Riverside - Love, Fear And The Time Machine (2015)

Zprvu to měla být pouhá reakce pod některou z recenzí této desky, postupně jsem se k jejímu obsahu potřeboval vyjádřit jaksi podrobněji. Experiment Eye Of The Soundscape ve sbírce mít nepotřebuji, proto pro mě zůstává poslední deskou Riverside, Love, Fear And The Time Machine. A znám ji také nejméně. Ale dnešními dvěma poslechy jsem to trochu pospravil a po třech letech desku dosadil na úroveň, na kterou bezesporu patří.

Je to další famózní záležitost made in Riverside. Pestrobarevná, náladová a emotivní záležitost jako hrom. Miluji tuhle kapelu. Obdivuji její hudební posuny v rámci stylu, její proměny, práci s dynamikou a v řadě neposlední i Mariuszův emočně zachumlaný vokální výraz. Tahle polská instrumentálně zručná jednotka za patnáct let působení na progresivní scéně ze stupínků kvality ještě nesestoupila.

Také jste postřehli jak netypicky na to tentokrát kapela jde? Desku rozjíždí rozvleklá, až snová záležitost Lost (Why Should I Be Frightened By a Hat?), což kvituji jako pozoruhodný experiment, zanechávající v posluchači otazníky hned od jejího počátku. Ani dvojka Under the Pillow nepatří mezi položky, které by vás nějakým způsobem omráčily - o to působivěji vyznívá při desátém přehrání. Při třetí #Addicted už je všem jasné, odkud vane vítr a ve které to kuchyni se takováto skladba dokáže uklohnit. V dalších písních kapela pečlivě obměňuje dynamiku. Uvolněnější, emocionální skladby proloží technicky promakanými peckami, do kterých napresuje parádní riffy s hutnou atmosférou. Jsem skutečně zvědav, kam se Riverside posunou tentokrát - na letos avizované nové desce.

A ještě malá reklama na závěr: všem komu chutná rajská hudba Riverside, musím doporučit (alespoň některé) desky bočního projektu jejich lodivoda Mariusze Dudy. Jeho Lunatic Soul jsou rovněž interesantní záležitost.
reagovat

john l @ 14.06.2018 11:06:41
Dokonce bych řekl, že se tvorba Riverside nese na vzestupné vlně. Teď záleží na tom, jak moc byl Piotr pro kapelu důležitý a jak těžké bude jej nahradit. Počítám s mírným odklonem.

northman @ 14.06.2018 12:30:20
Nejsem staromilec, mám rád nové směry v hudbě, ale musí přinášet skutečně něco nového. Když na konci šedesátých let hrál v radiu Jimi Hendrix, tak jsem okamžitě věděl, že je to on. Stejné to bylo s Carlosem Santanou, Black Sabbath, Led Zeppelin , King Crimson, Soft Machine, Van Der Graaf Generator .... V případě této a jí podobných skupin nedokážu určit kdo to je, aniž bych se nepodíval na krabičku CD, nebo obal LP. Když jsem si tohle pustil z YouTube tak to co vycházelo z repro mohli být Genesis, Yes, Pink Floyd, nové kapely, které hrají podobně neznám jména. Když si to poslechnu, tak můžu konstatovat, že dotyční jsou technicky zruční a umí hrát na svěřený nástroj, mají hudební sluch a nezpívají falešně, ale tohle mě vůbec nebaví. Recenzi jsi napsal pěkně, donutil jsi mě si tuhle desku pustit, takže díky, příště něco originálnějšího.

john l @ 14.06.2018 13:11:50
Tohle nedává smysl "Když jsem si tohle pustil z YouTube tak to co vycházelo z repro mohli být Genesis, Yes, Pink Floyd, nové kapely, které hrají podobně neznám jména."
Přece Genesis, Yes a další by jsi poznal hnedle. Navíc styl Riverside nemá s jmenovanými zhola nic společného.
Řeknu ti to takhle, pokud by jsi tuto kapelu poslouchal jako já od jejich začátků, bezpečně je identifikuješ. Oni mají svůj rozpoznatelný styl, postavený na táhlých Gilmourovských tónech a skličující atmosféře.
V záplavě kapel které k nám poslední roky proudí, už nelze najít tak silné a identifikačně jasné body, jako před čtyřiceti lety. To se už nevrátí.

PaloM @ 14.06.2018 15:43:53
horyna: my, čo sledujeme vývoj a obľúbili sme si aj neoprog, nemáme čo riešiť. Riverside je celosvetový pojem, tento album je u mňa tesne pod vrcholom ich top albumov. Obrovská tragédia ich načas zabrzdila, ale zdá sa, že sa spamätali a som veľmi zvedavý na ich nový album. Mám všetky ich štúdiovky a teším sa na ďalšie.
Kým som ešte neohluchol, neviem si predstaviť, že by ma Riverside prestali zaujímať. Inak to nie je ani s Lunatic Soul.
Tak opäť, vďaka Ti za recenziu a oživenie povedomia o Riverside.

Petr87 @ 14.06.2018 17:22:55
Za mne asi tolik:
Nádherná, emotivní a atmosférická přemýšlivá hudba, radost poslouchat!
Díky za další připomenutí tohoto skvělého díla.

