Jethro Tull - Stormwatch (1979)

Prvním albem, kde začíná ztrácet svoji dominanci folkový duch kapely (s výjimkou debutu, ovšem), je právě Stormwatch. Slyším tu kompaktní hudební formu ne nepodobnou hardrockovému pojetí. To se projevuje především v usazenosti a zemitosti projevu, který může působit jednodušeji, než bývalo dříve zvykem. Rozevláté motivy a nutnost sbírat střípky nápadů po celé ploše písně se tu téměř nekoná, aranže jsou ukázněnější a více podřízené celkovému vyznění skladby. Také Anderson výrazně mění způsob zpěvu. Není už tak sžíravě ostrý, zřetelně ubral v tlaku na svoje hlasivky, a v některých pasážích se v jeho vokálu objevuje spodní témbr, kterým dokáže být velice vemlouvavý ve sdělování svých hudebních poselství.

Místo miniatur s akustickou kytarou zde Andersonovci předkládají rozjímavější skladby s melancholickým nádechem. Takto náladotvorné jsou zejména dvě instrumentálky, Warm Sporran s krásnou basovou linkou, Elegy obohacenou klasickými názvuky, doplněné posmutnělou Home a pěknou Dun Ringill, která asi nejvíce připomíná staré a klasické JETHRO TULL.

Hudební výraz kapely začíná být hodně JETHROck, což se projevuje zejména na začátku alba. Obzvláště první dvě skladby mají říz hard rocku sice rafinovaně skrytý pod povrchem, ale silně ovlivňující poslechový dojem. Vrcholem alba je pak skladba Dark Ages, která svojí téměř desetiminutovou stopáží a zakomponováním heavy metalových prvků (ta kytarová hoblovačka a vysloveně metalové vstupy sólové kytary jsou jako perpetuální deus ex machina), a stává se prototypem progmetalových kompozic. Podobně progresivně na mne působí další vrchol desky Flying Dutchman, další dlouhá a místy pateticky dojímavá kompozice. Vůbec celková dramaturgie díla je až symbolická. Celkem razantně rockový rozjezd a přemýšlivě umírněná poslední třetina, to jsou pro hudební vyznění alba dost významné hudebně architektonické prvky.

JETHRO TULL se tímto albem ocitnuli na rozcestí. Následující léta a počiny ukázaly, jakými různými a často divnými cestami se z něj vydávali. Často i za cenu návratu do bodu nula a změny kurzu. Stormwatch je poslední deska, kde lze vnímat sílu a originalitu klasických JETHRO TULL. Má schopnost hodně dávat, a během jeho opakovaného poslouchání vyplouvají na povrch zážitky, co je řadí mezi to lepší, co během své kariéry vytvořili.

Hodnotím těsně pod 5*.

hejkal @ 08.04.2024 05:32:45
Album, z ktorého sála chlad. Má mrazivú atmosféru, ktorú kapela nikdy predtým a ani potom nezopakovala. Tým je mi mimoriadne blízky.

Antony @ 08.04.2024 12:09:00
S tím chladem je to zajímavá myšlenka, možná asociace s obalem.

hejkal @ 08.04.2024 12:29:33
Obal je odťažitý, ale myslím, že viac ma k tomu nalákali aj názvy a texty skladieb ako  North Sea Oil, Orion alebo Dark Ages. Každopádne tento pocit mám od prvého počúvania a pretrváva dodnes. Je možné, že Glascockova smrť má túto náladu tiež na svedomí. Každopádne je tento album pre mňa kusom ľadu. Milujem zimu, ľad v lete v nápoji tiež poteší, a tak je to jeden z mojich najobľúbenejších albumov od Jethro Tull. 

Antony @ 08.04.2024 12:37:53
To je pěkně řečeno.

