Arena - Double Vision (2018)

16.08.2018 john l | #

Recenze už moc nepíšu, není tolik času a občas mě to taky vyčerpává. Někdy se ale přistihnu, že slina ještě nevyschla. Jako teď v případě nové Areny. Začal jsem psát, protože jsem si pustil svou oblíbenou desku Immortal a vzápětí dostal chuť na novinku. A taky se mi nelíbí, že ji tu horyna tak poplul. Skoro se divím, že nevsadil ještě o bod míň. Je na nás, abychom jí tu pošramocenou pověst pořádně napravili.

Jak už jsem předeslal ve svojí reakci, obě desky mi přijdou dramaturgicky podobné. Shodně obsahují šest kratších skladeb a jednu dlouhou na konci. Double Vision se období Immortal nikdy vyrovnat nemůže a to z jednoho prostého důvodu. Paul Manzi není a nikdy nebude Rob Sowden. Rob byl král, něco jako Mercury nebo Plant. Ohromně silný zpěvák s velkým charismatem, který dodával skladbám Areny něco nadpozemského. O dva kroky předběhl v cíli i Paula Wrightsona (a že to byl nějaký kabrňák) a Paula udělá o několik délek. Ale nechápejte mě špatně, Paul zpívá také přesně a charakterově. Jenom nemá fluidoidní dar vtáhnout vás tolik do děje jako Rob.

Začátek prostřednictvím Zhivago Wolf není zlý, spíš stereotypní. Klasická Arena s pěknými Mitchellovými vyhrávkami a hororovou atmosférou dosazenou Nolanem. Ovšem další skladby jsou parádní. The Mirror Lies je stejně úžasná jako Waiting For The Flood z Immortal. Křehká akusticky navoněná pomněnka, ve které Mitchell stornuje vaše pomluvy a předvede vám, jak dobře mu to pořád hraje a myslí. Z podobného těstíčka je i Scars. Tady se trochu víc představí Manzi a sázka na atmosféru Areně vychází jak čekáte. Kytarové sólo z časů Visitora.

Zapamatovatelnou, vpravdě popovou melodii kapela vsadila do skladby Paradise Of Thieves. Pořád je to progres, jen trošku přístupnější. Manzi se omotává okolo křehkých Mitchellových akustik a Nolan celý ten příběh efektně podmalovává. Po piklfloydovské a asi nejslabší Red Eyes je tady perla Poisoned. Opět něco na způsob Friday's Dream z Immortalu. Takže naléhavá a náladově pestrá věc s hospodárným instrumentálním arzenálem. Krásně se to poslouchá. A je tu přes dvacet minut The Legend Of Elijah Shade. Taková operní, trošku patetická, trošku roztahaná a taky trošku strašidelná skladba s několika dobrými a několika slabšími pásmy.

V případě Areny se všichni pořád ohání termínem progres. Prý už to není takový prog, jako byl před patnácti lety. Ano není, ale je to v jejich případě pořád potřeba? Musí vám, nebo komu, kapela ještě něco dokazovat? Arena svá hlavní slova už dávno vyřkla a teď hraje pro potěšení a ne, aby dobývala nějaké mety. Mně nakrásno stačí, když kluci skládají příjemné písničky, které mají hlavu a patu a já mám to potěšení se s nimi seznámit a poslouchat je. Progresivní odvazy typu Contagion, kdy to v kapele kreativně vařilo a přetékalo, překonat stejně nelze. Husté atmosféry viktoriánské Anglie 19. století, jakou měli na Peppers Ghost, už taky nikdy nedocílí, tak proč nevyzkoušet úspornější metodu. Po trochu nudnějším přehmatu s Unquiet Sky chytla Arena novou mízu a své posluchače dokáže znovu přikovat k reproduktorům jako za časů Immortal.

Já vím, že to na plných pět bodíků letos není. Ale pardon, tři a méně mi přijdou troufale potupné. Takže ať se máte čemu divit, já to slyším jinak.
reagovat

Carloss87 @ 17.08.2018 05:23:09
Jsem rád,že nejsem sám komu se novinka libí.

horyna @ 17.08.2018 06:26:14
Milý johne: když jsem kdysi napsal oslavnou recenzi na produkt, který tu předemnou jiný recenzent zkritizoval, napsal první majitel do své reakce, že jsem jeho práci pojal dehonestujícím způsobem. Něco podobného bych teď mohl prohlásit i já v případě "tvých" Arena. Nebudu to tak hrotit :-) Na svůj názor máš právo a já ti ho neberu. Tvé hodnocení mne samozřejmě hodně překvapilo.
Desku jsem od doby recenze slyšel ještě dvakrát a výrazný posun jakýmkoliv směrem se v mém hodnocení nekonal.
Přirovnávat toto k jedné z nejvelkolepějších nahrávek neoprogu posledních dvaceti let desce Immortal, mně přijde velice přetažené.