Pegas @ 14.06.2018 18:49:58
Já se k Riverside dostal právě přes tuhle desku. Už nevím, kde jsem ji slyšel, ale hned první poslech mě zaujal a krátce potom jsem dokoupil i ty starší, které jsem dříve ignoroval. Tohle je pro mě výborná muzika, skvěle zahraná a hlavně to má atmosféru, která je pro mě důležitější než originalita. S Lunatic Soul jsem se obdobně dostal až vloni. P5estož e vjiném stylu, působí na mě stejně a můžu to poslouchat stále dokola.

northman @ 15.06.2018 03:27:07
john l: zdravím, pořád jsou tam slyšet vzory (Pink Floyd, Yes, ...... Je pravda, že nyní nevzniká moc kapel s originálním soundem, ale několik by se jich našlo. Třeba takoví Morphin, Free Salamander Exhibit, miRthkon, Rational Diet...

Mayak @ 15.06.2018 07:46:46
northman: Riverside proste znejú, ako Riverside, a kto chce počuje (aj) v ich hudbe vplyvy "dinosaurov art rocku", aké sám počuť chce (z toho, čo má napočúvané), ale je to vysoko subjektívne.
A kapely, ako sú Free Salamander Exhibit (personálni pokračovatelia Sleepytime Gorilla Museum), miRthkon, či bieloruskí Rational Diet, sú niekde celkom inde a sú to v podstate "tradičné" kapely subžánru avant/prog, kde sa zásadná "originalita" a odlišnosť od čohokoľvek iného vlastne aj očakáva ...
Z tohoto ... pohľadu ... je vlastne Riverside, ako hodne známa a hodne počúvaná (svetová) kapela v podstate už mainstream progrockového subžánru ...

northman @ 15.06.2018 08:18:09
Mayak: zdravím, díky za vysvětlení, cítím to stejně. Mnou jmenované skupiny a Riverside a podobné jsou jako jablka a hrušky. Ještě jednou díky.

horyna @ 18.06.2018 07:37:19
Kluci díky za vaše reakce. Vlastně v tom byl záměr, vrátit Riverside zpět do hry, zpět do našeho podvědomí, krátce před vydáním jejich novinky.

Neexistuje žádný přesný mustr, podle kterého by měla být recenze napsaná. Tak doufám, že nebudu za černou ovci, když tentokrát zvolím značně zjednodušenou formuli:

Deska Love, Fear And The Time Machine je tím nejvelkolepějším hudebně obrazovým výtvorem, který ve své galerii doposud vystavili melancholičtí králové severovýchodu, Riverside.

A pro toho, kdo tomu nevěří, předkládám několik vzorových ukázek:

spící krasavici ‪#Addicted:
>> odkaz

popelku Afloat:
>> odkaz

nebo večernici Towards the Blue Horizon:
>> odkaz

Výborný obal Travise Smitha jde v symbióze s jejich mjůzik, přesně to jsou Riverside na svém uměleckém vrcholu. Hudba, která zahřívá a zároveň mrazí, naplňuje a stéká, čeří hladiny a konejší. Riverside vám zprostředkují silný emoční rozlet s křídly doširoka roztaženými. Cítíte ty vzduchové proudy?
reagovat

Progjar @ 23.08.2017 22:21:31
Úplne presne, takto cítim túto dosku. Skvelé, Skvelé.

steve @ 24.08.2017 04:19:00
Výstižné. Obsahově chudá, ale formou zajímavá recenze, proč ne. Myslím, že tak povedenou desku už Riverside nenatočí. Skvělý posun a krok správným směrem.

john l @ 24.08.2017 14:11:14
Nečekám, že až nějaký nový Riverside vyjdou, dosáhnou kvalitou na tuto, nebo předchozí desky. Piotr Grudzinski byl unikát.

dan @ 25.08.2017 04:03:39
Bez Piotra už novà deska vyšla, ale nejde o klasickou studiovku, spíš o špatný vtip.

Pegas @ 16.09.2017 13:10:55
Mustr sice není, ale dávat do recenze odkazy na Youtube?

dan: Nešlo o klasickou studiovku, ale na tom "vtipu" měl právě kytarista velký podíl, takže není to o kytaristovi.

Docela dlouhou dobu už s deskou bojuju, přichází to pomalu, ale ještě není stav věci jak jsem si přála, vysnila a představovala. Polské Riverside sluduju už hodně dlouho, někdy z dob poloviny jejich trilogie, ale u mě vedou především nahrávkami Anno Domini... a Shrine of N... Zjemnění soundu na představované placce mi teda vůbec nevadí a postupné opouštění drsnějších ploch jen kvituju, přesto je poslední nahrávka možná až příliš vyklidněná. Rozhodně nepostrádá zvučná a jímavá místa, písně ‪jako svižná hitovka #Addicted, přemýšlivá Caterpillar and the Barbed Wire, progrockový uragán Discard Your Fear, nebo čarovná Time Travelers stojí rozhodně za poslech. Ale nevzdávám to, Dudovci si dostatek prostoru pro poslech určitě zaslouží, jejich emocemi nabitá hudba mě vždy dokáže zpříjemnit vzácné životní chvíle a i když je někdy toho smutku trochu moc, často nabývá inspirativního rozměru. Jen si teď přeju aby je sled posledních událostí od komponování neodradil a brzo nás opět obšťastnili dalším originálním dílem. 4,25
reagovat