Když tato deska vyšla jako dychtivě očekávaná, přiznávám určité tehdejší zklamání, ale podobným "zklamáním" pro mne tehdy byli i Heavy Horses, dnes mnou považovaní za klenot. Snad v tom hrála roli i určitá netrpělivost, která prahla po novém úderném Aqualungu, melodramatičnosti Thick as a Brick nebo keltské náladě Songs from the Wood. Zpětně musím říci, že "Džetra" se určitě svému poslání nezpronevěřili, naopak pokračovali v nastoupené linii převládání melodicky složitějších skladeb mezi jednoduššími písněmi. Přitom zůstali sympaticky na "své" parketě, kterou si za desetiletí vydobyli (což bych třeba u Genesis po odchodu Hacketta uvítal). Docela si dovedu představit Horses a Stormwatch jako dvojalbum. A koneckonců, jako by se zde zúročovalo vše krásné z předchozích, třeba různorodějších desek. Z desky myslím také nic "neční", což ovšem neznamená, že tak chybí opravdová paráda, ale spíše že všechno je hodně dobré. Je to navíc dobře poslouchatelná, živá a radostná deska. Je srandovní, že jako bych v Dark Ages trochu cítil duch Black Sabbath. Inu, Dark :-)
reagovat

Petr_70 @ 29.06.2019 22:41:42
Navzdory dobové kritice si myslím, že se jedná o opravdový klenot v diskografii skupiny.
A to přitom J.T. nemají žádnou vysloveně špatnou desku...

horyna @ 01.07.2019 07:04:39
Zdravím Gattolino: dobře, že jsi se tu zase připomenul a hned mou velmi oblíbenou deskou. Na Stormwatch miluju už nikdy v budoucnu u J. T. nezopakovanou atmosféru. A jednotlivé skladby jsou úžasné.

stargazer @ 25.11.2022 19:30:05
Krásný obal, ta Andersonova obří hlava a dalekohled má něco do sebe. Pro mě JT od roku 1977 do roku 1982 nahráli super věci, včetně Ačka. Na Stormwatch moc nemusím píseń Orion. Jinak nemám problém, ale stejně to na max hodnocení není. Jsou i lepší práce. Nevím jestli Anderson zamýšlel vydat trilogii, ale mě Songs from the Wood, Heavy Horses a Stormwatch dávají jistou návaznost na sebe. V období punku - špičkové práce.

balu @ 25.11.2022 20:26:24
Ano sedmdesátky od Jethro jsou prostě paráda.
U mne to končí deskou Broadsword ...
Pak už to má sestupnou tendenci.
Prostě jen to nejlepší je pro mne dost dobré :))

Skladbou Orion si u mě Jethro Tull postavili svůj další pomník. Její harmonické proměny jsou sladce vláčné, omamné a velice, velice působivé. Dobová kritika desku setřela za její syntetický náklon nasměrovaný mimo klasické mantinely kapely. Dnes je pochopitelné, že Anderson nechtěl hrát jenom folk a vydávat desky podle šablony písní z lesa.

Ať si pustím North Sea Oil a Home, ať poslouchám lidovku Warm Sporran, Flying Dutchman, nebo závěrečnou Elegy, pokaždé jsem bez výhrad nadšený. Anderson v některých momentech zpívá strašně vroucně. Album Stormwatch přineslo trošku jiný pohled a jinou atmosféru. Pro mě symbolizuje obohacení diskografie Jethro Tull a pouštím si ho tehdy, když chci slyšet prvotřídní art rock. A že to nejsou ti praví JT? V tomto případě na to nežehrám. Jo a folk je to pořád!
reagovat

Balů @ 31.03.2018 12:42:52
Jen chci podotknout, že jsou to stále ti praví JT.
Zásadní změna teprve přijde s další řadovou deskou.

Petr_70 @ 31.03.2018 12:48:29
Já bych řekl, že dobová kritika album strhala právě naopak pro stereotyp a "neinovativnost" předchozí, byť velmi úspěšné tvorby!
Proto také Anderson po jejím natočení nenechal v kapele kámen na kameni a následující album "A" natočil již ve zcela jiném složení a s jiným zvukem.

Já osobně tohle i zmíněné následující považuji za výborná. Jejich kritika je mi lhostejná...

steve @ 31.03.2018 12:58:43
Balů: první příznivci kapely vyrůstající na This Was, Benefit a Aqualung s tebou souhlasit nebudou.

