Genesis - Genesis (1983)

O nákupu a vůbec respektu k tomuto albu i etapě Genesis po nahrávce Abacab, jsem začal uvažovat krátce po zhlédnutí koncertního setu Raye Wilsona, na kterém zazněla i úvodní píseň z tohoto lp - Mama. Až do té doby jsem striktně tuhle i další platňu Invisible Touch (doufám, že na ni svůj názor už nezměním) odmítal. Bezchybné Wilsonovo provedení zmiňované písně, ale i její charakter, nálada, vnitřní emoce a nemalá hitovost mi otevřeli uši. Po uplynutí zhruba dvou let jsem se konečně rozhoupal k tomu, pořídit si další Genesis do sbírky.

Co se období Collins-Gen týká, mám pochopitelně nejraději společné nahrávky se Stevem Hackettem. Avšak i desky následující, snad vyjma několika kontroverzních čísel na Abacab nejsou vůbec špatné. Genesis vzor 83 je o poznání syntetičtější, pečlivě strohý, odměřený, hodně poplatný době, počítačově chladný i taneční zároveň. Staré kouzlo je v nenávratnu (to vymizelo už dávno), ale je tu něco nového, něco hmatatelně příjemného, co činí také z této kolekce soubor zajímavých, s art-rockem nemajíc nic společných písní.


Úvodní Mama je tajemnou i intenzivně citovou záležitostí zároveň. Banksovi houkající klávesy z ní dělají jedinečný kus a hlasově rozeklaný, místy hodně silový Collins, jí dodává punc jedinečnosti.
That's All je příjemná a pohodová píseň, která mě nejen že neuráží, ale dokonale povznáší. I třetí Home By The Sea mám moc rád. Sice by se dala označit dvojsmyslně-tady ten pop už dost čouhá, ale není nijak vlezlý, ani kýčovitý. Krytickým úsekem jsou dle mě skladby čtyři a pět. Umělohmotné bicí, taneční atmoška a absolutně se ke Genesis nehodicí výraz jim fakt nebaštím. Tuhle polohu osobně rád nemám, to už je i na mne dost přes čáru.
Naštěsí do rozmanitejších a romantičtějších vod nás zavede šestá Taking It All Too Hard. Příjmený poslech Genesis made in 83 oblečených v lehkém popově-artovém kabátci. Další Just A Job To Do mi trochu připomíná kanadské Saga té doby. Computerovské tempo i zvuk, no... Závěrečná dvojice Silver Raimbow a It's Gonna Get Better převáží misky vah k tomu lepšímu průměru. Sice se tady zase bumty-čvachtá na bicí, ale Collins je úžasný zpěvák a klávesový podmaz má také něco do sebe.

Pro mne je tato deska docela "příjemným" překvapením. Žádná složitost, jen pár not a akordů, několik malebných klávesových přelivů a krásně intonující Collins, dokáží z tohoto dobového předkrmu učinit vcelku lehce stravitelnou záležitost. Tak jako tisíce jiných nahrávek, je i tato deska o pocitech a o náladách. Náladách vnitřních, svých vlastních i náladě toho, kdo ji konzumuje. Pokud se v těch sedmačtyřiceti minutách alespoň několikrát naladíte na stejný vlnový rozsah, nemusíte z toho nutně vyjít nespokojen a s nepříjemnými bolestmi žaludku.3,5*


reagovat

PaloM @ 30.11.2019 10:13:54
Marek, kedysi som mal CD nahraté na MC kazete. Už som písal, že ma zaujali cca tri piesne. No vcelku sa zhodnem s tvojou úvahou. Beriem CD to ako dobrý pop-rock.

dan @ 30.11.2019 10:45:34
Špatná deska do špatné doby. Genesis měli k popu náběh už dřív, ale tady a hlavně na Invisible Touch jejich bezradnost kulminovala. Vinu na tom měl především Collins. Jeho pokukování po hitparádách není nic neznámého.

minirock @ 02.12.2019 17:49:02
Já mám tohle album rád, váže se k němu vzpomínky na koncert v Budapešti v 87 roce, skoro 100 tisíc lidí, z toho tisíce a tisíce Čechů a Slováků, byl to pro mě tehdy úžasný zážitek.

jirka 7200 @ 02.12.2019 20:42:30
K všeobecnému překvapení se mi na této desce líbí tři věci, které jsou povedené - skvělá Mama (kdysi jsem vlastnil EP s různými mixy této písně),Home by the Sea a neobyčejně svižná Ilegal Alien, kterou mám však raději v live rockovějším provedení.

