Bush, Kate - The Kick Inside (1978)

Je nedělní srpnové ráno. U kamaráda v domě se právě všichni probouzejí po náročné oslavě "už ani nevím čeho, zřejmě oslava léta". Po ranní kávě když se všichni dají trochu dohromady, se začne uklízet nepořádek který jsme přes noc napáchali. Tu jsem si všiml položené bílé kazety na poličce. Opodál stálo rádio s přehrávačem na kazety. Kazetu jsem ihned vložil do přehrávače. "Tak si pustíme něco k tomu uklízení hoši. Zmáčknul jsem tlačítko PLAY. Chvíli bylo ticho. "Co je vůbec na té kazetě?" Zeptal se kamarád. "Co já vim, tobě se to tady válí". A v tu ránu se z rádia vyvalili první lechtivé tóny Wuthering Heights. Kate Bush okamžitě nasadila svůj pověstně lehký a vysoký hlas. "What the Hell is This!!!!!" Když má člověk kocovinu tak ho tohle samozřejmě trochu zatahalo za uši. Chvíli jsme se tomu smáli jako malý kluci, ale po chvíli kamarád prohlásí: "Hele to je docela dobrý". I mě se to zalíbilo. Po dohrání písničky jsem vytáhl kazetu a podíval se na málo čitelný nápis. Kate Bush Running Up That Hill Best Of.

To bylo mé první seznámení s Kate Bush. Když jsem přišel domů okamžitě jsem si sehnal o Kate pár informací a poslechl si první album. Pravda na jejím debutu mě zaujalo pouze pár skladeb. Avšak nelituji že jsem se seznámil s její hudbou a navíc tak náhodně. Písně jako Moving, Wuthering Heights, Feel It, Oh to Be In Love mě vždy chytí za srdce. Musím dát tomuto debutu poctivé čtyři hvězdy. Vždy když si pustím Kate tak si vzpomenu na onu oslavu u kamaráda a to skvělé ráno kdy nás zpět do reality poslal hlas krásné a magické Kate Bush.

reagovat

vmagistr @ 09.12.2015 14:16:08
Kate Bush neznám a po přečtení téhle "recenze" bohužel nejsem o nic moudřejší. Jaká je to hudba - pokojná, agresivní, přemýšlivá, prvoplánová? Co žánr - folk, jazz, rock, blues, metal? Samotnému albu jsou v textu věnovány asi čtyři řádky...nešlo by to prosím jinak a aspoň trošku obsažněji?

PaloM @ 09.12.2015 19:39:05
vmagistr: pusti si na youtube video ukážky s Kate Bush a hneď budeš v obraze. Je to hudba nežná, vášnivá, snivá, magická, humorná, neskutočne podmanivá a krásna. Každý Katkin album. Taká hudba ako jej autorka. Slová sú len slová a hudba je tajomné fluidum.

POsibr @ 09.12.2015 21:01:46
ja suhlasim s vmagistrom, sice K.B. poznam, ale ak by som nahodne cerpal inspiraciu "co vypocut" (ako tu casto robim, vyborna stranka), tak z recenzie sa nic vecne nedozviem. nepotrebujem mat rozpisane vsetko uplne do detailov, ale obcas sa zidu aj konkretne dojmy zo skladby.

kazdy ma svoj osobity styl, ale toto nie je recenzia, toto je skôr pribeh kde sa priplietla nahodou hudba.

angus16: pises dobre, pis dalej, ale sustred sa viac na hudbu. vela zdaru.

PaloM: slova su slova, hudba je hudba, to je pravda. :) ale tu citame a piseme recenzie (a tie su o slovach), tak nech maju vypovednu hodnotu. aspon ja mam dojem, ze by mali mat.

angus16 @ 09.12.2015 23:22:07
Díky moc za názor. Ano zpětně si uvědomuji že jsem nenapsal recenzi. Za to se omlouvám. To zřejmě kvůli tomu, že jsem byl v zápalu nostalgie která mě v tu chvíli pohltila a úplně jsem zapomněl více rozebrat hudbu samotnou. Příště si dám pozor. :)

PaloM @ 10.12.2015 05:09:34
angus16 - hudba je o pocitoch, úplne ti rozumiem. Na Progboarde je mnoho recenzií v podobnom štýle, dokonca by sa niektoré dali zviazať do knihy a vydať ako román.
A nostalgia u nás starších je normálna, tomu ešte mladí nerozumejú. A väzby určitých skladieb či albumov na konkrétne životné situácie a zážitky sú u všetkych citlivých poslucháčov. Najsilnejšie sú v mladosti a tak prirodzene utkvejú v pamäti, prevažne veľmi príjemne.
Nemám samozrejme námietky, aby recenzia bola v prvom rade popisom skladieb. Ja osobne preferujem opis pocitov poslucháča.
Takže výčitky v reakciách z môjho pohľadu nie sú úplne na mieste, ale samozrejme i také názory rešpektujem.

