Whitesnake - Slip Of The Tongue (1989)

06.09.2018 steve | #

Steve Vai je klasický kytarový samotář, hrdina, všeuměl a pokrokový člověk, hledající pro svou tvorbu stále nové výrazové prostředky. Jedno ze svých nejlepších alb vydal paradoxně s kapelou a ne jako sólový umělec. A co je ještě paradoxnější - ani se nepodílel na jeho přípravě. Narychlo nastoupil za nemocného Adriana Vandenberga a na desce Slip of the Tongue předvedl dechberoucí výkon.

Jeho kytaová hra je po popové 1987 tím pravým, co povzneslo bílého hada k dalším hard-rockovým metám. Mohutné eposy Wings of the Storm a Judgment Day střídají hitové Fool For Your Loving a Now You're Gone. Vydařený je začátek s titulkou a Cheap an' Nasty, výborná balada The Deeper the Love a závěr Sailing Ships. Nebýt průměrných Kittens Got Claws a hlavně Slow Poke Music dal bych snad i pětku. Coverdale zpívá úžasně, zvuk je mnohem dráždivější než před dvěma léty a obal působí fatálním dojmem. Já říkám parádní práce.
reagovat

terka @ 06.09.2018 07:05:42
Whitesnake mě nikdy ničím zvláštním nepřitahovali. Pokud si mám s Coverdalem něco vybrat, dávám přednost Deep Purple, nebo projektu Coverdale/Page. Ale abych jim jen nekřivdila, nějaké desky nejsou špatné. Třeba tebou recenzovaná se poslouchat dá, ale ne celá. Já znám jen zlomek jejich produkce, ale nevzpomínám si, že by měli nějakou nahrávku vyrovnnou. David tam vždycky vlepil nějaký rádiový hitík co tahal za uši.

yngwie3 @ 06.09.2018 07:35:27
to terka: On ten " rádiový hitík ", nikdy nie je na škodu ... už som to tu raz písal, ale vieš koľko je na svete kapiel, ktoré by si za aspoň jeden hitík nechali prevŕtať koleno alebo aj obe ? ... prípadne by predali starú mamu ? ...
Ak si to nikdy neskúšala, nemáš ani predstavy aké ťažké je zložiť melódiu, ktorá okrem autora zaujme aj niekoho iného ...

terka @ 06.09.2018 07:47:25
Přiznejme si-David prostě jen nedokáže odolat vábení cinkání zlaťáků, ale to je v showbusinessu normální. Myslím si, že zrovna jemu chybí rozumná mírá, přes kterou by už jedinec neměl zajít. Složit melodii a podbízet se, jsou dvě rozdílné věci.

steve @ 06.09.2018 07:58:54
Tahle deska nezní vlezle, narozdíl od 1987. Alespoň já tam takové proudy neslyším.

yngwie3 @ 06.09.2018 08:13:52
to terka:
1/ Ak je to v showbusinessu normálne, prečo si to máme priznávať ?
2/ Davida nepoznám osobne, takže tvrdenie o rozumnej miere nedokážem v jeho prípade potvrdiť ... Ty áno ?
3/ Citujem " Složit melodii a podbízet se, jsou dvě rozdílné věci ", ... no dievča, pouč starého rockera o zmysle citátu ... ďakujem ...

terka @ 06.09.2018 08:22:07
Tady cítím že se chce někdo hádat:)
Já Davida osobně samozřejmě znám, jednou se mi o tom vyprávěl nad poloprázdnou sklenkou
3/je to jednoduché, takový profík jako je David dokáže určitě vycítit, nakolik je určitá melodie "normální"a nakolik už zřetelně podbízivá

northman @ 06.09.2018 08:35:12
Pouštím si tohle album a opravdu se snažím, po druhé skladbě vypínám. Podprůměrné album, souhlasím s Terezkou.

yngwie3 @ 06.09.2018 08:43:19
Aaaaha ... tak nič ...

steve @ 06.09.2018 09:13:24
Haha......podprůměrné album? A kde jste na tom vy odborníci byli????????

