdy ani nevěřím že to nahráli za deset dní,ale píše se to.Taky poslouchám kvanta muziky snad většinu známé,nicméně takto silný debut jsem dosud nezaznamenal, snad Doors, jenomže jejich prvotina nemá v sobě tolik hudební pestrosti jako L.Z.Alespoň mně to tak připadá.Dnes za bezkonkurenční považuji Dazed and Confused a to i ohledně součastnosti. Nevím nevím, kdo nebo co dokáže překonat veledílo - pokud vůbec.
Nemá ani cenu pět ódy na jednotlivé skladby,každá z nich je opravdovým klenotem, který se bude asi navždy přenášet pokoleními nás k rocku náchylnějších a doufejme že nikdy nespadne v čase budoucím.

» ostatní recenze alba Led Zeppelin - I
» popis a diskografie skupiny Led Zeppelin

---