Flower Kings, The - Retropolis (1996)

15.08.2019 EasyRocker | #

Květinová společnost byla zrozená veteránem Roine Stoltem (Kaipa) v půli 90. let. Stáli by asi nejvýše, kdyby se mě zeptali, kdo z moderního progu mě uchvátil nejvíce. Ať vezmu alba jedno po druhé, vše dokonale tesané hudební příběhy.

Bruniussonův perkuzívní rytmus života uvede první skvostné Květinové dobrodružství - 11 minut titulní skladby, kde se město promění v chaotické hybridy mezi minulostí a budoucností. Dramatické vedení dává pod Stoltovými ostrými sólovými výpady a floydovskými relaxacemi nahmatat Salazarovy silové přechody. Ze samplů se vzedme průzračná hackettovsko-phillipsovská síť a jeden z nejlepších Fröbergových vokálních představení. Symbolicky i hudebně je totiž Rhythm of the Sea ekvivalentem neovladatelného moře, zosobněného lomcujícími riffovými vlnami. Rytmické dunění a je tu jedna z nejlepších položek, desetiminutovka More to This World. Začátku kraluje skvělý Tomas Bodin, pak zapojuje Roine Stolt vedle druhých kláves i typické kytarové omalovánky, i tady ale hoši rozjedou hudební orgie za masívní rytmické podpory. Akustický zlom za půlí je nepopsatelný, stejně jako mistr Fröberg. Po Bodinově působivé vsuvce Romancing the City dostává klávesový nestor příležitost vyřádit se v The Melting Pot - jeho nálety a přejezdy kralují jako chaotické roje robotů v ulicích Města. Zvony nás přenesou do Silent Sorrow, kde pracuje rockový grunt Květinových králů a nade vším opět kralují perkuse Bruniussona a pan Bodin. Skvostné varhany uvedou nářez The Judas Kiss. Tempo je přerývané, těkavé, atmosféra je neklidná - na pozadí jsou samplovány deklamace a psí štěkot. Pralesní bušení tu koexistuje s klávesami, z nichž jsou rvány útroby. Důkaz, že i Stoltovci to umí roztopit. Nervní, chaotická nálada pokračuje i v Bodinově "chemické", úchylné dělostřelbě Retropolis by Night. Flora Majora přináší po náročných minutách dlouho čekané zklidnění. Jednoduchá linka, jemný fusionový nádech, vynikající střídání více rytmických sad a hromové basové úhozy. Závěrečné kusy z dílny TFK jsou vždy něčím mimořádným. Nad tím, co je posluchačům zprostředkováno v The Road Back Home, dochází slova, nápady, myšlenky. Na devět minut našlehaná vroucná modlitba za Návrat domů; jejím křestním otcem není nic jiného´než památná Poslední večeře z pera Gabrielova souboru. Vstupní brána do nebe. Po rockové mezihře přichází po šesté minutě vyvrcholení za asistence dechů. Jeho vrchol a doznívání je nepopsatelné a zázračné.

Ačkoli Retropolis, s interesantní vizí bláznivého města, spadá do tvůrčích počátků TFK, už léta naprosto srdeční, slunečná, ale i mystická záležitost. Poskládání témat a vystupňování do orgastického vrcholu je mimo lidské chápání.
reagovat

horyna @ 16.08.2019 06:11:20
Děkuji za další flavry Easy. Jejich propagace tu je nesmírně vítaná.

EasyRocker @ 16.08.2019 06:45:17
Zdravím mistra Horynu! Nelze než nadšeně přizvukovat Ano, ano, ano! :-) To je tak krásná hudba, že mám u ní problém i tu recku psát - zkrátka mě to pohltí, vcucne, nesoustředím se, naštěstí mám doma hodně starých rozdělaných textů. Ale brzy se zase do nějakých zase pustím.

Mayak @ 16.08.2019 08:50:43
EasyRocker: ... inteligentná recenzia na skvelý album, díky ...

EasyRocker @ 16.08.2019 09:25:52
Mayak: díky za reakci. Byl jsi určitě jeden z prvních, který tu o téhle skvělé kapele začal psát.

Brano @ 16.08.2019 16:26:33
Majstrovská recenzia na majstrovské hudobné dielo.Číta sa to ohromne,máš dobrý štýl písania,klobúk dolu.