Petře: pomazané hlavy kritiků bych zasypal metrákem písku. Předpokládám dobře, že se vzájemně shodneme ve vývoji kapely s každým albem, které na přelomu 70/80 let vyprodukovala.

Petr_70 @ 31.03.2018 13:12:26
Rozhodně ano. Dokonce zajdu ještě dál a nevidím výrazně slabší album až do Roots To Branches z roku 1995 včetně. Snad s vyjímkou Under Wraps, ale i to je pro mne poslouchatelné. :))

steve @ 31.03.2018 13:20:41
Roots To Branches považuju za jednu z nejlepších nahrávek Andersonovi party vůbec.

Balů @ 31.03.2018 13:32:47
Nemíním se s nikým přít.
Tvorbu JT sleduji od roku 1971. A jinak každý zde prezentuje svůj názor.

steve @ 31.03.2018 13:43:30
Tak to potom patříš mezi pionýry o kterých jsem psal. Omlouvám se ti.

Balů @ 31.03.2018 14:02:45
steve: omluvu beru
Je pravda, že dobová kritika desku ztrhala a podobně dopadlo album YES-Tormato.
Prostě kdo nehrál punk, tak to schytal.

northman @ 31.03.2018 15:30:42
Jethro Tull jsou výborná skupina, která se od War Child začíná opakovat. Jistý reunion byl proveden alby Songs From The Wood a Heavy Horses, ale Stormwatch a následující A je úplně mimo, ještě pořád je to bomba proti Under Wraps a Crest Of A Knave. Pro mě nejlepší Jethro Tull jsou Blodwyn Pig.

Balů @ 31.03.2018 15:40:22
První dvě alba Blodwyn Pig krásně rozvíjí materiál desky This Was.
Je to úžasná hudba.

Petr_70 @ 31.03.2018 16:19:16
Rozhodně nesouhlasím s názorem na Crest of a Knave. Pro mne jedno z nejlepších alb J. T. vůbec. A je na ni jejich nejlepší skladba vůbec - Budapest.

Jarda P @ 31.03.2018 19:15:05
Je jasné, že komu se líbí (hudba?) typu Trout Mask, tomu se nemůže líbit Moody Blues. Ale proč pořád zdůrazňovat, že mě nezajímá to či ono (Moody Blues, Wishbone Ash kromě prvních dvou desek atd.). Moody Blues jsou u mě vynikající až po Long Distance Voyager, Rolling Stones až po It´s Only RNR, Wishbone Ash všichni kromě Locked In, Jethro Tull všichni kromě Under Wraps. Blodwyn Pig má dvě vynikající desky, což odpovídá rozdílu v úrovni skladatelského talentu Andersona a Abrahamse. Holt každý má své priority, ale ne každý se dokáže bez pohrdání vyslovit k tomu, co se mu nelíbí.

Jarda P @ 31.03.2018 19:23:31
Budapest jsem slyšel poprvé právě v Budapešti někdy v roce 1987 a byl to skvělý zážitek. Jediné, co mi trochu na Crest vadí, je automatický bubeník v některých skladbách. Po Under Wraps pastva pro mé uši.

northman @ 01.04.2018 04:54:36
Petr_70: zdravím, já ti tvůj názor na Crest Of A Knave neberu. Budapest je dobrá skladba, ale proč z ní slyším Telegraph Road a na kytaru, jako by hrál Mark Knopfler?

Petr_70 @ 01.04.2018 10:49:42
northman: Knopflera mi připomíná vzdáleně maximálně tak Andersonův polomluvený vokál. Kytara je originální Martin Barre se vším všudy - Dire Straits, natož pak slavnou Telegraph Road, tam nikde neslyším ani náhodou!