Souhlasím snad s tímto "V případě Areny se všichni pořád ohání termínem progres. Prý už to není takový prog, jako byl před patnácti lety. Ano není, ale je to v jejich případě pořád potřeba? Musí vám, nebo komu, kapela ještě něco dokazovat? Arena svá hlavní slova už dávno vyřkla a teď hraje pro potěšení a ne, aby dobývala nějaké mety."

A dvakrát podtrhuji toto "Progresivní odvazy typu Contagion, kdy to v kapele kreativně vařilo a přetékalo překonat stejně nelze. Husté atmosféry Viktoriánské Anglie 19.století, jakou měli na Peppers Ghost, už taky nikdy nedocílí,"

john l @ 17.08.2018 07:45:38
Nepsal jsem to proto, abych tě namíchl. Na svou obranu chci říct, že ty, stejně jako další co tuhle desku kritizujete, nejspíš nemáte od nahrávky patřičný odstup a asi jste ji neslyšeli tak často jako já. Poslouchal jsem ji v naprostém klidu a tmě, soustředěně a s pozitivní zvědavostí.
Je tam tolik skrytých míst pod povrchem, které nemáš šanci běžně objevit. Tolik čarokrásných akustických vyhrávek na kytaru, tolik zajímavých zvuků na klávesy, specifická aranžmá celého ansámblu pro vytvoření tajemně hororové atmosféry a několik překrásných vokálních linek Paula Manziho, až mě mrazí v zádech.
Třeba jste poslouchali špatně?

vmagistr @ 17.08.2018 08:09:02
john: Myslím si, že vycházíš z chybné premisy. Fakt, že máš desku naposlouchanou horem spodem a líbí se Ti tolik, že máš potřebu udělit plný počet hvězdiček, ještě neznamená, že ostatní při stejné intenzitě poslechu a pozornosti při něm nakonec zákonitě dojdou ke stejnému výsledku. Poslechová zkušenost je nepřenositelná a pluralita (někdy až protichůdnost) názorů tu prostě bude vždycky.

john l @ 17.08.2018 08:18:39
magistře ty to všechno vždycky tak vědecky vysvětlíš:)
slyšel jsi tu desku?

vmagistr @ 17.08.2018 08:26:18
john: Slyšel. Hodnotit ji sám nehodlám, protože neoprog poslouchám dost málo - ale o to tu myslím zas tak nejde.

horyna @ 17.08.2018 09:51:02
Já ti prozradím v čem tkví hlavní rozdíl kvality starých Arena a nových Arena. Problém by se dal rozdělit do dvou kritérií. Tím prvním je samotný přístup ke komponování. V poslední době kapela přesedlala na pohodlný způsob práce. Moc neriskuješ, nic neposereš. Raději zůstaneme ve své ulitě, na co experimentovat a poč si vařit mozky s něčím "složitým", když to jde na pohodu uhrát i daleko jednodušším způsobem. Myslí, že tak nějak k tomu kapela dnes přistupuje.

Tím druhým faktorem určité strnulosti posledních alb, je vyšťavený způsob hry Johna Mitchella.
Poslechni si desky Visitor až Peppers Ghost a částečně ještě Seventh D. Tam hraje John naprosto jinak. Jeho hra má svůj styl. Sice Gilmourovsky táhlý, přesto velice osobitý a charakteristický. Servíruje nádherná sóla, precizní vyhrávky a melodie, riffuje jako o život. Hraje se zápalem, pořád přináší něco nového, jmenované desky jsou progresivní každým coulem. Podobné aspekty už na posledních nahrávkách nenajdeš, alespoň já je tam neslyším.

jirka 7200 @ 17.08.2018 10:00:33
Arena mě u tohoto alba podprahově odradila svým obalem. Když koukám na obal, tak nevím, jaestli se mi rozostřuje zrak, či jsem požil nějaký alkohol.

