Fermata - Pieseň z hôľ (1976)

Druhé album slovenské skupina Fermáta vyšlo poměrně rychle za jejich albovým debutem. Svědčilo to mimo jiné i o tom, že na Slovensku panovala úplně jiná kulturní a vydavatelská politika než v Čechách a na Moravě. Zatímco zde ve druhé polovině sedmdesátých let kapely čekaly čtyři až pět let na vydání dalšího alba, v městě na Dunaji prostě Opus projevil mnohem větší vstřícnost a aktivitu a instrumentální kapela bez zpívajícího frontmana měla najednou nové album Pieseň z hȏl a tak jí bylo co závidět. Byl jsem kapelou zaujat už na jejím brněnském koncertě a tak jsem se logicky zajímal o to, jakým směrem půjde dál její vývoj. Album jsem tedy zakoupil a v mé sbírce (vyměněné později za CD) zůstalo dodnes.

PIESEŇ Z HȎL – velmi průrazný basový nástup. Ta rezonance odzbrojuje (!) A je tady hned v závěsu bubenická práce opravdu vysokého formátu kvality. Anton Jaro a nový bubeník Cyril Zeleňák nabídnou fusion tandem jedinečného pojetí. Na elektrické piano Fender-Rhodes nám svoje instrumentální umění předvede Tomáš Berka, který má v zádech slovenského superkytaristu Františka „Fero“ Grigláka. Tak tomu se ovšem říká jízda na plný plyn i přes řadu zatáček. Nesporně tady cítím vliv britských Brand X, ale mírně i Mahavishnu Orchestra. Úžasná souhra a dynamické napětí. Tahle hudební parta nehraje jenom pro peníze, ale tady je cítit ten obrovský muzikantský potenciál a entuziasmus, který přímo prýští z rytmů a tónů. Pochválit musím i výtečně sejmutý zvuk. Pulsující dynamika vás jednoduše pohltí jako mlýnek na maso. Uvědomuji si, jaký obrovský skok rytmika v té době udělala a že se řada bubeníků v našem prostředí vymanila z anonymity a mohla nabídnout opravdu vývozní pojetí muzikantského uchopení. Griglák prosviští svými tóny jako John Goodsall a myslím, že bych si ho dokázal v téhle britské partě kolem Phila Collinse v polovině sedmdesátých let dobře představit. Nezbývá než chválit a oněměle zírat, co tahle parta dokázala ze sebe dostat. Žádné akademické hraní samo pro sebe, ale plnokrevné improvizace s fantastickým nasazením. Synthesizer má palea rovněž ve svém inventáři, ale tady spíš slouží jako generátor různých tónových variací. Prostě deset minut závodu na dlouhou trať a stále s cihlou na pedálu plynu!

SVADBA NA MEDVEDEJ LÚKE – Cyril Zeleňák podle vzoru Tonyho Williamse, Billyho Cobhama, Lennyho Whitea a Alphonse Mouzona, chtěl ukázat, že i on vstřebává šílené rytmické breaky. Další postupu jsou vedeny spíš v mírně zrychleném tempu. Jarova baskytara pořad výrazně pulsuje v melodických linkách a akcentování elektrického piana zní velmi hutně a přesvědčivě. Pracuje se tady ovšem s řadou kontemplativních nálad v harmonických proměnách. Barevnost rozhodně skladbě nechybí. Synthesizer slouží jako zprostředkovatel elektronických vjemů a pocitů s řadu šumů oscilátorů a nabídne jiný model hudebního pojetí.