EasyRocker @ 16.08.2019 16:44:34
Brano: díky moc za poklonu, když jsem tu začínal, byly mi inspirací určitě i Tvé recenze. Když hrají TFK, píše se úplně samo, jako by to už někdo napsal a já to jen vypustil:-) Zvláštní pocit.

bullb @ 19.08.2019 08:18:40
Priznávam, Flower Kings sú pre mňa pompézni a akosi z nich cítim kalkul. (Toto by malo zabrať na poslucháča...). Tento album je príjemná kulisa pri maľovaní (tým samozrejme nemyslím profesiu "maliar izieb").
Technicky sú na tom excelentne, čo ma teší a často rotujú v prehrávači, keď niečo patlám na plátno :-)

EasyRocker @ 19.08.2019 15:37:21
Tak jejich hudba je založena na pozitivních, zřetelně duchovních vibracích. Tím se Stolt nikdy netajil, stejně jako jeho spoluhráči. Před mnoha lety mi tahle progová větev taky přišla jako cukrová, ale pak jsem tomu naprosto podlehl, protože jejich hudební a skladatelské um je snad z jiné planety. Tak si taky vždycky připadám, když zapnu cokoli z jejich kuchyně.

bullb @ 19.01.2023 13:45:14
Myslím, že sa v tomto prípade potvrdzuje moja súkromná teória. Skupina (ktorákoľvek) má v sebe na začiatku pretlak energie, nápadov, motívov. Časom slabne. Krivka letí strmo hore, rokmi alebo rozpadom kapely padá. Niekedy až do mínusu. A ja starý pes som si dal ako darček remastrovanú verziu na CD spolu s dvoma vinylmi. A si bahním. Remaster krásne vytiahol zákutia a kudrlinky tejto hudby. Krásne 4*

04.05.2016 horyna | #

Výborně, výborně, říkám si po poslechu alba Retropolis, deska zrovna dohrála a srdcem se rozlil pocit maximální spokojenosti a štěstí (vždyť tak to má přeci být), ovšem po prvních několika minutách to má tato "květinová" věcička (snad pokaždé) jaksi složitější. I dnes jsem si v nějaké 10-15 minutě říkal, není to moc slavné, určitě ten pocit znáte, ale pokaždé se to průběžně zlepší a nakonec z toho komplikovaného retra vyleze vkusně reprezentativní deska.
Historii F. K. dělím (spíše pro svoje účely a přehlednost) do několika podružných etap. První dvě alba logicky spadají do té prvotní a jelikož mám za to, že ta skutečně progresivní vychřice přišla až od desky třetí, zmíněná Retropilis pro mne představuje spíše klidnější a mírnější, obsahově střídmější, přesto už plně vyzrálou uměleckou tvář souboru.

Valná většina alb těchto švédů, představuje a prezentuje své umělecké záměry také na poli instrumentálním a nejinak je to i na zmiňované desce. Z tohoto spekta je nutno zmínit především suverenní jedenácti minutovou titulovku kde se to změnami a obraty temp, nálad a děje jen hemží, Bodinův oduševnělý klavírní kousek Romancing The City, hned navazující šestou, saxofonově rafinovanou The Melting Pot a třeba skladbu Flora Majora- v níž se nejen bicí a perkuse vyřádí nad rámec svých možností.

Z vokálních čísel upoutá prchavá nálada Rhythm of the Sea, až vlídný Fröbergův vokál v There Is More To This World- jinak členité porci artového skupenství mnoha změn a jímavých okamžiků. Tajemnými nuancemi opředena a Stoltem vokálně mistrně vyvedena, rytmicky svěží, do fantastické tempové bouře odpichnuta Silent Sorrow. V obřadním duchu výpravná a patřičným patetickým odérem načichlá The Judas Kiss a zcela po právu také poslední The Road Back Home- plující na prchavém oparu snění klasických kytar, jedinečné vokální složky, saxového sóla a křehkého klávesového přediva. S přibývajícími minutami píseň sílí, dostavuje se pocit určitého dramatična, ovšem loučení je opět daleko niternější a pomalu mizí do ztracena.

