Rush - Signals (1982)

04.03.2019 Simon | #

Pánové z Rush ovlivnili svou hudbou spoustu kapel a celkově i svět rocku. Svůj vrchol měli možná v 70. letech, ale mám pocit, že se dokázali dál vyvíjet a nezůstat úplně stát na místě, nebo se o to alespoň pokoušeli.

Na tomto albu slyším současně své staré Rush a taky hudbu počátku 80. let - víc syntezátorů a určitou metalovou uspořádanost. V hudbě je energie, nástroje mají tah a pánové občas předvedou, že na ně fakt umí. Trochu mi tady ale chybí větší dobrodružství, jaké měly starší věci - trochu víc tmavých chodeb a tajných skrýší. Jako bych šel širokou hlavní chodbou, ve které se nedá zabloudit. Takhle to mám třeba v Chemistry nebo v New World Man, přitom to nejsou špatné kousky, to určitě ne. V některých písních je zase zajímavé sledovat, jak se Rush daří kamuflovat hity - vpasují do nich "rušivé" momenty tak, že vás nakonec stejně dostanou, třeba v Losing it. Zejména Neil Peart je vynalézavý, tlačí na vás a zase ubírá sílu a když už je všeho moc, zavelí ke zvolnění a k pročištění, jako ve výborném kousku The Weapon. Tam vás kapela nechá, ať si na ni prostě chvíli počkáte. Countdown na úplný konec dá zapomenout na drobné výhrady a když si tak u ní kloužu ve stavu beztíže, mám chuť si to dát znovu.
reagovat

Danny @ 04.03.2019 22:07:43
Je docela symbolické, že po vzrušené debatě o posledním albu Dream Theater se tu objevila recenze na Rush.

10.09.2018 horyna | #

Přijde mi kapánek ponižující přehrávat toto velkolepé album v přístroji, který se nachází v mém osobním automobilu, ale co by člověk pro zpříjemnění cesty neudělal. Signály jsou silně atmosférickým projektem, který si posluchač nejlépe vychutná v klidu nebo se sluchátky při cestě oku lahodící krajinou. Ale stalo se jak píši a já byl tímto albem znovu ohromen, i když mi jeho společnost dělal navíc boční zvuk hluku motoru. Když jsem se za pár hodin podíval na Progboard kvůli tracklistu, k velkému překvapení jsem zjistil, že jsem mého "rushovského" oblíbence ještě nerecenzoval. Tímto tedy napravuji onu "křivdu" a připojují své poznatky k desce samotné.

Albu Signals vděčím za mnohé. To ono bylo jedno z prvních, které mě přivedlo na cestu progresivního rocku. To ono bylo tím prvním albem Rush, které jsem někdy na konci devadesátých let slyšel. To ono se zasadilo o to, že se z Rush stala doživotní láska, která se po krátké době najisto usadila na třetí pozici virtuálního žebříku v mojí lebeni.

Když jsem tedy Rush a jejich Signals objevil, byl jsem doslova ohromen, s jakou lehkostí a samozřejmostí se tato trojice dokázala napojit na vesmírnou oběžnou dráhu. Atmosféra alba a nálada jednotlivých písní je natolik SPACE, že lépe a důvěryhodněji nasimulovat prostředí beztíže zkrátka nelze. Z osmičky kvalitou vyrovnaných a nesmírně nápaditých skladeb mám nejblíže k absolutní hitovce Subdivisions (famózní vesmírná nálada a strhující tempo), syntezátorově vybuzené Chemistry, další vesmírnou tutovkou je The weapon (part II of Fear) a pak především elektrickými houslemi ozdobenou Losing it a odpočtem startujícího raketoplánu STS-1 Columbia v dubnu 1981 proloženou Countdown. To jsou pecky jako hrom.

Deska byla jak v rodné Kanadě, tak v USA hodně úspěšná, o čemž svědčí umístění v žebříčcích, čtyři vzešlé singly i platinová ocenění. Signals jsou považovány za začátek nové, syntezátorovější éry souboru. Zároveň je to poslední album, na kterém s kapelou spolupracoval od roku 1974 dvorní producent Terry Brown. Je řada lidí, kteří na syntezátorové období Rush (což jsou kompletní osmdesáté roky) nadávají, respektují pouze jejich drsnější začátky a počínaje deskou Permanent Waves jejich zájem opadá. Mně naopak u Rush právě léta osmdesátá připadají nejpřitažlivější a mám za to, že tato kapela jako jediná, nebo jedna z mála, dokázala onou nezbednou dobou projít se ctí a neztrapnit se.