POSLEDNÝ JARMOK V RADVANI – rytmika pořad v prvotřídním gardu. Suverénně a absolutně bezchybně. Je tu ale také Fero Griglák. Jeho kytarové party jsou méně nápadné než v první skladbě, ale cítím, že jeho čas přijde a už se tak také děje. Také zde cítím vliv americké fusion kapely Weather Report (tady ovšem s kytarou). Griglákova kytara nádherné zpívá ve sférických melodických obrazech. Berkův synthesizer zdá se až tady dostává prostor jako regulérní nástroj a nikoliv „jenom“ jako generátor tónových variací. Griglák poté převezme hlavní prostor a máme možnost si vychutnat jeho kytarové běsnění. Je cítít, že od Collegia Musica ještě více vyspěl po instrumentální stránce a jeho kytarové techniky znějí opravdu vyprecizovaně…. Výtečný skladbový podíl na albu. Zcela nečekaně a bez varování sem vstoupí mbicí a máme zde porci brilantního slovenského jazz rocku v tom vývozním slova smyslu.

PRIADKY – zadumané tóny elektrického piana jemně kloužou a perlí téměř až v pianissimu a vnímám jakési destruktivní zvuky lesa na percussion. Tomáš Berka sice není Chick Corea ani George Duke, ale v rámci přínosu a energetických kreativit sem vnáší významný prvek uvolněnosti a zbavuje hudební téma akademičnosti. Rockový motiv sem přináší Griglák svým kytarově suverénním způsobem. Basy a synthesizerová basová linka zde zdůrazňují základní a stavební kameny téhle kompozice. Myslím, že jejich pojetí jazz rocku jde jiným směrem než pražských Jazz Q nebo Energitu, třebaže jedou všichni v jednom kupé pořádně zrychleného vlaku. Nezapomnělo se ani na percussion – conga zde cítím a slyším dost citelně a mohu se z toho radovat.

DOLU VÁHOM – Berka na Fender-Rhodes rozmarně rozvine uvolněné téma a vzápětí za ním je tu celá kapela. Ta barevnost mě dostává. Když přivřu oči, cítím dotek podzimní přírody s řadou odstínu dozrávajícího listí indiánského léta a tohle všechno se do hudby promítá. Ostatně leccos už naznačuje samotný obal alba. Elektronická kresba Moog synthesizeru je ohebná a elastická a krásně se spojuje s těmi perfektně dotaženými rytmickými party. Opravdu radost poslouchat….

VO ZVOLENE ZVONY ZVONIA – závěrečná skladba alba nám nabídne opět širší plochu k sebevyjádření. Trochu zde cítím vliv občasných názorných témat na albu Welcome od Santany, ale rytmicky nejdeme do žádné bossa novy nebo rumby. Naopak sem přichází na housle pro mě méně známe jméno Milan Tedla. Není to sice Jan Hrubý nebo Jan Martinec, ale jeho přínos pro album je nezastupitelný. Možná sem přináší jakési utajené poselství slovenského folkloru. Skladbě dominuje baskytara Antona Jara a Moog synthesizer, na který se střídají Berka a Griglák. Další rytmická proměna s akcentovanými rytmy a barevným kouzlením elektronických tónů je další změnou v téhle impresivní skladbě. Tón houslí je čistý a hra smyčcem je lehká bez nějakých zatěžkávacích manévru nebo nějakých zvukových kompresorů. Vokální unisono se synthesizerem sem vnáší větší hravost a uvolněnost a to je více než dobře.

Úroveň alba Pieseň z hȏl zůstala zachována ve stejně rovině jako na debutu Fermáty. Tady možná ale vnímám čitelněji větší barevnost a možná ještě více suverenity podání. „Osamělí rváči slovenského jazz rocku“ – jak byli titulováni v dobové Melodii dokázali, že i oni jsou schopni velice účinně a věrohodně zareagovat na světový trend dobové fusion music. Jasně si vzpomínám na tehdejší, ale i pozdější koncerty Fermáty, kdy jsem se opravdu těšil na to, že hudební úroveň a podání nesklouzávají do nějaké šmíry a z jejich hry bylo cítit velké nasazení. Nejsem si jist, jestli tenhle postřeh platí i u současných skupin. Spíš bych řekl, že neplatí. Taky se mi líbí, že nijak nezastírají, že to jsou „ozaj slovenskí chalani“. Názvy skladeb to prozrazují a navíc nemají zapotřebí nabízet nějakou pochybnou uměleckou rozervanost. Pět hvězdiček je zasloužených!