Racionální vysvětlení pro "zrození" pop-funkových Genesis, které reprezentuje i toto album, opravdu nemám. Ale jako skalního fanouška, který na albech od "From Genesis to Revelation" po "And then There were Three" vyrostl a který má The Lamb ve svém osobním žebříčku na místě č.1, dokonce i před beatlovským Abbey Road a Stivellovou Symphonie Celtique, mne ta záhada samozřejmě zajímá.
Z nějakého důvodu (pro který existuje nepřeberně teorií) se Genesis nějak "za každou cenu" chtěli proměnit a odpoutat od staré tvorby. A to skoro programově. Z mého pohledu proměnit se z elitní výjimečné kapely na veleúspěšnou, ale hudebně nijak výjimečnou popskupinu. Proč? Všichni asi znají známé collinsovské hlášky ("udělali bychom to normálně takto? - uděláme to přesně opačně", nebo "méně třpytu, více emulze" apod ...) Přesto na každé z posthackettovských desek je nějaká skladba, která se trochu nostalgicky ohlíží po někdejších melodramatických hudebních obrazech, jako by to kapele bylo líto (zde je to částečně Home a Second Home by the Sea).
Takže další záhada.
Určitým vysvětlením by mohla být moje teorie na podobně dosud nevyjasněný odchod Petera Gabriela. Spekulací se vyrojilo mnoho, ale mně napadlo určité vysvětlení po jistém osobním zážitku. Před dvěma lety jsme na dovolené večer seděli v přímořském baru u pláže a začalo tam hrát karaoke. Bylo tam hodně Rusů a zpívali ty jejich "hitovky", a mně už to za chvíli tak zprudilo, že jsem po pár vodkách s tonikem řekl diskžokejovi "dej tam The Lamb od Genesis!". On mi vzápětí opravdu vrazil do ruky mikrofon a vzápětí se z megabeden rozjely Banksovy klávesové vlny. Posilněn špiritusem jsem vyskočil na pódium a spustil "Early morning Manhattan, ocean winds blow on the land ...", a najednou jsem pocítil něco neunesitelného, jako extatické mrazení v zádech, vznášení se, a úplně jsem se jakoby ponořil do Gabrielova a Raelova vnímání, a při "don´t look at me, I´m not your kind,I´m Rael" jsem už myslel, že vypustím duši, jak jsem to vyječel. Během ruského aplausu mne pak napadlo, že možná Gabriel došel emotivně a umělecky na samý doraz a během turné pochopil, že pokračovat takhle vypjatě dál už není možné. Vzpomněl jsem si, že někde psal, jak prý po koncertech The Lamb často plakal. A protože i mne to takhle strašně vtáhlo a přivedlo na chvíli do jakéhosi vytržení, jak silně to musel prožívat on jako tvůrce a interpret na turné. A tak možná proto věděl, že došel na samý konec svých beztak ohromných možností, a že musí začít jinak, jinde. Možná by to nepřežil. A někde prý se nechal, že ho "Jehně" naprosto naplnilo. Možná už si zahrával s něčím mimo rozum.
Od tohoto bych mohl odvodit, že možná vnitřní síla neuvěřitelných skladeb Genesis byla i pro Tonyho a Mika tak mocná, že s povděkem nasedli na pohodovou, nenáročnou a svým způsobem relaxační popovou Philovu vlnu, protože taky chtěli žít normální život a ne se stále vznášet v jiných světech a zahrávat si s nezvladatelnými emotivními bouřemi. Samozřejmě, je to jen jedno z mnoha vysvětlení. I z přemíry "silné " muziky možná někomu může s prominutím "jebnout". A Tony, Mike a Phil měli své rodiny a chtěli žít "normálně". A i Steve po vypjatých prvních třech albech začal měnit styl, byť asi zůstali spolu s Anthony Phillipsem posledními nositeli žhoucí pochodně Genesis.
Jinak, tato deska opravdu není špatná. Zvláště Home a Second Home na pražském koncertě zněly báječně.
reagovat

jirka 7200 @ 10.07.2019 05:35:06
Skvělá recenze. Je vidět, že o své oblíbené kapele a jejich deskách přemýšlíš, to máme společné.