Ale jak píšeš, máme právo to slyšet každý po svém. I od toho je hudba tím čím je a býti má... :))

Nedávno jsem tu zkusila malý experiment s recenzí Genesis-Foxtrot, pojala jsem ji hodně netradičně, ale výrazně to neprošlo. I když názorů na desku tu zaznělo hodně, pochopení, ani humornou notu jsem u vážených pánů recenzentů nenašla. U nových desek, který tu jakýkoliv poznatek postrádají je nabíledni napsat kvalifikovanou recenzi, ale u stařičkých a prověřených alb, která většina posluchačů dobře zná se nějaký ten žertík, neřkuli netradička neztratí, snad nemusíme být vážní za každých okolností.

Rozhodla jsem se ( snad to nebude brát redakční tým za opovážlivé) přihodit jinou individualitu. Mám ale už strach jak to mnozí vezmou:( je v tom prosím čistě dobrý úmysl.
Na druhý pokus jsem vybrala pro mě ještě čerstvou desku Stormwatch od milovanejch tullíků, který pozvolna doplňuji do sbírky a zkusím zas menší okliku.

pozpátku v čase! a s úsměvem na rtech!
petr: Pro mne super
b.wolf: další z výborných alb Jethro Tull
honanek: Mám album hodně rád,jak vyšlo,hned jsem na burze po něm skočil.A mám ho rád dodneška.A všechna před ním
luka: uzavírá folkrockové období skupiny na konci 70. let a je možná trošku ve stínu The song from the wood a Heavy horses... Ale mě velice zaujalo
Jiří Zicha: skvěle vyjádřená atmosféra této desky, pro mne byla favoritem hned od vydání, protože potvrdila kvalitu mé velmi uznávané kapely.
Voytus: Už jsem měl za sebou skoro vše od JT, kromě Warchild, Under wraps, Dot.com a Passion play. A Stormwatch jsem prostě nějak přešel, když mi přišel do cesty. Jednou, dvakrát...no, nic novýho,dám si Thick as a brick...Tak jsem ho na pár let(!!!!) založil. A teď? Další, asi čtvrtá nejoblíbenější deska od JT.

rysy tuhnout, výraz se zašklebuje:
Bill Pleška: Rozhodně jsem byl u této desky méně nadšený, než u jejích dvou starších bratříčků
Palo M: Pre mňa je Stormwatch hraničná nahrávka, čo ešte ako tak zvládnem. A je viac na dobrej strane hranice ako na slabšej
nowhere man: Album Stormwatch priniesol už o niečo inú hudobnú atmosféru ako predchádzajúce dva počiny

a teď si vyberte??? :)

Začátek mi sedí dokonale North Sea Oil působí chladně jako obří ledni medvěd na kresbě v bookleu. Hitová Orion obsahuje výbornou smyčcovou melodií, jsem ráda že D. Palmer se účastnil i téhle nahrávky. Pokračuje dojemná (Barre ty jsi bůh) Home a dlouhatánská Dark Ages, která pozornost udrží hůř, myslím že časem ale povolí a vyšvihne se na špici, má hodně vrstev, mění tempo a střídá různé polohy, jako prog věc určitě funguje dobře. Se zvukem bicí soupravy v páté Warm Sporran už mám vážnej problém, Martinova kytara ale zachrání i tohle místo.
Druhá půle mi zatím splývá, po pár týdnech to není nic divnýho, ale třeba Old Ghosts zní dobře tajemně, flétnička, klavírek, nástrojové utlumení jako doprovod k úvodní vokální sekvenci, jo jo, to půjde. Zdá se, že folková (i když ne tolik jako v časech písní z lesa)Dun Ringill naváže na starší alba a tečka Elegy je křehká jako sněhová vločka.


Kolik tomu mám střihnout? Bouřková hlídka se mě líbí, o tom mám jasno od prvního vložení cd do přehrávače, překrasnej obal, sestava stejná, zvuk už tolik neladí, ále, vašak bude ještě hůř, individualita jako Songs From..., nebo Heavy H. to určitě není. Tak čtyřku.



Dovětek: jako bych tušila že tahle recenze není dotáhlá do konce, nechala jsem ji pár dnů dozrát a publikuju až teraz, po ještě jednom sluchátkovým soustředěným náslechu. Člověk z těch 3 cm najednou slyší divy:) Třeba zvláštně nazvučenou bublající baskytaru, která míří k další dekádě zpříma, ale zní fakt poutavě, hlavně v metalové čtverce Dark Ages, nebo dokonalej duet kytara/flétna v páté instrumentální Warm Sporran.