Á propos, deset let žádná recenze? Ptám se, kam se vytratili všichni milovníci Rush? To jich tady zbylo tak málo?
reagovat

Carloss87 @ 10.09.2018 06:23:29
Tady jeden je :-D Rush mám rád z prog rockových kapel úplně nejvíce.Akorát co se týká hodnocení bych dokázal napsat pár řádků.Napsat dlouhou recenzi jako ty,to bych asi nedal dohromady už jen proto,že neumím anglicky takže se nemůžu pustit do dlouhých rozborů. :-)Tohle album mám jako většinu od nich rád,pro mne nemají desku,která by se nedala poslouchat.

misa @ 10.09.2018 06:41:28
Rush poslouchám z prog rockových skupin asi nejdelší čas. Nevím proč bych měla rozlišovat, jestli tu kterou desku vydali dřív nebo pozděj. Oni mají dobré desky napříč celou kariérou, takže si pouštím co mě zrovna napadne. Carlossi nic si z toho nedělej, já bych nenapsala ani těch pár řádků jako ty. Všichni kdo píšou, ať tady, virtuálně, nebo knižně, mají moje uznání.

Carloss87 @ 10.09.2018 07:19:28
No k tomu syntezátorovému období bych také chtěl dodat,že já je naopak obdivuji jak dokázali naskočit do let 80.tých
a dál vydávali kvalitní desky.Prostě páni muzikanti,kteří se dokázali popasovat i s nástupem let 90.tých.

steve @ 10.09.2018 07:45:44
Na syntezátorové období nadávají jenom ti, kteří zůstali zkostnatělí v sedmdesátých letech a nedovedou se přenést přes práh vývoje. Pořád dokola předkládají argumenty o tom, jak byli Rush sví jenom na prvních šesti albech. Přitom debut, nebo dvojka stojí za starou belu.

Petr_70 @ 10.09.2018 08:37:27
Úplný souhlas steve...
Ač jsem také spíše zaměřen na kytarovou a akustickou muziku, v "osmdesátkách" vyšla celá řada výtečných syntezátorových alb, včetně těch která jsou zde většinově odsuzována.

steve @ 10.09.2018 08:48:42
Já v hudbě preferuji rovněž "čistotu"nad přebujelou klávesovou monumentalitou. Ale Rush to uměli udělat s citem a zrovna tady přisadili tu vesmírnou auru neskutečně přesvědčivě. Horyna to vystihl dobře. Osmdesátky tady prostě byli a když to někdo nechce respektovat, nemá cenu se s ním dohadovat.

pinkman @ 11.09.2018 06:46:39
Nějací se tady ještě najdou, jenom jsou líní psát. Horyna a pár jedinců to vytrhnou za nás, staré psy.

pinkman @ 11.09.2018 16:57:16
Tvoje recenze mě vybudila k poslechu několika desek Rush. Začal jsem v sedmdesátých a postupně projel 2112, Hemispheres, Permanent Waves a končím u signálů.
Nejde určit která deska je nejsilnější, protože u starých Rush je každá velkým originálem. Signals se ve svých harmoniích znatelně přiklánění ke klávesám, jako vůdčímu nástroji. Geddyho zpěv zjemnil, je příjemnější a hravější. Atmosféra je teple vesmírná, boduje nevtíravá invence jednotlivých kompozic.

PaloM @ 11.09.2018 17:37:23
Pre mňa je zaujímavé, že registrujete akési syntezátorové obdobie. Pretože som hudbe Rush prepadol len pred pár rokmi, zaznamenal som akurát príklon k mainstreamu v 80.-tych a tie CD som si dokúpil do (dnes takmer konplet) zbierky medzi poslednými. V 90. rokoch mal môj dobrý kamarát jediné CD Rush - Signals. No vtedy som nemal vôbec záujem.

Horyna: viem si predstaviť naše hudobnē stretnutie a pokec o hudbe, žijem na pomedzí Moravy a Moravania sú nám blízki nielen vzdialenosťou. Bolo by nás z cezhraničného regiónu viac.

horyna @ 11.09.2018 18:51:08
Palo nebyl bych vůbec proti. Čapnu fáro, klidně naberu nějakého Progboardistu cestou a dáme si sraz někde na půli cesty, zhruba na tom našem bývalém pomezí. Nejlepším termínem by byl asi víkend, co? Koho k sobě ještě zlomíme? :-) A je to vůbec reálné? :-)

PaloM @ 11.09.2018 19:09:50
Je to reálne, môžem urobiť prieskum záujmu, spojiť sa dá v prvom slede cez maily, zaslané moderátormi. Skúsim. Zverejňovať kontakty tu nebudeme so známych dôvodov.