Proč Genesis tak radikálně změnili styl přesně nevím, všeobecně bych řekl, že podobně náročné muzice doba prostě nepřála. S léty přišla i schopnost udělat kompromisy a účty za hypotéku byly vysoké. Podle tohoto vzorce se řídilo mnoho souborů v tehdejší době.

PaloM @ 10.07.2019 06:46:40
Úvaha je to výborná, za čo ďakujem. Gabriel mal na odchod isto aj prozaické dôvody, no mohlo k tomu prispieť aj to, čo píšeš.
Z albumu sa mi páčia prvé tri songy, inak je pre mňa zbytočný. A rovnako to mám s Abacab (Abacab a Man in the corner).
Pred pár mesiacmi som si doplnil štúdiovú diskografiu Genesis (+ Genesis live a Seconds out), vynechal som 4 štúdiovky: debut, Abacab, Genesis a Calling all stations.

Brano @ 10.07.2019 09:37:24
Ako fanúšika Genesis ma zaujala táto recenzia.Píšeš veľmi pútavo a zaujímavo.Najviac ma dojalo ako si spieval karaoke The Lamb Lies Down pred ruským publikom.To chcelo odvahu!Máš môj obdiv!

Mayak @ 10.07.2019 11:13:00
Gattolino : ... dva v jednom ...
Recenzia na "Abacab" - výborná, recenzia na "Genesis" (Mama) - skvelá - aj vďaka Tvojmu sugestívnemu príbehu z reality a tiež vďaka úvahe s otvorenými otázkami, na ktoré jednoznačné odpovede (už tradične a celkom správne) nikdy existovať nebudú ...

Gattolino @ 23.07.2019 19:16:39
Díky všem za hezké reakce! Ještě mne napadlo k té teorii o Gabrielovi - on se zastavil a vzal zpátečku, kdežto takový Syd Barrett se nezastavil a šel dál. A víme, jak tento geniální skladatel a muzikant dopadl. A třeba když u Led Zeppelin čtu o jejich šílených extempore po koncertech, kdy rozmlátili půl hotelu, vypili všechny hospody v okolí a ojeli vše co se ojet dalo, tak trochu chápu, jak se po těch tříhodinových maratonech, kdy se emotivně dostali až nadoraz (hrát a zpívat That´s the Way, Kashmir nebo Battle of Evermore, apod ... musela být neskutečná síla) potřebovali "vrátit na planetu Zemi". Možná i proto lidé, spjatí s opravdu procítěnými věcmi, kterými propadnou a jdou na doraz, zaplatí krutou daň - jako třeba David Byron, Jimmy Morrison, apod ... Gabriel a později ostatní Genesis raději volili dobrovolně včas návrat "do normálna". Možná to není až takové sci-fi. Kdo ví?

jirka 7200 @ 23.07.2019 20:29:48
To platí o všech umělcích všeobecně - vezmi si třeba herce. Pokud točí náročné snímky, jdoucí emočně až na dřeň, tak musí potom po čase provádět určitou očistu mysli, či navštěvovat psychoterapii, aby se z toho nezbláznil.

Pokud se ale vrhne jen na natáčení přiblblých letních romantických komedií, tak to pro náročnější část publika nebude přijatelné a to bude hledat v jiných vodách.

Gattolino @ 23.07.2019 21:50:43
Jirka 7200 - přesně tak, z herců mne okamžitě napadá Patrick Dewaere - nedávno jsem viděl jeho a Depardieův herecký koncert "Buzíci". Taky umělec, co to neunesl. Krutá daň za cestu "za zrcadlo".
Na druhé straně,jak ohromně vyrovnaná osobnost musel být třeba Jon Anderson, když (spolu)skládal a zpíval takové extrémně silné a vypjaté věci jako "Awakening", "Turn of a Century" nebo "Ritual", kde už jen při poslechu "tahám kapesník", a přitom zůstal v pohodě, alespoň co vím. :-)