Po chvíli zjistím, že jsem ready a problém je v tom obalu :-)

john l @ 17.08.2018 11:15:21
To je ta největší kravina, co jsem tady zatím četl.

steve @ 17.08.2018 11:20:52
Já se při poslechu na obaly nedívám, tak nemusím řešit takový blbosti.

jirka 7200 @ 17.08.2018 11:36:36
Kravina to je každopádně a bez diskuzí :-)

Na mě ten obal nepříjemně působí, nemůžu si pomoci :-)

john l @ 17.08.2018 12:27:03
hehe, tak to vypadá, že moje recenze strhla poslechovou lavinu poslední Areny

to horyna: máš částečnou pravdu, šel jsi na to trochu po magistersku:)
mě však chlapci nepomůžete, to album je úžasné, jen poslouchejte, poslouchejte a třeba budete někdy odměněni jako já.

horyna @ 27.10.2018 12:34:58
Nemohu tvrdit, že s tebou johne souhlasím, ale pravda-recenzovat desku dnes, o bod přitlačím. Dnešní poslech v nitru lesa mi z desky odkryl co jsem dříve neslyšel. Miluju tyhle opakované poslechy, kdy začíná nahrávka člověka postupně pohlcovat a hlavně překvapovat. Několik týdnů odpočinku a naráz ji vidím v daleko pozitivnějším světle. Ještě teď, při psaní si ji znovu připomínám a kulím bulvy. Kur..!!!! vždyť je to paráda!! Jenže...postavit to vedle Visitora-neprojde, ale takto, samostatně, říkám uzráváš holka. A jsem za to rád!

EasyRocker @ 27.10.2018 17:01:20
Možná to smáznete jako off-topic - za mě by, johne, byla velká škoda, kdybys přestal přispívat, slinu máš a nejen tahle recka to dokazuje.

john l @ 28.10.2018 06:15:22
Slinu možná mám, ale času je míň.
Cha, tak už je to tady. Já vám říkal že je ta deska dobrá. Horyna je první co se přiznal a za nedlouho budou následovat další. Kdepak, Arena to je skvost.

muf @ 19.12.2019 08:46:59
Zrovna mi dohrála tato poslední věc od Areny. Včera jsem poslouchal Contangion max - to je skvost. Double vision je úplně jiné. Velmi úderné a pro mě i nápadité. Poslední The legend ... mě doslova přibila do křesla. Čím častěji poslouchám toto album, tím více na mě působí. Tahle hudba má zajímavý efekt, nutí mě zvedat hlasitost. Při nízké hlasitosti to není ještě ono. Za mě to je super počin a velmi rád si to pouštím. Nesrovnávám se starou tvorbou. Tahle deska mě hodně nabíjí. Arenu mám čím dál radši.

horyna @ 19.12.2019 12:39:28
mufe kapelu Arena mohu jen a jen doporučit. Obzvláště pak období 98-05, respektive včetně 2011. Sám jsem prvním dvěma deskám přišel na chuť až zhruba po deseti letech, naopak Unquiet Sky bude mít zřejmě navždy útrum a novinka není špatná, chybí tomu však moment překvapení a větší porce zaznamenání hodných nápadů, ale pořád... v tom všem okolo to nadprůměr ještě je.

muf @ 19.12.2019 13:30:27
Horyna: s tím souhlasím. Mám diskografii od Visitor po současnost. Jediné, které nemám z tohoto období je unquiet. Zalekl jsem se některých recenzí, včetně té tvé. Ale mám v plánu si chybějící kusy naposlouchat. Možná mě čeká překvapení. zatím ale většina tvých recenzí odpovídá mému vnímání.

horyna @ 19.12.2019 17:30:31
Mufe také jsem si všiml, že na spoustu prog kapel součastnosti máme dost shodné názory. Když koukám na tvůj profil, najde se toho víc :-) podobný věk, Morava:-), thrashové začátky, sbírání cd, koncerty i velmi podobný vzorek oblíbených kapel.
Základ, období kdy to zhruba začalo... zkrátka sedmdesátky neposloucháš?

muf @ 20.12.2019 15:39:18
Horyno, máš pravdu. Styčných bodů se najde opravdu hodně. Sedmdesátky mi byly do nedávna utajeny. Nikdo z mých známých to neposlouchá a já měl dlouho za to, že to nebude nic extra. Držel jsem se treshe a asi před 12 lety přičichnul k Dream theater. To byl velký zvrat. Nechápal jsem, jak může někdo tvořit tak nápaditě. Brzy jsem měl všechny alba a dodnes je mám rád asi všechny. Před pár lety se zastavil jeden známý, který mi donesl vzorek jeho oblíbených. Je starší a vím, že poslouchá starší kapely. Byli mezi nimi Wind and wuthering od Genesis, nějaké Yes a pár dalších. Po pár posleších jsem této hudbě propadl. Od té doby sbírám, poslouchám a nestačím se divit. Tolik skvostné muziky. Tvé recenze mi jsou častou motivací.