A jestli mě jeden pan kolega vyzýval u jiných J.T. že nemám hvězdma šetřit, tak ho teda poslechnu a zvyšuju rating na 5 stars. Deska si to zaslouží.
reagovat

Balů @ 11.11.2016 14:06:01
Ano, hvězdami netřeba šetřit.
Deska vyšla po mém návratu z vojny a jako skalní tullovec jsem ji musel mít, a to se podařilo.
A stále ve mně rezonuje-její individualita spočívá ve velké porci progrocku, který přinesla.
Myslím, že je ještě chladnější než Mistrel...

Všiml jsem si, že jsem se dostal na seznam dříve reagujících
( skvěle vyjádřená atmosféra této desky, pro mne byla favoritem hned od vydání, protože potvrdila kvalitu mé velmi uznávané kapely.)

A teď již jen dík za recenzi.

P.S. ... a ještě Hallelujah za Leonarda Cohena - R.I.P.

horyna @ 11.11.2016 15:29:26
Stormwatch má pro mě zvláštní význam. Jednak oplývá nevšedním a pro mě moc pěkným obalem, zvuk je chladivý i na 80-tky teplotně ztočený zároveň a písně, ty jsou tu prvotřídní, takže je vlastně jasno. Akorát... z ní už necítím tu sílu jako ještě u rok mladšího titulu.

Martin H @ 11.11.2016 16:04:27
horyna: pár drobností. Album je z roku 1979, takže žádná 80. léta. A také mě zarazilo, že o rok mladší deska A je podle tebe lepší. Neměl jsi na mysli spíše o rok starší desku Heavy Horses?

kamila: pěkná recenze. Ten nápad s použitím některých názorů na desku se mi dost líbí.

horyna @ 11.11.2016 16:35:29
Marti H: zdravím tě, vím že je z 79-tého, ale zní mi jako produkce kapel ze žačátků roků osmdesátých, sice ne pořád, ale na některých místech ano. A samozřejmě, měl jsem na mysli starší H. H. pardón.

john l @ 11.11.2016 16:52:58
kamila: tvá nová recenze je jako voda a oheň v poměru k minulé tolik kritizované ELP verzi. Zajímavá forma, která snad nemůže nikoho urazit.

Proti desateru pátera knoxe jsi se tentokrát neprovinila, buď v klidu a piš dál, většina prací a seriály Saga i J.T. stojí za počtení.

bullb @ 15.11.2016 09:47:45
Žiadna skupina nemôže podávať rovnako kvalitný výkon. Z tejto platne cítim únavu. Sem tam vypožičaný aranž a motív zo Songs From the Wood.
Prvé hodnotenie recenzentky sa mi zdalo spravodlivejšie. Nakoniec, plný "zabrosila" plný počet. U mňa za 3*

Album Stormwatch priniesol už o niečo inú hudobnú atmosféru ako predchádzajúce dva počiny. Začína svižne skladbou North Sea Oil. Nasledujem pre mňa z neznámeho dôvodu hypnotická skladba Orion. Home je pekná kľudná poloakustická skladba. Dark Ages pripomína najlepšie roky kapely,je tu kľudná poloha ako aj ráznejšia rokovejšia. Warm sporran mi zas pripomína polohu kapely, ktorú kapela predstaví na ďalšom albume, ale len vzdialene. V skladbe Something's on the move sa trochu pritvrdí trochu toho tajomna zas prinesie skladba Old ghosts. Akustická poloha kapely opäť príde prostredníctvom Dun Ringill. Flying Dutchman je ambicióznejšia skladba s peknými flautovými zákutiami. Album uzatvára pre mňa najkrajšia skladba, nádherná a clivá inštrumentálka Elegy. A máme tu opäť bonusy. Najprv je to svižná singlová skladba A stitch in time, po ktorej nasledujú dve nezaradené skladby na album - Crossword a skočná Kelpie, ktorá znie ako írsky tanec. Bonusy uzatvára singlové béčko King Henry's Madrigal, čo je vlastné vydarená adaptácia anglickej ľudovej skladby Pastime with good company napísanej kráľom Henrym VIII v 16. storočí.
Veľmi príjemné album, ktorý ma baví.
reagovat

martin69 @ 22.10.2012 07:05:10
Pěkně jsi to shrnul.I pro mne je to velmi příjemné album.