EasyRocker @ 24.07.2019 07:04:04
Když jsou lidi na koncert, vnímají v podstatě ten hudební zážitek, který je jim bezprostředně zprostředkován kapelou. Málokdo si uvědomuje, jak je (nejen) muzika enormně vyčerpávající, psychicky to zmínili kolegové, ale taky fyzicky! Zkuste vzít do ruky nástroje, které mají mnoho kilo, tři hodiny poskakovat a křičet. Teď často nevyhovující prostory, vedro, dusno, řvoucí a obtěžující davy. Nejhůř jsou na tom bubeníci - od nich je to nadlidský fyzický výkon, jsou páteří a s nimi všechno stojí a padá, a ještě jsou vzadu dění. No a pak ať se někdo diví, že to pak srovnají tuny alkoholu a drog - to nezvládne nikdo, jen extrémně odolní jedinci. Ty miliony jsou zatraceně těžce zaplacené, ve 30,40 jste pomalu k nepoužití.

bullb @ 24.07.2019 10:41:54
Debata sa "mierne" posunula od Genesis k interpretácii hudby. Mno, ja to vidím tak, že chlapci (možno aj dievčatá) chceli vyniknúť v hudobnom biznise. Ak mali šťastie, fajn. Viď žiarivý príklad Led Zeppelin. Page bol pripravený (ako štúdiový hráč) a mal jasnú predstavu o superskupine. Producent presne vedel, že najprv musí dobyť Ameriku, potom celý svet. Stalo sa.
Ak šťastie nemajú, tak hrajú kade-tade, lebo faktúry a účty treba platiť.
Čo má potom povedať robotník na stavbe? (nemyslím to v neokomunistickom duchu).
Každá profesia má svoje špecifiká...
S úctou ku všetkým dobrým muzikantom.

Opäť kvalitný album, ale na rozdiel od Abacab sú tu skladby, ktoré mnou proste len prešli a v podstate hlbší dojem nezanechali, hoci sú kvalitné (konkrétne séria od šiestej po deviatu pesničku). Preto dávam tri hviezdy. Ale zas sú to skvosty, ktoré sa nedajú nepochváliť. Napríklad skvelá Mama. Tú som poznal už ako decko a Genesis som bral podľa tejto skladby a vôbec som netušil, že existuje nejaký Peter Gabriel, ktorý robil skvostnú hudbu s Genesis a už vôbec, že Phil Collins bol bubeník :). That´s all je tiež veľmi dobrá skladba. Vrcholnou kompozíciou albumu je dvojskladba Home by the sea a Second home by the sea plná emócií, ktoré chytia za srdce. A veľmi mi sadne aj odľahčená Illegal alien s vtipným videoklipom. Osobne si myslím, že v dobe vzniku to bolo vrcholné dielo poprocku a dodnes na mňa pôsobí ako kvalitné album.
reagovat

Genesis se v osmdesátých letech posunuli směrem k melodickému rocku ,stravitelnému většímu počtu posluchačů . Desku otevírá nádherná skladba Mama ,jedna s prvních skladem co jsem od Genesis slyšel . Mnoho starých fandů kapely v osmdesátých letech asi zatratilo ,nevím mně se jejich desky líbí ,jak staré tak nové . Oproti Abacab se tahle deska dobře poslouchá od začátku až do konce .
reagovat

Ten zaciatok je uzasny!Mama je skvela skladba tak po hudobnej,ako i po textovej stranke.Tato skladba sa zasluzene dostala na tretie miesto v britskej hitparade.Bol to dosial najvyssie umiestneny singel v historii kapely.V roku 1983 teda uz nebolo najmensich pochyb o tom,ze Genesis si to zamierili do komercnych vôd.Svedci o tom aj chytlavy popevok Thats All.Akysi zablesk progresivity badat v dvojskladbe Home by the sea/Second home by the sea.Illegal Alien-znovu pokus o vtip,avsak trochu krcovity.Just A Job To Do a Silver Rainbow su celkom obycajne,priemerne a nevyrazne songy.Mna osobne este zaujala zaverecna pomala balada Its Gonna Get Better.Ako celok je tento album taky nemastny-neslany.Obcas si ho vypocujem,ale uz davno so mnou "nezamava".Davam tri hviezdicky a to iba z nostalgie.
reagovat

stanley @ 29.11.2007 11:40:41
já mám tohle album docela rád i včetně toho,jak ty říkáš,vtípku "illegal alien".ale co mi docela vadí,jso jsou ty bicí na second home by the sea a na předposlední písničce..jinak je to evidentní ustup od progrese a spíše jde o melodičnost.pokud porovnám s popíčkem v té době,tak je to ovšem špička.

Nechápu, jak tomuhle albu mohl dát někdo 4 hvězdy.