EasyRocker @ 06.09.2018 09:16:52
Pro avantgardisty odkojené Kapitánem, Zappou a Plastiky je tohle samozřejmě podprůměr. Pro nás milovníky krásně klenutých melodií a především skvostného Davidova hlasu pastva pro uši. Bible praví Každému, co jeho jest...

alienshore @ 06.09.2018 09:32:45
skladby ako Cheap an' Nasty, Kittens Got Claws a Slow Poke Music pomerne dosť závažne narúšajú kontinuitu albumu, to ostatné je super ... takže asi tak za mňa

Jarda P @ 06.09.2018 10:53:54
Tyto 3 skladby při poslechu vynechávám, ale vše ostatní na albu je výborné. Jinak ale souhlasím, že mají Witesnake nevyrovnaná alba, na každém je pár věcí, které přeskakuju.

northman @ 07.09.2018 07:44:25
Epigoni (Whitesnake, Rainbow, .....) hrají pokračování mateřské skupiny.Tak jako nám popáté vyvařený pytlík čaje nabídne podprůměrný nápoj, tak nám desky epigonů nabízejí podprůměrnou hudbu. Mně desky epigonů rozhodně neuchvacují, stejně jako nové desky matky. Je to takové deja vu.

PaloM @ 07.09.2018 19:30:45
Album Slip Of The Tongue som mal nahratý na MC kazete. Po vynikajúcom "1987" (doteraz jediné CD Whitesnake, ktoré mám v zbierke) som bol trochu sklamaný. Na 3,5 hviezdy by som to zhodnotil.

Tentoraz by som Steve úplne nesúhlasil.
Ja počujem "1987" ako plnokrvný hardrockový album a že mal "smolu" a zapáčil sa mohutným davom, preto by som ho nenazval popovým. Jedine tak, že všetko je polular music :-D
A za druhé, na jednej strane chvály na Steve Vaia (tvojho menovca :-D ) nikdy nie je dosť, no nepoznám lepšie štúdiové albumy s jeho gitarami, ako jeho sólovky.
Obaly albumov Whitesnake ma nikdy nenadchýnali, "1987" sa mi o trochu viac páči ako "Slip...". Asi na siedmich je zjednocujúci motív pečatí.

Vďaka za pripomienku (pre mňa) výbornej hardrockovej skupiny.

yngwie3 @ 07.09.2018 20:00:44
Epigoni ...

Hmmm, ak niekto tvrdí že " mnoho melodií i mnoho not hudbě škodí", logicky nemôže mať Rainbow a Whitesnake v láske ... až na to, že Rainbow a Whitesnake sú regulárne, novovzniknuté kapely a nie epigoni ...

Mňa v tej súvislosti napadlo, že skutočný epigon tu zostal ako produkt zakladateľov RIO vlákna ...

Ja tvrdím, že Slip Of The Tongue je parádny melodický album, plný nápadov a Vaiovej geniality ...

Petr87 @ 07.09.2018 21:30:07
"Bílému hadovi" jsem nikdy nepřišel na chut', ale určitě netvrdím, že by se jednalo o vylouhovaný čaj, a u RAINBOW to už neplatí ani omylem; nedávno jsem si pouštěl "Rising" a celý barák vibroval ostošest... místy ostosedm! :)
Desky s božským Diem jsou z mého pohledu hard rocková díla první jakosti!

...jo a Steva Vaie uznávám už jenom proto, protože dal hudebnímu světu Devina Townsenda!

northman @ 08.09.2018 04:49:25
Petr 87: zdravím. Skupinu Deep Purple jsem moc nemusel už když tvořila pro mnohé nesmrtelná alba. Odtud plyne i má averze k prvopočátku kytarové onanie Ritchie Blackmoreovi. David Coverdale je dobrý zpěvák, ale takových je. Steve Vai hrával na deskách mého oblíbence Franka Zappy, ale na těch z osmdesátých let, které moc neposlouchám a jeho další tvorbu vůbec neznám. Devin Townsend, kdo to je?

Jarda P @ 08.09.2018 07:42:38
Northman: nejsi ty převlečený lover-of-the-music?
Jen vy dva se tady snažíte vymezovat.

yngwie3 @ 08.09.2018 07:51:35
to northman:

Devin Townsend ? Tak toho nemôžeš poznať ... je to kanadský hudobník a spevák s nádherným hlasom a skvelou gitarovou technikou ... a to nehovorím o jeho skladateľských schopnostiach ...
Viď ukázka >> odkaz

Ale ako hovorím, toho nemôžeš poznať lebo on tvorí hudbu a to je pre teba, neznáma veličina ...