Jarda P @ 10.12.2015 06:21:02
S Kate Bush mě poprvé seznámil Jiří Černý na antidiskotékách v klubu 7 na strahovských kolejích koncem 70. let, kdy propagoval Wuthering Heights s Gilmourovýn sólem na kytaru. Pro mě ale zůstalo jen u první desky, přece jen upřednostňuji jiný tym ženského zpěvu.

POsibr @ 10.12.2015 07:05:59
neda mi este nereagovat, tu vôbec nejde o ziaden generacny ci vekovy rozdiel, dobra hudba si najde posluchacov vzdy a nostalgicky sa môze citit aj clovek vo svojich 20-tinach. do recenzie podla mna PATRIA pocity a dojmy, ale nech sa viazu k hudbe, minimalne v prvej polovici tu to je o niecom inom. :)

Jarda P: gitarove solo, minimalne v studiovej nahravke Wuthering Heights nahral Ian Bairnson (Alan Parsons Project), s Gilmourom si to ludia dost casto mylia, pretoze s K.B. casto spolupracoval a pomahal jej, tusim jej aj nieco produkoval.

PaloM @ 10.12.2015 10:14:51
POsibr, ja ti tvoj názor neberiem a rešpektujem. Správne si dodal, že "podľa teba". Toto je slobodné fórum a vďaka za každý napísaný názor na albumy, trebárs aj so súvislosťami posluchu, lebo jednotná šablona nejestvuje. Pokiaľ si čítal recenzie za posledné 2-3 roky, je tu mnoho písačiek v podobnom štýle ako táto a mali pozitívne odozvy.
Ja si cením aj relatívnu krátkosť tohoto textu od angus16, lebo už tu sú iné publikácie "od veci" a majú obludné rozmery, tak to nečítam.

luk63 @ 10.12.2015 10:28:59
Já preferuju recenze, tedy solidní popisné informace o hudbě na albu. Zážitky pisatelů z prvního poslechu písně na "recenzované" desce mě celkem vzato nezajímají, ale pokud se zmíní v jedné větě, v pořádku.

Rocková víla Kate Bush spáchala velmi vydařený debut. Třináct vysoce vyrovnaných songů, kterým dominuje klasický klavír a samozřejmě zpěvaččin nadpozemský hlas u kterého občas člověk pochybuje, jestli je to vskutku lidská bytost, či nějaké pohádkové stvoření.

Mám tu pochopitelně svoje favority, jako je klasická Wuthering Heitghs s pozoruhodným baleťáckým videoklipem, rockovější James and the Cold Gun popř. skvěle vokálně rytmickým refrénem obdařená Oh To Be In Love nebo hravá Them Heavy People.

Celkově se jedná o vysoce nadprůměrné dílo talentované pop/rockové písničkářky, které rozhodně doporučuji k poslechu.

P.S.
To si tak sedím v křesle, z beden vyhrává Wuthering Heights a najednou se přižene matička, že tohle zná a začne vzpomínat, že to kdysi na škole v Žilině chytala na bůhví jakém rádiu a že Katebuš tehdy patřila k jejím oblíbeným záležitostem. Na to, že matička není zrovna hudební fanda, tak opravdu překvapila. Takže teď vždycky, když dělám matičce DJ, tak Bush hraje na půl baráku :)
reagovat

Nemůžu si odpustit – a nebude to poprvé ani naposledy – poznámku, že mě fascinuje, co všechno Kate dělá, nejen, že zpívá, ale píše si sama muziku, texty, aranžuje a ještě hraje na několik hudebních nástrojů, to je myslím jev nevídaný nejen u ženy, tady vlastně ještě dívky.

Je fakt, že od samého začátku jejího prvního alba se musíte rozhodnout – buď se do jejího mečícího, ukňouraného hlásku zamilujete nebo vám bude vadit. Pokud se jako já zamilujete, jste pravděpodobně ztraceni a bude se vám od ní líbit všechno, samozřejmě něco míň, něco víc. Myslím si, že první tři alba jsou nejvíc, abych tak řekl čistě rocková, bez příměsí různé etno a word music nebo aspoň v malé míře. Je tu hodně pasáží jen s klavírem, smyčci i dechovými nástroji, zrovna tak ale řízné rockové skladby a celé to je hodně o atmosféře. Hudba tady na tomhle album – alespoň pro mě – plyne velice příjemně, bez nějakých zvláštních výkyvů, vrcholem je nejdelší, i když pouze čtyřapůlminutová Wuthering Heights a následující odvazová James And The Cold Gun. Skvělá je Oh To Be In Love, hlavně ty jakoby koktavé vokály a moc pěkná je tady basa. Budu se asi opakovat, moc příjemně mi to plyne, nic moc nevybočuje, jsou to takové krátké, tří, čtyřminutové hudební příběhy ve dvou základních polohách – pouze se zpěvem a klavírem, takové komorní nebo rockové, s celou kapelou.

Nejsem hudební kritik, ale myslím, že to je rozhodně jeden z nejpovedenějších debutů v celé rockové historii.

reagovat

stargazer @ 08.06.2020 19:03:43
Já se taky připojuji k názoru, že The Kick Inside patří do party vinikajících debutů.
Velké díky Davidu Gilmourovi, že Kate prosadil u šéfů EMI.