Je to dle mého naprosto nejhorší album Genesis, kteří si museli proti sobě v této době poštvat své fanoušky, kteří chtěli stále progresivní slinou hudbu.

Collins už měl celkem dobře rozjetou svou sólovou kariéru "soft rockera", ale musel toto přenést do tvorby Genesis- Já se jen Tonymu Banksovi divím, že vydržel tento styl hrát, stejně tak Rutherfordovi. Už to, že po Gabrielovi, který odešel už před Trick Of The Tail, odešel i pět let před vydáním této desky Steve Hackett, bylo špatné znamení.Kdyby Hackett byl býval v kapele zůstal, myslím, že by se Genesis ubírali úplně někam jinam, ale je to opravdu pouze spekulace.

Prostě se mi tahle deska nelíbí a dostane jen dvě hvězdičky, a to protože existují i horší desky (avšak ne v tvorbě Genesis)
reagovat

lenzi @ 09.11.2007 17:22:16
Ja sa Rutherfordovi vôbec nedivím. Keď si človek vypočuje Mike & The Mechanics, tak to je podľa mňa ešte väčšia katastrofa. ;-)

kubys @ 10.11.2007 01:54:24
To je fakt, ale i tak si myslím, že se stále dalo hrát něco ušlechtilejšího a méně zprofanovaného, ale samozřejmě ti tvůj názor neberu.:-)

Tady si (opět) neodpustím malý úvod. Zkuste se vžít do situace dvacetiletého kluka, který miluje Genesis, poznává spoustu nové muziky, snaží se naučit aspoň něco na bubny, je zavřený na komunistické vojně a do toho vyjde tohle album. No a řekněte mi pravdu – může ho nemít rád ? Nemůže :-)

Uznávám, že moje hodnocení nebude až tak objektivní, ale nakonec od začátku to pojímám spíš jako psaní o muzice Genesis, než nějaké odborné recenze a věřím, že to moc lidem nevadí.

Fakt je ale na druhou stranu ten, že mám z tohoto alba skutečně dobrý pocit, jakoby se tady Genesis konečně našli.

Úvodní Mama má strhující atmosféru od samého začátku. Monotónní bicí automat, kytarové vyhrávky, Tonyho plochy, Philův vypjatý, procítěný zpěv, to vše graduje do času 4:09, kdy se přidají živé bicí a přesto, že celá skladba je ve velice pomalém, zatěžkaném tempu, neuvěřitelně šlape. Špičkový výkon tady předvádí Phil, opravdu zpěv : ***** .

That´s All mi přijde na Genesis až moc jednoduchá a v podstatě nevím, co o ní napsat.

Už přes dvacet let mi vrtá hlavou, cože se to ozve v čase 0:56, je to podle mě určitě schválně „falešný“ akord, doufám, že mi to někdo vysvětlí. Jinak Home By The Sea je po několika letech (i se Second Home By The Sea) opět delší, rozsáhlejší skladba. Dlouho jsem si nemohl zvyknout na (pro mě) odporný zvuk bicích ve druhé části, bohužel se tomuhle „vynálezu“ neubránil v té době skoro žádný bubeník (např. ani Bill Bruford), trochu si to u mě Phil vyžehlil, když jsem viděl na Mama Tour, jak to hraje živě. Je pravda, že ani tady se žádných velkých složitostí nedočkáme, ale Genesis potvrzují, že jako jedna z mála kapel dokáží hrát instrumentálně i téměř šest minut, aniž by to nudilo. A neodpustím si, že tohle dokázali s Gabrielem i bez něj.

Illegal Alien je taková povedená, veselá, rozverná písnička :-)

Ale vážně, myslím si, že je to jeden z vrcholů alba, byť to jsou, uznávám, hodně jiní Genesis. Ale. Skvěle to šlape, refrény jsou výborné s těmi vokály, mezihra od času 2:05, s jakoby „Beatlesovskou“ trubkou, předraženými breaky na bicí, „orchestrionovými“ zvuky v pozadí a celkově hodně zvláštní instrumentací i závěr s opakujícím se refrénem ….. myslím, že se pánové velice dobře ve studiu bavili.

Z kategorie smutných balad je následující Taking It All Too Hard. I když si myslím, že je to mnohem povedenější skladba, než That´s All, platí o ní to samé – nevím, co o ní napsat.

