Uriah Heep - Live (1973)

S hrůzou jsem zjistil, jak ten čas letí. Uběhlo například již několik desetiletí od okamžiku, kdy jsem naposled slyšel nějaké LP od Uriah Heep. Přitom desky s Byronova období jsem měl poměrně rád. Rozhodl jsem se tedy pořídit nějakou Best-ofku, nejlépe v živém provedení. Od této idey už byl jen krůček k mému novému nápadu. Ohodnotím dvě live nahrávky Uriah Heep - jednu s původním pěvcem Davidem Byronem a druhou s jeho nástupcem Johnem Lawtonem.

Znalci jistě vědí, po jakých deskách jsem sáhl. Ano – tipujete správně, ta první bylo vydána jako dvojalbum v roce 1973 pod názvem Live January. Natočena byla téhož roku při lednovém koncertu v anglickém Birminghamu a stala se jednou z prvních živých hardrockových nahrávek. Práce na ní však nebyla jednoduchá. Dlouhou dobu se nedařilo, předchozí záznamy z jiných koncertních zastávek vždy v něčem selhaly. Až poslední koncert k velké úlevě všech klapl po technické stránce na výbornou.

K posluchačům se o několik měsíců později dostal záznam jedenácti písní vybraných z předešlých čtyř studiových alb kapely (na Salisbury se z nějakého mně nepochopitelného důvodu nedostalo). Jinak je poslech této desky lahůdka. Skupina ve svém nejklasičtějším složení předvádí v plném nasazení průřez svou dosavadní hity nabitou tvorbou. Většina skladeb zní podobně jako na studiových albech i s kouzelnými sbory, jen Gypsy je proložená improvizací jednotlivých muzikantů. Naopak z The Magician's Birthday zbylo jen jakési torzo.

Zvuk je neuvěřitelně precizní a každý nástroj je detailně slyšet. I proto se objevovalo podezření, že ne vše pochází z koncertního záznamu. To dnes asi nerozlouskneme, nicméně tento koncert se zařadil mezi špičku živých záznamů ze sedmdesátých let. Lze se soustředit třeba na souhru klávesáka Hensleyho s kytarou Micka Boxe, zvláště však vyniká linka basové kytary Garyho Thaina, neboť každá nota jím zahraná je lehce identifikovatelná. Tato nahrávka se stala pomníkem Uriah Heep a nemohla být zaznamenáma v příhodnější dobu – uprostřed největšího rozkvětu kapely. Splnila přesně to, co jsem očekával - připomenout si songy kapely z dané doby.

Jen malé smítko na celém dvojalbu se přece jen najde. Celou jednu stranu LP vyplňuje medley rock'n'rollů, což mi připadá docela neúměrné, přece jen raději bych slyšel další původní skladby UH. V zásobě jich měli nepřeberné množství. Třeba právě zkrácenou The Magician's Birthday, která by v živém provedení byla jistě mnohem poutavější a zajímavější.

P.S.: Závidím rovněž majitelům původního vydání na LP, kteří měli v obalu vloženou krásnou knížečku s fotkami - já na CD krom jednoho malého snímku nemám nic.
reagovat

PaloM @ 20.08.2018 10:16:55
Divím sa, ako celkovo veľmi málo ľudí hodnotilo tento album. U mňa jednoznačne plný počet. Vďaka za recenziu. No máš pravdu, tie rock n rolly ma spočiatku štvali, ale patrí to do atmosféry doby, vtedy sa to proste tak hrávalo.

bullb @ 20.08.2018 10:38:49
Už aj hodnotím. Svojho času sme to brali ako koncert pre basovú gitaru. Potichu si dovolím tvrdiť, že mi viac sedí ako od DP Made in Japan...