horyna @ 20.12.2019 16:25:54
Mufe to je neskutečná náhoda:-)
I mě kdysi Dream Theater otevřeli cestu k progresivní muzice. Ale to bylo už dávno, v památnmém roce 1992, prostřednictvím cd půjčoven jsme si s kámošem zapůjčili jedno z jejich vrcholných děl-desku, která jim zaručila obrovskou slávu a dostala je do podvědomí široké veřejnosti. Tušíš která? :-) Ano, samozřejmě je to monster dílo Images and Words-dodnes jedno z mých třech jejich nejoblíbenějších. První pocity v době Thrashové a hlavně pouze metalové se nedají ani popsat. Vlastně ve stejné periodě to bylo ještě jedno podobně skvostné dílo, debut Shadow Gallery. Atmosféra a hráčské výkony zachycené na těchto nahrávkách obě kapely už zopakovat nikdy nedokázali, přesto, že vytvořili ještě řadu mimořádných děl. No a dál, i u mne to byli za pár let Yes, kteří mě přivedli do hloubi sedmdesátek. Je to dar, co nám tady po sobě takoví borci zanechali a že si můžeme vychutnávat tak skvělou muziku, jsem za to moc a moc rád.

muf @ 21.12.2019 07:19:55
Horyno v tom se asi shodneme. Hudba dokáže hojit rány a odpoutávat od všedních starostí. Někdy si při poslechu říkám, jak je vůbec možné přijít s takovými nápady. Už mě vícekrát napadlo, proč tak málo lidí z mého okolí poslouchá progresivní žánry. Já jsem logicky začal u metalu, protože v 90 jsem byl na gymplu a to všechno začíná. V té době to byl rozkvět tvrdé muziky a navíc kámoš zpíval a stále zpívá v blackové kapele. Art a prog byl pro mě velkou neznámou. Ale o to více si to vychutnávám teď. Nicméně na tvrdší hudbu nedám dopustit. Moje největší láska je Moonspell, kteří nic neztrácí ze svých kvalit a drží laťku hodně vysoko. A často u nás koncertují.

horyna @ 21.12.2019 14:20:26
Mufe pod tohle se podesipuji " Hudba dokáže hojit rány a odpoutávat od všedních starostí. Já jsem logicky začal u metalu, protože v 90 jsem byl na gymplu a to všechno začíná. V té době to byl rozkvět tvrdé muziky. Art a prog byl pro mě velkou neznámou. Ale o to více si to vychutnávám teď." ---moje slova:-)

Copak Moonspel - v mládí jsem je celkem žral. Dokonce jsem si sehnal i první ep. Wolfheart byl v pohodě, ale Irelligious byla totální bomba. To jsme hlatali všichni, za krátko se z toho stala klasika žánru. Ještě více jsem docenil Sin/Pecado, sic to šlo do Depeche, ale otevřelo to úplně nové dimenze. Pak jsem už metal pověsil na hřebík, přešel ke klasice a i s Moonspel byl konec, vše se prodalo. Pak přišlo obrození, ale s art rockem. Vím o nich, že existují, u nás koncertují, kámoš z bývalé práce je prožívá a chválí stále, ale už to jde mimo mě.

18.06.2018 horyna | #

Kapele Arena patří v mé sbírce čestné místo a už několik let zaujímá prostor mezi naprostou elitou. Na britských ostrovech má po celoživotní lásce zvané Marillion (a samozřejme Beatles) zcela neochvějnou druhou pozici mezi neoprogovou smetánkou. První dvě alba mám vskutku rád, avšak trojlístek The Visitor – Immortal? – Contagion je pro mě něco jako svátost. Pokud se rozhoduji pustit si některou z těchto desek, obřadní proces se vytváří zcela samočinně.

Když v roce 2005 vyšel Pepper's Ghost, byl jsem malinko v rozpacích, jakou to cestou se kapela vydala. Ale po chvíli jsem jejich "power" úsilí respektoval a do alba se s chutí zakousl. Dlouhých šest let se čekalo na jeho nástupce. Zde a s výměnou na postu zpěváka dochází k určité stagnaci a strnulosti soundu Arena. Ten však má pořád neuvěřitelný drive a koule a přestože se nejedná o nic objevného, častým naposloucháváním jsem si jej zakrátko oblíbil. Následující deska The Unquiet Sky už však padá nejméně o další stupeň dolů. Arena zde ničím nepřekvapuje a o nějaké revoluci či obměně soundu si můžeme nechat leda zdát.