reagovat

Progjar @ 26.07.2013 16:39:42
Ja sem nechcem vnášať nejaký nacionálny rozmer, ale takáto recenzia na slovenskú kapelu z klávesnice "čechúňa" ma potešila ako už dlho nič. Petr, ĎAKUJEM!
Samozrejme od Fermáty mám kompletnú diskografiu a točím ju relatívne často. Špeciálne CD Dunajská legenda.

Petr Gratias @ 27.07.2013 08:12:47
Zdravím, Progjare...
děkuji Ti za Tvůj otevřený názor.Samozřejmě bez jakýchkoliv politických kontextů a podtextů.... vnímám Tvoje slova.
Myslím, že jsou nám všem zapotřebí po tom, co se tady na Progboardu dělo nedávno.
K Fermátě jsem vždycky choval obdiv a respekt a naopak jsem se styděl za některé české kapely, které působily souběžně s nimi.
Vedle jmen jako Beatmen, Soulmen, Collegium Musicum, Dežo Ursíny, Peter Lipa a z novějších Andrej Šeban - patří Fermáta mezi Vaše výkladní a vývozní zboží.
Já sice nemám jejich kompletní diskografii (vlastním první tři alba), ale Dunajskou legendu hodlám rovněž zakoupit. Také mám jejich koncertní záznam na DVD.
Díky a zdravím!

Pieseň z hôľ.

Tento album je jeden z mála slovenských platní, na ktoré sa prilepila nálepka "majstrovský kus". Ja si však myslím, že tento album je akýmsi hľadaním sa a topením sa v mori motívov. Jeho predchodca, debutová platňa Fermáty je myslím si oveľa počúvateľnejšia, dá sa z nej vydedukovať a zachytiť oveľa viac zvratov, vychutnať si lepšie postavené improvizácie atď. Pre mňa je tento album albumom dvoch skladieb s veľkým S. A to: Pieseň z hôľ a Vo Zvolene zvony zvonia. Tieto skladby majú v sebe čaro nevídaného, skvele znejú, majú fantastickú "kostru" a na nej sú navešané ozdôbky - rôzne sóla, improvizácie a vyhrávky. Dá sa povedať, že si viem s tou hudbou predstaviť tie témy...pieseň z hôľ...zvony v Zvolene ktoré na poludnie odbíjajú...To však nedokážem povedať o ostatných skladbách. Či už v úplne čudnej skladbe Svadba na Medvedej lúke, kde si Zeleňák strihol sólo v úvode, a potom sa kapela stratila v motívoch a čaro skladby išlo na úkor technickej zručnosti. Možno Posledný jarmok v Radvani chce napraviť atmosféru funky začiatkom so zvonivou basou...ale predsa len znovu skončí v totálnom zmätku. Keď som otočil LP, a pustil Priadky, tie jediné ma nejako tak potešili a vydržal som ich počúvať bez toho, aby som sa hľadal v tretej osmine dvadsiateho taktu sóla :). Dole Váhom, tam sa črtal celkom pekný motív, no škoda že to zostalo len pri dvoch minútach. K záverečnej nič dodávať nebudem, ako som už napísal...čosi skvelé, a som rád že na nasledujúcom Huascarane to chalani vytiahli na oveľa lepšiu métu. Možno je to však tým, že nemám až tak rád free jazz, ktorý ponúkali vlastne skladby 2-4. Pre mňa je to "příliš mnoho not".

