Procol Harum - Procol's Ninth (1975)

Tracklist:
1 Pandora's Box
2 Fool's Gold
3 Taking The Time
4 The Unquiet Zone
5 The Final Thrust
6 I Keep Forgetting
7 Without a Doubt
8 The Piper's Tune
9 Typewriter Torment
10 Eight Days a Week



Obsazení:

Gary Brooker - Piano, Vocal
Keith Reid - Words
B.J.Wilson - Drums
Chris Copping - Organ
Alan Cartwright - Bass
Mick Grabham - Guitar

 
24.01.2019 horyna | #
5 stars

Soubor Procol Harum vnímám jako jednu z prvních umělecky přínosných kapel, která k dosažení jisté progrese ve své tvorbě a ve svých skladbách nepotřebovala posluchače omračovat přemrštěnou technikou ani skládat kdovíjak složité art-rockové suity. Na každém svém nosiči ze sebe dokázala vycedit sofistikovaně kvalitní písně obklopené neskutečně nápaditým aranžmá, tvořivou stavbou i přitažlivými harmoniemi mnoha barev. Svým spoře písničkářským a na první poslech až obyčejným hudebním stylem, prodchnutým však velkou dávkou melodiky a výborným Brookerovým zpěvem, pomaloučku stoupala několik let po inteligenčně-vývojové křivce stále vzhůru. Desku Procol's Ninth lze v tomto kontextu vnímat jako možný vrchol (nebo jeden z vrcholů) jejich vzájemného společného snažení. Osobně mi její pochopení zabralo víc času než jsem předpokládal, nebo alespoň delší úsek, než který jsem absolvoval s některými z předchůdců.

Procol's Ninth, jak už jsme u Procol Harum navyklí, vykynulo opět z malinko jiného těsta, než které spolu kluci propracovávali roky předešlé. Při nahrávání se kladl daleko větší důraz na využití dechů, díky nímž deska často působí muzikálnějším a uhlazenějším dojmem. Fakt, že u kapely už dávno nepůsobí hlavní kompoziční leader Robin Trower, nemá na přitažlivost a kvalitu nahrávky pražádný vliv. Jeho místo skladatele dokázala kapela zacelit takřka ihned, důkazem čehož byla geniální a monstrózně znějící nahrávka Grand Hotel.

Zpět ale k meritu věci. Desku zahajuje tajemný úvod nápady překypující písně Pandora's Box – jednoho z nezpochybnitelných favoritů této nahrávky i tvorby Procol Harumm všeobecně. Fool's Gold je tempově rozmanitá píseň s výrazným Brookerovým piánem a zajímavě umístěným i zahraným kytarovým sólem Micka Grabhama. Taking The Time se chytá sinatrovské průpravy a v dechové sekci naschvál působí krapet ospalým dojmem. Do progresivního sprintu naběhne úžasně hravá The Unquiet Zone. V ten moment se před vámi otevírá to nejlepší z této desky.

Ve stejné kvalitě pokračuje i divadly na Broadway načichlá dvojice The Final Thrust respektive I Keep Forgetting s božskými žesťovými nástroji (moje nejmilejší). Velmi povedená je i další dvojice písní, aranžérskou chytristikou naplněná Without a Doubt a houpavá The Piper's Tune s naléhavým Brookerovým espritem v hrdle. Typewriter Torment působí z kraje až zbytečně uspávacím dojmem a podobností na kus předchozí. Pak se naštěstí trochu rozdovádí a pozitivní energii vám do žil vstříkne ještě překvapivě zařazený beatlovský cover Eight Days a Week oblečený v lehce swingujícím kabátku.

Dlouho jsme tu neměli žádnou soutěž, tak to tu zkusím znovu trošku rozhýbat. Snad se tu pár fandů Procol Harum ještě najde. Co třeba vaše tři nejoblíbenější nahrávky Procol? Za mě a bez pořadí:

A Salty Dog
Home
Grand Hotel
reagovat

Petr_70 @ 24.01.2019 07:49:24
Z toho, co mám od kapely naposlouchané, se mi líbí nejvíc A Salty Dog.

pinkman @ 24.01.2019 08:19:15
Procol Harum mám ve svém hledáčku takřka od jejich začátků. Většina desek je dost silných s vyjímkou Broken Barricades. Mezi nejlepší zařazuju debut, A Salty Dog a Grand Hotel. Procol's Ninth je těsně pod čarou.