Mohyla @ 15.09.2016 13:26:02
Ako píšeš, jemnejšie, citlivejšie urobené, mne to však sadlo, predpokladám, že časom sa Ti:" stav věci jak jsem si přála, vysnila a představovala." - dostaví!

horyna @ 16.09.2016 06:15:57
Úvodní trilogie je určitě hodnotná, ale směr který kapela nabrala poté je mi ještě bližší a ony stylové změny představené na každém z tří posledních alb, na těch si vyloženě pochutnávám. Riverside prostě netočí desky přes kopírák. Tahle sbírka chce ještě více času na strávení, než desky před ní.

Voytus @ 30.09.2016 15:25:20
Za to já, neznaje víc, než toto album a album předchozí, jsem mu zcela propadl. Ono se do ucha dostává postupně, ale hlavně je co do "dramaturgie" skvěle vystavěné a gradující. Začínající nenápadně, postupně roste až k vyloženě návykové Towards the Blue Horizon, kterou bych vyhlásil vrcholem alba. Ale jak říkám, neznám starší tvorbu, slyšel jsem kdysi nějaké album, možná první nebo druhé a tenkrát mě neoslovili.

Takže zopár slov k čerstvému titulu riečnych umelcov to Polských. Tento album bol akýmsi otáznikom, ktorých merom sa skupina vydá, nakoľko predošlý počin už výrazne hudobne odkročil od prvých dvoch titulov, ktorými si RIVERSIDE podmanili progrockový svet. Trošku by som na začiatok prirovnal ich nový album k poslednému počinu PENDRAGON - resp. snahou skĺbiť zvukové množiny prvotín a hudobného smerovania posledných rokov. Výsledok ? No vôbec to nie je na škodu. Je pravdou, že prvým počúvaním hlavne prvých dvoch skladieb som bol trocha sklamaný ( a veľmi mi nešmakujú ani teraz ), ale od tretej rockovejšej "húpačky" sa RIVERSIDE už dostávajú postupne do formy a od polky štvrtej skladby je to už vskutku silné dielo s pre mňa najzaujímavejšou skladbou - baladou " Afloat ". Jedna recenzia na progarchives vcelku zaujímavo hodnotila album ako rockový za 4,5, zato ako progresívny za 2 hviezdičky. Niečo na tom pravdy bude, aj keď osobne tam toho progrocku stále cítim pomerne dosť. V limitovanej edícii obsahuje toto CD ešte jeden výlisok s tradičnými skladbami tzv. " experimentálnych" zvukových koláží, tak ako na predchádzajúcom albume alebo na predposlednom sólovom projekte M. Dudu. Takže záverečný rezultát - prvá polka CD - slabšie 3stars, druhá polka - slabších 5stars - výsledok sú solídne 4. Kvalitný album, uvidíme čo bude ďalej -)
reagovat

alienshore @ 28.09.2015 10:01:30
Pendragon nedosahuje emocionálnu hĺbku Riverside, preto sú obidve albumy kvalitatívne niekde inde. V podstate u týchto Poliakov už ani neriešim, či robia rock alebo art-rock. To, čo dokážu nahrať mi hrá priamo na pocitovú strunu, aj keď sa tu nedejú žiadne neslýchané veci. Love Fear And The Time Machine je opäť poctivo zložená aj nahraná doska.

Sajgon3 @ 28.09.2015 10:32:57
Čo sa týka porovnania s PENDRAGON - išlo o smerovanie muziky na základe predchádzajúcich albumov u každej skupiny zvlášť - čo sa týka hudby, bolo by to porovnávanie hrušiek s jablkami, každá so skupín má svoje miesto niekde inde -) každopádne obe posledné dosky oboch interprétov sú nad hranicou priemeru -)

Riverside sledujem od ich začiatkov a musím opäť skonštatovať,že všetky ich albumy sú kvalitatívne na výške a výnimkou nie je ani Love,Fear And The Time Machine.Skupina rezignovala na progmetal,tvrdé gitarové riffy a growling.Do popredia sa dostáva pocitová a emocionálna zložka,atmosféra sa stala viac intímnou,filozofickou a hĺbavou,čo však nie je na škodu.Zmizla tá vnútorná rozorvanosť z prvých albumov a zavládla akási harmónia hraničiaca až s ataraxiou.Mne osobne tam ale chýba aspoň jeden poriadny rockový nárez v štýle skladby Celebrity Touch z predošlého albumu Shrine Of New Generation Slaves(2013).Všetko je to také jednoliate, príliš jednoducho plynúce a uhladené. Chýba tomu moment prekvapenia,aspoň občasné poriadne rockové vzrúšo a to je dôvod,prečo nemôžem udeliť plný počet hviezdičiek.
reagovat