Snake @ 08.09.2018 08:35:41
Album jsem si kdysi nahrál jenom kvůli Vaiovi a byť jsem v té době poslouchal spíš ultrametály, líbilo se mi. Dneska od Whitesnake nevlastním ani notu a nejspíš už to tak aj zůstane. Stačí mi nějakej stream...

Petr87 @ 08.09.2018 10:43:21
northman: Devin je z mého pohledu hudební génius... Pohybuje se v různých rockových žánrech - dovede vystřihnout jak bravurní prog metalové/rockové kompozice (alba Ocean Machine: Biomech,Terria...) tak i atmosférický ambient (deska Ghost), folk/blues (soubor CASUALTIES OF COOL) a i extrémní/industrial metal (STRAPPING YOUNG LAD), a všemi těmito styly se pohybuje s ladností a nadhledem špičkového hudebníka. Občas bývá označován za metalového Franka Zappu, což je samozřejmě trochu nadnesené, ale ne tak úplně od věci... Doporučuji!
A jak píše Vlado - má naprosto úžasnou techniku hry na kytaru, prostě Devin je originál, bravurní skladatel!

northman @ 09.09.2018 05:17:34
Petr 87: díky za doporučení, možná si najdu čas a poslechnu si to.

JardaP: myslím, že se vymezujete taky vůči Edgar Broughton Band, Captain Beefheart atd.

Nazired @ 09.09.2018 12:14:00
Ty úplně první dvě tři desky Whitesnake/Northwinds jsou výborný.. pak v 80 letech, v době jejich největší slávy, bylo z každý desky dobrejch max. několik skladeb.. V 90 letech byly některý jejich desky výborný (s Plantem) a některý pro mě totální sračky (ty co denně běželi na MTV - aka Bon Jovi nebo Aerosmith). Ale už si to pořádně nepamatuju, naposled jsem Whitesnake pořádně slyšel někdy před 35ti lety..

northman @ 10.09.2018 04:06:23
yngwie3: tak tohle se vám líbí, to už se nedivím vašim komentářům k Beefheartovi a Sonic Youth. Poslechl jsem si to, ale jen úryvky, to nejde, poslechnout tohle celé jedině za trest.

yngwie3 @ 10.09.2018 05:35:44
to northman: Nikto ti nekáže aby si sa trestal ...

PaloM @ 11.09.2018 16:44:41
Momentálne počúvam recenzovaný album, viackrát som si vypočul v reakciách označené 3 skladby za najslabšie, ako i vyzdvihnuté balady. Bezprostredný dojem mám, že album nemá slabé miesto, Vaiova gitara pozdvihuje a "usádza" do jedného radu skladby s rôznou kompozičnou kvalitou. Počúvaním som si to vychutnal rovnako ako napr. Diove sólovky. A hodnotenie by som udelil vyššie.
Je to veľmi dobrý album

12.05.2017 EasyRocker | #

Na tento rok Coverdale přichystal skutečně skvělou sestavu, vedle rytmické sekce Sarzo/Aldridge se ke kytarám postavili Adrian Vandenberg a hlavně geniální Steve Vai, který albu skutečně vtiskl charakteristický neokoukaný otisk. První pak s Coverdalem složili celý materiál.

Titulní skladba vyklouzne za fanfár a nadšeně, zakusuje se do nás kytarová dvojice a poznáváme, že tady jsme na půdě Vaiově zcela neomylně. Jeho kytarové střípky a melodický cit je zásadním novým prvkem, který kapelu nakopl. Jeho sólo ve druhé půli je taky skvěle vyvedené, zvuková lavina má zaplavující sílu.

Cheap an´ Nasty je staroškolská skladbička, která by se dobře vyjímala i ve starší tvorbě bílého hada, i když má dobově moderní zvukové ovanutí. Vokály mistra Coverdalea jsou tu skvostně vyvedené a Aldridge se utrhl ze řetězu.