3
reagovat

luk63 @ 18.10.2012 08:24:49
No pro mě je Pieseň z hôľ nejoblíbenější LP od Fermaty. Pomáhala mi, jako třináctiletému, utvářet si kladný vztah k jazzrocku a jazzu vůbec. A taky asi trochu tíhnu k free jazzu :-)

V poslednej dobe sa ráno zobúdzam presne o 5.00 hod. Asi mám pokazené biologické hodiny, je načase zájsť k hodinárovi.Ako má noc svoju moc,tak aj ráno má svoje čaro. Vonku je ticho. Cirkuláre,kosačky a karbobrúsky odpočívajú a workoholici ešte spia. Ideálny čas na počúvanie hudby. Potichu sa vkradnem do obývačky a pustím si Pieseň z hôľ. Len tak potichu, aby som nezobudil celý dom a tiež psa na dvore a krtkov v záhrade... a v neposlednom rade nervóznu pani susedku.

Pieseň z hôľ je niečo také naše slovenské,špecifické a národne romantické.Na fotografii obalu sú všetci štyria členovia,sólujúci inštrumentalisti- Griglák a Berka v popredí,rytmická sekcia symbolicky v pozadí.Titulná skladba Pieseň z hôľ to odštartuje skutočne vo veľkom štýle.Basa Antona Jara nervózne pulzuje ako tanec vulkánu,Tomáš Berka a jeho klávesy túto muziku vkusne čipkujú a Fero Griglák strúha také sóla,že by sa za ne nemusel hanbiť ani John McLaughlin.Griglák,bigbiťák a "zúrivý gitarista" ako ho trefne označil Marián Varga,slovenský klávesový fenomén...je skutočne ojedinelý zjav v slovenskej pop music.Ojedinelý svojím talentom a invenciou.Taký muzikant sa rodí raz za storočie.Posledný jarmok v Radvani.Jarmočná atmosféra je jedinečná.Babky predávajúce kapustu,fazuľu a burgulové semeno,všade rozvoniavajúca pečená husacina a varené vínko s klinčekami...až sa človeku chce zastaviť čas.Dolu Váhom pltníci splavujú drevenú guľatinu a Vo Zvolene zvony zvonia,za Zvolenom Branka honia...Milan Tedla ako hosť,okrem huslí obvzvláštni celkový sound aj drumbľou.A práve zvuk drumble patrí od nepamäti k našim pašienkom a holiam...a ešte zvonenie zvončekov pasúcich sa oviec.A že sa nedá vykresliť prírodno-folklórna idyla jazz-rockovým perom?Ale dá a ešte ako!Stačí si pustiť Piesen z hôľ.
reagovat

PaloM @ 20.06.2011 07:20:27
Braňo, práveže (bohužiaľ) ti biologické hodiny fungujú. Ja, starší od teba, sa zobúdzam ešte skôr :-) Verne si opísal rannú atmosféru a u nás by som tvoj inštrumentár pazvukov zamenil za štartujúce autá z parkovísk okolo paneláku.
Napálené disky Fermaty som zamenil za remastrované prvé tri 2CD, keď to pred pár rokmi vydali a to bol prevratný čin, lebo okrem Collegium Musicum náš slávny OPUS kašle na skutočné poklady národnej hudobnej kultúry. Najviac ma serie ako rozpredali nahrávky SKO a Majstra Warchala, ale to tu nepatrí. Tak sa tešme aspoň z mála.
Ďakujeme za veľmi výstižnú recenziu.

Brano @ 20.06.2011 08:00:31
Palo,máš pravdu,vydanie remastrovanej edície Fermaty bol od Opusu revolučný čin.Ja som mal napr. asi pred desiatimi rokmi CD Dunajská legenda(1980),ktoré začínalo skladbou Perpetuum III. z albumu Fermáta(1975) :-))).Tak toto je asi svetový unikát!Ja som bol už z toho celý dokrútený.CD som neskôr predal,ale obsah som si nahral na kazetu,aby to zostalo ako dôkaz pre budúce generácie :-)).