PaloM @ 22.10.2012 12:51:28
Pre mňa je Stormwatch hraničná nahrávka, čo ešte ako tak zvládnem. A je viac na dobrej strane hranice ako na slabšej. Do určitej miery to majú na svedomí tri vynikajúce predošlé albumy (poradie na Progboarde).
Vďaka za recenziu.

diesbies @ 23.10.2012 09:37:18
Stormwatch jedno z mých nejoblíbenějších, nejmilovanějších jethrotullovských alb. Bez sebemešího zaváhání bych dal 5 hvězd.

Rozhodně jsem byl u této desky méně nadšený, než u jejích dvou starších bratříčků. V žádném případě není špatná a má své kouzlo, ale nedaří se jí dosáhnout na onu vysokou laťku pro originalitu a hudební svěžest, kterou si Jethro Tull sami nastavili svými dřívějšími počiny.
Jako její nejslabší místa se mi jeví dvě nejdelší skladby, tedy "Dark Ages" (písnička zbytečně natáhnutá nekonečným opakováním refrénu) a "Flying Dutchman", kterého považuji za hudební i textovou slátaninu. Naopak nejlepšími kousky alba jsou překvapivě instrumentálky "Warm Sporran" a "Elegy".
"Stormwatch" je určitě slušná deska, ale strhává ji dolů menší množství invence a hravosti, než je u Andersona obvyklé.
reagovat

Koniec 70-tych rokov (konkrétne rok 1979) sa pre mňa niesol v znamení dvoch veľkých udalostí. Jednak som sa narodil, čo bolo už v tej dobe z môjho pohľadu najrozhodujúcejšie, a druhak, v spätnom pohľade, vyšla doska Stormwatch.

Svojím spôsob je toto album prorocké, pretože jeho chladná a temná atmosféra presne vyjadruje môj názor na konfetové prázdne veselie 80-tych rokov.

Skon Johna Glascocka sa na atmosfére musel zákonite prejaviť a chladná temnota by možno nedosiahla takých rozmerov, nebyť tejto osudnej udalosti.

V podstate album neprichádza z ničím novým, pri jeho počúvaní vnímam, že všetky skladby sú už, akoby som ich počul aj predtým. Dosku pozdvihuje zvuk a spomínaná mrazivá atmosféa. North sea oil, Orion, atď., sú jednoducho kryštalicky tvrdé, rockové, mrazutreskné a monolitické.

A mňa to, ako zimného človeka nenávidiaceho leto, neskutočne oslovuje.
reagovat

...watch the old gods play by Dun Ringill...

Už jsem měl za sebou skoro vše od JT, kromě Warchild, Under wraps, Dot.com a Passion play. A Stormwatch jsem prostě nějak přešel, když mi přišel do cesty. Jednou, dvakrát...no, nic novýho,dám si Thick as a brick...Tak jsem ho na pár let(!!!!) založil. A teď? Další, asi čtvrtá nejoblíbenější deska od JT.

Je temná, místy až metalově tvrdá, což je od tullů trochu nezvyklé, teď to daleko více oceňuji.