Jarda P @ 20.08.2018 10:58:02
Jelikož znám koncertní zvuk tehdejších Uriah Heep z DVD (hrozný s falešným zpěvem), také mi připadá, že byl záznam Live In January vylepšen. Osobně jej poslouchám jen po Love Machine, medley vynechávám.

northman @ 20.08.2018 11:51:14
Tuhle desku jsem si nahrál bezprostředně po vydání a ten zvuk byl hroznej i z magnetofonového reproduktorku. Koupil jsem si CD jako součást kompletu japonských mini LP v promo boxu a obal je věrná kopie původního vydání včetně knížečky s fotkami. Pro mě je tohle průměrné album, které se nedá srovnávat třeba s takovým Live At Leeds nebo How the West Was Won, které jsou ze stejné doby.

Martin H @ 20.08.2018 14:47:37
Jedno z důležitých alb v mém životě, řekl bych přímo iniciační. July Morning je zde neskutečná paráda.

jirka 7200 @ 20.08.2018 14:56:20
to northman : tak dnes snad jsi už snad se zvukem spokojenější, když neposloucháš jen přes magnetofonový reprodukturek :-)

S těmi obaly tu tady psal již merhaut, že u japonských replik ta knížečka je...

northman @ 21.08.2018 03:37:18
jirka 7200: nyní to asi bude hrát dobře, našel jsem si to CD, to jsem nevěděl je to dvoj CD (původní CD vydání bylo pouze 1x CD) a možná si to pustím po těch cca 45 letech. Ten obal s vlepeným dvojlistem je luxusní, i když ve vinylovém provedení je to určitě mnohem lepší.

Pegas @ 23.08.2018 18:05:43
Replika LP obalu včetně bookletu je i v evropském boxu You Can't Keep A Good Band Down. Ale ten už je nedostupný, takže to je asi jedno.

Pri hodnotení diskografie kapely Uriah Heep nemôžem samozrejme opomenúť tento živý album. Prečo? Pretože Uriah Heep Live January 1973 patrí medzi najlepšie živáky, aké som kedy počul. Radím ho k Made in Japan, Bursting out či How the west was won. Nádherná porcia uriášovskej hudby naživo, ktorá dokazuje, že kapela bola vynikajúca nielen v štúdiu, ale aj na pódiu. Vypočul som mnoho iných živákov Uriah Heep, aj v tejto zostave, ale jedine tento album som si nechal. Odporúčam ho každému, kto sa zaujíma o živáky, ako aj o túto kapelu a chce ju počuť naživo. Nájdete na nej pestrý výber skladieb z rokov 1970-1972 (iba z albumu Salisbury tu nič nie je) a je to v podstate živé best of. Na záver veľmi poteší osem minútová rock and roll medley, ktorá je takisto vydarená.
reagovat

pito63 @ 13.07.2011 09:52:37
Pamätám si na začiatky môjho objavovania tvorby Uriah Heep. Podarilo sa mi vtedy zohnať 6 albumov, medzi nimi aj tento živák. Musím priznať, že mi "vadila" záverečná rokenrollová zmes. Hnevalo ma, prečo tam nie sú skladby skupiny, veď mali z čoho vyberať. Neskôr ma to prešlo a koncert si užívam naplno do dnešných dní.
nowhere_man, vďaka za recenziu!

PaloM @ 13.07.2011 18:29:16
Mňa tiež otravovala záverečná zmes. Vrchol všetkého, keď sa mi podarilo konečne zohnať a kúpiť CD, tak práve v tejto záverečnej pasáži na obrátku praskalo ! Iné zatiaľ nemám, remastrované 2CD je vypredané.
Je to jeden z tých top albumov, ktorý sme počúvali na gympli po vyučovaní v triede.

nowhere_man @ 06.03.2012 13:44:05
Dnes som počúval tento živák po dlhšej dobe a musím poznamenať, že na tomto živáku dosť vyniká aj Gary Thain. Bol to fakt majster svojho nástroja, jeho basové linky sú úchvatné, navyše aj naživo. Veľká škoda Byrona i Thaina...

