Transatlantic - Kaleidoscope (2014)

Téměř v předvečer vydání nové desky hvězdného projektu Transatlantic jsem se rozhodl trochu provětrat jejich starší tvorbu. Poslední album Kaleidoscope jsem dlouho neslyšel a taky jsem se potřeboval ujistit, jestli má vůbec smysl do letošní novinky investovat potřebné úsilí a peněžní obnos. Kapela projíždí druhou etapou spíš na údržbu a slábnoucí skladatelské výkony zastírá nabubřelostí a plácáním se na místě. Včerejší večer byl ovšem hrubou výjimkou. Placka Kaleidoscope mě hodně nečekaně překvapila. Zapůsobila mile a nenuceně. Spousta svěžích témat je citelně zakomponovaných do průbojné muziky, ze které trčí rytmické souboje i brilantní kytarové party. Malinko fádní klávesový podklad je už typickým Morseho neduhem, ale rád říkám žádná katastrofa. Deska má jasně symetrické uspořádání. Rámují ji mimořádně povedené dlouho minutové věci, stejně jako dvojice sugestivních balad. Uprostřed leží nejrychlejší skladba, několikrát vyzkoušený koncertní trhák. Ve prospěch díla mluví též semknuté zvukové ošetření a Stoltův stále velmi dobrý hlasový rejstřík. Kaleidoscope se včera usadilo hodně vysoko. Po nečekaném pozitivním dojmu jí teď mile rád vytáhnu tu nejvyšší možnou známku.
reagovat

Pegas @ 15.01.2021 19:03:32
Zrovna jsem si dnes říkal, že bych si mohl také Kaleidoscope připomenout, poslouchal jsem to po vydání, měl jsem to nějaký čas nahrané v mp3 přehrávači a při cestách se do toho snažil proniknout. Ale faknt mě to nebavilo a nudilo. Od té doby jsem to snad neslyšel. Vůbec TA je sice hvězdně obsazená, ale rozhodně ne oje srdcovka, je tam plno vaty napříč deskami a hlavně to je vždycky spíš Morsovina. Nečekám tedy změnu ani od novinky, ale jsem na ni zvědavý.

EasyRocker @ 16.01.2021 08:45:28
Taky mě tímhle svého času Transatlantic příjemně překvapili. Dodnes k ní poměrně často sahám, a je na čase sáhnout znovu :-) Díky Legolasovi za inspiraci.

john l @ 16.01.2021 09:28:05
Pěkně jsi to napsal. K přehlednému vystižení pocitů někdy stačí opravdu jen pár vět. Dík za inspiraci.

bullb @ 25.01.2021 07:43:27
V poslednom čase som prišiel na chuť Transatlantic, čiže toto si rád vypočujem. Portnoy sa troška predvádza (môj dojem z predchádzajúcich albumov), ale len trošku...
Jasné, že to nie je úplne moje top, ale sú dni, keď si
takú muzičku rád užívam.

PaloM @ 25.01.2021 08:47:05
Toto je ich najslabší album
Stotožňujem sa s recenziou Braňa. Odporúčam prvé tri štúdiovky.

Ako dlhoročný fanúšik superskupiny Transatlantic a tiež domovských skupín jednotlivých členov(The Flower Kings,Spock´s Beard,Dream Theater,Marillion), musím v tomto prípade vztýčiť varovný prst!Prečo?
No pretože album Kaleidoscope je bohapustý recyklát z prvých troch albumov skupiny!

Aj napriek tomu,že mali páni prázdnu špajzu sa rozhodli napiecť veľkú hudobnú tortu.No v tomto prípade to nie je torta,ale skôr tortúra!A to som sa veľmi snažil a v čase vydania aj veľmi tešil...ale zostal som sklamaný.Tak som tomu nechal čas a včera som si album znovu pozorne z youtube vypočul.A zase nič.Rokmi overené rutinné ľahko predvídateľné postupy,minimum prekvapení,prázdnota,nuda...a to všetko zabalené v pompéznom nabubrelom obale imitujúcom pozlátkovú gýčovitosť hollywoodskych trhákov.Páni muzikanti,ktorí dokázali stvoriť také napínavé strhujúce mnohominutážne megaopusy ako Duel With Devil,Stranger In Your Soul,All Of The Above alebo The Whirlwind, tentoraz šliapli vedľa a podcenili svojich verných fanúšikov,ktorým roky servírovali parádny sofistikovaný progresívny rock ako na zlatom podnose.A zhýčkaný náročný fanúšik chce ďalší originál a už sa neuspokojí s napodobeninou(aj keď technicky dokonale prevedenou).Jednoznačne chýba tomu niečo hlbšie...moment prekvapenia,dramatičnosť,zimomriavky,slzy v očiach,dojemná pokora v duši...a túžba zažiť(vypočuť) si túto hudbu ešte raz a ešte raz...