Děláte mi radost pánové, už hezkých pár let.
reagovat

Jarda P @ 05.05.2016 17:13:46
Už teď se těším, až si Retropolis znovu poslechnu, až někdy za půl roku přijde na Flower Kings řada.

EasyRocker @ 06.05.2016 08:28:48
TFK sjíždím průběžně tak často, jak to jde :-) Moje největší oblíbence Space Revolver a Rainmaker jsem jel minulý týden, na Flower Power a Retropolis se chystám :-)

horyna @ 06.05.2016 09:07:25
Easy Rocker: tebou jmenovaná alba mám také nejraděj, čím častěji tuto kapelu poslouchám, tím ji víc zbožňuji:-)

Stanley63 @ 06.05.2016 09:43:25
Další super kapela, kterou jsem pro sebe objevil teprve až díky Vašim recenzím a příspěvkům zde... díky, chlapi!

EasyRocker @ 06.05.2016 10:22:15
Stanley63: není zač. To je jedno ze zásadních poslání PB :-) Asi všichni jsme tu objevili mnoho skvělých věcí...

horyna @ 06.05.2016 10:31:03
Přesně jak píše Stanley63 a potvrzuje EasyRocker, díky Progboardu za hudební objevitelské znalosti. Jinak jsem rád že jsou tu F.K. v kurzu.

Stanley63 @ 06.05.2016 10:32:45
EasyRocker: Není se čemu divit, protože kapely, nad nimiž tady slintáme blahem, se v rádiu obvykle neobjevují :-)

alienshore @ 06.05.2016 17:10:14
len poznámka k tomu rádiu..., hudobne komplikované veci ako Flower Kings, Yes, King Crimson atď. ako kulisa pre kolegov v práci, priateľské posedenie či nejakú párty proste nefungujú, mám to odskúšané, preto ani komerčné rádia túto hudbu nepropagujú pretože väčšina ľudí hudbu neanalyzuje, chcú sa pri nej len baviť, neznamená to však žeby sa mi rádiové tutovky páčili, samozrejme ako ktoré :-) ...

Jardo @ 06.05.2016 17:38:07
poznámka k poznámke k rádiu: áno, väčšinou je to tak, ale nájdu sa aj výnimky. Mne toto problém nerobí, napr. nikdy mi tak dobre nepadol sústredený posluch prvých dvoch dosiek Mahavishnu Orchestra, ako keď som raz pri ich počúvaní zároveň zbieral hrozno u svokrovcov :-)

alienshore @ 06.05.2016 18:02:30
Jardo, reč bola o prehrávaní hudby v kolektíve rôznorodých ľudí :-) ..., osobne si neviem predstaviť rodinné alebo kamarátske posedenie napr. pri albume The ConstruKction Of Light od King Crimson :-), dokonca aj Mahavishnu Orchestra by mi prišlo ako nevhodné ...

Jardo @ 08.05.2016 19:26:06
alienshore: samozrejme, čo sa týka toho kolektívu, je to tak. Iba som uviedol osobnú skúsenosť, že mi neprekáža (a viem si vychutnať) ak tzv. zložitú hudbu počúvam pri nejakej činnosti, práci. Ale deťom by som niečo také určite nepustil.

Nakoniec už len dodám, že môj otec spomínal na rôzne párty, kde bolo viacero ľudí a púšťali tam spolu (!) napr. Nazareth, Collegium Musicum, Black Sabbath, Mahavishnu Orchestra, Grand Funk Railroad, ELP, Creedence Clearwater Revival, Yes... jednoducho sa pri tom bavili a párty bežala...

EasyRocker @ 09.05.2016 07:04:06
Drtivou většinu hudby poslouchám při nějaké činnosti. Bohužel na to, aby se všechna hudba vstřebávala v klidu, není při tom množství čas. Tu a tam si klid na poslech udělám, ale je to spíš výjimka... :)

horyna @ 09.05.2016 08:16:01
Mám to velice podobné jako EasyRocker: času není v rodiném kruhu příliš nazbyt, škoda :-)

horyna @ 25.10.2018 11:48:18
Podobně jako v osmdesátkách znovu pozvedli progový prapor noví králové a potom i nástupci Genesis Marillion, v devadesátkách to byli především Flower Kings, kdo se zasloužil o renesanci tohoto stylu. Jejich retro sound je nenapodobitelný.