Petr87 @ 11.09.2018 19:31:56
Pro RUSH mám speciální slabost; z mého pohledu se jedná o jednu z nejstylotvornějších rockových skupin všech dob a Alex Lifeson je až trestuhodně nedoceněný kytarista!
Mám rád všechna jejich období, ale nejvíce asi sedmdesátá a osmdesátá léta, třeba s těmi se poprali naprosto bravurně a s přehledem a jejich hudba získala se syntezátory další velice zajímavý a nápaditý rozměr... Sakra, dlouho jsem si je nepustil, zítra to napravím!
Díky za recenzi, na RUSH jich není nikdy dost!

Jinak chlapi, klidně bych se k vám některý víkend rád přidal. Bydlím střídavě v Olomouci a Uničově, tož kdyby jste chtěli rozšířit partu... :)

horyna @ 11.09.2018 19:39:26
Peťane bereme tě do party. Mohlo by to být fajn setkání, už jste tu někdy něco podobného měli? Vím jen o malém sletu Petra Gratiase, Hejkala a...? Škoda že třeba EasyRocker, nebo Snake bydlí v prdelákově a tak daleko by asi nejeli. Zítra založím rande-vlákno a uvidíme, kdo se přidá. Palo ty to zkus přes maily.

PaloM @ 11.09.2018 20:52:07
horyna: chápem tvoje spontánne nadšenie. Čo som ti napísal, to platí. No počítaj s tým, že sa nemienim podieľať na organizovaní akejsi stretávky cez vlákno Progboardu. Ešte si nebol členom fóra, bola tu guláš partia, ktorá v podstate mala podiel na rozvrate, takže prepáč, v tom tomto smere nejaké hurá akcie sú mi cudzie a som v tom dosť opatrný. Neznamená to, že mám pravdu.

horyna @ 12.09.2018 04:50:25
Palo tak já budu trochu brzdit své emoce a nadšení a jestli chceš, nechám pozívání lidí na tobě. Vyber jedince o kterých víš, že s nimi nebude žádný problém a kontaktuj nás všechny přes maily. Bude to soukromnější a jistější :-)
Přimlouvám se za už naťuknutého Petra a Branislava, kterého stejně asi nikam nevytáhneme. Chceš to urobiť takto?

PaloM @ 12.09.2018 05:46:41
Počkaj prosím na mail, moderátori by nám ich mali vzájomne zaslať mailom.

horyna @ 12.09.2018 06:04:21
Prchám na hříbky, sž dorazím ozvu se ti. Díky moc.

EasyRocker @ 12.09.2018 06:53:36
Ani se připojit nemohu, razím na víkend bohužel pryč.

Jinak c ó se Rush týká, opravdu si nemyslím, že by byli jakkoli a kýmkoli nedoceněni. Málokdo je tak veleben kritikou i fanoušky, jsou to oficiální kanadští hudební vyslanci atd. atd. Nedocenění, na to bych tedy našel jiné interprety a kapely... :-)

Toolista @ 01.03.2020 22:24:53
môj jednoznačne najoblubenejší Rush, ešte aj dnes, takmer po 38 rokoch mi paralelne znie v ušiach, pri jeho počúvaní, komentár k jednotlivym skladbám od Jaromíra Tůmu v legendárnom Větrníku

horyna @ 02.03.2020 06:57:12
Toolista: vzájemná shoda, i pro mne jedni z prvních a dodnes nejlepších Rush. Kapela zde podala nový pohled na věc, ale s nadhledem a bez patosu. Neoposlouchatelné album, ohledně jako vše od Rush.