PaloM @ 20.06.2011 09:13:16
Braňo, to boli fakt tupci s tými prvými CD vydaniami. Ja som také dokrútky albumov robil kedysi na konce MC kazety, keď mi nevyšli na 2 x 45 min dve CD. Ale na oficiálne vydanie toto urobiť, to je fakt sila. Veľmi odporúčam tebe aj ostatným priaznivcom slovenského rocku knižku od Fedora Freša - Sideman, napr. Gorila alebo iné e-shopy použiť. Bol som nedočkavý a kúpil som u nás v Pantha Rei, preplatil som cca o 4 eura, ale už mám takmer prečítanú. Je to super, lebo Frešo prešiel všetkými významnými skupinami u nás a napísal to výborným štýlom.
Okrem, spomenutých CD v prvej reakcii som si ponechal originál CD to prvé vydanie Dunajskú legendu a mám ešte "X" a DVD Live. Rozmýšľam dokúpiť aj CD Live, je to vydarený koncert. Tie ďalšie CD od Fermáty mám v lossless, ale v podstate ich nepočúvam, tak som ani nekupoval.
A musím sa priznať, LP Pieseň z hôľ som zámerne nekúpil, keď vyšla, vtedy ma to nebavilo :-) Až po dlhých rokoch som tomu prišiel na chuť.

Mohyla @ 20.06.2011 15:43:33
PaloM, Brano: Vysvetlenie z bookletu:

Edičná poznámka:

V rámci starostlivosti, ktorú spoločnosť Opus venuje reedíciam nahrávok zo zlatého........ Fermáta.Po kompaktnom disku s tretím albumom Huascaran sa teda dostávame k redícii albumov číslo jedn a dva: Fermáta a Pieseň z hôľ. Netrpezlivých fanúšikov iste poteší, že oba albumy sa dostávajú na jeden kompaktný disk, aj za tú cenu, že z kapacitných dôvodov sme museli z prvého albumu vyňať skladbu Perptuum III. Je to daň za iné výhody digitálneho média a dlho sme rozmýšľali, či ju zaplatíme. Napokon sme sa rozhodli, že áno. Sme presvedčení, že toto rozhodnutie bolo správne a v záujme veci. Samozrejme poslucháč - zberateľ nebude o nič ukrátený. Perpetuum III sa ako bonus dostane na redíciu ďalšieho albumu Fermáty.

Peter Pišťanek,1997

bullb @ 20.06.2011 18:33:51
Pekne napísané. Skoro z mojej duše. Pridávam moje postrehy. Samozrejme som tom počul prvýkrát na LP, objednané cez Gramofónový klub (ak ma pamäť neklame), už to bolo dávno. Priznám sa, trošku monotónna hudba, stále ako keby pokračovala jedna skladba na celej LP platni. Vtedy som fičal na Mahavisnu a RTF, takže slovenská hudba bola troška vzadu. Ale práve pred pár týždňami som si to pustil. Nie je to až také zlé... Naozaj vydarená spoločnosť hudobníkov, ktorí sa až na Griglyho veľmi neproducírujú. Ale asi tak to má byť, keď ide o LP gitaristu. Niktorým síce to prirovnanie nevonia, ale podľa mňa stále platí, že ide o kapelu okolo gitaristu. Naposledy som ich videl naživo asi pred 2 rokmi, klávesák nestál za nič, robil křoví Ferovi. Ale celkove super hudba, bohužiaľ nie medzníková.

PaloM @ 21.06.2011 06:13:25
Mohyla: je možné, že sa Peter Píšťanek podieľal na tom "nápade" narvať na jeden disk dva albumy za každú cenu. Odpúšťam mu tento hlúpy krok, lebo pre iné aktivity si ho veľmi vážim.

Brano @ 21.06.2011 07:59:45
Ďakujem všetkým za reakcie.Pieseň z hôľ určite nie je nič svetoborné,avšak v rámci vtedajšieho ČSSR a najmä Slovenska sa jedná určite o nadštandard.
Mohyla:Skladbu Perpetuum III. mali dať na CD Dunajská legenda úplne na záver ako bonus a nie na začiatok!Takto to bolo mätúce,akoby Dunajská legenda začínala práve touto skladbou a najmä ten úvod(morský príboj) k tomu zvádzal.Celkovo sa pripájam k Palovmu názoru,že napchať neúplné prvé dve platne Fermáty na jedno CD bola fakt blbosť.