Nástup North sea oil je v duchu předchozího alba, ještě svítí slunce. Ale pak to přijde: Naléhavý Orion jako by vypadl z 'Minstrela', hlavně tu mám rád Andersonovy harmonizované zpěvy.
Kdykoli si vzpomenu na Home, tak mi to vhání slzy do očí. Nádhera! Taková nenápadná hymnická píseň. Moc pěkné kytary páně Barreho v refrénu, kde odpovídají Andersonvu 'Home, take me home'. Tak z toho mě opravdu mrazí.
Ale pak se nebe zatáhne nadobro! Dark Ages! Anderson temné časy nevidí ve středověku, ale v současnosti, přesto píseň středověk evokuje. Především bicí v refrénu - Barlow se na své poslední desce s tully vyřádil. Po chvíli se to zvrhne v metal a já chápu, proč JT v r. 1987 vyhráli Grammy v této kategorii:-). Pravda je, že oni tyto prvky měli už na starších deskách, ale tady je to ještě výraznější. A může za to Barre! Vždy jsem ho bral jako jednoho z průkopníků tohoto stylu v rámci hry na kytaru.
Warm sporran má také takový středověký nádech a další hymnickou melodii.
Something's on the move si dovedu představit i na něčem novějším od JT. Výborné riffy, nápaditý refrén, baskytara s flangerem, hammondy...paráda.
Old ghosts a Flying dutchman považuji za slabší songy, naopak díky Dun Ringill, který jsem poslouchal z nějakého živáku, jsem se 'přinutil' k opětovnému poslechu Stormwatch.
A závěrečná Elegy od Davida Palmera? To je nádhera! Dobře, že ji sem Anderson zařadil. Po vší té temnotě se zase nebe vyjasní a člověk si oddechne, že ta bouře přešla.

Stejně tuhle bouři poslední dobou vyhlížím docela často a jsem rád, když k ní dojde, hlavně teď přes zimu. I přes ty dvě slabší písně dávám plný počet, už jen kvůli tomu, jak se mi prvotní odmítnutí vymstilo.
reagovat

Jiří Zicha - seznam cz @ 10.03.2010 22:03:58
skvěle vyjádřená atmosféra této desky, pro mne byla favoritem hned od vydání, protože potvrdila kvalitu mé velmi uznávané kapely.

pito63 @ 06.09.2010 10:05:14
Voytus
Nemám veľké skúsenosti s Jethro Tull, s ich tvorbou sa len teraz podrobnejšie zoznamujem. Včera, po prečítaní Tvojej recenzie, som neodolal a urobil výnimku, preskočil staršie veci a rozbalil Stormwatch. Môžem napísať iba jediné - skvelá nahrávka od výbornej skupiny.
...a veľmi pekná recenzia.

PaloM @ 06.09.2010 14:37:51
Pekná recenzia. Trochu si pamätám, ako v 2. polovici 70. rokov u nás študentov rástla popularita J.Tull. Stormwatch bolo prvé - ešte mierne sklamanie a "Áčko" to nadobro pohnojilo. Odstup času spôsobil, že voči Stormwatch nemám výhrady.

uzavírá folkrockové období skupiny na konci 70. let a je možná trošku ve stínu The song from the wood a Heavy horses... Ale mě velice zaujalo. Jednak tím že po dlouhé době jsou na něm dvě instrumentálky- z toho něžná a půvabná Elegy od Davida Palmera, který zvuk JT opět rozšířil nádhernými orchestrálními aranžemi. Stormwatch mi připadá dost temné a vážné, nejsou tu moc rozjuchané popěvky typu The whistler.Přesto pro mě jedno z nej alb...
reagovat

honanek@seznam.cz @ 29.07.2010 07:40:01
Mám album hodně rád,jak vyšlo,hned jsem na burze po něm skočil.A mám ho rád dodneška.A všechna před ním.A i zvuk je fajn.A melodie.A sestava muzikantů.A kupodivu jsou povedené i bonusové skladby na CD.A jdu si ho pustit-víte?

další z výborných alb Jethro Tull. Skvělé tracky jako North sea oil, Orion, Dark ages, Warm Sporran či dlouhá Flying dutchman patří mezi podařené počiny. Ianova flétna, akustická kytara či klávesy jsou opět zakomponovány velmi lehce do písní a vždycky dokáží navodit super pocit z muziky. Tohle album sice nedosahuje super kvality jako např. Aqualung, ale rozhodně se v DSGF Jethro Tull neztratí.
reagovat

Pro mne super
reagovat