Tak a je tu novinka. Ta přichází po tříleté odmlce (je zajímavé, že kapela na stará kolena intervaly vydávání desek zkracuje) a po týdnu pečlivého proposlouchávání se dílem doma, v autě, v mp3 a ve sluchátkách hledám vhodný výraz, jak fázi, ve které se kapela posledních zhruba deset let (a tři desky) nalézá, vhodně charakterizovat. Hibernace? Asi ano! Arena se zkrátka zapouzdřila ve své nedobytné ulitě, ve které je jí zjevně dobře, nic ji neschází a komponování "zrcadlového" materiálu nedá klukům velkou námahu. Nepotřebuje nikomu (bohužel ani sama sobě) nic dokazovat a plácá si ty svoje (prog) symfo bábovičky, pořád z toho stejného polosuchého písku. A jelikož z takového materiálu se těžko staví něco, co by vydrželo a mělo trvalejší hodnotu, nemůže mít trvalejší hodnotu ani jejich nový materiál.

Pokud členové kapely tvoří pospolu, tak jako je tomu v kratších písních, vzniká několik zajímavých momentů. Nikoli překvapivých, ale alespoň poutavě poslouchatelných. Pokud se vesla chopí pouze Clive Nolan jako persona una - viz obludná poslední skladba, vznikne beztvarý obhroublý patvar trvající 22 minut bez špetky nápaditosti, muzikantské invence a vlastní sebereflexe. Typický, až příliš nepropustný zvuk, který kapela v posledních letech praktikuje, v sobě stírá rytmickou přehlednost a ani atmosféra, která ještě minule díky jeho schopnostem jakžtakž fungovala, dnes nemůže díváka omráčit. Ani dominantní shouter Paul Manzi nepředvádí se svými hlasivkami takové kreace jako krátce po svém nástupu do kapely. Předvídatelnost a šablonovitá ztuhlost se projevují především v refrénech. Ty jsou si často příliš podobné a kapela se snaží si s přispěním "nějaké" melodie vystačit, aniž by dokázala podstatněji zaujmout.

V mnoha ohledech tedy jde o průměrný materiál, který lehce nad rámec vytáhne několik povedených figur na akustickou kytaru, několik nevtíravých melodií a zajímavých zvuků a nálad z Nolanova klapkostroje. I když se srovnávat nedoporučuje a každá z velkých a zavedených ostrovních kapel žánru prog/neoprog je stále agilní, tak mým, kdysi milovaným Arena, zalechtám pod žebro ještě jednou. A to když jejich tvorbu dnes postavím do přímé linie k těm "ostatním", abych se přehledněji dopátral, kam která z nich za x let na scéně doputovala.

Začít musím s nudnými a na setrvačník dojíždějícími Threshold. Ti u mne svou novinkou obsadili pozici naprosto poslední a koupě jejich alba byl jeden velký omyl, z jehož zklamání jsem se vykoupil až prodejem cd. Oni ani Jadis nejsou evolučně ohromující, ale mají dar nevtíravé melodiky a jejich zasněná tvář mě nepřestává bavit objevovat. Pallas zabodovali posledním Wearewhoweare, který je vrátil zpět do hry a kterým světu dokázali, že je potřeba s nimi ještě počítat. Na opačné straně a se symbolem kvality dnes ještě stále stojí kapely jako Pendragon, IQ, či Big Big Train. U nich pořád cítím značný potenciál a chuť přijít s něčím zajímavým.

Kapela Arena už tento svůj kdysi výrazný potenciál začala postupně ztrácet, až jej dnes pozbyla úplně. JE MI TO MOC LÍTO.
reagovat

john l @ 18.06.2018 09:54:48
Tak markantní stěr jsem od tebe Horyno nečekal. Píšeš, že jde o jednu s tvých nejoblíbenějších kapel, nepřehnal jsi to s tou kritikou? Mě deska připadá celkem příjemná.

Carloss87 @ 18.06.2018 10:12:05
A pro mně je to jedna z nej desek tohoto roku.

Petr87 @ 18.06.2018 10:38:48
Poslední deska, která mne opravdu bavila, byla "Contagion", tu už asi nikdy nepřekonají...
Z této jsem slyšel jen pár fragmentů, z kterých opravdu zatím nemůžu nic moc vyvozovat; uvidíme, až si to pustím do slechů celé.