@ 10.01.2013 06:51:58
Nie, nebol to Pišťankov nápad. Sám bol od začiatku proti takej chujovine.

Druhý album Fermaty je v porovnaní s debutom omnoho melodickejší, no napriek tomu podľa mňa dosť veľký priestor tu majú aj jazzrockové improvizácie. Album je viac uhladenejší a posun ku kvalite je markantnejší (kvalita však bola znakom kapely počas celej existencie). Vyniká hlavne nádherná Vo Zvolene zvony zvonia. A nielen Griglák, ale aj Berka bol skvelý inštrumentalista. Neviete niekto čo teraz robí?
reagovat

makrelaman @ 17.03.2011 15:20:39
Tomáš Berka je celú svoju kariéru viac výtvarník ako hudobník. Bol divadelný a teraz je filmový scénograf. Urobil aj veľa divadelných plagátov. Nedávno vyšli jeho vynikajúce pamäti - Blumentálske blues. Naozaj to stojí za prečítanie.

Proti debutu je na Piesni z hôľ vidět kvalitativní posun, hudba se mi zdá optimističtější, víc je slyšet i nového bubeníka Cyrila Zeleňáka.

Vrcholem alba je dle mého názoru skladba Vo Zvolene zvony zvonia s hostujícími houslemi, které dodávají zvuku Fermaty něco nového. Místy mi Zvolenské zvony připomínají některou z canterburských skupin, řekněme Hatfield and the North.

Každopádně můžu Fermatu směle doporučit, je to pohodová muzika, která si svých pět hvězdiček opravdu zaslouží. A teď se chystám k výstupu na Huascaran!



reagovat

Tak když opomenu, že mám rád ten kraj o kterém to celé je, že to byla deska kterou donesl kámoš na můj první gramec když mi bylo 15 (1997) a že mě to "tak ňeják chytlo" (né, táta nebyl máňa a poslouchal boney m., když jsem se narodil) i přesto, že jsem se v té době ubíral směsicí Hip-hopu (Beastie boys) a Funku (Jamiroquay) tak nezapomenu na hodnocení které tomuhle albu dal jeden v té době ještě žijící hipísák, amík, zahradník tam kde jsem brigádničil, frajer co byl na woodstoku a všechny peníze co měl cpal do desek a cd:

po cca 5 minutách

Co to je, to je super?

Fermata

Co to je že mi to nic neříká? Nějaká bokovka od Laughlina říznutá Pink Floyd?
Nebo nějaká novinka z berlína?

Né, to jsou depeche mode

chi chi chi ukaž obal!

A pak se už jen zapoclouchal, vykoupil reedice a poslouchá dodnes.

Prostě fakt dobrá hudba z tohoto soudku. Platí snad o každém jejich albu

reagovat

Jen pouhopouhý rok dělí toto album od předchozího.Ovšem sílou materiálu je pro mé uši dělí léta světelná.Žánrová čistota prorostla celým albem a dal mu jakési zvláštní,magické kouzlo.U tohoto žánru se zpravidla nestává,že by vás něco pohltilo na první poslech.Mě se to stalo dvakrát.Tehdy a nyní,když jsem si je znovu pořídil, opět.Zvukově vydařené,pestré instrumentální equilibrium,kdy se i přes místy delší stopáž skladeb nudit myslím nebudete.Psycho-chaos byl potlačen,nastal křištálově čistý řád.Fakt skvělá věcička. ....pokud ale nejste vyložení milovníci téhle hudební škatulky,tak si to raději nepořizujte,protože můj 25ti letý syn poznmenal,"ti pánové si to pěkně dávaj !" Takže pozor!
reagovat