Wishbone Ash - There's The Rub (1974)

Společně s deskou Argus je právě album Theres the Rub nepochybně nejdokonalejším wishbouňáckým výkvětem. Proto pokud pátráme, kam sáhnout s touto kapelou při prvním oťukávání, nelze doporučit lepší variantu.

Už při prvním kontaktu se Silver Shoes vás obalí sugestivní chuť typická právě pro způsob hry a pojetí Wishbone Ash. Don't Come Back je ráznější rockovka, plná krátkých a pestrých sólíček. Na vrcholku se po právu leskne skvostná Persephone, jejíž ozdobou jsou detailně promakané akustiky a dráždivá sóla elektrických kytar. Pokračuje standardně skvělá Hometown, na kterou naváže něžná pecka Lady Jay a jediná, přehnaně dlouhá instrumentálka F*U*B*B*. Ta mě až tolik nebere, ale renomé jedné z nejlepších desek této kapely rozhodně nezkazí.
reagovat

steve @ 30.03.2018 14:17:35
Wishbone Ash jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel kterou málokdo z vrstevníků dokázal objevit. Kazety s jejich nahrávkami jsme si přehazovali jako horké brambory. Tehdy se to nikomu moc nelíbilo. Nebyl to ani pořádnej hard-rock, ani nic sofistikovaného. Takovej dřevák bez kláves, zkrátka bigbít. Pilgrimage si nepustím ani dnes.

northman @ 31.03.2018 04:44:00
Od Wishbone Ash znám a poslouchám první čtyři desky, které se mi více méně líbí. Tohle album jsem vlastně nikdy neslyšel, v době vydání o něm zasvěcení říkali, že je dobré, ale než jsem se k němu dostal, tak jsem poslouchal úplně jinou hudbu a Wishbone Ash šli stranou. Nejradši mám první dvě desky, zprofanovaný Argus mě moc nebere. Určitě se pokusím sehnat si k poslechu tohle albu, díky za upozornění.

horyna @ 31.03.2018 06:50:29
Všem kdo desku ještě neslyšeli, nebo neznají druhou polovinu sedmdesátých let v tvorbě Wishbone Ash, garantuji spokojený umělecký zážitek. Mimo podivné a nepovedené album Locked in, si kapela takřka do začátku osmdesátek dokázala udržet vysoké renomé.

Balů @ 31.03.2018 07:23:45
Jako další zajímavá alba doporučuji New England a Front Page News.

oř @ 04.04.2018 06:11:36
New England a Front Page News patří na tu jakostně lepší půlku tvorby Wishbone Ash. Souhlasím.

Jarda P @ 04.04.2018 12:41:04
A deskami No Smoke Without Fire a Just Testing končí na delší dobu nejlepší období Wishbone Ash.

Myšák @ 08.10.2022 16:48:00
Též výborné, ale následovník New England mě bavil o procenta víc.

Tak už půl roku po několikáté poslouchám tuto pro mě "novou" desku, která mě před více než 30-ti lety minula ... Byl jsem totiž velice zklamán z jejich následujícího alba "Locked In", že jsem je přestal sledovat. A protože jsem v nějaké své poznámce slíbil, že se s ní seznámím, tak taky činím, zvláště když jí ostatní dávají po 5-ti hvězdičkách. Ale bohužel musím říct, že tohle zklamání trvá. A co mně na ní tak vadí? Zpěv. Hned úvodní skladba s unylým výrazem ve zpěvu (že by Laurie Wisefield?) nemůže zachránit ani klasicky výborný kytarový doprovod. Ta skladba je prostě "doják", který se v té Americe určitě musel líbit, ale čiší z ní vypočítanost na sto honů. Druhá skladba je v pohodě, tam se ten zpěv srovnává do mezí daných předešlými alby. "Persephone" - nejlepší skladba alba, opět s fantastickou souhrou kytar, kterou bych zařadil k takovým perlám, jako je např. balada "Erroros of My Way" nebo skvělá "Warriors" s počátečním nedoceněným geniálním rifem, který mnohonásobně překonává vychvalovaný "Smoke on the Water" od DP. Ve 4. skladbě "Hometown" se vše vrací do starých kolejí. V pozadí slyším pro mé uši nepříjemné vícehlasé vokály, opět mě za uši tahá ten nepříjemný zpěv (viz skladba č. 1). Škoda, že neumím určit, komu patří, ale doufám že ne Andy Powelovi ani Martinu Turnerovi. Jejich hlasy bych našel v následující krásné skladbě "Lady Jay", vracející se k jejich počátkům, pro které je mám stále tak rád. Zvláště ta sólovka je opravdu skvostná, opravdu mě pohladí po duši. Poslední skladba je zbytečně dlouhá, sóla průměrná, jako by hoši nevěděli, kdy skončit, a chtěli jen vyplnit konec 2. strany desky. Ale aspoň tam neslyším ten nepříjemný zpěv .....
Pořídit si tuhle desku před 30-ti lety, dopadla by podobně jako ta následující. Výběrem dvou skladeb na konec magnetofonového pásku. Skladeb opravdu 5-ti hvězdičkových. Což na stejné celkové hodnocení nestačí. Původně jsem chtěl dát té desce dvě hvězdičky. Ale pro ty dvě skladby dávám celkově za tři.
reagovat