To v Just A Job To Do se děje spousta zajímavých věcí od začátku do konce. Svižné tempo, pěkná basa, kytara si „odpovídá“ s klávesami, Philův výkřik ve třicáté vteřině „Bang – bang – bang výborný společný „lauf“ v čase 0:43 ( zopakovaný v čase 3:16), až chytlavý refrén a výtečný Philův zpěv, myslím, že jedna z nejlepších skladeb na albu.

Nemůžu si pomoci, mě v Silver Rainbow vadí ten hnusný zvuk bicích. A taková to mohla být pěkná písnička :-(

It´s Gonna Get Better je výborný zavěr alba, řekl bych možná nejlepší skladba. Skvělý, „falešný“ začátek (nebo pozpátku hrající klávesy ?) i konec. Moc pěkná atmosféra.


No, jsem tak trochu rozpolcen :-)

Na jednu stranu ty vzpomínky, přes dvacet let staré, na druhé musím přiznat, že se mi album zdá jako jedno z nejslabších, co Genesis natočili. Sympatické je, že pod všemi skladbami jsou podepsáni jako autoři Banks, Rutherford i Collins, ale je tu několik vyloženě slabých, nevýrazných věcí. A jak se mi na Abacab líbilo, že jdou s dobou, tady mi to nějak vadí, zejména zvuk těch bicích, to prostě nedokážu překousnout. Podle mého je evidentně nejlepší Philův zpěv, ten zbytek by snad zahrál kdokoliv, mám ten pocit. Mám dojem, že na celém albu jsou tři vynikající místa – úvodní Mama, závěrečná It´s Gonna Get Better a někde uprostřed sice trochu praštěná, ale opravdu skvělá Illegal Alien, všechno mezi tím na mě působí nevýrazně, slabě. Nějak ze mě nechtějí ta slova vylézt, ale chci být upřímný, musím napsat, že poprvé, co píšu o albech Genesis (nepočítám From Genesis To Revelation), nejsem nejen nadšen, ale označil bych svůj výtvor za negativní. Radši toho už nechám, takže rychle počet hvězdiček - ***

Pepa, 9.2. 2006

P.S. Když jsem si to teď po sobě přečetl, byl jsem téměř překvapen, jak se moje hodnocení, psané po kouskách během několika dní proměnilo z nadšeného úvodu v negativní závěr, ale co, nechám to být, ať vidíte, co dokáže muzika s člověkem udělat :-)


reagovat

MEK @ 30.10.2007 15:53:01
No, ale když jsi byl na té vojně, tak tě to bralo jako blázen, ne ? Možná je to tak, že ta hudba má své místo v nějakém posluchačském vývoji... já třeba v pubertě poslouchal první dvě alba Katapultu, a dnes mi přijdou stupidní, ale tehdy jsem to miloval a myslím, že to formovalo můj vkus. Teď jsem velký fanda Genesis a - nemůžu si pomoct, narozdíl třeba od Queen - líbí se mi všechny jejich desky. A že to má takový vývoj je jenom dobře, jinak by to nebylo dobré.. Třeba Plastic people hrají dnes jako před třiceti lety a je to strašný. Jsou to asi jasný věci, ale mám radost, že to někoho bere, koupil jsem si v bazarech všechny gramodesky Genesis a když jsem s němi někoho potkal ve městě, jen kroutili hlavami.. :-)

Pro mě další kousek nostalgie obsahující mou kdysi úplně nejoblíbenější skladbu (nejen od Genesis) - totiž "Home by the Sea". Dnes se docela směju tomu, jak jsem v době, kdy jsem z angličtiny neznal ani slovo, odhadoval název této skladby a odkazoval na ni zkomoleným "Sit down" z refrénu... Prvních několik minut mezihry (resp. úvodu "Second Home by the Sea") jsem tehdy sice nijak zvlášť nemusel, ale vše vynahrazoval ten úžasný závěrečný návrat k ústřední melodii v pomalejší verzi.
K celé desce jsem se znovu vrátil docela nedávno a zjistil jsem, že ta láska tu stále je, i když jsem se posluchačsky posunul trošku jinam...dnes to vidím tak, že právě z "Home by the Sea" se postupně zrodila má láska k progrocku a gradujícím kompozicím.
Strašidelná "Mama" na úvod je také skladbou, která postupně vrcholí, a i když je kompozičně podobného typu jako Collinsovo "In the Air Tonight" (kterou jsem poznal později než "Mama"), stojí sama o sobě, je robustnější, strašidelnější a nezapomenutelná třeba už díky Philově šílenému chechtotu.
Ostatní skladbičky nejsou sice bůhvíjak výjimečné a deska je trošku nevyrovnaná díky koncentraci kratších věcí do její druhé poloviny, ale je tu spousta hezkých melodií a rytmů, které sice fanouškovi progrocku nic moc neřeknou, ale každého příznivce zpěvnějších a přitom ne zcela triviálních melodických linek potěší.