A s těmi nudnými a na setrvačník dojíždějícími THRESHOLD ostře nesouhlasím, a neskutečně se těším na jejich říjnový pražský koncert, kde zahrají celé "Legends Of The Shires"!
A jen pevně doufám, že jim nepok.rví zvuk, jak to mají v Praze poslední dobou v oblibě, především v klubech Roxy a MeetFactory...

horyna @ 18.06.2018 11:05:47
john I: citace "Mě deska připadá celkem příjemná." Mě taky připadá celkem příjemná, jenže to je žalostně málo, takový stav příjemnosti, ze mě hlubší emoce nevydoluje. Ano, jde o jednu předních kapel mého domácího portfólia, proto ten povzdech na konci recenze.

Carloss87: když vedle nových Arena postavím nové Spock´s Beard, rodíl je pro mne takřka jako den a noc. Proto tvému tvrzení, že jde o jednu z letošních nej desek příliš nerozumím, avšak respektuji.

Petr87: docela se těším na tvůj názor jako znalce britského neoprogu. Arena je už několik let mimo svou dřívější formu, ten kdo zná jejich desky z přelomu milénia to musí slyšet. Co se týče Threshold, tam jsme hold každý na jiné straně barikády.

Petr87 @ 18.06.2018 13:01:28
Horyna: však jasný - vyjádřil jsi to slušně, bez invektiv, je to tvůj názor a já ho respektuji, ale prostě těžce nesouhlasím... a to opravdu nejsem žádný zaslepený nekritický fanboy. :)

Jinak dnes se chystám, kromě poslechu poslední ARENY, i na současnou desku SPOCK'S BEARD...
Přiznám se, že od té doby, co od nich odešel Neal, aby mohl hudební formou dál šířit svoje "evangelium", jsem je zase tolik nesledoval...; pamatuji si, že před osmi lety mne hodně zaujalo jejich desáté album s prostým názvem "X", které mi tehdy hodně dlouho rotovalo v přehrávači; no a pak už nic moc... tož uvidíme.

john l @ 18.06.2018 13:40:00
Nikdo nevidí rád, když jeho oblíbená kapela postupně ustupuje ze slávy reflektorů a svou tvorbou paroduje sebe sama. Nepodařený comeback Queen je odstrašující příklad. Arena se drží zuby nehty, podle mě ještě neřekli své poslední slovo.

Mě tahle deska připomíná svým scénářem nahrávku Immortal. Několik kratších skladeb a na závěr jedna dlouhatánská.

Brano @ 18.06.2018 15:53:58
horyna,zdravím!Tiež si myslím,že Arena si už kapánek vystrielala muníciu,už to nie je to čo bývalo.To hovorím ako dlhoročný fanúšik,2x som ich videl naživo...Už album Pepper´s Ghost mi nejako zvlášť nesadol a potom to už išlo dole vodou.The Visitor bol ich vrchol a to už neprekonajú.Ale netreba zúfať,neo-progových kapiel je spústa.Ja teraz dosť počúvam Lee Abrahama(Galahad),brazílskych Apocalypse a výborná je aj francúzska grúpa Skeem.Skús si vypočuť ich skladbu Fast Live >> odkaz

Brano @ 18.06.2018 15:59:28
...a tiež skús si vypočuť Apocalypse-Perto Do Amanhecer(1995) to sú normálne bohapusté neo-progové orgie,celý album tu:>> odkaz

PaloM @ 18.06.2018 16:10:19
Tak v prvom rade vám ďakujem za peknú a inšpirujúcu diskusiu.
horyna: tie tvoje tri hviezdy sú ako keď dám ja jednu :-))
V rámci neo prog žánru sa mi Arena celkom páči, ale vzhľadom na množstvo muziky mi nestihla bližšie prirásť k srdcu. Zatiaľ nemám v zbierke CD originálov nič od nich. No relatívne najviac ma bavili roky 1995-98.
Double Vision som už počul a je to ako ste už písali, príjemná muzika, nič viac ani menej.
Podobne ako Braňo skúšam počúvať rôzne menej frekventované mená a najčastejšie inšpiráce sú pre mňa: vaše tipy tu, web stránky progstreaming.nl a progarchives.com

steve @ 18.06.2018 16:50:25
Zaujalo mě konečné resumé anglických kapel na konci tvoji recenze. Nechci se Petra dotknout, avšak i u mě zůstali poslední Threshold hluboko za očekáváním. Nazval bych to klidně největším průšvihem minulého roku. Nechce se mě věřit, že by se také Arena vydala podobně senilní cestou a padla stejně hluboko.