Jarda P @ 23.10.2007 13:48:25
Na úvod upozornění na omyl,Locked In vyšel 2 roky po There´s The Rub a je nejslabší deskou W.A.
Každý má právo na svůj názor, ale There´s...řadím u WA za Argus na 2. místo. Nádherná věc, kromě Hometown nemá chybu. Když ji dotáh v sedmdesátémpátém kámoš a já pustil Silver Shoes, tetelil jsem se blahem a trvá to opakovaně už 30 let. Ani nemluvím o Persephone, Lady Jay a F.U.B.B.
Zatímco ty považuješ Turnerův zpěv za unylý a nepříjemný, já za přirozený a skvěle padnoucí do jejich soundu (na rozdíl od Wisefielda po odchodu Turnera). Takže kdo se teprve s WA seznamuje, ať směle sáhne po všech albech až po Just Testing (kromě zmínění Locked In). Dle mého klenoty světového rocku.

merhaut @ 23.10.2007 14:00:41
Jardo, tos taky safraporte mohl rovnou napsat recenzi, vždyť to vlastně je :-) Napiš ji. Určitě si počtu.

Mirek Kostlivý @ 23.10.2007 15:17:50
Ale žádného omylu jsem se přeci nedopustil, hned v úvodu píšu:
.... "Byl jsem totiž velice zklamán z jejich následujícího alba "Locked In", že jsem je přestal sledovat."
Takže význam slova následující je zřejmý, myslím tím samozřejmě, že vyšlo NÁSLEDOVNĚ až po albu "Theres the Rub". Jinak nepochybuji, že kdybych to album slyšel před těmi 30-ti lety, že by se mi líbilo možná stejně jako ten Argus. Tato recenze spíše mířila do řad mých vrstevníků, kteří někdy ty sedmdesátá léta glorifikují až do nebe, chybí jim trochu odstupu. A já ten odstup získal svojí neznalostí té desky, takže se na ní dívám očima současníka nebo mladého posluchače, který si nemusí z každé naší oblíbené desky "sednout na zadek".
Jinak samozřejmě na sedmdesátá léta nedám dopustit.

Jarda P @ 24.10.2007 18:38:46
Sorry za mou reakci, tak to se mnou že vypěním, když mi někdo haní mou oblíbenou kapelu. Ale co v mládí poznáš, od toho se těžko odtrhneš. Zvláště v podobě takového klenotu, jako je There´s The Rub. Ale uznávám, že se nemusí každému líbit.

Po zmene na poste gitaristu prichádza Laurie Wisefield (z Home, čo je skupina, ktorej som nikdy neprišiel na chuť). Našťastie sa to negatívne nepodpísalo na sounde. Zatiaľ.

Hneď úvodná Silver shoes je parádny song, plný melodična. Don´t come back prefrčí a už je tu naozajstný vrchol albumu - Persephone. Balada, ktorá patrí k tomu naj, akú kedy nahrali. Viac-menej oddychová Hometown prenecháva priestor najkrajšej skladbe (druhému vrcholu) na albume - mojej naj balade patriacej do triumvirátu Phoenix-Valediction-Lady Jay. Naučil som sa aj text, aby som si ju mohol vyrevovať spolu s vežou. Obsahuje najpôsobivejšie gitarové sóla, ktoré sa hlboko vryli do môjho srdca (a tiež si ich vyrevujem).
Záverečným prekvapením (a zároveň ďalším vrcholom) je inštrumentálka F.U.B.B., ktorá sa po intre rozbehne až k Santanovskému prejavu.