Fool for Your Loving je svěží osmdesátkově klouzavou předělávkou dávné hitovky z desky Ready an´ Willing. Vokální krása hlavního protagonisty se spojuje s ohromným melodickým vkladem. Kytaristé pak skladbu neopakovatelně dozdobili tunami ornamentů. Strhující.

Now You´re Gone je působivá power balada, uvozená Vaiovými tóny, explodujícími ve vzduchu, a hlavně pan principál svým hrdlem vše okolo neskutečně nakopává dopředu. Nasazení, vášeň a spalující energie až do poslední noty.

Pořádné rockové ostří má ´dámská´ Kittens Got Claws, tady sekery obou protagonisty skutečně dusají, kopou a koušou, Vai tesá svá znamení, stejně jako Coverdaleovo nekompromisní hlasové drcení. Ty kočičí drápy tu nabývají opravdu hmatatelné podoby.

Wings of the Storm je melodická hymna v pravém smyslu toho slova. Její nezastavitelný tah a šlapavost mají na mě pokaždé velký účinek. Je to až šamanské magické představení Coverdaleova mimořádného hrdla a jednoduchá, leč geniální melodie a skvělá rocková práce celého osazenstva.

Přichází nádherné melodické strunné záseky, atmosféra vášně a potu se dá krájet, přichází famózní Coverdale, spalující vše svým pohledem, o hlasu už nemluvě. The Deeper the Love je další krásnou baladou, až bezmezně mnou milovanou. Ano, madam, do vás jsem se zamiloval už na prvním rande. A semlela jste mě důkladně.

Dramatické akustické entrée s osudovým Coverdalem přinášejí vážný model v podobě Judgment Day. Pochopitelně, je to dáno už názvem. Osudové kytarové záseky, neveselá nálada, ovšem skvělá píseň. Jedny z nejskvělejších sól, která jsem kdy slyšel...

Slow Poke Music je dokonalou přehlídkou skvělé kytarové dvojice Vandenberg/Vai, která se tu neopakovatelně sešla v ohromné kreativní explozi. I když mě nezaujala tak, jako další skladby, před vrcholnou úrovní obsahu protestovat nemůžu.

Osmdesátkově pozitivní deska přece jen končí ve vážném tónu. Sailing Ships je dokonalou pokračovatelkou soudného dne. Velebné, klasikou jemně zavánějící akustické kytary připravují půdu pro skvostné představení mr. Coverdalea, to napětí a charisma osudu nemohl nikdo jiný stvořit. Ve druhé půli skladba nabude i kýžené rockové hmoty a skvěle se tu představil i Tommy Aldridge. Vše odplouvá v dál...

Deska osmdesátkově vymazlená po všech stránkách, také za pulty dohlíželi mistři této éry, Clink a Olsen. Oproti předchůdci musím objektivně jednu hvězdu ubrat, nestrhlo mě to tolik, ale nesmírně silné a coverdaleovsky charismatické to je. Mám ale namále, nestřelit pět.
reagovat

horyna @ 13.05.2017 07:59:14
Easy, díky za připomenutí komerčnější produkce Whitesnake. Rád jsem si desku tímto připomněl, jelikož ji už dlouho nevlastním, svého času jsem ji poslouchal intenzivně. Přece jen, mě dnes začátek 80-tých let v tvorbě bílého hada oslovuje intenzivněji.

EasyRocker @ 13.05.2017 19:24:29
horyna: díky :) no vida, zítra opráším Come..., Saints... a Slide It In :-)

19.03.2010 nowhere_man | #

Slip of the tongue je pokračovateľom štýlu, ktorý nastolil album 1987. Ale produkcia tu už nie je taká mne nelahodiaca a aj skladby sa mi zdajú lepšie. Možno tomu prispela aj účasť Stevieho Vaia, kto vie? V každom prípade som rád, že kapela nepokračovala úplne v duchu predchádzajúceho počinu a snažila sa vytvoriť niečo viac späté s jej hardrockovou minulosťou, hoci sú aj výnimky. Najviac na celom albume sa mi páči záverečná nádherná a precítená balada Sailing ships, to je ten štýl, ktorý na Coverdaleovi najviac milujem. V podobnom duchu sa nesú aj ďalšie pekné balady Now you´re gone a The deeper the love. Asi najzaujímavejšou je skladba Judgment day, plná tajomnej atmosféry, ale zaujmú aj rockové vypalovačky Slip of the tongue či Cheap n´ nasty. Naopak, nikdy sa mi nepáčilo Coverdaleovo "au, au, au, au, aúúúúú" v skladbe Kittens got claws (použil to ešte v dvoch skladbách na iných albumoch), ale to len tak na okraj. A opäť mám radšej pôvodnú verziu skladby, ktorú tu kapela nahrala znova (v tomto prípade Fool for your loving), ale to neznamená, že je zlá.