Carloss87 @ 18.06.2018 21:14:12
horyna: Novinka Spock's Beard je také super.Jinak určitě ti nechci vnucovat to,že je to deska roku,proto jsem napsal pro mně.

horyna @ 19.06.2018 06:19:19
Carloss87: s těmi SB s tebou naprosto souhlasím. Dřív jsem tě tu příliš často neregistroval, tak hurá, máme mezi sebou dalšího nadšence z progrockové oblasti.

Steve: mě je celkově hudba kapely Arena mnohem bližší než hudba Threshold, takže pokud jde o podobný úpadek, vždy mnohem víc docením prvně jmenovaný soubor

Palo: máš co dohánět, Arena by pro tebe mělá být prvořadou záležitostí na doplnění starých restů :-)

Braňo: při občasné návštěvě poslechového vlákna, jsem nemohl nezaregistrovat mračna NOVÝCH kapel, která neustále sjíždíš. Asi nemá cenu si najivně myslet, že si jejich produkty také kupuješ:-) Nikdo nejsme Onassis a nikdo nepotřebujeme vlastnit stovky neznámých kapel z různých konců světa. Stejně tebe, Mayaka, PavlaS obdivuji, že v sobě neustále nacházíte energii na průzkum tolika nových věcí.
Ale ... když to posloucháš z Youtubu, na jeden poslech si z toho nic nezapamatuješ, máš pak ještě chuť se k tomu vracet, když to konkrétně nevlastníš?? Já tedy také hledám, ale mnohem raději v hudbě sedmdesátých let a ne tak intenzivně a ve velkém. Mám rád, když desku naposlouchám a pak si ji připomínám a spousta momentů mi z mozkovny postupně vyplouvá na povrch... to pak ta muzika chutná dvojnásob.
Rád objevuji, ale stejně rád se vracím ke starým věcem, což na úkor stovek novinek není časově příliš reálné.
A tak si/ti kladu otázku, má cenu do hlavy montovat pořád další novinky, někdy podobné jako vejce vejci?
Myslím že ani ne. Důležité je filtrování, oddělení zrna od plev :-) a... to hlavní gró stejně vymysleli soudruzi v sedmdesátých letech

John: postavit Immortal? vedle Double Vision??? To nemyslíš vážně? Vždyť si srovnej jen dvě dlouhometrážní kompozice u obou alb. Rozdíl je naprosto propastný! Na mě to působí, jako by vedle sebe stáli Lamborghini a Wartburg.

PaloM @ 19.06.2018 07:50:14
horyna, zmiluj sa nado mnou. Valia sa hordy muziky, okrem neo progu je tu množstvo nového jazzu a tam je dnes viac avantgardy podľa môjho vkusu. ECM...
"Důležité je filtrování, oddělení zrna od plev" - no a to sa dá dôkladne len tak, že si najskôr vypočujem a potom viem, čo s tým. Alebo sa výlučne spoľahnúť na tipy od iných fanúšikov, no tu hrozí, že niečo skutočne dobré neobjavím.
Treba to všetko s mierou, aby sa systém (v hlave) nezahltil a nezamrzol. Potom už len reštart, vymazanie poškodených súborov, znovu inštalovanie operačného systému. A za tento nepríjemne strávený čas uniknú ďalšie zaujímavé nahrávky...

Snake @ 19.06.2018 08:07:14
Je to dnes složitá doba, že ? Dřív jsme neměli nic a pošilhávali po deskách a časopisech ze západu, dnes můžeme mít vše, na co si vzpomeneme a najednou nevíme, co dřív. Ještě před pár lety mě progboard hodně inšpiroval a celou řadu CD jsem si koupil na základě zdejších recenzí - namátkou Dust, Gnidrolog, Klaatu, Gracious, Beggar´s Opera, Still Life atd. - ale teď už se mi to dlouho nestalo. Sem tam si pro radost koupím pár kousků z italské scény a tím to pro mě hasne. Ale udělal jsem pořádek ve skříních, ty dnes už (mnou) opomíjené desky přesunul a pár nových vinyl replik se ještě vejde...

PaloM @ 19.06.2018 10:48:13
Presne ako píšeš Snake. Pred 44 rokmi bol pre mňa vrchol blaha nahratá hitparáda rádia Osterreich 3 na kotúčovej páske.