Pre mňa osobne je toto posledný skutočne výnimočný album Wishbone Ash.
reagovat

princ @ 03.02.2010 09:24:33
Naprostý souhlas s hodnocením a zejména s poslední větou.

Viem ,že drvivá väčšina fanúšikov legendy WISHBONE ASH považuje za ich najlepší album ?Argus?.
Pre mňa je to však ich piaty štúdiový počin, ktorý má práve 30. rokov a v diskografii kapely je prvým po odchode gitaristu Teda Turnera, ktorého nahradil výborný, pôvodne countryový (!!!) gitarista (hrá aj na Slide a Steel gitaru, banjo, mandolínu a ďalšie nástroje) a spevák Laurie Wisefield. Zásadnou zmenou pre kapelu v tomto období mimo prvej podstatnej personálnej zmeny bol aj odchod z Velkej Británie do USA, kde sa vlastne WISHBONE ASH umelecky presťahovali a túto dosku nahrávali na Floride.
S albumom ?There's The Rub? je to u mňa ako s prvou láskou, na ktorú sa zväčša nezabúda a ktorá nehrdzavie.
Koncepcia pôvodnej vinylovej dosky je správne rafinovaná: Po skladbe ?Silver Shoes? ? s typicky wishbonovským ?súbojom? dvoch gitár a rockovo dravej ?Don't Come Back? prichádza prvá perla, uzatvárajúca prvú stranu albumu - ?Persephone?. Nádherná baladická sedem minútovka, výnimočne podfarbená organom a syntetizátorom hosťujúceho Albhy Galutena. Druhú stranu otvára opäť rockovejšia ?Hometown?, následovaná perfektne prepracovanou folkovou kompozíciou ?Lady Jay? a album končí druhou perlou, takmer desať minút trvajúcou inštrumentálkou ?F*U*B*B?, ktorá je postavená na hypnotizujúcej basgitarovej figúre, doplňovanej kudrlinkami dvoch zohraných gitár. Perfektné! Nesmierne dobrá doska, pre mňa naozaj najinvenčnejšej a najzaujímavejšej zostavy v histórii fungovania WISHBONE ASH. Jedinná škoda je, že americký pobyt kapele neskôr, žiaľ, pridal na určitej komercionalizácii tvorby...
Album ?There's The Rub? spolu s ďalším ?New England? sú však pre mňa vrcholom tvorby tejto progresívnej legendy rocku, hrajúcej s dvoma gitarami, bez klávesových nástrojov, dokazujúcim, že takéto inštrumentálne obsadenie a trojica kvalitných spevákov (okrem Martina Turnera spievajú, samozrejme, aj Laurie Wisefield a Andy Powell), nemusí byť zákonite podmienkou metalovej muziky...

reagovat

mark6679.mem @ 02.01.2005 00:00:00
No to že si priznal,že odchod do USA znamenal pre W.Ash komercionalizaciu,to je pravda,ale tvrdit že Theres the Rub a New England su vrcholom tvorby ,tak s tým nesuhlasím.Platne poznám,a myslím že už po ´74 to išlo iba z kopca...Inak je to pekná platna,ale dať jej 5 hviezdičiek ,tak to až nie...Ale som rád že su ludia,ktorí maju podobný vkus ako ty.Určite rád by som si s tebou pokecal,lebo vidím že si v tom doma...S pozravom

Mayak @ 03.01.2005 00:00:00
mark6679: Pokial si čítal poriadne, myslím, že je to jasné :-)
Nikto nič nezmení na tom, že pre mňa je "„There's The Rub“ najlepší album Wishbone Ash, skupiny ktorú poznám a počúvam 30. rokov. Je to môj NEMENNÝ názor. Každá recenzia a názor na konkrétne LP/CD je subjektívne a ja názory ostatných na ľubovoľný album rešpektujem, aj keď si trebárs myslím svoje. Na druhom mieste je u mňa "„New England“, na ďalšiom "Wishbone 4". "Argus" je pre mňa dobré album, nič viac. Tvoj názor beriem na vedomie, ale je tiež len subjektívny... O.K.?