20.11.2008 romanpilar | #

Druhá záležitost od Rush, kterou jsem slyšel v začátku puberty, asi v době vzniku a zanechalo na mě jeden ze zásadních dojmů na tuto kapelu. Album beru opět jako kompaktní celek, i když je písničkové. Otevírák Subdivisions ale vyzdvihnout musím, prostě úžasný úvod. Ještě ke zvuku, asi mě budete kamenovat, ale zvuk je takový plochý, prostě divný-je to hrozné hodnocení, ale lépe to nějak neumím! Zkusím ještě kanadskou LP, uvidíme. Tedy pro mě paráda, dávám 5 hvězdiček.
reagovat

25.09.2008 Michálek | #

Bez Rush by byl můj život o hodně chudší! Skvělá rocková muzika, absolutně nedostižné (a mnohdy i skryté) melodie, které mi vždy přinesou potěšení z poslechu. 2112 je tak skvělé album, že ho normální lidi nejsou schopni ani pochopit. A Necromancer? Co může být v rockové hudbě krásnějšího?
reagovat

27.08.2007 Martin01 | #

Jedno z prvních alb, co jsem od Rush slyšel. Na albu jsou hojně využity syntezátory. První Subdivision je naprosto dokonalá píseň. Ty bubny jsou prostě neskutečný, to co tam předvání Piert, nad tím kroutím pokaždý hlavou. Na albu jsou klasiky jako The weapon nebo New world man. Parádní je i závěrečná Countdown s pěkným motivem na varhany. Signals jsou pro mě naprostou klasikou a nemůžu dát jinak než plno (ono taky u Rush nejde skoro jinak).
reagovat

27.09.2006 Tanmut | #

Velice zvláštní album, velice pomalé. U Subdivisions vždy musím přemýšlet o dokonalosti; onen úvodní motiv řadím ke třem naprosto dokonalým motivům, které jsem v rockové hudbě slyšel; a zvláštní: zbytek skladby za ním nekulhá, kdežto u těch ostatních dvou mírně ano.
Analog Kid je báseň, zachycení okamžiku, hudba svižná, znatelně syntetická a ihned zapamatovatelná. To Chemistry chce více času, skladba je z pomalejších, nedává tolik energie; krásný moment, když Geddy zapěje: Seems tome it's Chemistry.
Zajímavé je,že na albu je jak Analog Kid, tak Digital Man; jakoby dospěl a už věděl, počem touží; refrén graduje vcelku atypicky.
Na celém albu vlastně vytváří nejsilnější obrazy Geddy svým hlasem, převážně v refrénem, tehdy musel mít mnoho nápadů, jak netradičně zapět chorus. Stejně tak i v dalších dvou skladbách. V New World Man vypálil Neil všem americkým textařům rybník: Dokázal natlouct klady i zápory obyvatele nového světa do krásných veršů, jaké by vlastenecky přebujelý "nadobčan" USA stěží zkrotil(lze si stěží představit guatemalského dělníka, kterak [si] hraje [na] superhrdinu); jde to iz nadhledem.
Baladu Losing It jsem nemusel... dokud jsem si nepřečetl text - málem mi vytryskly slzy do očí, nedoporučeno postarším spisovatelům a tanečníkům; ač nepatřím ani k jedněm, hluboce se měto dotklo. Poslední Countdown (to ze mně zase něco vylezlo: Final Countdown) nemůžu a nemůžu přijít na chuť, tak trochu experiment; zvláštní srovnání nabízí vypálit si RUSH na CD do MP3 nebo na MP3player a pustit si skladby na přeskáčku;raná sedmdesátá léta se tu mohou jímavě srazit s ranými osmdesátými. Try it.
reagovat

Frajerlukee @ 04.06.2007 00:00:00
Jj přesně, Losing It má obrovsky silnej text. co jsem si začal překládat jejich texty zažívám extázi na druhou..

04.12.2005 | #

Jo, kdyz tak o tom premyslim, tak jsou Signaly asi opravdu nejvyrovnanejsim albem od Rush. Vzdycky kdyz slysim zacatek tyhle desky, tak me prepadne nostalgie- vzpominky na tu dobu pocatku 80 let- nadhera. Tim nechci rict, ze ostatni jejich alba jsou horsi, to v zadnym pripade.. A Farewell to Kings, Hemisp´heres, 2112, Moving Pictures.. to jsou vsechno naprosty bomby, ale kazda deska je proste trochu jina. Rush jsou profici kazdym coulem- jedni z nejlepsich muzikantu na svete, a odjakziva moji nejvetsi oblibenci.. kdybych mel jejich desky srovnavat s ostatnima art rock kapelama pod razeni, tak by kazda deska od Rush pocinaje 2112 musela dostat automaticky plnej pocet bodu.
reagovat