Jarda P @ 24.01.2019 12:09:20
Tuto desku jsem v 70. letech koupil v Polsku a díky známé nekvalitě polských desek (jak samotných nahrávek, tak praskání i nehraných desek) jsem před devítkou upřednostňoval jejich starší věci. Po zakoupení CD se rázem zvedl dojem z poslechu a všech 9 titulů řadím na stejnou úroveň. Proto své favority neuvádím.

Ryback @ 24.01.2019 14:11:23
Těch skladeb by se našlo, jéje. Třeba The Dead Man's Dream z výborného alba Home, Grand Hotel ze stejnojmenného alba (nebo klidně i A Souvenir of London). U Procol Harum jsem začal v roce 1995 nějakou best ofkovou kompilací a líbilo se mi úplně vše, parádní raný singly apod., ale už tehdy mě hodně vzala melancholická Strangers in Space z obecně ne moc dobře hodnocené desky Something Magic.

@ 25.01.2019 11:59:07
vrcholem ledovce je u Procol Harum album Grand Hotel a to mi nikdo nevymluví

14.11.2008 Óin | #
4 stars

Zaráží mě, že má tohle deváté (osmé studiové) LP Procol Harum poměrně nízké hodnocení na Progarchives.com. Nemyslím si totiž, že by bylo horší, než třeba Something Magic, ale proti gustu holt žádný dišputát.

Možná fanouškům vadila větší přítomnost dechů, možná jim nesedl závěr alba s cover verzí Beatles, možná jim připadlo, že už PH pomalu ztrácejí tah na branku, ale připomeňme si, že se psal rok 1975 a kapely, které začínaly svou dráhu na sklonku šedesátých let, už měly prostě své odehráno a občas obtížně hledaly další inspiraci.

Co se mě týče, považuji úvodní song Pandora's Box za jeden z největších hitů Procol Harum. Mými dalšími favority jsou pak Fool's Gold, I Keep Forgetting, Without a Doubt a The Piper's Tune, které mi tak trošku připomíná Čechomor, ani nevím proč :-)

Takže k hodnocení - myslím si, že si Procol's Ninth zaslouží solidní čtyři hvězdičky. Možná to nejsou čisté čtyři, možná spíš tak 3,75, ale rozhodně tohle album doporučuju všem fanouškům dobré rockové muziky.

P.S.: Všiml jsem si, že s panem Merhautem odešel i profil PH, budu ho asi časem muset dodělat.
reagovat

PaloM @ 16.11.2008 17:52:23
Pandora's Box je pre mňa neobohrateľná pieseň, úvod je geniálny. LP ako taká ma až tak nenadchla, lebo tvorbu Procol Harum mám proste najradšej zo 60.-tych rokov. Pre mňa mala LP význam, že som ju mohol kúpiť na Slovensku (v Poľskom kultúrnom stredisku). Dosť často som si ju púšťal, aj vzhľadom
na obsah ostatných LP, čo som vtedy vlastnil.

Jarda P @ 05.06.2013 05:56:46
Toto je příklad toho, jak špatný zvuk desky dokáže snížit zážitek z jejího poslechu. Původně jsem měl polský vinyl, dynamicky hrozně nahraný a navíc praskající. Pak jsem koupil remastr z roku 1995 a myslel jsem, že mám navždy vystaráno. To jsem ale netušil, že remaster od Salvo z roku 2009 bude ještě o 2 třídy lepší. Teď si teprve po téměř 40 letech naplno vychutnávám její poslech. Z výpalku, umístěného v krabičce s originálem z roku 1995. A vůbec se za to nestydím.

Mirek Kostlivý @ 05.06.2013 11:37:38
Taky jsem si LP v Polské kultuře pořídil. A co si vybavuji, tak to bylo těsně před odchodem na vojnu. Budu ho muset znovu oprášit. A úvodní song je opravdu špičkový!



Detail hodnocení alba (hodnoceno x)
5 hvězdiček - hodnoceno 1x
horyna
4 hvězdičky - hodnoceno 2x
Óin, jiří schwarz
3 hvězdičky - hodnoceno 0x
2 hvězdičky - hodnoceno 0x
1 hvězdička - hodnoceno 0x
0 hvězdiček - hodnoceno 0x




Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0427 s.