Na albume mám tri bonusy: nevydanú Sweet lady luck, nepochopiteľne zaradenú peknú skladbu Behind the smile (nepochopiteľne preto, že pochádza z roku 1974 z Gloverovho Butterfly Ballu) a radio mix Here we go again, veľmi malá zmena oproti verzii 87 (radio mix je vlastne koncertná podoba skladby). Takže album mi dalo viac ako predošlé, preto prihodím jednu hviezdu.
reagovat

Cossack @ 20.03.2010 21:44:55
Jednoznačně souhlasím s tím, že tahle deska je lepší než její předchůdkyně z 87. A taky, že je tam ta Vaiova Ibanezka pěkně slyšet a dost tomu pomohla. Pro mě další jasný důkaz, že Murphyho zákony platí i v šoubyznysu; hity nabité a kvalitnější album, něž to předešlé, jěž ho však komerčně naprosto převálcovalo...

Apache @ 21.03.2010 06:51:19
O dost horší než 1987.

Cossack @ 21.03.2010 18:07:17
Pro většinu asi ano (vlastně spíš určitě, vzhledem k prodejním číslům), pro mě jednoznačně ne. Ale proti gustu...

Apache @ 21.03.2010 19:11:21
Jsem tady holt asi takový zástupce většiny. :-)

redrocker @ 21.03.2010 19:26:37
Na tomto LP jednoznačně chybí John Sykes (autorsky i hudebně). Nevím, co se stalo ve vztahu Sykes a Coverdale ale jejich rozkol byla obrovská škoda.

Cossack @ 21.03.2010 19:45:26
Už to tak vypadá... :-D
Jinak, já rozhodně netvrdím, že by „osmdesát sedmička“ byl nějaký děsný průšvih a „Přeřeknutí“ zase skvost... Obě desky mi přijdou dost podobné a srovnatelné, když si ale chci pustit některou z nich, vyhraje Slip... (tak 9:1). Připadne mi tvrdší, nápaditější i vyrovnanější. Na 1987 mám moc rád třeba 4. Looking For Love (skvělá basa, hlavně v úvodu), 7. Straight For The Heart, překvapivě se mi neoposlouchaly ani do úmoru omílané hity Is This Love (kterou odmítla Coverdalovi Tina Turner) a Here I Go Again 87 (i když nevím, nevím, jestli dosahuje na původní verzi...), výborná je i závěrečná You’re Gonna Break My Heart Again. U ostatních se ale často místy nudím (což je nejspíš moje chyba). „Devětaosmdesátce“ určitě pomáhá i fakt, že mám rád Steva Vaie...
Sečteno, podtrženo – já preferuji „Uklouznutí jazyka“ před letopočtem, nejraději ale mám „Připraveného a ochotného“ z roku 1980; Ready An’ Willing je má nejoblíbenější „Bělohadka“...

Cossack @ 21.03.2010 19:48:36
To bylo pro Apache... Redrocker se mezi nás „vecpal“ ;-)

15.03.2010 martin69 | #

Slip Of Tongue je pokus navázat na komerčním úspěch předchozí desky 1987 a hudebně se vrátit naspět . Myslím že se to povedlo tak napůl . I s vynikajícím S.Vaiem který nahradil zraněného Vanderberga a nahrál veškeré kytary na desce .
Slip Of Tongue není špatná deska ,ale ... Kvalitu jakékoliv předchozího alba nedosahuje . Ze skladeb mám nejraději Judgment Day .
Dal bych 3,5 hvězdičky ,protože mám Whitesnake moc rád zaokrouhlím nahoru za 4 .
reagovat