(původní datum recenze: 19.01.2005)
reagovat

(-g-) @ 28.08.2006 00:00:00
no pro mě je tohle jednoduše a stručně nejlepší album vůbec a Home by the Sea nejlepší skladba, co kdy kdo nahrál ( i když znám celej text i jeho překlad ). Vy, co hodnotíte alba podle toho, jak se zjednodušuje hudba, odcizujou se a podobný blbosti ( takhle si hodnoťte mozzarta, ne genesis! ), tohle je názor člověka, kterej rozumí notám stejně jako moje babička procesorům.

Tohle album mi tak nějak k srdci nepřirostlo. Možná je to dané tím singlovým hitem Illegal alien, který se mi nijak zvlášť nelíbil a ani nelíbí (mně prostě ta prvoplánová politická angažovanost ke Genesis nejde), a který byl vždycky tak nějak vypíchnut, ale spíš to bude tak nějak celkovým vyzněním.
„Hororový“ zpěv Phila Collinse v úvodní Mamma je, pravda, zajímavý, bez toho by ta píseň byla dost obyčejná, a ani skladby Home by the sea či Second home by the sea nejsou špatné, ale jako celek to podle mě nedrží pohromadě. Genesis nahráli lepší alba. Jako by už tady Collins začínal mít problém s rozlišováním, hraje-li s Genesis, nebo sám – spíše na jeho sólové album by např. patřily skladby That´s all, Taking it all too hard nebo Just a job to do. Ne že by se nedaly poslouchat, ale je to spíš takový pop-rock a na albech Genesis by to být nemuselo.

Poznámka na okraj. Kdysi, když dávali ukázky z alba ve Větrníku, tak tam říkali, že na obalu alba obsahujícího 9 skladeb je zobrazeno 9 dětských formiček. Po pár letech jsem si LP pořídila a ať počítám, jak počítám, těch formiček tam je 10 (dokonce na obou stranách obalu). Že by existovaly dvě varianty? I když některé informace musí člověk brát s rezervou. Oni ve Větrníku např. překládali Collinsovo album No jacket required jako „Bundy nejsou potřeba“…
reagovat

sváťa @ 12.03.2006 00:00:00
Opět se budu opakovat. Podívej se na žebříčky hitparád v tom roce, a kolik prodali kusů. Já už je prostě bral jako komerční kapelu, která potěší jak pěknou odrhovačkou (That´s all), tak aranžérsky propracovaným kouskem (Home...). A na rozdíl od jiných komerčních kapel tohoto rázu měli, muzikantsky řečeno, "držku". Přestože dělali komerci, měli svůj "sound". Když slyším v rádiu (zvlášť na Radiožurnálu) That´s all, tak si ještě ten úvodní motiv pískám dvě hodiny.

majkl22 @ 07.11.2007 11:50:43
U kazdeho alba Genesis se resi gabrielovska a collinsovska era, jedni se collinsovych zmen zastavaji a jedni na ni nadavaji. Zmeny byly vskutku radikalni a dovolim si rici, ze zanr se otocil tak o 179 stupnu. Na druhou stranu, i collinsovske skladby se pekne poslouchaji, i kdyz uz nezaujmou cely intelekt jako skladby predchozi. Ja osobne beru tato dve obdobi jako tvorbu dvou skupin. Mam rad oboji, i kdyz se vic priklanim k obdobi gabrielovskemu. Collinsova tvorba, to uz jsou proste jini Genesis, jina skupina, tvorici v ramci jineho zanru, ktera potesi, ale nenadchne..

Slušná deska, i když předchozí Abacab mi připadá daleko výraznější... mně osobně se hodně líbí Illegal Alien s netradičním harmonickým postupem... ze všech desek, co jsem slyšel, mám dojem, že Genesis nikdy nevydali podprůměrnou desku...
reagovat