Aj včerajší pokus skončil tak,že som len s najväčším sebazaprením dopočúval túto vleklú nudu ťahajúcu sa ako zelený sopeľ po kapesníku.Ďalšiu šancu tomu nedám,škoda času, a originál CD si do zbierky nekúpim ani keby stál tri forinty.
reagovat

PaloM @ 17.01.2020 18:09:14
Braňo, mňa toto CD rovnako sklamalo. Whirlwind sa mi páči ako štúdiovka tak aj koncertné DVD. A toto bolo veľké sklamanie. Teraz budem v napätí čakať, aké bude nové CD.

Danny @ 22.12.2020 20:51:29
PaloM, Brano:
Poslechl jsem si album po dlouhé době, na horské chatě u krbu; s červeným vínem v ruce. Tohle prostředí by mohlo zafungovat. Po The Whirlwind, které jsem po vydání sjížděl snad obden, mi Kaleidoscope přišlo slabší. A to o dost. Někdy se do muziky prostě nejsem schopný trefit. To, že podobný pocit máte zrovna vy dva, mě docela uklidnilo.

Predošlé tri albumy od tejto skvelej skupiny, v ktorej sa zišli moji obľúbení hudobníci, boli vynikajúce a radím ich medzi to najlepšie čo vzniklo po roku 2000. Z tohto albumu už taký nadšený veru nie som. A medzi fanúšikmi nie som jediný.

Po prvé: Nie som si istý, či vzor z albumu
Bridge Across Forever v podobe dvoch dlhokánskych skladieb, bolo najšťastnejšie riešenie. Nie sú síce zlé (Into The Blue je lepšia), ale po toľkých vynikajúcich eposoch, ktoré vytvorili, aj vo svojich domovských kapelách prosto Into The Blue a Kaleidoscope nemôžu prekvapiť. Mohli z nich povyberať najlepšie časti a rozdeliť ich na niekoľko kratších skladieb.

Po druhé: Celkom nechápem zaradenie skladby
Beyond The Sun, opäť musím povedať tak podobnej Bridge Across Forever. Jedna balada na albume už predsa je, takže Beyond The Sun je dobrá len na to, že je to predohra pred titulnou skladbou.

A tak mi neostáva nič iné, ako si vychutnávať Nealovú baldu Shine, ktorá sa naozaj podarila a Roinovú rockovú Black As The Sky, ktorú považujem za najlepšiu na albume.

Kaleidoscope rozhodne nie je zlý album a nepočúva sa zle, ale aj tak zaostáva za jeho predchodcami. Aj napriek tomu, že som veľký fanúšik kapely, nemôžem dať viac ako 3.
reagovat

Svým čtvrtým výtvorem, si mne tento mezinárodní projekt získával o něco déle, než tomu bylo v případě prvních dvou omamně působících alb, i třetího, snázeji poslechnutelného díla, které na několika místech malinko stagnuje, přesto i ono má své kvality. S Kaleidoscope to bylo těžší, i když se kapela vrací ke konceptu dlouhých suit (z počátku své kariéry), prokousat se jimi mi dalo celkem zabrat. Obzvláště krajní, dlouhatánské věcičky, v kterých je vměstnáno všechno typické umění souboru, časté změny temp i nálad, střídání obou zpěváků a také (i když v malinké míře) je využit i hlasový potenciál P. Trewavase. Roineho sóla jsou kouzelná, Mike jede jak parní válec a servíruje opět nové rytmické figury, basa krásně přede a Morse, je prostě Morse, sentiment a patetismus drží na vodítku. Příznivce kapely zklamat nemohou. Baví mne i obě baladické písně, klipovka Shine, obzvlášť Stoltův nástup a posmutnělá "violončelem vyzpívaná" Beyond the Sun. Pravou chuťovkou je pak střed alba v rytmicky precizní perle Black as the Sky.

K prvním deskám se už zřejmně soubor nikdy nepřiblíží, přesto 4 silné v tomto případě u mne sednou bezpečně.



reagovat

Zrovna když loni začalo sněžit a nedalo se nic, krom příprav na Vánoce, zašel známý s novinkou Transatlanticu "Kaleidoscope", že prý na tohle počasí fošna jak dělaná. Tuhle sestavu mám rád od debutního SMPTe, tak jsem neváhal, otevřel jsem lahvinku dobrého vínka a jali jsem se poslouchat. Už úvodní 25 min. dlouhá skladba Into the blue obsahuje všechno, co lze očekávat od progrock/metalu. Druhá skladba Shine je rovněž pohodová a tak to jde až po dlooouhou závěrečnou Kaleidoscope. Výborné album, letos první CD, které pořizuju bez váhání.
reagovat

Mohyla @ 05.01.2015 18:06:52
Tiež hodnotím 4*, podarený album!