02.09.2005 EasyRocker | #

Velmi solidní, moderně znějící album, plné syntezátorových ploch a efektů, nicméně protkané vynikajícími nápady. Ruku v ruce se zvukovým posunem a instrumentální ekvilibristikou jde zcela suverénní Leeův vokální projev. Album obsahuje celou řadu hitových skladeb, hned úvodní Subdivisions, New World Man nebo velmi moderní závěrečnou Countdown a vedle toho baladickou Losing It. A řeči o popové tendenci alba? Ukažte mi jediné dnešní rádio, které by takovýhle "pop" bez skrupulí zahrálo... ale to snad nemá smysl řešit.
reagovat

21.09.2004 jéža | #

Díky náhrávkám z radia Vltava, našel jsem místo pro obdiv a uznání stylu RUSH a to hned po Genesis,Yes apod. Zvlášt´zajímavé byly pro mne pečlivě vypracované a tehdy dost neobvyklé Neilovi rytmické styly - 7/8 takty apod. Škoda,že se v dnešních rozhl.stanicích nenajde místo pro takovéhle muzikantské dříče, je to jako zatracování mistrů klasiky a vymývání mozků ohranou a stupidní tuctovou muzikou...
reagovat

07.09.2004 mct | #

Bylo nebylo... Před dávnými a dávnými časy... v r. 1982 hráli toto album v českém rádiu ... věřte nevěřte - CELÉ! Nezaváhala jsem, nahrála si ho a byla to láska takřka na první poslech. To bylo přesně to, co jsem nikdy od žádné české kapely neslyšela (a nepředpokládám, že bych slyšet mohla). Mělo to ale jednu vadu - nikdo z mého okolí netušil, že někdo takový jako Rush existuje, poprvé naopak o nich slyšeli ode mě. Všichni se ale shodli na tom, že to je naprosto skvělá hudba.
Přestože dnes znám většinu studiových alb Rush, stále je tohle pro mě No.1.
Tady se konečně Rush dokázali to, co se na těch předchozích albech vždycky nějak zadrhlo. Od začátku dokonce plný zvuk, který působí dojmem úžasného prostoru. Spousta zajímavých hudebních nápadů dotažených do konce, Geddy Lee konečně našel svůj styl, jak zpívat. Ale byla to dlouhá a klikatá cesta...
Protože znám Signály tak dlouho a tak důvěrně, těžko označit nějakou skladbu jako nejlepší. Zajímavá je samozřejmě hned první - Subdivision - už ta předehra, ale nejen ta, nezvyklá melodie refrénu v Chemistry, a k zahození není ani The Weapon - tam nejvíc vyniká ten charakteristický zvuk kytary a bicích, podle které lze Rush snadno identifikovat (většinou). Ale nejlepší je poslouchat to celé.
reagovat

Tanmut @ 27.01.2006 00:00:00
Zvuk,zvuk, zvuk... Nezáleží jen na nazvučení alba.
A vůbec: nechápu, co se třeba zadrhlo na 2112- nemohl mít každý v 70. letech dokonalýzvuk a ta doba je známá svým experimentálním duchem, jak kompozičně, tak zvukově.
Hudebně: našel bych pár slabších míst, ale v kontextu alba to nehraje roli.

Stepan @ 30.06.2007 00:00:00
Na tomto foru sleduji články autora mct dlouho a povětšinou jen souhlasně přikyvuji(např. názory na Genesis,PF..),ale v případě Rush jsem byl trochu překvapen že právě Signals jako nejlepší album?A že Lee konečně našel svůj styl?Podle mě je to právě naopak.Jak šel čas tak Rush upadali(tedy alespoň co mám desky do r.1985,pak jsem s nimi skončil),Leeův osobitý styl a jedinečný hlas se vytrácel.Neříkám že Signals je špatná,ale přijde mi tak nějak hudebně plochá a rozhodně nedosahuje na 2112 či Farewell to kings

Manes @ 01.07.2007 00:00:00
Já bych naopak chválu mct podepsal. Určitě velmi citlivě detekovala kvality tohoto alba, jeho nadčasovost resp. progresi. Podle mě se jedná o nejvýznaměší dílo v DG Rush. Nikdy před tím ani potom(vyjímám pouze live ...Exit Stage....) se jim nepodařilo zaznamenat vyváženější materiál!

26.05.2004 Gotti | #

Spickova klasicka deska.
reagovat

mila @ 29.12.2005 00:00:00
...taková pěkně synteticko-kosmonautická, jako ty jejich rastrované fotky.