Já mám taky jednu reminiscenci- toto album jsem slyšel na konci prváku na gymplu v r.1976, když jsme si rozdali vysvědčení a šli ke spolužačce pařit.Pouštělo se tom snad na nějakém "kolovrátku" jak se odborně nazývaly gramofony socialistické provenience /nic proti šasi produktům od Hi-Fi klubu Svazarmu/.Spolužák Ještěr to tenkrát žral, hrál v kapele na basu a neustále vyzdvihoval výkon na této desce Garryho Thaina. A já si to dnes poslouchám pro změnu na PC přehrávači a dost plochých bedýnkách, je opět
červen, ale 2009... I když jsem si s odstupem času
říkával a dával za pravdu Vl.Mišíkovi, že je to jenom takový městsky chladný, vykalkulovaný bigbít
/časopis Melodie, rubrika Jak já to slyším, někdy r. 75-76/ i když tenkrát Vláďa nakonec připustil,
že koncert takovýchto skupin může být pozoruhodný.
Přesto už zase stojím za původním dojmem. Zlatý časy to byly, a kdyby se dalo cestovat v čase
/Traveller in Time/, rád bych si dal pátek v Birminghamu L.P.73...
reagovat

Živák od Uriah Heep, to boli predovšetkým veľké očakávania. A splnené.

Nemá význam sa zmieňovať o skladbách samostatne, fanúšik skupiny vie, o čo ide, nováčik by mal začať niekde okolo Demons and Wizards, aby získal predstavu. Každopádne parádne hard rockové predstavenie bez poškvrnky. Dalo by sa síce podotknúť, že niektoré skladby (napr. Sunrise) nemajú tu štúdiovú naliehavosť a silu, ale na druhej strane sú dôkazom, že aj naživo stoja zato.

Pre fanúšikov živých albumov (a teda aj pre mňa) jedna z najlepších akvizícií.
reagovat

catcher @ 20.03.2009 19:45:06
je to tak ... až na tu Sunrise, která je podle mě naživo ještě lepší než ze studia, ta atmosféra je prostě neopakovatelná, i s tím intrem "...friday night in Brimingham..." Gypsy je tady trochu rozvleklejší, to sólo na bicí je dost poplatné době, a protože Lee není Bonzo, tak to už dnes zní trochu anachronicky. Škoda že tam nevešla "I Wanna Be Free", což je děsivej mazec z trojky a živě si ho střihli jen v Munster Landhalle ´72(2CD bootleg).
Jinak je tenhle živák opravdová sběratelská lahůdka pro každého bigbíťáka, zejména ve vinylovém provedení s orig. obalem je to klenot každé sbírky.

merhaut @ 20.03.2009 20:02:21
Jen bych připomenul nedostižné fotky. Fin Costello byl ve své době neuvěřitelný, každý z nás zná stovky jeho fotek, jen o tom neví :-)

Škoda, že nemá nějakou reprezentativní photobook, aspoň tedy o ní nevím, kdyby někdo někde narazil na jeho fotky pohromadě, dejte vědět.

PaloM @ 20.03.2009 21:25:04
Bohužiaľ booklet CD, ktoré mám, je neuveriteľne odfláknutý a o to viac ma to mrzí, že si pamätám z gympla na nádherný obal 2LP s farebnými foto. K hudbe nemusím veľa dodávať: len toľko, že spolu s D.Purple Made in Japan sme si to v triede po vyučovaní často púšťali. Dokonalý hard rock v najkrajšej podobe. Po rokoch ma veľmi prekvapilo, keď som kdesi čítal, že kritici "Live January" výrazne podhodnocovali. Osobne by som vyčítal len zmes rock n rollov na konci, čo bola ale bežná koncertná prax (samozrejme, radšej by som tam mal ďalšie "uriášovské pecky").
Neviete niekto, či je dostupné novšie vydanie CD s poriadnou grafickou prílohou ? (mám r.1990 Castle Comm. CSCD317).

merhaut @ 20.03.2009 23:08:35
já mám Uriáše v japonských replikách, a tam je Live včetně těch krásných fotek, ale Lp obal to stejně nenahradí...

romanpilar @ 26.07.2009 12:02:23
To PaloM: Japan papersleeve, nebo toto vydání: >> odkaz
Ale je fakt, že LP se nahradit nedá.

PaloM @ 26.07.2009 12:16:55
ďakujem romanpilar, že si si spomenul.