Brano @ 19.06.2018 11:32:35
horyna,samozrejme že musím rešpektovať rodinný rozpočet,nie som milionár aby som si mohol dovoliť kupovať všetky tie rarity z youtube ako originál CD.Urobím tak iba v prípade,že ma niečo totálne "posadí na zadok" a núti ma to opakovane sa k tomu vracať a počúvať to .Taký prípad boli brazílski Apocalypse a ten album z 1995 o ktorom som sa tu v diskusii zmienil.Takže album som našiel za 9,95 eura a už je na ceste :-).

Sajgon3 @ 19.06.2018 21:54:03
Tak ja sa pridám k Arene kratúčko - tiež ma zaujalo pomerne vysoké hodnotenie na Progarchives - album som prepočul dvakrát - môžem s kľudom prehlásiť že je to klasická Arena, ktorá nadväzuje na 2 predchádzajúce, takže kto sa v nich nenašiel , zrejme sa nenájde ani v tejto - ale rozhodne to nie je žiadny prepadák - no a úvodná vypalovačka je super. Potom ma to už až tak nechytilo. Stále čakám na nejaký výrazný album PROGu, ktorý by ma v roku 2018 dostal. Ale tie chodia skoro vždy v druhom polroku. Aktuálne sa mi zatiaľ najviac páči aktáulny THE ROME PRO(G)JECT a CRYSTAL PALACE -)

Mayak @ 20.06.2018 09:16:44
V kontexte celkovej tvorby kapely je "Double Vision" sotva priemerný album. Ťažko chcieť nejakú zásadnú invenciu od starších pánov (jadro skupiny) po rokoch na scéne ...
V podstate súhlasím s Horynom a aj keď nebodujem (vždy a vždy je to subjektívny pocit z daného jednorázového posluchu, ktorý môže byť emociálne variabilný) tie tri hviezdy sú tak akurát. Kto napíše, že je to jeho "album roku" (už v lete), OK, dá sa to rešpektovať, ale je to signál "neobjektívneho fanúšikovania" a ešte viac - veľký nedostatok poznania ostatnej subžánrovej svetovej scény, ktorá prináša kvantá noviniek, medzi ktorými sa vždy nájdu aj ozajstné perly ...

john l @ 20.06.2018 12:17:18
Ve stínu Threshold vám vyrostlo nové prog-metalové božstvo. Těm, kterým se Threshold zajedli, doporučuji novou akvizici nazvanou Headspace.

Taky tady pěje Damian, a podle mě daleko líp, než u T-éčka. Kytarově to sice taky není žádné novum, ale stavebně jsou Headspace o dvě třídy zajímavější a dokáží ještě překvapovat. Skládají promakané songy, zní heavy a nedrhnou pořád dokola stejné postupy jako Groomova squadra. Tady platí pořekadlo-všechno zlé, je k něčemu dobré.

horyna @ 04.05.2020 05:49:23
Mírné, ale opravdu jen mírné zlepšení od minule. Mitchell opět lehce zaměnitelný. Manzi... hm, budiš, hlavně však Nolan už do hry a tvorby Arena nepřináší tolik motivů a hlavně tolik výrazných motivů. Jenže co chceme. Kapela hraje 25 let, někteří hudebníci ještě o dekádu déle. Když si člověk vezme, kolik mega silným nápadů napresovali do alb z let 1998-2005, tak se není ani čemu divit. Měli si snad pár svých dobrých fintiček nechat v šufleti na použití o dvacet let později. To asi těžko.

Když někdo vydá novou, jen o trochu slabší desku než v minulosti, hned jej kritizujeme, někdy pořádně a příkře. Děláme to všichni, sebe nevyjímaje. Ale copak můžeme po někom chtít, aby se mu v hlavě rodili pořád jen skvělé myšlenky, navíc po celou dobu kompozičního dospívání? To snad nejde a praxe nás o tom přesvědčuje neustále. Takže co z toho plyne? Méně brblat? To nejde, každý je nespokojenec... tak to asi tak necháme:-)

PaloM @ 04.05.2020 17:09:17
Marek horyna: je to jednuché. Nebudeme hneď všetko kupovať. Otestujeme z internetu a rozhodneme sa. Dobré - CD kúpime, z počítača vymažeme. Slabé - z počítača vymažeme a autora odmeníme tak, že CD nekúpime. Najhoršia možnosť je rýchlo kúpiť a potom nadávať. Nie sme tak bohatí, aby sme kupovali lacné veci, že. V tomto prípade si slovo lacné nahraďte hudobne slabé.

PaloM @ 04.05.2020 17:10:58
Oprava: je to jednoduché